Použijete dolar – zavedeme sankce! Ne … také je zavedem

Historické oříšky (Исторические напёрстки)

První. Páni husaři (ve smyslu gaučoví generálové – pozn.překl.), prosím, v nadpisu svými nevhodnými vtipy nepokračujte, není tam žádný podtext. Je lepší diskutovat o dvou novinkách spojených jedním smyslem: Hegemon ze systémové politiky nátlaku na všechny v okolí začal být hysterický a začal házet ultimáta. Začnu dvoudenní návštěvou amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena v Číně. Amerického úředníka s tváří zaneprázdněné (pletením – pozn.překl.) babičky uvítal na čínské půdě místostarosta Šanghaje, přesto to dotáhl až k imperátorovi Si. Aby veřejně vystoupil poté jako „voprsklej“. Ještě před setkáním vymezoval dominantní postavení alfa samce. Přišel s trumfy: 

    “Hlavním tématem jednání v Pekingu pro Spojené státy bude čínská podpora ruského vojensko-průmyslového komplexu, cílem je nastínit důsledky takové podpory a vysvětlit, proč neodpovídá zájmům Číny.” 

Není to špatný přístup, zvláště pokud si přečtete americký tisk doprovázející návštěvu, který sdílel „zdroje ministerstva zahraničí“. Financial Times a The Wall Street Journal zároveň uvedly: pokud kormidelník Si neposlechne pana Blinkena, pak „některé čínské banky budou navždy odříznuty od globálního finančního systému“. Vyhlášení nové studené války … řeklo mnoho komentátorů. Možná. Rozebereme to. 

Pretenze vůči Číně

Pokud nebudeme vtipkovat, odehrává se nám před očima gigantická bitva. Ve které Washington začal prohrávat, a začal se obracet k naprosté hrubosti a ultimátům. Co chtějí Yankees? Chtějí dostat 60 bilionů jejich nařezaného papíru z Pekingu jako „obchodní reparace“, protože jejich mazaní asijští „partneři“ za posledních 15 let zničili americký export a zaplavili Město na kopci (City on the Hill) svým zbožím. Zároveň vypichovali Hegemona z trhů třetích zemí, které mají zárodky suverenity. Zatarasili všechny mezery pro americké korporace na jejich vlastním čínském dvorku. Ztráty byly spočítány. 

Za druhé. Nebeská říše také ví, jak předstírat zášť, a všechny pokusy Yankees zničit „projekt století“ osobně soudruha Si na stavbu Velké hedvábné stezky 2.0 jsou pečlivě zaznamenávány. Stejně jako vytvoření tří pásů americké vojenské aliance v Indo-Pacifiku, se všemi vycvičenými vazaly z Japonska, Jižní Koreje, Filipín, Austrálie, Nového Zélandu, Pákistánu, dokonce i Indie a Vietnamu. 

S postupným odpojováním Evropy od čínského vlivu, investic, zboží. A označení Nebeské říše v doktrinálních dokumentech NATO jako hrozba č. 2 po Rusku. Ano, AUKUS existuje také s ohledem na nadcházející bitvu o Tchaj-wan, jako poslední argument. Jenže tady Yankeeům „praskly kalhoty“ na tom nejnedůstojnějším místě, protože (ať už dobrý nebo špatný) Peking si své sázky na několik let dopředu zajistil tím, že stojí s Rusy zády k sobě. Pod jaderným deštníkem a s strategickým partnerstvím. Zatím je jasné, že se mezitím kuje vlastní čínský „atomový“ štít a meč. Pro Peking je proto prohra Moskvy smrtelná. 

Za třetí. Hlavní ekonomickou událostí roku 2024 bude (s nejvyšší pravděpodobností) oslabení jüanu a divoké spekulativní hry Nebeského impéria na americkém akciovém trhu s cílem zbavit se toxických dluhopisů v hodnotě 750 miliard amerických dolarů a půjde to velmi rychle, pokud se splní noční můra americké centrální banky, vytvoření zúčtovací měny BRICS. I vážná důležitá diskuse v Kazani nebo ústní dohody mezi Putinem a soudruhem Si budou stačit ve velmi blízké budoucnosti, kdy se uskuteční květnová Putinva návštěva Číny.

Za čtvrté. Americká ministryně financí miss Yellenová nedávno navštívila Peking, kde kromě vášně této starší dámy pro místní pivo, zazněl hlavní požadavek: přestat „produkovat příliš mnoho“. Překlad: ukončete podporu domácích výrobců v průmyslovém sektoru, nemůžeme s vámi držet krok. Zastavit rozšiřování oblasti rozšiřování obchodu s reálnými zdroji za jüany (Blízký východ, Írán, Rusko, Afrika, Latinská Amerika) – to má negativní dopad na stabilitu spekulativního petrodolaru. To je v kostce vše … Hegemonovy obavy. 

Co odpověděli Blinkenovi? Soudruh Wang Yi (šéf čínského ministerstva zahraničí) řekl nudným hlasem: „ Negativní faktory v čínsko-amerických vztazích zesilují, strany mohou sklouznout do konfrontace a dokonce konfliktu“. Ultimátum za ultimátem. Buď se Yankeeové přestanou vydávat za vládce moří a začnou respektovat zájmy Nebeského impéria, nebo … bude horko. Peking to nezahájí jako první, protože jde o tisíciletou tradici. Kde je logika jednoduchá: ten, kdo začal jako první, je automaticky shledán vinným. Další systémová chyba tramvajáků západního světa, kteří zdrženlivost a nabídky k vyjednávání považují za slabost a strach. 

Za páté. Yankeeové jsou přesvědčeni, že soudruh Si nebude mít odhodlání přestřihnout pupeční šňůru americko-čínské vzájemné korupce finančních a průmyslových elit. Ti, kteří v Americe nakoupili tolik luxusních nemovitostí, o kterých se konsolidovaným Arabům ani nesnilo. S tisíci dětí na univerzitách Ivy League, milenkami v Miami, pozemky v Kalifornii a Texasu, továrnami, novinami, loděmi. Zde se Yankeeové hluboce mýlí, kormidelník Si už dávno parafrázoval Vladimira Vladimiroviče svým „přineste peníze domů, budete polykat prach“ a bez narážek řekl: „nechápavé buržousty budeme tvrdě trestat“. (Přeloženo – žádné škody nenahradíme a prostě a jednoduše nebudete mít nic – poz.překl.)

Čínská logika: jelikož existují (objektivně) dvě světové supervelmoci, pak by se vedení mělo spravedlivě dělit. To je důvod, proč soudruh Wang Yi nakreslil Blinkenovi před nos tři červené „čáry“: Tchaj-wan je čínský, demilitarizace Indo-Pacifiku musí nastat okamžitě, zasahování do vnitřních (zejména ekonomických) záležitostí Říše středu je nepřijatelné. To je základ, od kterého mohou jednání začít. Rozumělo „Rybí Oko“ svému kolegovi? Samozřejmě, že ne. 

A subjektivně, pokud pozorně sledujete videoreportáže … fyzicky nemůže nic namítat proti čínským vyjednavačům na osobních setkáních, jako by upadal pod vliv hypnózy. Na brífincích před zástupci tisku nebo dokonce po příjezdu domů začíná být hysterický, bolest hlavy zmizí. To je úroveň profesionality, pokud vůbec něco. Takže včera, po zcela formálním setkání s kormidelníkem Si v posledním záchvatu vzteku odhodil před hroznýšem okovy králíka: „Pokud Peking nepřijme opatření k vyřešení problému vojenské spolupráce s Ruskem, udělá to Washington.” Dobrý den, dojeli jsme. Přijme opatření. Blinken. Proti Siovi. Proti bankám, které drží americké dluhové cenné papíry, a které budou potrestány jako blázni s tři čtvrtě bilionem obalů od bonbonků. 

Bitva o dolar

Přidávám do rozboru druhé téma, aby publikum pochopilo, proč se kolem Číny děje všechen ten povyk. Kde ruský vojensko-průmyslový komplex a Ukrajina … to je více méně vedlejší, je to kouřová clona. Pro Čínu a Američany. Velkou politiku dělají jinde a úplně jiní lidé. Ne nesmyslní státní tajemníci, polomrtví prezidenti s odvážným gangem duhových pohlaví čtyřiceti druhů. Vzhledem k tomu, že v USA je všechno neseriózní kromě peněz, kořen dnešní hysterie yankees je třeba hledat zde. 

Nevím, do jaké míry Don Fredovich instruoval Bloomberg, aby sdělil svůj postoj Číňanům jako budoucí prezident Spojených států amerických, ale těsně před oficiální recepcí nešťastného ministra zahraničí v Pekingu byl publikován hluboký analytický článek nejlepšího odborníka řemesla. Pro kontrast, abych tak řekl. Podstata Trumpova sdělení je jednoduchá: po svém zvolení zavede přísné pokuty a sankce „za odmítnutí používat dolar v mezinárodních platbách“. Jakmile ministerstvo financí identifikuje měnové swapy, schémata vzájemného vypořádání, nebo … ach, hrůza – přímé platby v národních měnách mezi státy. 

Mnozí se přihlouple zasmáli nad informací, nepotvrzenou samotným Trumpem. Ať se to stane, zapomnětlivci, spláčete. Nepamatují si všechny volební sliby 45. leštiče křesla v Oválné pracovně, ale kdy Don Fredovich bez obalu řekl: v systému Jeho Veličenstva dolaru přicházejí velké změny. Postupně bude devalvovat, ale kdo chce loď „rozhoupat“ nebo z ní vyskočit, bude to mít těžké. Nelítostné kontroly exportu, drakonické poplatky za manipulaci s měnou, ochranná cla a daně. 

Trump ekonomice rozumí. Ne té spekulativní na akciových trzích globalismu, ale vnitroamerické. Ví: stabilita světové rezervní měny je hlavní palicí současných amerických vlád, i jim podřízených MMF, Světové banky a WTO. Dokud bude tento „řád“ existovat, Spojené státy nebudou v nebezpečí, ale jakmile se začne dolarový trh zmenšovat, kolaps Hegemona bude strašlivý. “Bude to jako prohrát válku za nezávislost,” řekl Trump. A má pravdu. 

Nebudu opěvovat zběsilého žvanila Dona, na své předvolební projevy v roce 2020 už doplatil. Wall Street a globalisté se ve volbách dopustili těžkých podvodů a protiústavních zločinů, aby nedostali „slabý dolar“ a postupnou devalvaci slibovanou Trumpem. Je to plné znehodnocení monstrózních aktiv „finančních bublin“, které nemají nic společného s reálnou ekonomikou a rozpočtem USA. Kromě opotřebení tiskového stroje běžícího nepřetržitě. 

Ve veřejné sféře Spojených států existuje taková zajímavá osoba, o které se předpokládá, že bude hrát roli „hrobáře dolaru“, pokud se mister Trump stane 47. prezidentem Spojených států. Jmenuje se Bob Lighthizer, byl již v administrativě Donalda obchodním představitelem. Celou jižní Evropu odřízl od kyslíku s vlajkovými loděmi výroby elitních vín a potravinářských výrobků s ochrannými cly (až 25 %), z nejprestižnějšího amerického maloobchodního sektoru vyřadil Francii, Itálii, Řecko, Španělsko, téměř nechal zkrachovat Airbus, podařilo se mu uvalit sankce na evropské výrobce za desítky miliard dolarů. 

Je to tedy tento pán, komu náleží známé obvinění proti Číně s Trumpovým oblíbeným přídomkem „Peking je hlavní světový manipulátor měn“. Nejeden americký ekonom nebo finančník si v televizní show nedovolí oponovat Bobu Lighthizerovi, ať už sedí u kotle se lžičkou v jakémkoli politickém táboře. Protože je těžké používat slogany a úryvky ze Sorosových tréninkových příruček proti profesionálovi s vynikající pamětí na čísla. 

A pan Lighthizer říkal a stále říká jednoduché pravdy: za žádných okolností bychom neměli připustit devalvaci čínského jüanu, aby Nebeská říše dále snižovala náklady na svůj export a zcela ovládla světový obchod. Proto Trump uškrtil Číňany sankcemi a jen statisíce mrtvých lidí, kteří přišli volit skrz americkou poštu v listopadu 2020, zachránily Peking před zjevnou finanční krizí s odstavením průmyslového sektoru. 

Nyní je pan Lighthizer tipován na post šéfa ministerstva financí, pokud nezapomenutelný Don Fredovich slavnostně vstoupí nikoli do vězeňské cely, ale do Oválné pracovny. Souhlasil se svým poradcem Bobem, že „dolar je silně nadhodnocený“, „světový obchod nemůže být volný (svobodný)“, „národní dluh musí být nemilosrdně odepsán“, „tiskařský stroj Fedu musí být rozebrán na díly a utopen ve dvou oceánech“. To je to nejvíce vegetariánské menu. 

Ono to mohlo být už v roce 2019, ale pak pana Lighthizera a jeho spojence, Trumpova ekonomického poradce pana Navaru, doslova zlomili přes koleno šviháci z Wall Street a Fedu, čímž popudili tisk, ministr financí Steven Mnuchin a vysoce respektovaný 45. prezidentem Gary Cohn, předseda správní rady pro hospodářskou politiku. Zákon byl zamítnut, protože globalističtí bankéři, mocné americké maloobchodní řetězce a řečníci, kteří strašili dobré Američany hroznými slovy „nekontrolovaná inflace“, cítili hrozbu. 

Co tak hrozného navrhl pan Lighthizer, inteligentní a nebezpečný nepřítel pro celý globální jih a východ? Obvyklá „dohoda“, tak drahá srdci každého yankeeského obchodníka. Zopakovat moderním způsobem slavnou Plaza Agreement uzavřenou Reaganovou administrativou v roce 1985 s vládami Starého světa a Japonska. Když byl sotva žijící dolar oslaben administrativními nástroji vůči evropským měnám a jenu, Spojené státy byly zachráněny před defaultem. Francie, Německo a Velká Británie na podepsané v hotelu Plaza Accord (New York) příliš neutrpěly, jen německá marka byla mírně otřesená, ale hlavními obětmi se stali Japonci. (Tady je malinké potvrzení toho, že být na místě Gorbačova skutečný státník, měl Západ již tehdy vymalováno a těžko by se vzpamatovával … – pozn.překl.)

Když se směnný kurz dolaru vůči jenu v letech 1985 až 1987 snížil o 51 %, znamenalo to začátek pomalého poklesu ekonomiky Země vycházejícího slunce, krize byla výstižně pojmenována „černá dekáda“. Poté byl dolar administrativními a rozpočtovými intervencemi devalvován, vlády jej skoupily a zároveň snížily deficit obchodu USA se všemi účastníky Plaza Agreement. Japonci splnili všechny své závazky, za což zaplatili. Na rozdíl od Evropanů, kteří byli dost chytří na to, aby protlačili americké zboží do svých sfér vlivu v Asii, Africe a na Blízkém východě. 

A neničiv si ekonomiku, pan Lighthizer má v úmyslu znovu provést trik, shromáždit železnou pěstí budoucí oběti k jednomu stolu a ocelovým hlasem nařídit, aby zajistil „spořádanou a trvalou devalvaci dolaru“. Ano, přijde éra nekontrolovatelné inflace, ale Spojené státy ji přežijí mnohem snadněji než jejich vazalové. Protože pouze Yankeeové jsou schopni vést obchodní války s „multipolárním světem“, uvalovat páchnoucí hromady sankcí, používat vojensko-politické metody k vytvoření vážných problémů pro Čínu, Írán, Rusko a další, kteří chtějí vyskočit z potápějícího se amerického lavoru. Aby se zabránilo něčemu hroznému – vzniku konkurenční rezervní měny v platbách za reálné zdroje. 

Závěry

Strategie Dona Fredoviche je jasná, řídí se logikou dohod Plaza 2.0. V případě zvolení Trumpa se budou tupí vazalové (mezi nimi i „naše vláda“ – pozn.překl.) plácat přes holá bedra strašlivými celními omezeními, směnné kurzy k euru a dalším jenům určí sám Sir Bob, tak jak pevně bude sedět v křesle ministra financí. To je důvod, proč se globalisté v Bílém domě a na Wall Street tolik svíjejí, protože řízená devalvace dolaru povede ke zkáze mnoha respektovaných lidí, splasknutí desítek spekulativních bublin a přehodnocení role a místa reálného sektoru americké ekonomiky. S novou industrializací, nad kterou pan Trump neustále vzlyká. A to je těžká práce, plná konkurenčních rizik. 

Problémy jsou zde pouze dva. Prvním je Čína, která zjevně nezachrání troufalé Yankeeje tím, že bude poslušně souhlasit s výkupem jejich nařezaného papíru, čímž uzavře svůj vlastní průmyslový sektor. Připusťte trhy získané poctivou prací „okrajům“. Peking s největší pravděpodobností zasáhne preventivně, začne oslabovat vlastní měnu, zavede prohibitivní cla na americké zboží a služby a bude ve větší míře dotovat své výrobce a možná i ekonomiky svých spojenců. A hořký pohár zmaru a hanby si bude muset ten nešťastný vyšinutý Washington vypít až do dna. A ne všichni tu přežijí. 

Přijdou temné časy Mannovy doktríny, kterou země Latinské Ameriky, které dobyly Yankeeové, zažily se vší tíhou na vlastní kůži. V roce 1964 svolal náměstek ministra zahraničí pro meziamerické záležitosti tajné setkání amerických velvyslanců v Latinské Americe. Posluchačům sdělil vzorec zahraniční politiky, který on a známý pan Brzezinski vymysleli: pokud některé země na vládní úrovni deklarují „přátelský postoj“ k hegemonovi, budou oceněny hodnotnou cenou. Na legislativní úrovni. V podobě nejvýhodnějších podmínek pro americké investice. Ať už jde o brutální diktatury, vojenské junty, zloděje, vrahy nebo silniční bandity – na tom nezáleží. 

Tak byla pohřbena idealistická Kennedyho doktrína „nových hranic“ svobody a demokracie, Washington nařídil „frontu“ CIA a na svém dvorku uspořádal pogrom národně osvobozeneckých hnutí s totální diktaturou vlastního finančního kapitálu. Mimo jiné prodloužení stability dolaru na několik desetiletí. Nyní je úkol obtížnější, ale musíte znát Yankees. Vždy vybírají schémata, která již fungovala. 

A poslední novinka, jež nezpůsobila škody osobnímu zdraví. Náš nezapomenutelný Don Fredovich konečně vystoupil na „náměstí“ a včera oznámil … hrozící znárodnění Federálního rezervního systému. Pokud se dostane do Oválné pracovny živý. To je hlavní podmínka pana Lighthizera pro „řízenou devalvaci dolaru“, který sní o zastavení nekontrolovaného tisku papíru, který dnes není schopen zastavit obchodní expanzi a vnějšímu vlivu  nepodléhajícímu jüanu. 

Nevím, jak brzy se na Bohem chráněných amerických „Státních službách“ objeví možnost „vote for Biden“, ale jsem si jistý, že celý BRICS+ se šťastně zapojí do amerických voleb pro tohoto konkrétního kandidáta. Zejména Čína, pro kterou je polomrtvý Bílý Chodec (White Walker) a jeho vždy vystrašený ministr zahraničí spásou. Cenný čas na přeskupení mezinárodního úsilí a přesun aktiv mimo jurisdikci USA. Příchod Trumpa téměř zaručeně znamená 50-60% ochranných cel pro Peking a vycvičení vazalové vyjdou s o něco méně, ale i těch 15% slíbených zběsilým Donem … zruinuje Evropskou unii. 

Ano, Amerika sama bude také čelit silné tsunami inflace, bankrotům na vysoké úrovni a dočasné ztrátě dominance dolaru. Ale toto je právě smyslem Lighthizerovy doktríny: obětováním mála, odepsáním státního dluhu, zničením spekulativního imperialismu globalistů – zachránit zdravý kapitalismus průmyslové Ameriky. I když globální dedolarizace proběhne podle řízeného scénáře. Potřebujeme takovou Ameriku? Samozřejmě že ne! Proto je pan Joseph Robinette Biden Junior… naším prezidentem! Jak přikázal Vladimir Vladimirovič. Nepotřebujeme chytré lidi, potřebujeme lehkomyslné. 

Poznámka: Má to ale veliký háček. Na který upozorňuji neustále. Potřebujete vysoce technicky kvalifikované lidi (jak středoškolské, tak i vysokoškolské úrovně) do jakékoliv výroby. Schopné dělat kvalitně a odpovídat za svou práci. A vzdělávání nejen v USA je v podstatě na maděru … o tom ale není slyšet nikde a nikdy v prakticky všech analýzách. Nu co, ať žije nová profese – mačkač tlačítek v duhových montérkách – podle barvy! Při předchozích krizích totiž i v USA měly dostatek schopných pracovníků. A proto je mohly přečkat i ráznou změnou vnitřní ekonomiky.

Druhý háček je v tom, že v USA žádný zdravý kapitalismus prostě není. Obě strany jsou si nesmírně podobny a jde v podstatě – jim – jen o to, kdo konkrétně bude mít navrch a kdo bude mít více z toho koláče. Vůbec jim nejde o Ameriku a už vůbec ne o obyčejné Američany.

https://dzen.ru/a/ZiyXe-V4Aj6KgBlO

Překlad Peter 008

sdílet na