O čem mluvil Putin na Ruském energetickém týdnu

Rusko si plně uvědomuje problém změny klimatu a hodlá dosáhnout uhlíkové neutrality během několika desetiletí a nyní vyzývá k zahájení dialogu o globálních mechanismech stabilizace trhu s energií. Ve středu to oznámil ruský prezident Vladimir Putin na plenárním zasedání fóra Ruského energetického týdne, uvádí agentura TASS.

Hlava státu označila obvinění z používání energie jako zbraně za „politicky motivované tlachání“ a tvrzení, že plynovody byly postaveny, aby obcházely Ukrajinu, za „nesmysl“.

Putin naznačil, že by se ceny ropy mohly vrátit na úroveň 100 dolarů za barel a prozradil, jakou novou roli by mohl hrát formát OPEC +.

Hlavní věc, kterou Putin řekl o ekonomice.

O nové roli OPEC +

  • Rusko je „odpovědným členem OPEC +“ a vychází z předpokladu, že dohoda bude platná do konce roku 2022. Tento formát může mít v budoucnu novou roli: „Věřím, že poté, co výroba dosáhne předkrizové úrovně, budeme moci v této práci pokračovat, a to i v rámci zelené agendy.“

100 dolarů za ropu

  • „Je to docela možné. Nyní její cena roste.“ Samotné Rusko se zároveň zajímá o předvídatelnost: „Děláme vše pro to, aby se ropný trh zcela stabilizoval. Nepovolujeme prudké cenové skoky.“

O plynové krizi v Evropě

  • „Během uplynulého desetiletí v evropském energetickém sektoru se krok za krokem zakládaly systémové nedostatky. A právě ty vedly k rozsáhlé krizi trhu v Evropě.“ „A není potřeba svalovat vinu na někoho jiného, jak se říká – z bolavé hlavy na zdravou <…>“.

  • Rusko však „plně plní své smluvní závazky“ a „zabezpečuje zaručené, nepřerušované dodávky plynu“: „Navíc se vždy setkáme s našimi partnery na půli cesty a jsme připraveni prodiskutovat další opatření“.

O energii jako zbrani

  • „Kde používáme zbraně? Jakých konfliktů se účastníme? A pokud jde o ekonomiku, to obecně nepřichází v úvahu. Obvinění, že Rusko údajně využívá energii tímto způsobem, tak „to je politicky motivované tlachání“.

  • Přičemž zásoby amerického LNG, když se vytvořila odpovídající cenová konjunktura, „odpluly z Evropy do Asie“. „Tak kdo tedy používá tyto energetické nástroje k jakémukoli svému cíly – my nebo někdo jiný?“

O tranzitu přes Ukrajinu

  • Problém pokračujícího tranzitu plynu po roce 2024 je „čistě ekonomický“: „Jsme připraveni tuto smlouvu dodržet. Navíc pokud budou vytvořeny ekonomické a technologické podmínky, dokonce se zvýší <…> Musíme však vědět, kolik u nás koupí“.

  • Hlavním problémem je zhoršení stavu ukrajinského systému přepravy plynu, které podle různých odhadů dosahuje 80–85%: tam více přepravu zvýšit nejde <…> je nebezpečné ji zvyšovat <…> Tam – možná, pokud zvýšíte tlak, tak úplně praskne.“

  • Výčitky, že se budují nové ruské plynovody „z politických důvodů s cílem obejít Ukrajinu“, jsou „jen další nesmysly“.

O globálním balancování

  • „Nyní je nutné dohodnout se na globálních mechanismech pro vybalancování trhu s energií, zahájit věcný a podrobný dialog na toto téma mezi výrobci a spotřebiteli energetických zdrojů, bez politických předsudků a vnucovaných klišé.“ Rusko je na takovou „konstruktivní, důvěryhodnou a úzkou spolupráci“ připraveno, včetně přímého dialogu s partnery v Evropě a Evropskou komisí.

O uhlíkové dani EU

  • „To, co nyní vidíme a slyšíme v Evropské unii o uhlíkové dani, samozřejmě vyvolává určité obavy. Pokud budou rozhodnutí přijímána jednostranně <…>, pak si myslím, že v tomto případě bude výsledek podobný tomu, co se děje nyní. Prostě ceny půjdou nahoru, to je všechno.“ Současně bude Rusko odpovídajícím způsobem reagovat na všechna „neadekvátní rozhodnutí“.

O neprofesionálech a bruslení

  • Rozhodnutí nizozemského soudu, které nařídilo společnosti Shell snížit emise o 45%, je „precedens“. „Pokud lidé, kteří jsou profesionálně zcela nepřipraveni, takto rozhodují, pak jsou výboje [ceny] na světových trzích nevyhnutelné.“

  • „V dřívějších dobách Nizozemci bruslili po zamrzlých řekách a kanálech. Pokud to bude pokračovat, pak se v Holandsku vrátí k takovému dopravnímu prostředku <…> A budou bruslit nejen proto, aby se dostali z bodu A do bodu B, ale také aby se zahřáli.“

O uhlíkové neutralitě

  • Rusko si plně uvědomuje problém změny klimatu – na jeho území stoupá průměrná roční teplota více než 2,5krát rychleji než v celém světě. Moskva proto podporuje mezinárodní dohody o klimatu a již jedná sama (například vláda prodlouží státní program pro zachování energie a energetickou účinnost do roku 2035).

  • „V příštích desetiletích očekáváme, že zajistíme kumulovaný objem čistých emisí skleníkových plynů ještě nižší než v Evropské unii. Vážení kolegové, nejsou to prázdná slova, ale přímý průvodce akcí.“

  • „V praxi bude Rusko usilovat o uhlíkovou neutralitu své ekonomiky a my zde stanovíme konkrétní měřítko – nejpozději do roku 2060.“

O klimatické agendě

  • „Agenda v oblasti klimatu by se neměla stát nástrojem na podporu ekonomických a politických zájmů jednotlivých zemí. Společně musíme vytvořit společná, srozumitelná, spravedlivá a transparentní pravidla pro regulaci klimatu, která budou fungovat na globální úrovni.“

  • Zejména je důležité „objektivně zohlednit uhlíkovou stopu různých typů“: „Málokdo o tom ví, ale například uhlíková stopa jaderné energie je nižší než sluneční energie“. Export jaderných technologií Rusku proto mimo jiné umožní „přispět k dekarbonizaci světové energie“.

  • Rusko navíc může nabídnout „jedinečné příležitosti“ pro klimatické projekty, včetně těch využívajících potenciál přírodních ekosystémů: „Efektivita takových projektů je u nás výrazně vyšší než u investic do rozvoje evropské obnovitelné energie.“

O připravenosti na změnu

  • Rusko se již připravuje na snížení role ropy a uhlí (s rostoucím významem zemního plynu): „Do roku 2035 očekáváme zvýšení produkce LNG v Rusku na 140 milionů tun ročně, jakož i posílení naší pozice na tomto dynamickém trhu, s podílem asi 20% <…>. Navíc v horizontu roku 2035 očekáváme zvýšení našeho podílu na globálních dodávkách petrochemických produktů ze současných 1% na 7%.“

  • Moskva také očekává „posílení pozice vodíku a amoniaku“ jako energetických zdrojů a Rusko „má vědecké, zdrojové a logistické příležitosti, jak se významně podílet na těchto slibných trzích“.

O tom, komu se mají Němci klanět

  • „Takové země <…> jako Německo, ať se hluboce pokloní [bývalému kancléři] Gerhardu Schröderovi, až k zemi – za to, že nyní Německo dostává [ruský plyn] ne za 1–1,5 tisíce [dolarů za tisíc metrů krychlových], ale za 300.“

  • Přitom rozhodnutí Berlína opustit jaderné elektrárny (bylo přijato za Schrödera a korigováno Angelou Merkelovou po nehodě ve Fukušimě. – red.) je nesmyslné, protože sousední Francie je nadále využívá: „Jaký má smysl je zavírat u sebe doma, když, promiňte, za plotem vašeho souseda jaderná energetika vzkvétá?“

https://bit.ly/2YTznp1

sdíletj na

2 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Zpětná vazba
Zobrazit všechny komentáře
novota
14. 10. 2021 07:07

Někde na netu je video o tom jak banderovci na Okrajině kradou plyn z potrubí pro euchalifát. Putin o tom hovořil na fóru.

RobX
14. 10. 2021 19:25

Vsadím boty, že tuhle zimu Nord Stream 2 nepustí. A možná nikdy. Přestože z technického hlediska má být schopný dodávat plyn během několika dnů, schvalování v Evropské komisi prý má trvat několik měsíců. Jenže to je asi jako kdybyste chtěli po prasatech aby zpívali Verdiho opery.