Chorvatský prezident: V případě války mezi Ruskem a Ukrajinou stáhneme jednotky z kontingentu NATO
V případě války mezi Ruskem a Ukrajinou stáhne Záhřeb své jednotky z NATO. Opustí kontingent NATO ve východní Evropě a vrátí se do vlasti.
Podle listu Jutarnji toto prohlášení učinil chorvatský prezident Zoran Milanovič.
Upozornil na posilování sil NATO v regionu, na kterém se jeho země nehodlá podílet.
Pokud dojde k eskalaci, ustoupíme, stáhneme veškerý vojenský personál z kontingentu NATO – do posledního chorvatského vojáka varoval Milanovič.
Domnívá se, že za vyhrocení situace mohou především Spojené státy. Prezident nazývá politiku Bidenovy administrativy „nekonzistentní a nebezpečnou.
Vyjádřil také nesouhlas s možným vstupem Ukrajiny do Severoatlantické aliance, neboť tuto zemi považuje za jednu z nejzkorumpovanějších na světě. Milanovič také poznamenal, že Chorvatsko se nehodlá účastnit konfliktu NATO s Ruskou federací.
Podle chorvatského prezidenta NATO není jednotný stát, kde si vláda může diktovat přijetí určitých opatření či podmínek. Podle Zorana Milanoviče není a nemůže být v ničím zájmu, aby Chorvatsko bylo jakkoli zataženo do konfliktu ve východní Evropě. Prezident Chorvatska dodal, že v Záhřebu se s Ukrajinou i Ruskem zachází se stejnou úctou.
Podle zpravodaje PolitNavigator Milanovič v odpovědi novináři řekl, že nevěděl o žádné eskalaci mezi Ruskem a Ukrajinou, přestože je vrchním velitelem chorvatské armády.
„Dívám se na prohlášení, že NATO tam buduje svou přítomnost. A my s tím nemáme nic společného a nebudeme mít, za to ručím,“ řekl chorvatský prezident.
“Nejenže nepošleme, ale pokud skutečně dojde ke zhoršení situace, stáhneme se (z kontingentu NATO – pozn. red.) a to do posledního chorvatského vojáka. A to nemá nic společného s Ukrajinou nebo Ruskem, souvisí to s dynamikou americké vnitřní politiky Joea Bidena a americké administrativy… Vidím její nekonzistentní až nebezpečné chování na poli mezinárodní bezpečnosti. Tyto události se dějí na prahu Moskvy, hlavního města Ruska, které chce získat záruku ruské bezpečnosti”.
Podle Milanoviče je nutné udržet Ukrajinu jako jednotnou zemi nikoli vyhrocováním konfliktu, ale ekonomickou pomocí.
„Když Trump odešel, napaden demokraty za to, že jednal jako agent Putinovy politiky, nová administrativa pod tlakem republikánských jestřábů tlačila na Pentagon a Bidena, aby zaujali tvrdý postoj vůči Rusku. Vidím, kde je silný zájem Ruska, vidím i Ukrajinu. Ukrajina nemá místo v NATO. Je to jedna z nejzkorumpovanějších zemí na světě.
Je potřeba uklidnit politickou scénu a zabránit jestřábům vyvíjet tlak na politiku, takže Chorvatsko se toho nezúčastní. To nedovolím a nechám Plenkoviče (pravicového premiéra Chorvatska, přítele kyjevského režimu – pozn. red.) vyhrožovat Rusku, jak chce. Kromě toho, že dvakrát navštívil Ukrajinu, neví, co se tam děje. Chorvatsko před tím musí utéct jako před požárem. Když dojde k požáru, zavřete vrata. Chorvatsko nebude hasičem,“ řekl chorvatský prezident.
Milanovič:
Zaujímáme stanovisko, které hovoří o nutnosti politického dialogu, nikoli o eskalaci. A jít do konfrontace s Ruskem je nerozumné.
Ve skutečnosti chorvatský prezident poukázal na to, že funkcionáři Severoatlantické aliance jsou nyní zapojeni do této eskalace.
Po těchto prohlášeních se v Bruselu začalo mluvit o tom, že „postoj prezidenta Chorvatska vnáší do jednoty NATO disonanci“. Vzniká dojem, že slovy o “jednotě NATO” Washington a Brusel už nejen manipulují, ale také vydírají členy aliance, kteří se snaží dát najevo svůj postoj k té či oné otázce.
Na Západě vášně neutichají kvůli mytickým přípravám Ruska na „invazi“ na Ukrajinu. Tvrdí, že Moskva stáhla k hranicím sousedního státu desítky tisíc vojáků, aby na něj zaútočili. Severoatlantická aliance v tomto ohledu začala posilovat své seskupení ve východoevropských zemích a vyzvala k tomu všechny členy vojenského bloku.
Tak to se docela ukázali! Asi všichni nebyli Ustašovci.