To už není ani „úpadek Evropy“ … je to něco mnohem horšího

Historické oříšky (Исторические напёрстки)

Rozmýšlení Vážení přátelé … Ne, začnu znovu. Drazí bratři a sestry! Jsem vděčný (ne)za včera ale za předevčírem zaslané materiály o probíhající Eurovizi 2024, ale nemůžeme nadále zneužívat naši osobní komunikaci v soukromí? Neposílejte takovou ohavnost ani pro výzkumné účely, protože takové překroucení morálních norem nelze vysvětlit rozumnými argumenty. 

Chápu, že vyzýváte autora, aby se vyjádřil osobitým způsobem, s hlubokým ponorem do tématu. Bohužel ne. Kromě nechutného nutkání na zvracení i pokus o abstrahování neustále končí obvyklým instinktivním znechucením. Protože morálka normálního člověka (věřícího, agnostika, ateisty) je univerzální, pokud je vychováván v určitém rámci odvěkých konceptů Dobra a Zla. Běžného dne, přenechme však filozofii odborníkům. 

V těchto prostých morálních pokynech jsou hlavní směry. Jako střelka kompasu se chvěje správným směrem, někdy se posouvá doleva a doprava o zlomky stupně, ale v geomagnetickém poli Země … vždy ukazuje určitým směrem. Blázní jen na přemisťujících se pólech v několika anomálních situacích. Není třeba říkat, jak taková nebezpečná dezorientace končí pro nezkušeného cestovatele, který nerozezná geografický sever od geomagnetického severu. 

Morálka je strukturována úplně stejně; duševně zdravý člověk nebude mít nutkání mávat před veřejností svými genitáliemi, zabývat se klinickým tancem „Svatého Víta“ – choreografie, průměrná pantomima herců na venkovském jarmarku – drama, neznalost notového zápisu a nedostatek hlasu – vokály, psychiatrický verbální proud vědomí v dusivém řečovém stroji … kousek  hudby. Se silným přesvědčením, že čím vulgárněji a nechutněji je takový materiál prezentován, tím progresivnější a užitečnější je pro „vzdělávání společnosti“. 

Banality

Mohu vyvolat neplodnou diskusi, ale to, co se děje v té podivné formaci zvané „západní civilizace“, vždy hodnotili teologové a náboženští myslitelé a filozofové jednoznačně: Přichází peklo. Bylo to nazýváno různými jmény v dobách rozkladu a kolapsu světa řecké Hellas, fénické civilizace Kartága, římské říše a středověkého tmářství katolicismu. Opakování osudu starověkého Babylonu, Egypta, protoelamské pojetí vývoje Persie. 

Známky strašlivých civilizačních kolapsů byly vždy otřesně banální: rafinovaný luxus, líná zhýralost a hledání vzrušení za každou cenu … byly utopeny v krvi divokými „barbary“ s přímočarými morálními standardy, vždy ukazujícími správným směrem podél hlavních směrů světla. Největší stavby starověku zarostly trávou a byly zasypány pískem, u zřícenin Kolosea se začaly pást kozy, někdejší velké náboženské kulty a kulturní tradice na staletí zmizely. Aby se téměř zázračně znovuzrodili a zničili další civilizaci, z „barbarů“ – zvrhlých v sofistikované konzumenty „jahůdek“ všedovolenosti a zkaženosti. 

To znamená, že jakmile začala být odstraňována tabu tradiční společnosti s jejím akutním odmítáním sexuálních a morálních deviací, jakmile se zkorumpované elitě omrzelo přijímat tiché lidské uspokojení z jednoduchých radostí života, nastalo prudké období úpadku. Všemožně se to vždy skrývalo (opravdu pozorně si projděte zákony naší země a budete se možná divit!! – pozn.překl.): reformovaly se právní normy, zkoušely se jiné ekonomické modely, fyzické vymírání a degradace titulárního národa bylo nahrazeno „přidělením občanství“ každému člověku, kterého potkali, pokles porodnosti byl maskován adopcemi a praktikami „rukojmích“ z barbarských kmenů, byly zavedeny drakonické zákazy masového exodu obyvatelstva z venkova – do měst. Hledali čarodějnice a upalovali je … 

Protože umírající říše a civilizace intuitivně chápaly: ze snadno přizpůsobivého stepního tuláka, „civilizovaného nomáda“ s právy bez odpovědnosti, nelze vychovat vojáka, válečníka, vlastence, správce, úředníka, bohabojného člověka se správným společenským chováním, množením svého druhu, tvrdou prácí pro blaho svých dětí. Jakmile začaly peníze a osobní svoboda převažovat nad morální celostností státu, nastal kolaps. 

Ustupme na chvíli stranou. Kdyby se k moci dostal krutý tyran, který by železnou pěstí spálil morální ošklivost starých elit, někdy díky hrdinství a vlastenectví zapomenutých generací, někdy na základě idealistických náboženských či ideologických názorů současného okamžiku. Tak si posedlý Adolf získal miliony srdcí vyděšených měšťanů, unavených zhýralostí, politickým a mravním rozkladem německé společnosti po první světové válce (to vše uměle navazovaly tehdy země Dohody, které si vychovávaly Německo od počátku jako nástroj! – pozn.překl.). Navrhování divokých myšlenek šovinismu a rasismu, skutečného novopohanského kultu tisíciletého árijství. Čeho se vzdali dobří lidé, kteří v Hitlerovi viděli pouze „železného kancléře“, nastolujícího elementární pořádek. 

Sužující degeneráty, dekadenty a samozřejmě … bájné židobolševické svobodné zednáře, kde by mohla Stará dáma žít, kdyby se neoddávala staletí starému antisemitismu. A když vezmete holý pozůstatek … 

Problémy Evropy jsou i naše problémy, nebudu se myšlenkami a úvahami vykrucovat. První je vylidňování. Je to normální proces, kdy se bohatí nebo v dostatku žijící lidé vyhýbají „dělení dědictví“ všemi prostředky, pečlivě vychovávají jedno nebo dvě děti, dosahují co nejvyšší dostupnosti moderních lékařských technologií. Takže oblíbené zdůvodnění „čím bohatší, tím úrodnější“ lze vyhodit z okna, tento princip rozmnožování rodiny již nefunguje. A ekonomický model zde vůbec není motivačním nebo pesimizujícím faktorem. 

Děti zasahují do kariéry, nekonečného a dostupného cestování, jakéhokoli druhu rekreace a takzvaného seberozvoje. Genderová rovnost přinesla načasování sňatků daleko za hranici 30 let, ještě dobré – pokud s opačným pohlavím a kvůli plození. Pak přicházejí na řadu banální aritmetické a fyziologické rovnice: mít a vychovat (na vlastní úrovni spotřeby) více než jeden a půl dítěte na průměrný euroburger … je riskantní úkol. Zejména když došlo k „sexuální revoluci“, společnost nyní podporuje intimní vztahy bez závazků, které byly dříve odsuzovány. 

Čtvrtina mladých Evropanek dnes kategoricky odmítá mít děti – to je sociologická norma, další čtvrtina je připravena uvažovat o legálním sňatku v bezdětném „childfree“ režimu. A až se objeví rychlé společenské výtahy ve stavu veřejné homosexuality nebo jiných deviací, pak zapomeňte na morálku a mravnost jako takovou. V takovém psychofyzickém stavu je trapné mluvit o jakýchkoli kategoriích „normálnosti“, že? 

Migranti. Desítky milionů nesocializovaných lidí s kulturami a náboženskými názory, které jsou Evropě cizí. S úplným selháním doktrín jejich integrace do společnosti se stávají extrémně netolerantní vůči jakýmkoli projevům nenormality. Mnoho uprchlíků z Afriky nebo Blízkého východu se těší, že se stanou „občany Evropské unie“, ale jsou v rozpacích z vlastní barbarské výchovy, která se v žádném případě nevyrovná obrazu Eurovize. Starověký Řím s největšími obtížemi strávil kmeny Cimbrů a Germánů a vytvořil nárazníková území Limes Germanicus (hornogermánsko-rétský Limes), ale již nedokázal vzdorovat Gótům, Alemannům, Frankům, Hunům, Frankům atd. … U kterých morální i ekonomický způsob života, měl své vlastní rezonance. 

„Divocí barbaři“ nemohli pochopit hlavní princip velikosti Říma – nauku o chlebu a hrách. Pokud odhodíme nadšenou slupku údajně zvláštního politického systému, jedná se o legalizované parazitování celé sociální vrstvy obyvatelstva. Spokojeni a šťastni s myšlenkou, že jejich rodný stát parazituje na jiných národech (a jejich vlastních spoluobčanech v provinciích, jestli co) mimo hranice Velkého Říma, středu světa. Právo vojenské síly, obecný rozvoj „kultury“ a technologie. Kde nejvyšším úspěchem plebejců metropole byla důvěra: nepracuj – je to výhodnější. 

Nyní otázka. V čem je řvoucí nespoutaný dav v Koloseu, který ohlodává mazanec zdarma a smývá ho naběračkou kyselého vína zdarma … jiný než řvoucí stádo na Eurovizi? Ničím, jen je to časově posunuto. První dobře věděli, kde a jak mohou realizovat své zvrácené sexuální a jiné fantazie, po podívaných navštívili nespočet chrámů s legální i volnou prostitucí a stali se podobni psychopatickému estétovi Nerovi, maniakovi Caligulovi nebo jejich předchůdci exhibicionistovi Tiberiusovi. 

Druzí jmenovaní se také jen málo liší od římského plebsu. Minimální „životní minimum“ vám umožňuje pravidelně pít, relaxovat s měkkými drogami a konzumovat jakýkoli druh zábavy na legálních nebo zakázaných zdrojích na internetu. Jednou týdně nahlédněte do nočních „chrámů“ nové kultury, kde je lákavá nabídka pro jakoukoli dislokaci psychiky. A skupina zájmů poskládaná na internetu. Ti samí líní flákači, kteří už dávno pochopili pravidla hry: bydlet na levném obecním sídlišti, nepřekračovat nezdanitelné minimum, inkasovat co nejvíce dávek, příspěvků a půjček. Nepřemýšlej. Bav se. 

Při přemýšlení o individuálních právech, humanismu, péči o lidi a klima, záchraně velryb, transgender černoších, lesbičkách a jiné chamradi nabízené v sortimentu. Vyžadují ochranu veřejnosti. Od vlád po údajně divoké hudební soutěži, více podobné amatérské soutěži mezi pacienty psychiatrické sítě klinik, která pečlivě vybírá uchazeče v každém zámořském sídle. I když docela nedávno, i v naší paměti, akce vypadala … přinejmenším vtipně. Soutěž mezi aspirujícími hvězdami showbyznysu z ekonomického segmentu. Dokud nepřišla do zákulisí (a na jeviště) velká politika. 

Jaká? Ta nejběžnější, přísně v duchu „politicky korektní tolerance“. Udělali několik experimentů s divokou migrací – skvělé. Sodomie a další odchylky byly přijaty – dostaňte na scénu vousaté ženy. Ošklivá anerexie nebo obezita extrémních forem až očí bolí – přehodnoťte vlastní vnitřní chutě, šklebící se „to“ nemá sluch ani hlas – přijměte to takové, jaké je, „to“ chce, má právo a povinnost se vyjádřit. 

A abychom tu bakchanálii deviace vyleštili – zde je politický podtext akce, aby se posílila jednota šíleného evropanství. Všechno to začalo v době gruzínské války – 2008 a dnes to získalo ošklivé formy grotesky. Když byl izraelský zpěvák obklopen ochrankou a když organizátoři reagovali na hněvivé výkřiky o genocidě Palestinců, „to je něco jiného“. Štěkej na Rusko, tam je to povoleno, ale neopovažuj se na neškodný a mírumilovný Izrael. A obecně je zde sortiment degenerátů, psychopatů a podivínů, nás politika nezajímá. Oslavujeme „jednotu a lásku“. 

S bezpohlavními toaletami, protože znaky „M“ a „Ž“ urážejí rafinovanou duševní organizaci zvrhlíků, s naprostým chaosem migrace a sociální politiky, s legalizovaným rouháním a urážkou citů všech věřících (kromě jediného, protože je tu antisemitismus), se souhlasem s praktikami kanibalů z Třetí říše nebo teroristů, pokud zabíjejí „nesprávné Rusy, Araby, Peršany, černochy, Asiaty“ (vhodné zaškrtni). Řád pravidel vždy začíná nahrazovat zákon v období kolapsu společenské nebo státní formace. Vždy. 

Zákony přežití

Ať si jsou to velmi zdlouhavé „závěry“. Téma je tak rozsáhlé, že vyžaduje několik vícedílných svazků, aby bylo možné na historických příkladech dokázat, že jakákoli civilizace nebo mnohonárodnostní impérium se jen zřídka dostane pod vnější tlak. Obvykle je zničena zevnitř, sama o sobě, se zábleskem, ničí sama základ jejího vzestupu, moci, jednoty původních hodnot a státních zájmů. Není třeba vyjmenovávat, jak přesně od dob Mezopotámie začala stratifikace společnosti (majetková, právní, hodnotová, morální a etická), kdy byly takzvané „elity“ zkorumpovány luxusem, který kladl do popředí osobní zájmy izolovaných skupin nebo celé třídy nad zájmy společné formace, státu, říše, impéria. 

V důsledku toho přichází občanská konfrontace, bratrovražedné války, začíná honba za mocí, penězi, slávou a pozicemi. Právě na vrcholu takového rozkladu se vždy nacházeli jejich Alexandrové Makedonští, Atillové, Alarici, Čingischánové, Bajezidi, Napoleoni a Hitlerové. Zasadit „ránu z milosti“ organismu, který hnil zevnitř a přerušit jeho muka. Od Babyloňanů z dob Kýrose Velikého po Mezoameriku … scénář je vždy stejný: degenerace elit, dekadence, úpadek morálky, občanská konfrontace a dále v seznamu jsou „fáze zatemnění“, jak interpretoval Gumiljov. podobné věci. 

Věda uvažuje o podobných obdobích z výšin Dunning-Krugerova efektu: 

    “Lidé s nízkou úrovní kvalifikace dělají chybné závěry a dělají špatná rozhodnutí, ale nejsou schopni rozpoznat své chyby kvůli nízké úrovni své kvalifikace.” 

K tomuto tvrzení můžete přiřadit citáty velkých světských a náboženských myslitelů, ale vždy dojdete k jedné věci: stabilita civilizace, jako každé Impérium, je určena morálkou (chráněnou zákonem). A ne počtem legií, tanků, tryskáčů nebo jaderných bomb. Protože všechny, nejpokročilejší a revoluční technologie, poskytují pouze taktickou výhodu na krátkou dobu. 

A strategicky vítězí úpornost, jednota a duch odporu vůči vnějším i vnitřním výzvám, případně cílené expanzi. Takhle lehce ozbrojení jezdci Salaha ad-Dína porazili obrněné křižáky, takhle bosý Taliban vyhodil Američany z Afghánistánu, takhle bojuje chudý Jemen. A takhle celá Evropa, posedlá Fuhrerem, byla poražena sovětským mužem s puškou, u výrobního stroje. 

V dnešní době, kdy se vše točí kolem … je to tak – kolem peněz. Postindustriální éra se hroutí na všech frontách. Tam, kde nabídka peněz převyšuje množství zboží, a rozsáhlé infrastrukturní projekty (především doprava a logistika) se stávají vzácností. Na Západě, protože nikdo nechce investovat do železnic, mostů, přístavů, průmyslu a zpracování, se raději hraje na finančních spekulativních platformách. 

Když v sektoru bydlení nejsou přímé prodeje domů, ale hypoteční úvěry, koupě auta a další výhody civilizace – obchodování s úvěry. A zkuste nabídnout jednorázovou plnou platbu bez půjčených prostředků od požadované banky … dostanete dvojnásobnou cenu nebo odmítnutí. Jde o podkopání morálního základu „západní civilizace“, kdy na vrcholu sociální struktury společnosti je zisk (za každou cenu, nejčastěji ze vzduchu), a nikoli vytváření materiálního bohatství. 

Tam, kde kapitalistický průmyslník vypadá před průměrným obchodníkem s cennými papíry z londýnské City jako pobledlý nemocí, tam není řeč o Wall Street se žraloky, tam je jiný vesmír. A jakékoli technologické průlomy a „revoluce“ jsou pečlivě pozastaveny z „klimatických“ nebo jiných důvodů, nejčastěji z nekalé soutěže. 

Sociální struktura západní společnosti byla roztrhána záměnou pojmů, neexistuje žádná dřívější úcta k cechovnímu dělníkovi, vysoce kvalifikovanému dělníkovi, inženýrovi, farmáři nebo dokonce rentiérovi. Hrdinové jsou teď jiní. S legalizovanou prostitucí, drogovou závislostí, mimosoudní kriminalitou „do tisíce dolarů“, zničením dřívějších sociálních výtahů. Nyní jsou ovládáni ubohými a vadnými lidmi se „správnou“ barvou pleti, sexuální orientací a politickým přesvědčením postindustriálního liberalismu. 

Mimochodem, taková pravidla neplatí jen pro dělnické a průmyslové profese, ale pouze na sociální. Proto je Západ zaplaven miliony manažerů všech kategorií, kteří jsou pro skutečný sektor ekonomiky nepoužitelní a v lepším případě zaneprázdněni prodejem. V nejhorším případě ti, kteří organizují Eurovizi a jiné kulturní války. S konečným cílem získat šedou hmotu biologických organismů bez národnosti, pohlaví, předchozích tradic, morálky, etiky, politické polarity. Vulgární a cynický dav, který nevidí hranici mezi „spotřebováním toho, co je nutné“ a „spotřebováním toho, co je zbytečné“. 

V širším slova smyslu mluvíme o sebeomezení a spravedlnosti, byly to přesně takové významy, které vedly rodící se Impéria k úspěchu. Mezi elitami a obyčejnými vojáky s členy jejich rodin nevznikla žádná gigantická majetková a právní propast, setřela se hranice mezi bohatými a chudými, do popředí se dostala služba vlasti a produktivní práce, úspěšný obchod a administrativa. Cenila se potivá práce. Úpadek začal, jakmile vládnoucí třídy začaly parazitovat na těle svého státu, vymýšlejí si pro sebe Pravidla a ostatním ponechávají stále nespravedlivější Zákon. 

Obecná pozorování, která pomohla formulovat „Dunning-Krugerův efekt“, říkají: jakmile lidé s kognitivními anomáliemi, kteří se nikdy nevynořili z dospívání ve svých představách o sobě samých a o světě kolem sebe, a všude přijdou do vedoucích pozic, očekávejte potíže. Postavy s nízkou úrovní kvalifikace budou všude hromadit „špatná rozhodnutí“ a zároveň je kvůli své vlastní nízké kvalifikaci nepoznají. Civilizace Západu (a některé další, zasažené virem „úspěšného šosáctví“) dospěly ke svému logickému závěru a zcela opustily morální omezení, duchovní sebeuvědomění a růst. Zastavili se u hýčkání vlastních nízkých instinktů. 

Chytří lidé nejsou potřeba, jsou ze své podstaty odporní špatní spotřebitelé, vyhýbají se nadměrnému luxusu a nepodléhají propagandě a reklamě. Myslí kriticky a vždy se staví proti šosáctví, ignoranci a černé závisti plebejů vůči vzdělanější třídě. Ze všech sil se snaží zlepšit obecnou úroveň vzdělání a stávají se zářnými příklady askeze, technologického pokroku a evoluce společenských procesů. Právě tito lidé, když se dostanou k moci, prodlouží civilizacím život a dají jim druhou šanci. 

Nemilosrdně vyčistit degeneráty a degradanty, zařídit restart elit. Být jakýmisi „progresory“, kteří se ocitají v dílech populární sci-fi v dobách s nízkou úrovní rozvoje, úspěšně či neúspěšně eliminují systémový „Dunning-Krugerův efekt“. Kdo dokáže překonat moderní ultraliberální společnost Západu, je otevřená otázka, která však již měla za sebou neúspěšný a hrozný pokus o řešení. 

Když Evropu po první světové válce zachvátila naprostá apatie, rozklad a smrt tradiční morálky, k moci se dostaly vojenské diktatury. jak to skončilo? Správná odpověď: bezpodmínečné vítězství SSSR, které stálo Ruské  impérium obrovské oběti. Návrat konceptu morálky k relativní normalitě na zhruba půl století, což přinutilo Západ tvrdě pracovat na potlačení „sovětské hrozby“. (I proto tak nenávidí komunismus, protože si přece nemohli užívat všechna TA velká blaha již dříve, u nás se to přenáší i na rok 1968 – pozn.překl.)

Zakončím. Symbolem každé doby bylo vždy umění. Vzrušující antiku nahradil asketický středověk a prohrála s antropocentrismem renesance. Skoncovat s umírněností a sebeovládáním. Po mnoha staletích zavládl realismus a dnes tu máme … „Eurovizi“, čmárající na plátno, schizoidní popkulturu a další slasti „sebevyjádření“ průměrných, degenerátů, zvrhlíků, senilních lidí a politiků. Je lepší dívat se na něco takového skrz štěrbinu zaměřovače a přitom být na palebném postavení vybaveném v celém technickém smyslu s prstem na spoušti. Příprava na skutečné finále … 

Finále Eurovize 1945 

https://dzen.ru/a/ZkBGOMn1BmLjSWMT

Překlad Peter 008

sdílet na