Francouzský exprezident Holland dal čerstvě zásadní rozhovor ukrajinské hlásné troubě – mediu s názvem Kyiv Independent.

• Datum příspěvku 31. prosince 2022
• Asi mu bylo líto, že Merkelová získala svých 30 vteřin totálně pochybné slávy, když sama sebe přiznaně označila za podvodnici, která v Minsku dvakrát podvedla Putina a Rusko dojednáním dvou mírových smluv, známých jako Minsk I a Minsk II, které ovšem ani Ukrajina, ani západní signatáři, tedy osobně ona a tehdejší francouzský prezident Holland v žádném případě nehodlali dodržet. Nýbrž že jejich jediným cílem bylo stabilizovat frontu po obrovských ukrajinských porážkách u Ilovajsku a Debalceva, které snadno mohly vést k naprostému zhroucení Ukrajiny a její armády.

Následuje překlad jeho rozhovoru.

Hollande: “Východisko z konfliktu bude jen tehdy, když Rusko selže na místě

Cílem byl Ukrajinu zachránit a poskytnout jí čas k vybudování nové armády a vybavit ji dostatečně zbraněmi. Holland těch 30 sekund podvodnické slávy německé exkancléřce záviděl do té míry, že nyní pro velké Zelenského periodikum všechno nejen že potvrdil, nýbrž ještě rozšířil

by Theo ProuvostDecember 28, 2022 1:16 pm

François Hollande hovoří se spolupracovníkem Kyjevského nezávislého listu v Paříži 16. prosince 2022. (Théo Prouvost)

Bývalý francouzský prezident François Hollande to neměl ve funkci jednoduché, během jeho působení v letech 2012-2017 ho postihovala jedna domácí krize za druhou.

Hollande byl v úřadu také v době, kdy Rusko poprvé zahájilo válku proti Ukrajině, která nyní trvá již osmým rokem.

V únoru 2014 ruská vojska obsadila Krym a záhy pomocí Kremlem kontrolovaných zástupců zahájila vojenskou ofenzívu ve východní části ukrajinského Donbasu, kterou zprvu inscenovala jako separatistické hnutí.

Dva hlavní evropští hráči – Francie a Německo – se ujali úkolu zastavit ruskou agresi a přimět ruského prezidenta Vladimira Putina usilovat o mír.

Západ zastavil ruský postup v roce 2015, ale nepodařilo se mu potrestat Rusko za jeho brutální vojenskou kampaň, což vedlo k tomu, že Rusko v roce 2022 zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, při níž již zahynuly desítky tisíc lidí.

Podle Hollanda jeho snaha nebyla neúspěšná.

Bývalý francouzský prezident částečně přičítá úspěšnou odolnost Ukrajiny v roce 2022 svému vlastnímu diplomatickému úsilí v letech 2014-2015.

Podle Hollanda získala Ukrajina díky schůzkám Normandského formátu, které byly zahájeny v červnu 2014 a jichž se zúčastnili vedoucí představitelé Francie, Německa, Ukrajiny a Ruska, čas na přípravu, zatímco následné minské dohody se snažily Putina přimět k diplomatické cestě.

Hollandeovo prezidentství skončilo v roce 2017, jeho hodnocení bylo pošramocené a o znovuzvolení neusiloval.

O pět let později se Evropa zmítá v nejsmrtonosnějším konfliktu od druhé světové války.

V exkluzivním rozhovoru v Paříži Hollande hovořil o zahájení války s Ruskem v roce 2014, o anexi Krymu a o tom, že Západ nedokázal zabránit válce v Evropě v plném rozsahu.

Kyjevský nezávislý deník: Jak se jako bývalý francouzský prezident v letech 2012-2017 díváte na vývoj Ruska v tomto období?

François Hollande: Jak se díváte na Rusko? Zlom nastal s návratem Vladimira Putina do Kremlu v roce 2012. Snil o obnovení Sovětského svazu. Putin zaujal agresivní postoj a čekal, jaká bude reakce Západu.

Byl provokativní a agresivní. Hlavním protivníkem byly (nyní) jmenovány Spojené státy.

Kyjevský nezávislý deník: Jak se Francie a Německo snažily po vypuknutí války v Donbasu v roce 2014 dostat Rusko k jednacímu stolu, aby konflikt ukončily?

François Hollande: “Rusko a Rusko se v roce 2014 snažily vyjednávat s Ruskem: V té době Vladimir Putin hledal okamžité výhody.

Postupoval (v Donbasu) prostřednictvím proruských separatistů (Poznámka redakce: Hollande v celém rozhovoru mluví o Ruskem ovládaných bojovnících a používá termín, který vymyslela ruská propaganda, “separatisté”), nikoliv přímo prostřednictvím vlastní armády, přestože existovaly jasné důkazy, že Rusové jsou v Donbasu a že separatistům jsou distribuovány ruské zbraně.

Strach z mezinárodní izolace však znamenal, že Putin nehledal definitivní řešení války, ale spíše zajištění toho, co již získal silou.

Proto jsme ho přiměli k přijetí normandského formátu a poté se vydal do Minsku na jednání.

(Poznámka redakce: 11. února 2015 vedli Hollande, Merkelová, Putin a prezident Petro Porošenko v Minsku šestnáctihodinové rozhovory ve snaze zastavit obnovený ruský postup v Doněcké oblasti).

Putinovým cílem tedy bylo té noci co nejpozdější odložení příměří, aby dosáhl co největších územních zisků. Chtěl také větší “autonomii” pro (tzv.) ruskojazyčné oblasti, které by podle jeho představ mohl jednoho dne připravit k anexi.

Kyjevský nezávislý deník: Angela Merkelová v rozhovoru pro německý deník Die Zeit o minských protokolech řekla: “Bylo zřejmé, že konflikt bude zmrazen, že problém není vyřešen, ale Ukrajině to jen poskytlo drahocenný čas”.

Domníváte se také, že jednání v Minsku měla za cíl oddálit ruský postup na Ukrajině?

François Hollande: Ano, v tomto bodě má Angela Merkelová pravdu.

Minské dohody ruskou ofenzívu na nějakou dobu zastavily. Velmi důležité bylo vědět, jak Západ tento oddechový čas využije, aby zabránil dalším ruským pokusům.

Co se však stalo od té doby?

Již jsme byli svědky amerického ústupu z mezinárodní scény v Sýrii s “laissez-faire” (volným průchodem), který byl dán Putinovi ohledně podpory, kterou poskytl syrskému diktátorovi Bašáru Asadovi.

(Prezidentství Donalda Trumpa uvolnilo vazby mezi Evropany a Spojenými státy v rámci Severoatlantické aliance, kterou považoval za zastaralou.

A konečně, porážku v Afghánistánu považoval Putin za nový projev slabosti západního tábora.

Pokud jde o Evropu, nepostřehl, jak ji její závislost na ruském plynu činí zranitelnou.

Putin se tedy domníval, že čas zapracoval v jeho prospěch a že může překročit práh další invazí na Ukrajinu. Proto se dopustil agrese.

V tom se však mýlil.

Od roku 2014 Ukrajina posílila své vojenské postavení. Ukrajinská armáda byla skutečně zcela jiná než v roce 2014. Byla lépe vycvičená a vybavená. Je zásluhou minských dohod, že tuto možnost ukrajinské armádě poskytly.

Evropa se navíc nerozdělila a okamžitě Ukrajinu podpořila a Spojené státy poskytly značnou pomoc.

A tak se čas, který Putin považoval za výhodu pro sebe, ukázal být ve skutečnosti příležitostí pro Ukrajince.

Nejlépe je to vidět na bojišti. Jeho armáda je mnohem méně impozantní, než si představoval, a ukrajinský odpor mnohem zvučnější, než odhadoval.

Kyjevský nezávislý deník: Měl jste dojem, že Vladimir Putin bude respektovat minské dohody?

François Hollande: Měl jsem pocit, že je to pravda: To jsme nemohli vědět.

Nicméně Putin přijal normandský formát, který mu ukládal pravidelně podávat zprávy o pokroku, jehož by bylo možné dosáhnout při plnění minských dohod.

Každý měsíc jsme s Petrem Porošenkem, Angelou Merkelovou a Vladimirem Putinem vedli dlouhé telefonické rozhovory, v nichž jsme si vyměňovali informace o pokroku v plnění minských protokolů.

I když jsme viděli, že existuje zjevná neochota, stále probíhal dialog.

Od let 2017-2018 byl tento normandský formát na svém posledním místě.

Protože na jedné straně ukrajinská strana viděla, že ruské hrozby jsou stále jasnější (a Moskva si mír nepřála), na druhé straně Vladimír Putin začal být z tohoto uspořádání unavený, protože mu bránilo v postupu v jeho vytouženém úplném ovládnutí Donbasu.

Putinovým cílem v roce 2015 bylo odsunout frontovou linii co nejdále.

Mariupol byl již v jeho hledáčku. Minské dohody a z nich plynoucí příměří neumožňovaly rozšíření oblasti kontrolované separatisty. To je jedna z jeho zásluh.

Kyjevský nezávislý deník: Pro mnohé byla reakce západního bloku na anexi Krymu v roce 2014 příliš slabá. Mohly tehdejší přísnější sankce zabránit ruskému režimu v rozpoutání války, kterou zažíváme v současnosti?

François Hollande: Jaký je váš názor? To se nikdy nedozvíme.

Nicméně jedno je jisté, sankce nebyly na úrovni, která odpovídala závažnosti porušení mezinárodního práva.

A mohu to vysvětlit několika důvody.

Prvním z nich je, že Spojené státy (za prezidenta Baracka Obamy) neměly ukrajinskou otázku jako prioritu.

Za druhé, v samotné Evropské unii existovaly vážné rozpory ohledně rozsahu sankcí. Některé země je nechtěly, protože se obávaly, že budou mít nepříznivé důsledky pro jejich vlastní ekonomiky.

Jiní představitelé, včetně mě, si přáli, aby sankce byly maximální.

Nemluvě o nejednoznačnosti Německa, které nechtělo zpochybnit plynovod Nord Stream 2 (uvedený do provozu v roce 2015), přestože jsem zrušil prodej Mistralů (obojživelných útočných lodí) Rusku.

Je pravda, že Mistraly byly zbraně a že plyn byl zboží. Dnes však vidíme, že plyn jako zbraň použil Putin.

Kyjevský nezávislý deník: Francouzský prezident Emmanuel Macron svým opakováním, že bychom neměli “ponižovat” Rusko, vyvolal silnou reakci ukrajinských představitelů.

Co si myslíte o postoji Emmanuela Macrona a jeho pokračujícím dialogu s Ruskem?

François Hollande: “Mluvím o tom, že Macron se chová jako prezident: Aby byl dialog plodný, musí být založen na rovnováze sil.

Mohu mluvit z vlastní zkušenosti.

Dialog pro dialog nemá smysl a může mít dokonce negativní důsledky, protože naznačuje, že odpovědnost je společná, a nabízí Putinovi pohodlný komunikační rámec.

Proto dialog (nyní) může sloužit pouze k převedení vojenské situace do politického rámce.

Východisko z konfliktu bude existovat teprve tehdy, až Rusko na místě zaznamená neúspěch svého vražedného podniku.

Kyjevský nezávislý deník: Jak podle vás může tato válka skončit?

François Hollande: Jaký je váš názor? Vyjednávání je vždy posledním krokem k ukončení konfliktu.

Jejich výsledkem by nemělo být pouhé příměří, ale nabídka trvalého a zaručeného řešení pro Ukrajinu.

Proto je možné obnovit minské dohody a vytvořit právní rámec, který již všechny strany přijaly.

Důležitou roli hraje také sjednocující role Volodymyra Zelenského.

Jeho schopnost oslovit celý svět a mobilizovat ukrajinský národ bude mít zásadní význam pro výsledek války a respektování územní celistvosti Ukrajiny, aniž by se zapomnělo na otázku Krymu, který se v té či oné době vrátí, aby se stal součástí jednání.

Zdroj : kyivindependent.com

sdílet na