Maduro vytváří v Latinské Americe blok spojenců Ruska a Číny

Prezident Venezuely Nicolas Maduro navrhl, aby se v Latinské Americe vytvořil blok zemí – spojenců Ruska a Číny. Venezuela je připravena se postavit do jeho čela. Je to přímá výzva Spojeným státům.

• Datum příspěvku 2. února 2023

Maduro vytváří v Latinské Americe blok spojenců Ruska a Číny

Prezident Venezuely Nicolas Maduro navrhl, aby se v Latinské Americe vytvořil blok zemí – spojenců Ruska a Číny. Venezuela je připravena se postavit do jeho čela. Je to přímá výzva Spojeným státům.

• Datum příspěvku 2. února 2023

Maduro a jeho výzva

Nikdo nečekal, že každoroční poselství národu, s nímž vystoupil prezident Venezuely Nicolas Maduro, načrtne ostrou zatáčku v zahraniční politice této země a celé Latinské Ameriky. Když hovořil o hlavních směrech rozvoje Venezuely v roce 2023, Maduro navrhl vybudovat v Latinské Americe a Karibské oblasti blok spojenců Ruska a Číny.

Vzhledem k závažnosti prohlášení a jeho dalekosáhlým následkům, považujeme za důležité uvést celý citát v této věci:

“Co se týče geopolitiky, tak dnes jsme jako nikdy postoupili v upevnění nové regionální geopolitiky, nové integrace, v budování velké vlasti, o níž snil náš národ po staletí. V těchto dnech jsem o tom  telefonicky hovořil s prezidentem (Brazílie) Lulou da Silvou. Osobně jsem o tom hovořil s prezidentem (Kolumbie) Gustavem Petro. Projednával jsem to s prezidentem Argentiny Albertem Fernándezem.

Nastává nová doba, zvláštní doba na sjednocení úsilí a cest národů Latinské Ameriky a Karibské oblasti při posunutí vpřed formování mocného bloku politických sil, mocného ekonomického bloku, který bude hovořit se světem, který vybídne svět k integraci, k vytvoření nových pólů síly, světového společenství se společným osudem, o němž hovoří náš starší bratr předseda Si Ťin-pching … mnohopolárního světa, o čemž hovoří náš starší bratr prezident Vladimír Putin.

Proto, aby se tento svět prosadil, je nutný semknutý, pokrokový latinoskoamericko-karibský blok. Vyhlašuji: Venezuela se postaví do čela bitvy za vybudování světa velké vlasti, této nezávislé a svrchované síly, což přinese více štěstí, pokroku a prosperity naší zemi a celé Latinské Americe a Karibské oblasti.”

Vyhlášení války Státům

Nicolas Maduro mluví fakticky o tom, že jeho země se připojuje k Ruskem vedené práci ohledně formování vícepolárního světa a ujímá se plnění této úlohy na svém úseku – v Latinské Americe a Karibské oblasti. Maduro rovněž říká, že tento blok sdílí myšlenku o “celkovém osudu světa”, kterou asi před třemi roky vyhlásil čínský vůdce a která neodporuje myšlence o mnohopolárnosti.

Iniciativa Madura je přímou výzvou Spojeným státům, které už dvě století uskutečňují vůči Latinské Americe svou Monroeovu doktrínu, podle níž mají mít právo realizovat své zájmy v tomto regionu světa pouze USA.

Iniciativa prezidenta Madura se zrodila v podmínkách, kdy Rusko svou SVO na Ukrajině boří starý unipolární svět a de facto se staví do čela světového hnutí za vybudování nového světa s různými centry síly. V jiných podmínkách by patrně iniciativa prezidenta Venezuely nebyla zveřejněna nebo by měla obroušenější úhly. V nynějším mezinárodním kontextu a v takové podobě to je de facto vyhlášení války Spojeným státům, i když bez použití zbraní.

Venezuela má i osobní účty s USA. Při vystoupení s poselstvím národu Nicolas Maduro prohlásil, že USA počínaje rokem 2015 zavedly proti Venezuele více než 900 sankcí. Podle jeho slov činí přímé ztráty Venezuely v důsledku amerických sankcí proti naftovému sektoru země 232 miliard dolarů. A celkové ztráty Venezuely v důsledku sankční války USA představují 642 miliardy dolarů.

Antiliberální zatáčka Latinské Ameriky

Mezitím je třeba, když se mluví v mezinárodním kontextu, mít na paměti otevřené ozbrojené čelení Ruska kolektivnímu západu a přání Venezuely zastavit režim amerických sankcí. Je třeba brát v úvahu politický fenomén posledních let, který byl nazván “levou zatáčkou” Latinské Ameriky. Jedná se o upevnění tendence příchodu k moci levicových sil v zemích regionu v posledních letech.

Důvodem nynější podstatné zatáčky Latinské Ameriky je neúspěch v posledním desetiletí liberálních vlád v zemích kontinentu, které se řídily tvrdými finančně-ekonomickými a politickými směrnicemi USA a jimi kontrolovaným Mezinárodním měnovým fondem.

Růst úrovně chudoby a obrovská sociální nerovnost jsou rovněž základem toho, že voliči dnes dávají přednost levicovým politikům v Latinské Americe, kteří vystupují s jasnými, někdy zásadními programy sociálních změn. Začalo s nynějším “levým politickým cyklem” regionu v roce 2018 Mexiko, kde při prezidentských volbách zvítězil socialista Manuel Lópes Obrador. Poté následovalo vítězství socialisty Alberto Fernándeze v roce 2019 v Argentině. Prezidenti Mexika a Argentiny se navzájem vyhlásili za spojence a oznámili nutnost zřízení “antineoliberální osy” Latinské Ameriky.

Dále byly volby v Ekvádoru v roce 2021, kde byl krůček od vítězství socialista Andrés Arauz, poražený ve druhém kole, jak předpokládají mnozí, pouze v důsledku piklů velvyslanectví USA v Quito. Tendenci “levé zatáčky” Latinské Ameriky upevnily prezidentské volby v Chile v roce 2021, kde rovněž zvítězil zástupce levých sil – Gabriel Boric. V Bolívii se na základě výsledků prezidentských voleb ve stejném roce 2021 k moci vrátila strana svrženého v důsledku státního převratu v roce 2019 Evo Moralese Hnutí k socialismu, a prezidentem se stal nejbližší spolubojovník Moralese Luis Arce.

Obrázek by nebyl úplný, kdybychom nezmínili volby v Peru v roce 2021, kde se stalo to, co nemohlo být v principu: vítězem byl prohlášený původem z rolnické spodiny Pedro Castillo. Zcela neočekávanými byly výsledky prezidentských voleb v Kolumbii v roce 2022, kde zvítězil bývalý lídr levého povstaleckého hnutí Gustavo Petro. A, nakonec, na konci roku 2022 se triumfálně vrátil do prezidentského paláce lídr levicových sil Brazílie Inácio Lula da Silva. Jeho návrat do úřadu se stal vykřičníkem ve výrazu:

Leví v Latinské Americe zvítězili všude!

Kdo je pro Rusko?

Dopodrobna popisujeme obrázek “levé zatáčky” Latinské Ameriky proto, aby bylo jasné, že iniciativa Nicolase Madura o vybudování bloku spojenců Ruska a Číny má tvrdý regionální základ. Všechny levé síly v Latinské Americe mají tradičně velké sympatie k Rusku, které je nástupcem Sovětského svazu. To je také odpověď na visící ve vzduchu otázku: kdo se potenciálně může stát členem Venezuelou iniciovaného bloku?

S různým stupněm svého zapojení do boje proti USA mohou do aliance vstoupit všechny země, účastnící se “levé zatáčky” Latinské Ameriky, především zmíněné samotným Madurem Argentina, Brazílie a Kolumbie. Přirozeně, nezůstanou mimo Kuba, Nicaragua a Bolívie, o nichž se Maduro nezmínil pouze z toho důvodu, že se to rozumí samo sebou.

Mimochodem, může vzniknout otázka o vedení v bloku, jelikož tradičně již více než 60 let byla příkladem boje proti nadvládě USA v Latinské Americe Kuba. Nejen to, Kuba se nachází mezi zeměmi, které nejaktivněji pomáhají Venezuele obstát při čelení Státům.

Zdá se, že tato otázka pro vůdce Kuby a Venezuely, jejichž vztahy lze charakterizovat jak bratrské, není principiální. Kdo má být lídrem, a kdo formálně vedený, je pro ně spíše otázka taktická. K užitku věci by bylo dokonce lepší, kdyby se do čela aliance postavila Venezuela, jelikož Kuba je, jak říkal zesnulý Fidel Castro, “kost v krku amerického imperialismu”. A ty země s levými prezidenty, které by třeba i chtěly stanout pod praporem nové aliance, mohou bezděčně zabrzdit své rozhodnutí, pokud bude formálním lídrem Kuba. Jde o to, že Kuba, mnohaletý spojenec SSSR a Ruska, je mimořádně toxická pro USA, a potenciální členové budoucího bloku se mohou z taktických důvodů stále ještě obávat represí ze strany Států.

Platformy sjednocení

Je zcela pochopitelné, že v nejbližší době je třeba čekat odvetné kroky Washingtonu. Pokusí si oddělit latinskoamerické levé a nedovolit obnovu integrace zemí Latinské Ameriky do protiamerických bloků, jakými, v podstatě, byly v roce 2004 vytvořený Svaz jihoamerických národů (Union de Naciones Suramericanas – UNASUR) a Bolívarovský svaz pro lid naší Ameriky (Alianza Bolivariana para los Pueblos de Nuestra America – ALBA), vytvořený v roce 2004 z podnětu Hugo Cháveze a Fidela Castra. V současné době jsou UNASUR a ALBA velmi oslabeny. V nových podmínkách mají tato regionální sdružení perspektivu se obrodit a získat nový dech v podobě toho bloku, o němž hovoří Nicolas Maduro. Minimálně se pro něj mohou stát platformou.

Už dávno jsou vidět pokusy Američanů zatlouci klín mezi národními projevy levicových idejí v regionu. V liberální tisku se utvrzuje teze o tom, že levé hnutí v Latinské Americe nikdy nebylo stejnorodé a, na základě tohoto, prý, tím spíše není žádná stejnorodost levých ani nyní. Za těmito velmi spornými tezemi je zřetelně vidět úmysl USA nepřipustit nejen integraci levicových hnutí, ale vyloučit  velkou pravděpodobnost toho, že Kuba, Venezuela a Nicaragua vezmou na sebe úlohu praktických lídrů levého hnutí na kontinentu, což bylo možné pozorovat v minulosti.

Rusko, nepodveď!

Ruskem započatá speciální operace na Ukrajině, jsoucí v podstatě naším ozbrojeným zápasem proti světovému satanskému společenství globalistů, vedeným Washingtonem, se stala mocným katalyzátorem změn v celém světě. I přátelé, i nepřátelé Ruska chápou, že svět už nikdy nebude dřívějším, takovým, jakým byl před 24. únorem 2022. Rusko nemůže podvést očekávání té části lidstva, která se dívá na Rusko jako na zachránce před západním světem a všeho strašného, co s sebou přináší. SVO expanduje. Nyní v Latinské Americe.

Autor: Igor Pšeničnikov, zdroj: Tsargrad,  pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

sdílet na