Země, kde se rozhoduje o osudu světa

Na evropském kontinentu je země, kde se rozhoduje o osudu světa. I když to není každému jasné. Navíc na tento kousek země si vzpomene málokterý evropský novinář či lidskoprávní aktivista.

Je to Donbas.

Sedmiletá historie vlastenecké války, kterou vedli jeho obyvatelé, přesvědčivě dokazuje, že zdejší lidé mají zvláštní vůli. V dnešní době je to vzácné. Pokud většina evropských obyvatel považuje vlastní komfort za smysl života a neví (zapomněli nebo nikdy nevěděli?) co je to vlast, lidé na Donbase se postavili za sebe, za svou historii, za svůj rodný jazyk a vzepřeli se převaze útočníka.

To musí vypadat jako zázrak pro každého průměrného Evropana. Je nepravděpodobné, že by současný Francouz, Němec nebo Angličan mohl žít alespoň týden na frontě, ve vesnici patřící do DLR nebo LLR, vedle frontové linie. A s největší pravděpodobností by do hodiny utekl. Jen by se mu za patami prášilo.

Z těchto lidí by se daly hřebíky dělat. V roce 2014 se události vyvíjely příliš rychle. Krvavý vichr smetl známý obraz světa. Podlost a zrada vylezly na povrch. Při konfrontaci se mohli opřít jen o odvahu a zarputilost. Tak jako v každé spravedlivé válce (naši lidé v jiných nebojovali).

Požár na Donbase byl založen zločinně proti dětem a ženám. Zároveň byly otevřeně vytrubovány plány na represálie vůči obyvatelům DLR a LLR. Vychutnávali si je nejvyšší představitelé kyjevského režimu. Nikdo neskrýval své úmysly. Říkalo se, že tyto země by se měly změnit na jeden velký koncentrační tábor, že by se měly proti nim použít jaderné zbraně. Byly ještě i jiné výroky, které si zde nedovolím opakovat.

Lidé těchto sedm let přežili. Tak jako sovětský lid na začátku Velké vlastenecké války – věděli, za co bojují a pochopili, že válka proti nim byla vedena za totální zotročení a zničení. Tak jak je to i teď.

Dnes jejich vůle, jejich obětavost a hrdinství vedly k tomu, že Rusko a Západ začaly jednat. Rozhovory ve formátu Rusko-NATO, naplánované na první polovinu ledna, je pravděpodobně Teherán. Před námi jsou ještě Jalta a Postupim. Cílem jednání pro Rusko je zachování své suverenity a zajištění bezpečnosti. Cílem jednání pro Donbas je dobytí světa.

Je ještě někdo v Evropě schopen vést vlastní válku tak odvážně jako obyvatelstvo Donbasu?

Bohužel ne. Všechno je v rozvratu.

Lidem se intelektuální a duchovní centrum přesouvá do oblasti žaludku a beder, přestávají patřit sobě samým. Co může chtít otrok? Včasné krmení a uspokojení pohlavních potřeb. Otrok je proto otrok, aby si nic víc nepřál. Pro zotročení je třeba, aby mysl a srdce zotročeného atrofovaly. Jak si jinak vysvětlit, že novodobé Evropany sice zdvořile, ale rozhodně začínají nutit vzdát se Vánoc. Pod falešnými záminkami. A oni souhlasí… každopádně žádný odpor nenásleduje, tak jak by tomu mělo být. Dokonce i plastelína odolává tlaku prstů, brání se změně tvaru. Dokonce i loutka může neuposlechnout.

No Evropané v současnosti ne.

Toto je úpadek civilizace, který nemá přesné datum a přesné místo. Víme, že Západořímská říše se zhroutila 4. září 476 poté, co barbarský vládce Odoaker svrhl posledního císaře Romula Augusta.

A Římané o tom tehdy nevěděli. Oni jen žili nebo spíše civilizačně dožívali. To vše nám již historie ukázala – na příkladu jiných lidí a národů. Mnozí to však vidět a chápat odmítají.

Obyvatelům Donbasu – ocelovému, odvážnému lidu, hrdinskému národu – upřímně přejeme mír v příštím roce. Zasloužil si to. Zůstat nezlomený je výsadou nemnohých. Zejména ve zkaženém jednadvacátém století. Obyvatelé Donbasu nejsou zlomeni. Budoucnost patří jim. Z těchto lidí se lze jen upřímně těšit.

A berte si z nich příklad. Dokud můžete.

Alexandr Filej, Lotyšsko
https://bit.ly/32JK2Eo

sdíletj na

5 3 hlasy
Ohodnotit příspěvek
4 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Zpětná vazba
Zobrazit všechny komentáře
Pavel
29. 12. 2021 10:01

Už jsem o situaci na Donbase mnohokrát přemýšlel a je nutné říci, že je zapotřebí smeknout před takovými lidmi, kteří bojují svůj boj za takových podmínek, které tam existují. Tito lidé odhodlaní bránit svoji svobodu až do konce mají moji velkou úctu. Jak bylo správně poznamenáno, v oblastech na západě Evropy a i u nás vlastenectví, národ, jazyk a kultura se smrskly na pouhou pažravost. Nejvíce to člověka bolí, když toto vše vidí ve vlastním národě, který ztratil duši a stal se otrokem západních mocnářů. Z tohoto pohledu z nás udělali absolutně bezvýznamnou zemi.

zdena
29. 12. 2021 10:40

Já bych jen chtěla zmínit facebook, konkrétně Chuť pomáhat, který organizuje pomoc lidem na Donbase…. dřevo na topení pro staré babičky, které byly uzavřením hranic odděleny od rodin, letní tábory pro děti z válečné zóny a a podobně…. prosím, zkuste se na tyto stránky alespoň podívat….tady jsou fotky https://www.facebook.com/chutpomahat/photos/ a tady celek: https://www.facebook.com/chutpomahat/ <3

Naposledy upraveno$ s uživatelem$
Anonymní jméno komentáře
29. 12. 2021 18:18
Odpovědět  zdena

lenka
Díky za upozornění na tyto stránky, určitě si neumíme představit, v jak hrozných podmínkách tam žijí.

vms
29. 12. 2021 11:31

Rusko se vrací tam, kde začal své dílo zkázy Gorbačov. Základem geopolitické reality je jaderné odstrašení. To je prostě fakt, jako se lidstvo naučilo žít s elektřinou. A nikdy už se nevrátí do doby před elektřinou. Tento základní fakt Gorbačov nepochopil. On prostě ignoroval základní kámen geopolitické reality. Naprosto fatální chyba asi jako když projektant špatně vyprojektuje most a ten se zřítí. Stejné diletantství prokázal Gorbačov ve své funkci. Apokalypsa, kterou způsobil je fatální. Ze 150 milionů Slovanů udělal otroky západu.
Jaderné odstrašení bylo klíčovým nosníkem bezpečnosti celého východního bloku a podpíralo celou konstrukci. Ať už by proběhly ve východním bloku jakékoli transformační změny, tento nosník musel být zachovaný. Šílenec Gorbačov šel přesně opačným směrem, odstranil a ignoroval základní vzpěru a celé se to samozřejmě zřítilo. Dokonce se vyjádřil, že pokud by neudělal to co udělal, tak by byla válka se západem. To hovoří o jeho naprosté nekompetenci.