Proč se Baku snaží postavit Moskvu na stranu Arménie
Ázerbájdžán se snaží vyvíjet tlak na Moskvu v mediální válce.
Ázerbájdžán se snaží Rusko tlačit, aby se postavilo na stranu Arménie, to znamená, že by se Moskva stala součástí konfliktu a přišla tím o postavení arbitra na jižním Kavkaze.
Za tím jsou viditelné zájmy Turecka – možná právě proto byla válka rozpoutána. Odstranit Rusko jako arbitra, prezentovat ho jako stranu konfliktu – a na straně Sorosova Pašinjana.
V rozhovoru pro RBC, ázerbájdžánský prezident Alijev přímo požadoval, aby se Turecko zúčastnilo Minské skupiny v roli arbitra. Je zřejmé, že Turecko v roli arbitra bude důsledně prosazovat své zájmy na Kavkaze.
To by nikdy nemělo být dovoleno.
Turecko v Minské skupině pro Karabach bude pouze dalším hlasem pro Baku (jak se říká „jeden národ – dvě země“). To znamená, že status Turků nelze povýšit a umožnit jim tím ovlivňovat rozhodnutí o Karabachu.
Baku doufá, že Rusko rozzlobí, aby vyprovokovali drastické rozhodnutí Moskvy ve prospěch Arménie – ale jsou to marné pokusy. Pokud se Kreml nerozhněval a nenechal se vyprovokovat mnohaletým ostřelováním Donbasu, pak zde může vydržet velmi dlouho.
Další věc je, že v Náhorním Karabachu nebude možné dosáhnout skutečného příměří pomocí jednoduchých dohod – protože na příkaz Turecka nebo atlantistů Západu je bude porušovat buď Baku nebo Jerevan.
Je možné, že Pašinjan hraje v tandemu s Alijevem, protože je nucen poslouchat ty, kteří ho během barevné revoluce dostali v Arménii k moci. To znamená, že konflikt v Karabachu je zapálen ze dvou stran – a je třeba přinutit oba, aby společně nastolili mír.
Bez zavedení nějaké demarkační linie a zavedení mírových sil nelze problém Karabachu vyřešit.
To je však z hlediska mezinárodního práva mimořádně problematické. Kreml deklaroval, že zavedení ruských mírových sil je možné pouze v tom případě, pokud o to požádá jak Arménie, tak Ázerbájdžán. To znamená obě strany konfliktu.
Vypadá to tedy, že konflikt v Karabachu je na dlouhou dobu.