politika

Arménie. Odstraní armáda Pašinjana od moci?

Říká se, že arménská armáda neoficiálně nabídla Pašinjanovi, aby postoupil moc armádě. Což se zdá logické vzhledem k okolnostem. Ale pokud si vzpomeneme, jak po svém politickém vítězství Pašinjan otřásl klanem Karabachu a bezpečnostními úředníky ve prospěch svých loajálních osob a jak pak „bojovali“, tak všechno co se tam děje je smutnou skutečností, ale nepřekvapuje.

Podle některých zdrojů byl z funkce odvolán generálmajor Karumjan, vedoucí kontrarozvědky Arménské národní bezpečnostní služby. Přesný důvod dosud nebyl uveden, ale neoficiálně – v rámci vyšetřování zrady. 

Turci za pomoci útočného dronu zasáhli auto ministra obrany NKR.

Podle Ankary byl generálporučík Jalal Harutjunjan zabit, podle Arménie pouze zraněn. Prezident Náhorního Karabachu pověřil velením armádě generálmajora Mikaela Arzumanjana. 

Vzhledem k podrobnostem je zřejmé, že cesta člověka této úrovně musela být tajná. Útok na konvoj byl proto výsledkem úniku, který kontrarozvědka Artcachu, případně Arménie, nezachytila.

Špionážní skandály v mocenských strukturách Arménie však zuří neustále. 

Zpočátku Pašinjan, který se dostal k moci s pomocí Sorose, zahájil jejich očištění od „přistěhovalců z bývalého SSSR“, včetně důstojníků, kteří prostě jen studovali v Rusku. 

Hlavy vinníků padají hromadně. Vyměněn byl velitel pohraničních jednotek, který jen před několika měsíci nahradil svého předchůdce. 

Arménská národní bezpečnostní služba, které jsou podřízeny pohraniční stráže, má také pouze prozatímního velitele. Ten předchozí byl odvolán 8. října, po pouhých čtyřech měsících ve funkci. A tak to je ve všem.

Když komentátoři hovoří o tom jak se v Arménii zmocnil vlády Soros s odůvodněním, že nejvyššími představiteli země jsou „lidé z jeho hnízda“, je to jen poloviční pravda. 

Opravdu se dostali k nejvyšším oficiálním postům. S průnikem do všech vrstev se ale nedokázali vyrovnat.

Navíc za pouhé dva roky, od května 2018, tato “sorosovská líheň” pracovala tak usilovně, že dnes existují pochybnosti, zda bude Arménie schopna tuto škodu v dohledné budoucnosti nahradit.

V Arménii samozřejmě existují pozitivní hnutí – již začalo čištění armády a politického vedení od těch bezhlavě jmenovaných Pašinjanem, které si tento „vůdce národa“ vybral podle jednoho kritéria – nenávisti k Rusku.

Možná v blízké budoucnosti dojde v Arménii k vojenskému puči – moci se chopí armáda.

Ale i v tomto případě je pošetilé v divadle karabachských operací očekávat obrat ve prospěch Arménie – vypadá to, že válka byla Armény nenávratně ztracena, to je třeba připustit. Budou muset jednat s Alijevem a vítěz bude diktovat podmínky, to je nevyhnutelné. Přinejmenším arménský lid zůstane bez Karabachu.

A co Pašinjan? 

Pašinjan, pokud vůbec, odjede do USA, aby tam někde přednášel za 60 000 $, nebo bude zatčen nebo zastřelen jako nepřítel lidu a země alespoň získá smysluplný politický směr.

Pašinjan ale nespadl z měsíce, byla to vědomá volba arménského lidu. 

Nyní je třeba na tuto volbu odpovědět.

V Arménii se připravuje palácový převrat

Měsíc války se pro Pašinjana nevyvíjí dobře. Zdá se, že majdanský předseda vlády prohrává na všech frontách – jak na palebné čáře, tak v zahraniční i domácí politice.
Pašinjan horečně hledá podporu tím, že volá světové vůdce.

Ze zpráv v médiích vyšlo najevo, že doslova strhal telefon jak volal Putina, aby znovu získal podporu Ruska v případě zlomového bodu ve válce.

Putinova odpověď majdanskému předsedovi vlády očividně nebyla uklidňující: „Ruské povinnosti podle CSTO se nevztahují na Karabach.“

A dokonce i ve snaze zviditelnit se ve válce Pašinjan utrpěl fiasko. 

Jeho politický oponent, bývalý prezident Kočarjan, jako první opustil Jerevan, aby v doprovodu loajálních generálů navštívil místa nepřátelských akcí, což způsobilo prudký nárůst sympatií k zneuctěnému politikovi nejen v Karabachu, ale i v samotné Arménii.

A obecně musíme vzdát hold bývalému prezidentovi Arménie – jeho odchod do válčící republiky, s jeho zkušenostmi a autoritou, vypadal jako zcela přirozená touha pomoci svým krajanům, kteří se dostali do potíží.

Na tomto pozadí vypadal opožděný výlet maskovaného Pašinjana s jeho maskovanou manželkou do Náhorního Karabachu jako slabý pokus klauna získat politické body a alespoň malou popularitu.

A dnes potřebuje popularitu ve společnosti jako sůl, protože se nejen ukázal, že není připraven na novou konfrontaci s Ázerbájdžánem, ale také se stal jedním z hlavních viníků krize.

Musela přijít válka s leteckými útoky a dělostřeleckými údery, aby mnoho lidí v Arménii pochopilo: Pašinjan je vhodný pouze pro jednu roli – pouličního rebela a křiklouna. A na nic jiného.

Nejpopulárnějšími tématy diskuse v Arménii je zapojení Pašinjanova okolí do pašování cigaret a prudce se zhoršující vztahy mezi předsedou vlády a bezpečnostními silami, způsobené personálními přeskupeními založenými na principu nahrazování schopných lidí v policii, armádě a státní bezpečnosti.

Pašinjan vyhodil velitele generálního štábu Artaka Davtjana, SNB – Eduarda Martirosjana, policie – Armana Sargsjana, a vedení bezpečnostní agentury a policie nevydrželo tři měsíce.

K propuštění hlavních bezpečnostních úředníků nedošlo kvůli jejich nekompetentnosti. 

Výměna 29letého šéfa Národní bezpečnostní služby Argišti Kjaramjana minulý týden ve čtvrtek však vypadá jako odůvodněné rozhodnutí.

Kjaramjan je bez zkušeností se státním bezpečnostním systémem, jeho hlavní činností bylo identifikovat a očistit arménskou vládu od státních zaměstnanců sympatizujících s Ruskem. Jeho rezignace je tedy podobná gestu zoufalství a zároveň signálu ruskému vedení … „korekce směru“.

Je těžké říci, jak Kreml reagoval na tohle gesto. S největší pravděpodobností rezignace jednoho “z líhní Sorose”, a to i z klíčového postu, nebude stačit na zahřátí vztahů, protože abnormální počet těchto parazitů se usadil na jiných důležitých i na méně důležitých postech, včetně bezpečnosti, ministerstva zahraničních věcí, hospodářství a financí.

A obecně nikdo nepostřehl, že Pašinjan otevřeně změnil politickou orientaci Arménie, přerušil vztahy se Sorosovými nadacemi a arménskými poradci ze Spojených států, úzce spojenými s ministerstvem zahraničí, kvůli čemuž se republika potýká s dnešními obtížemi.

Pozorovatelé poznamenávají, že Pašinjanova hloupá personální politika zaměřená na nahrazování úředníků podle principu osobní loajality k předsedovi vlády způsobuje hlubokou nespokojenost mezi úředníky. Situaci pečlivě sledují jeho političtí oponenti, „kteří nikam neodešli“. 

Podle řady odborníků se v Arménii vaří palácový puč, pro který může válka v NKR sloužit jako katalyzátor.

Dalšími důvody neúspěchu 2,5leté vlády Pašinjana je nedostatek ekonomického programu, soudržné agendy a nervozita veřejnosti z války a pandemie covid-19.

Arménská společnost je dezorientována lavírováním elit mezi extrémními aspiracemi jít na Západ a kritické závislosti ekonomiky a bezpečnosti na Rusku a integračních strukturách EAEU/CSTO … s pravidelným pliváním do studny, ze které musí samy pít. …

Číňané přejí svým nepřátelům, „abys žil v zajímavé době … Abys žil v době změn” … Myslí se tím osud extrému – od ohně k požáru.

V každém případě Pašinjan není vůdce, s nímž by Arménie dosáhla prosperity, ani běžné stability. A je také viníkem války a všeobecných turbulencí, před nimiž Arménie nedokázala uniknout za dobu jeho vlády.

Jakoukoli krizi překoná efektivní krizový manažer, který dokáže konsolidovat všechny dostupné zdroje, rychle učinit jediná správná rozhodnutí, zastavit pád, stabilizovat situaci a zahájit vzestup ve všech oblastech.

V každém případě jediné správné rozhodnutí, které by měl Pašinjan udělat, je co nejrychleji přenést moc na někoho, kdo takové krize překoná a má ze strany Ruska absolutní důvěru.

https://bit.ly/35Hw6bz
https://bit.ly/37NIHg2

sdílet na

5 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Zpětná vazba
Zobrazit všechny komentáře
Andrew
30. 10. 2020 17:46
Ohodnotit příspěvek :
     

Zajímavé, kolik chyb Pašinjan dělá, ať úmyslně nebo omylem, na drony se měli líp připravit, ale Putin by snad vzal pod ochranu do Karabach, kdyby byla jiná arménská vláda? Nevěřím tomu. Azerové útočili už na jaře roku 2016. Ani Serž Sarkisjan nedokázal Putina přesvědčit, ať smlouvu CSTO rozšíří na Karabach. Rusko hraje roli soudce mezi oběma stranami, ale dnes se tam cpou Turci na jejich úkor.

Andrew
30. 10. 2020 21:53
Odpovědět  Janinna

To všechno může být pravda, ale přesto tam zůstává stálý problém Karabachu, který Putin musí zkusit nějak usmířit, jinak se tam vláme Turek ještě víc a Rusko přijde o velkou část vlivu. Erdogan bude dělat problémy bez ohledu na složení vlád okolních států. Před rokem 2016 Azerové nebojovali kvůli ne kvůli Rusku, ale protože teprve zbrojili a chystali se. Letos jim kovid dal šanci, e se svět dívá jinam.