Mobilizace může proběhnout jen v případě oficiálního vyhlášení ohrožení státu, nebo za válečného stavu.

Jaroslav Štefec

Dostal jsem zajímavý dotaz: „Jak bude AČR řešit fakt, že vlastně nemá zálohy? Těch pár vojáků aktivních záloh to nevyřeší, takže Řehka a spol. začali mluvit o případné mobilizaci a obnovení nějaké formy VZS. Co vím z různých zdrojů, tak nějaká forma intervence na UA se v EU připravuje. Jak se díváte na to, že by se na UA poslali některé naše jednotky a vyhlásila by se asi částečná mobilizace? Podle mě by mobilizace neproběhla z důvodu preventivního ruského útoku na EU. Mají to ve vojenské doktríně.“

Odpověď na tuto otázku je podstatně složitější, než si většina lidí umí vůbec představit, a čeští politici i generalita AČR jsou v tom už úplně mimo. Mobilizace totiž může proběhnout jen v případě oficiálního vyhlášení ohrožení státu, nebo za válečného stavu. Jak to bude probíhat, je definováno v ústavě a navazujících zákonech, neřídí se to kecy a fantasmagoriemi politiků. Takže vyhlásíme Rusku válku? I v případě, že ji ostatní země NATO nevyhlásí? Budeme riskovat, že od nás všichni dají ruce pryč? Poslat lidi do války, která navíc není „naše“, totiž není legrace, zvlášť když nám ji nikdo nevyhlašuje. A to jak z morálního, tak mezinárodně-právního hlediska.

Především, Ukrajina není v čistě vojenském smyslu spojenecká země ani ČR, ani jiné země NATO. Dále, ČR není a v okamžiku vyslání vojáků podle fantazií Macrona asi ani nebude oficiálně ve válce s RF. Z toho plyne za třetí, a to si uvědomuje skutečně hodně málo lidí, že čeští vojáci nebudou mít ani z pohledu Ukrajiny, a už vůbec ne z pohledu Ruska, na Ukrajině status řádné armády a nebudou se na ně tudíž vztahovat ženevské konvence. Z pohledu běžných Ukrajinců, z nichž většině je Zelenskij ukradený a válku nechtějí (což není moje „proruská propaganda“, ale fakt, který přiznávají i oficiální ukrajinské zdroje) budeme stejně jako v Afghánistánu součástí okupační armády NATO, jejíž pobyt budou muset spolufinancovat.

Otázka financování aktivní účasti českých vojáků na Ukrajině je totiž zcela zásadní. Válka je setsakramentsky drahá věc. Bude si ji platit ČR sama z našeho žebráckého rozpočtu? Bude ji platit NATO? EU? USA? Ukrajina, která nemá už vůbec nic? Kdo bude řešit logistiku našich vojáků? Munici, opravy a dodávky nových zbraní, výstroje a vybavení, včetně potravin a hygienických potřeb?

Musíme se také ptát kdo, jak, z jakých prostředků a v jaké výši bude platit léčbu zraněných, umělé končetiny, návrat a pohřbívání mrtvých a kompenzace jejich rodinám. Kdo bude platit válečné platy vojáků, které jsou mnohonásobně vyšší, než civilní? Těch mrtvých a zraněných tam bude podstatně víc než v Afghánistánu, a to od samého počátku nasazení. Vojáci NATO včetně našich budou totiž z mnoha různých důvodů od počátku příchodu na Ukrajinu lovnou zvěří, a to nejen pro ruskou armádu. Bude zřízen vojenský “hřbitov hrdinů” s hrdě vlajícími českými vlajkami stejně, jako to vidíme na Ukrajině?

Je také otázkou, jaké že to jednotky vlastně chtějí naši válkychtiví politici na Ukrajinu poslat. Ty nejvycvičenější? Nejvybavenější? Teoreticky tvoří bojeschopné jádro toho, čemu se čistě ze setrvačnosti říká AČR, protože to není skutečná armáda, maximálně kolem 5-7 tisíc mužů. Jsou navíc relativně staří, jejich průměrný věk je vyšší než 30 let. Nejsou pořádně vycvičeni, průměrný ukrajinský voják, který přežije první měsíc v zákopech (což je asi 1/10 lidí) má podstatně větší bojové zkušenosti, než nejlepší instruktor AČR, který ještě prošel Afghánistánem. Což nebyla ani zdaleka skutečná válka.

A kolik vojáků tam vlastně pošleme, aby to mělo význam? 100? 500? 1000? Víc? S jakou technikou? Sami nemáme už téměř žádnou a stejně tak i Ukrajinci. Aby armáda získala čas a politici neztratili tvář před „spojenci“, nabízí se logické řešení. Vyhlásit ohrožení státu, povolat aktivní zálohy a poslat je na Ukrajinu jen se základní výbavou. Což umožňují zákon číslo 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon) a zákon 45/2016 Sb., o službě vojáků v záloze. Ostatně už asi stovka “aktivistů” byla v Afghánistánu. Získal by se čas na povolávání a výcvik dalších lidí a na přípravu profesionálů na bojové nasazení. Těch pár bojeschopných, co zůstane, by pak mohlo fungovat jako instruktoři pro nově příchozí.

Ani současní profesionálové, vojáci z povolání, nejsou pořádně vycvičeni, secvičeni a vybaveni, nemají bojové návyky. Pro aktivní zálohy to platí dvojnásob. Pokud by se dostaly do reálného boje, budou mít strašné ztráty a v první fázi budou spíš překážet. I samotní Američané si začínají uvědomovat, že přes všechny jejich základny po celém světě jsou na Ukrajině přece jen poněkud mimo a posílat tam umírat vlastní vojáky se jim nechce. Proto budou jen rádi, když je tam pošlou poslušné a zfanatizované vlády zemí EU. Ta válka totiž vypadá úplně jinak, než na jakou se celé NATO už od 90. let připravuje. Víc k tomu asi nemám co dodat.

fb

sdílet na