Detailní rekonstrukce ukrajinsko-ruských mírových jednání v březnu 2022, které byly Západem zabráněny.

Fatální následky nás učí, že se to nesmí opakovat a že je třeba co nejdříve hledat řešení.

Die Weltwoche  Hajo Funke a Harald Kujat 14. listopadu 2023

Tento text je aktualizovanou verzí článku, který se poprvé objevil v časopise „Zeitgeschehen im Focus“ .

Toto je podrobná rekonstrukce ukrajinsko-ruských mírových jednání v březnu 2022 a s nimi spojených pokusů o zprostředkování ze strany tehdejšího izraelského premiéra Naftali Bennetta, podporovaného prezidentem Erdoganem a bývalým německým kancléřem Schröderem. Vypracovali ji generál v.v. Harald Kujat a profesor Hajo Funke, dva z iniciátorů nedávno představeného mírového plánu pro Ukrajinu. A právě v souvislosti s jejich mírovým plánem je i tato rekonstrukce nesmírně důležitá. Ukazuje nám, že si nemůžeme dovolit znovu odkládat příměří a mírová jednání. Ta lidská a vojenská situace na Ukrajině by se mohla dramaticky zhoršit, což by navíc mohlo vést k další eskalaci války. Potřebujeme diplomatické řešení této kruté války – a to hned!

Je třeba zdůraznit zejména šest bodů:

1. Pouhý měsíc po zahájení ruské vojenské intervence na Ukrajině se ukrajinští a ruští vyjednavači velmi přiblížili k příměří a kompletnímu mírovému řešení konfliktu.

2. Na rozdíl od dnešního stavu měl prezident Zelenskyj a jeho vláda velký zájem na tom, aby byl s Ruskem sjednán mír a válka rychle skončila.

3. Na rozdíl od západních reprezentací se Ukrajina a Rusko tehdy shodly, že důvodem války bylo plánované rozšíření NATO. Mírová jednání se proto zaměřily na neutralitu Ukrajiny a její zřeknutí se členství v NATO. Na oplátku si měla Ukrajina zachovat územní celistvost s výjimkou Krymu.

4. Není pochyb o tom, že tato mírová jednání ztroskotala na odporu NATO a zejména Spojených států a Spojeného království. Taková mírová dohoda by se rovnala porážce NATO, ukončení expanze NATO na východ, a tím i konci snu o světě ovládaném USA.

5. Neúspěch mírových jednání v březnu 2022 a následné zintenzivnění války stálo životy statisíců lidí, zejména mladých, hluboce traumatizovalo mladou generaci a způsobilo jí nejtěžší duševní a fyzické rány. Ukrajina byla vystavena obrovské destrukci. To vedlo k vysoké míře zbídačení a pokračujícímu vylidňování země. Velký díl viny na této katastrofě nese nejen Rusko, ale také NATO a Západ.

6. Vyjednávací pozice Ukrajiny je dnes mnohem horší než v březnu 2022. Ukrajina by nyní mohla přijít o velkou část svého území.

7. Tehdejší zablokování mírových jednání poškodilo všechny: Rusko i Evropu – ale především obyvatele Ukrajiny, kteří platí krví za ambice velmocí a nakonec za to pravděpodobně nic nedostanou.

           Michael von der Schulenburg       Berlin 12. října 2023

V březnu 2022 existovaly vážné šance na ukončení války v rámci jednání mezi ukrajinskou a ruskou stranou. Ochota Ukrajiny k jednání skončila na konci března (ještě před odhalením zločinů v Buči) po tlaku některých západních států válku pokračovat namísto jejího ukončení, jak si přál ukrajinský prezident Zelenskyj.

Jednání zprostředkoval izraelský premiér Naftali Bennett začátkem března 2022.

Naftali Bennett vyvíjel zprostředkovatelské úsilí od prvního týdne března 2022. Ve videorozhovoru s izraelským novinářem Hanochem Daumem[2] ze 4. února 2023 on poprvé podrobně promluvil o průběhu a konci jednání. Tento videorozhovor je základem dešifrované zprávy v Berliner Zeitung ze dne 6. února 2023: “Naftali Bennett chtěl mír mezi Ukrajinou a Ruskem: kdo to zablokoval? Izraelský ex-premiér poprvé promluvil o svých jednáních s Putinem a Zelenským. Příměří prý bylo na dosah.”

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ho, Bennetta, po vypuknutí války požádal, aby kontaktoval Vladimira Putina.

“Dne 5. března 2022 Bennett na Putinovo pozvání odletěl do Moskvy soukromým letadlem, které mu poskytla izraelská tajná služba. Podle Bennetta učinil Putin během rozhovoru v Kremlu některé podstatné ústupky, zejména se vzdal původního válečného cíle demilitarizace Ukrajiny. Ukrajinský prezident na oplátku deklaroval ochotu vzdát se členství v NATO – což krátce nato veřejně zopakoval. Tím byla odstraněna jedna z klíčových překážek příměří. Předmětem intenzivních jednání v těchto dnech byla i další témata, jako je budoucnost Donbasu a Krymu a bezpečnostní záruky pro Ukrajinu.” (Tamtéž)

Bennett: “Měl jsem v té době dojem, že obě strany mají velký zájem na příměří”. Podle Bennetta bylo v té době příměří na dosah a obě strany byly připraveny učinit značné ústupky. Nicméně především Velká Británie a USA však tento proces ukončily a upřednostňujíc pokračování války. (Tamtéž)

Počátkem března 2022 se prezident Zelenskyj obrátil nejen na Naftali Bennetta, ale také na bývalého německého kancléře Gerharda Schrödera a požádal ho, aby využil svých úzkých osobních vazeb na Putina, zprostředkovat jednání mezi Ukrajinou a Ruskem a najít způsob, jak válku rychle ukončit. V rozhovoru zveřejněném ve víkendovém vydání deníku Berliner Zeitung 21./22. října letošního roku Schröder poprvé veřejně promluvil o své roli v úsilí, které vedlo k mírovým jednáním v Istanbulu 29. března 2022. Stejně jako Bennet i on dospěl k závěru, že důvodem, proč tato mírová jednání nevedla k cíli, bylo to, že tomu Američané bránili. Řekl doslova: “Na mírových jednáních v Istanbulu v březnu 2022 s Rustemem Umyerovem [tehdejším bezpečnostním poradcem Zelenského, nyní ukrajinský ministr obrany] se Ukrajinci nedohodli na míru, protože jim to nebylo umožněno. Na vše, o čem jednali, se museli nejprve zeptat Američanů.” A pak znovu: “Ale na konci [mírových jednání] se nic nestalo. Měl jsem dojem, že se nemohlo nic stát, protože o všem ostatním se rozhodovalo ve Washingtonu. To bylo osudné.”

Podobně se již dříve vyjádřil tehdejší turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu. V rozhovoru pro televizi CNN Türk 20. dubna 2022 on řekl: “Některé státy NATO chtěly, aby válka na Ukrajině pokračovala, aby Rusko bylo oslabeno.”

Souběžně probíhala ukrajinsko-ruská mírová jednání

Od konce února 2022 probíhala přímá jednání mezi ukrajinskou a ruskou delegací, které se ve třetím březnovém týdnu, “tedy pouhý měsíc po vypuknutí války”, dohodly na hlavních rysech mírové dohody: Ukrajina slíbila, že nevstoupí do NATO a nedovolí na svém území žádné vojenské základny cizích mocností, zatímco Rusko na oplátku slíbilo uznat územní celistvost Ukrajiny a stáhnout všechna ruská okupační vojska. Pro Donbas a Krym byla uzavřena zvláštní ujednání.” (Viz Michael von der Schulenburg: “Charta OSN: Jednání!”. In: Emma z 6. března 2023).

Během jednání zprostředkovaných tureckým prezidentem Erdoganem předložila ukrajinská delegace 29. března 2022 poziční dokument, který vedl k Istanbulskému komuniké. Návrhy Ukrajiny byly ruskou stranou převedeny do návrhu smlouvy.

Doslovní znění Istanbulského komuniké z 29. března 2022[3]:

Návrh 1: Ukrajina se prohlašuje za neutrální stát a slibuje, že zůstane nezařazena a zdrží se vývoje jaderných zbraní – výměnou za mezinárodní právní záruky. Mezi možné garantující státy patří Rusko, Spojené království, Čína, Spojené státy, Francie, Turecko, Německo, Kanada, Itálie, Polsko a Izrael, ale ke smlouvě by se mohly připojit i další státy.

Návrh 2: Tyto mezinárodní bezpečnostní záruky pro Ukrajinu by se nevztahovaly na Krym, Sevastopol a některé oblasti v Donbasu. Strany by musely vymezit hranice těchto území nebo se dohodnout, že každá strana chápe tyto hranice jinak.

Návrh 3: Ukrajina se zavazuje, že se nepřipojí k žádné vojenské koalici a nebude hostit žádné zahraniční vojenské základny ani vojenské kontingenty. Jakákoli mezinárodní vojenská cvičení by byla možná pouze se souhlasem garantujících států. Garanční státy ze své strany potvrzují svůj záměr podporovat členství Ukrajiny v Evropské unii.

Návrh 4: Ukrajina a ručitelské státy se dohodly, že (v případě agrese, ozbrojeného útoku proti Ukrajině nebo vojenské operace proti Ukrajině) každý z ručitelských států po naléhavých a okamžitých vzájemných konzultacích (které se musí uskutečnit do tří dnů) o uplatnění práva na individuální nebo kolektivní sebeobranu (jak je uznáno v článku 51 Charty OSN) (v reakci na oficiální výzvu Ukrajiny a na jejím základě) poskytne se pomoc Ukrajině jako trvale neutrálnímu napadenému státu. Tato pomoc bude usnadněna okamžitým provedením nezbytných individuálních nebo společných opatření, včetně uzavření ukrajinského vzdušného prostoru, poskytnutí nezbytných zbraní a použití ozbrojené síly, s cílem obnovit a poté udržet bezpečnost Ukrajiny jako trvale neutrálního státu.

Návrh 5: Jakýkoli takový ozbrojený útok (jakákoli vojenská operace vůbec) a všechna opatření přijatá v reakci na něj budou okamžitě oznámeny Radě bezpečnosti OSN. Tato opatření budou ukončena, jakmile Rada bezpečnosti OSN přijme nezbytná opatření k obnovení a udržení mezinárodního míru a bezpečnosti.

Návrh 6: Za účelem ochrany před možnými provokacemi bude dohoda upravovat mechanismus k plnění bezpečnostních záruk Ukrajiny na základě výsledků konzultací mezi Ukrajinou a záručními státy.

Návrh 7: Smlouva se bude prozatímně uplatňovat ode dne jejího podpisu Ukrajinou a všemi nebo většinou ručitelských států.  Smlouva vstoupí v platnost poté, co (1) bude v celostátním referendu schválen trvalý neutrální status Ukrajiny, (2) příslušné změny budou začleněny do ukrajinské ústavy a (3) proběhne ratifikace v parlamentech Ukrajiny a ručitelských států.

Návrh 8: Přání stran vyřešit otázky týkající se Krymu a Sevastopolu bude zahrnuto do dvoustranných jednání mezi Ukrajinou a Ruskem na dobu patnácti let. Ukrajina a Rusko se rovněž zavazují neřešit tyto otázky vojenskými prostředky a pokračovat v diplomatickém úsilí o jejich vyřešení.

Návrh 9: Strany pokračují v konzultacích (za účasti dalších záručních států) s cílem připravit a dohodnout ustanovení smlouvy o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, způsoby příměří, stažení vojsk a dalších polovojenských jednotek a otevření a zajištění bezpečně fungujících humanitárních koridorů na nepřetržitém základě, jakož i výměnu mrtvých a propuštění válečných zajatců a internovaných civilistů.

Návrh 10: Strany považují za možné uspořádat setkání prezidentů Ukrajiny a Ruska za účelem podpisu smlouvy a/nebo přijmutí politických rozhodnutí o dalších nevyřešených otázkách.

Zjevná podpora zprostředkovatelského úsilí západních politiků

Skutečnost, že západní politici jednání podporovali, je zřejmá ze sledu telefonátů a schůzek v období od začátku března do nejméně poloviny března. Dne 4. března spolu telefonicky hovořili Scholz a Putin; 5. března se Bennett setkal s Putinem v Moskvě; 6. března se Bennett a Scholz sešli v Berlíně; 7. března o problému jednaly USA, Velká Británie, Francie a Německo na videokonferenci; 8. března spolu telefonicky hovořili Macron a Scholz. Dne 8. března telefonicky hovořili Macron a Scholz; 10. března se v Ankaře setkali ukrajinský ministr zahraničí Kuleba a ruský ministr zahraničí Lavrov; 12. března telefonicky hovořili Scholz a Selenskyj, také Scholz a Macron a 14. března se v Ankaře setkali Scholz a Erdogan. (Viz. Petra Erler: “Betreff: Rückblick März 2022: Wer kein schnelles Kriegsende in der Ukraine wollte”, in: “Nachrichten einer Leuchtturmwärterin”, 1. září 2023).

Mimořádný summit NATO 24. března 2022 v Bruselu

Michael von der Schulenburg, bývalý asistent generálního tajemníka OSN (ASG) v mírových misích OSN, píše, že “NATO již na zvláštním summitu 24. března 2022 rozhodlo, že tato mírová jednání (mezi Ukrajinou a Ruskem) nepodpoří”. (Viz Michael von der Schulenburg: “Charta OSN: Verhandlungen!”. In: Emma z 6. března 2023). Americký prezident přiletěl speciálně na tento mimořádný summit. Je zřejmé, že mír, jak jej vyjednaly ruská a ukrajinská delegace, nebyl v zájmu některých států NATO[4].

Zelenskyj si protiřečí

“Ještě 27. března 2022 projevil Zelenskyj odvahu veřejně hájit výsledky ukrajinsko-ruských mírových jednání před ruskými novináři – přestože NATO již na zvláštním summitu 24. března 2022 rozhodlo, že tato mírová jednání nepodpoří.” (Tamtéž)

Podle von der Schulenburga byla rusko-ukrajinská mírová jednání historicky unikátní specialitou, která byla možná jen proto, že se Rusové a Ukrajinci dobře znají a “mluví stejným jazykem”[5].

Dne 28. března Putin prohlásil, že je ochoten stáhnout vojska z Charkovské a Kyjevské oblasti na znamení dobré vůle; k tomu zřejmě došlo již před tímto veřejným prohlášením.

Odřeknutí Zelenskému a Putinovi

Dne 29. března 2022 Scholz, Biden, Draghi, Macron a Johnson opět telefonicky hovořili o situaci na Ukrajině. V té chvíli se postoj důležitých západních spojenců zjevně přitvrdil. Na rozdíl od přístupu Bennetta a Erdogana formulovali předběžné podmínky pro jednání: “Hlavy států a vlád se dohodly, že budou i nadále aktivně podporovat Ukrajinu. Znovu vyzvali ruského prezidenta Putina, aby souhlasil s příměřím, zastavil veškeré boje, stáhl ruské vojáky z Ukrajiny a umožnil diplomatické řešení […].” (Petra Erler: «Betreff: Rückblick März 2022: Wer kein schnelles Kriegsende in der Ukraine wollte»“, in: “Nachrichten einer Leuchtturmwärterin” 1. September 2023)

Deník Washington Post 5. dubna uvedl, že v NATO je upřednostňováno pokračování války před příměřím a vyjednaným urovnáním: “Pro některé členy NATO je lepší, aby Ukrajinci dál bojovali a umírali, než aby bylo dosaženo míru, který by přišel příliš brzy nebo za příliš vysokou cenu pro Kyjev a zbytek Evropy”. Zelenskyj by měl “pokračovat tak dlouho v boji, dokud nebude Rusko zcela poraženo”.

Boris Johnson 9. dubna 2022: Pokračujeme dále ve válce

Dne 9. dubna 2022 přijel Boris Johnson bez ohlášení do Kyjeva a ukrajinskému prezidentovi řekl, že Západ není připraven ukončit válku. Podle britského Guardian z 28. dubna premiér Johnson “nařídil” ukrajinskému prezidentu Zelenskémi, aby “nedělal Putinovi žádné ústupky”.

Ukrajinská Pravda o tom podrobně informovala ve dvou článcích 5. května 2022:

Sotva se ukrajinští vyjednavači a Abramovič/Medinskij dohodli na hrubých obrysech struktury možné budoucí dohody v návaznosti na výsledky z Istanbulu, objevil se v Kyjevě téměř bez varování britský premiér Boris Johnson.

Johnson s sebou do Kyjeva přivezl dvě jednoduchá poselství. To první bylo, že Putin je válečný zločinec; je třeba na něj vyvíjet tlak, ne s ním vyjednávat. To druhé znělo, že i kdyby Ukrajina byla ochotna podepsat s Putinem nějaké dohody o zárukách, kolektivní Západ ale nikoli: “Můžeme podepsat [dohodu] s vámi [Ukrajinou], ale ne s ním. Stejně se on na všechny vykašle,” shrnul podstatu Johnsonovy návštěvy jeden ze Zelenského blízkých spolupracovníků. Za touto návštěvou a Johnsonovými slovy se skrývá mnohem více než jen neochota uzavírat dohody s Ruskem. Johnsonův názor spočíval v tom, že kolektivní Západ, který ještě v únoru navrhoval, aby se Zelenskij vzdal a uprchl, má nyní pocit, že Putin ve skutečnosti není tak mocný, jak si dříve představoval. Naskýtá se tedy příležitost “vyvinout na něj nátlak”. A té se chtěl Západ chopit. [6]

Deník Neue Zürcher Zeitung (NZZ) 12. dubna uvedl, že britská vláda pod vedením Johnsona sází na vojenské vítězství na Ukrajině. Konzervativní poslankyně Alicia Kearns prohlásila: “Raději Ukrajince po zuby ozbrojíme, než abychom dovolili Putinovi uspět.” Britská ministryně zahraničí Liz Truss v hlavním projevu prohlásila, že “vítězství Ukrajiny […] je pro nás všechny strategickou nutností”, a proto je třeba vojenskou podporu masivně rozšířit. Sloupkař deníku Guardian Simon Jenkins varoval: “Liz Truss riskuje, že válku na Ukrajině podnítí kvůli svým vlastním ambicím”. Jedná se pravděpodobně o první volební kampaň Toryů, “která se odehrává na hranicích Ruska”. Johnson a Truss chtěli, aby Zelenskyj “tak dlouho bojoval, dokud nebude Rusko zcela poraženo. Potřebují triumf ve své zástupné válce. Do té doby může být každý, kdo s nimi nesouhlasí, odmítnut jako slaboch, zbabělec nebo Putinův příznivec.

Americký ministr obrany Lloyd Austin prohlásil po své návštěvě Kyjeva 25. dubna 2022, že USA chtějí v průběhu války na Ukrajině využít příležitosti k dlouhodobému vojenskému a ekonomickému oslabení Ruska.[7] Podle New York Times se americká vláda již nezabývá bojem o kontrolu nad Ukrajinou, ale bojem proti Moskvě v průběhu nové Studené války.

Na setkání ministrů obrany členských států NATO a dalších států, které Austin svolal do Ramsteinu v Rheinland-Pfalz 26. dubna 2022, šéf Pentagonu stanovil vojenské vítězství nad Ukrajinou jako strategický cíl[8].

Americký časopis Responsible Statecraft napsal 2. září 2022:

Pomohl Boris Johnson zabránit mírové dohodě na Ukrajině? Podle nedávného článku v časopise Foreign Affairs Kyjev a Moskva možná dosáhly předběžné dohody o ukončení války již v dubnu. Rusko a Ukrajina se mohly už v dubnu dohodnout na předběžné dohodě o ukončení války, píše se v nedávno uveřejněném článku Foreign Affairs.  “Podle několika bývalých vysokých amerických představitelů, s nimiž jsme hovořili, se zdá, že se ruští a ukrajinští vyjednavači předběžně dohodli na obrysech vyjednaného prozatímního řešení v březnu 2022,” píší Fiona Hill a Angela Stent. Rusko by ustoupilo ze své pozice z 23. února, kdy kontrolovalo část Donbasu a celý Krym, a Ukrajina by na oplátku slíbila, že nebude usilovat o členství v NATO a místo toho dostane bezpečnostní záruky od řady zemí. To rozhodnutí o zrušení dohody se shodovalo s dubnovou návštěvou Johnsona v Kyjevě, během níž vyzval ukrajinského prezidenta Zelenského, aby rozhovory s Ruskem přerušil, a to ze dvou hlavních důvodů: S Putinem se nedá vyjednávat a Západ není připraven k ukončení války[9].

Autor si ve svém článku klade otázky, které s postupem války vždy nabývaly na větší důležitosti:

“Toto zjevné odhalení vyvolává několik důležitých otázek: Proč chtěli západní představitelé zabránit Kyjevu podepsat to, co se zdálo být dobrou vyjednávací dohodou s Moskvou? Považují oni konflikt za zástupnou válku s Ruskem? A především: Co by bylo třeba udělat, abychom se vrátili k vyjednávání?” [10]

Ve svém oznámení o částečné mobilizaci Putin 21. září 2022 uvedl:

“Rád bych to dnes poprvé zveřejnil. Po zahájení speciální vojenské operace, zejména po jednáních v Istanbulu, se představitelé Kyjeva k našim návrhům stavěli poměrně pozitivně. Tyto návrhy se týkaly především zajištění bezpečnosti a zájmů Ruska. Mírové řešení však Západu zjevně nevyhovovalo, a proto Kyjev vlastně dostal příkaz všechny tyto dohody zrušit poté, co byly dohodnuty určité kompromisy.” [11]

Při příležitosti návštěvy africké mírové delegace 17. června 2023 Putin demonstrativně ukázal do kamer dohodu, která byla v Istanbulu ad referendum přijata a parafována.

Závěr: promarněná příležitost

Na základě veřejně dostupných zpráv a dokumentů je zřejmé to, že v březnu 2022 existovala vážná vůle k jednání jak na straně Ukrajiny, tak i Ruska. Podle všeho se partneři při jednání dokonce dohodli na návrhu smlouvy ad referendum. Zelenskij a Putin byli připraveni uspořádat bilaterální schůzku, na níž by se finalizovaly výsledky jednání. Skutečnost dokazuje, že hlavní výsledky jednání vycházely z návrhu Ukrajiny a že je Zelenskij v rozhovoru s ruskými novináři 27. března 2022 hodnotil velmi pozitivně, jak se již i dříve vyjádřil podobně, což dokazuje, že výsledek istanbulských jednání byl zcela v souladu s ukrajinskými zájmy. O to závažnější je zásah Západu, který zabránil brzkému ukončení války. Odpovědnost Ruska za útok, který porušil mezinárodní právo, nebude relativizována tím, že odpovědnost za vážné důsledky pro Ukrajinu a její západní příznivce nesou i státy, které požadovaly pokračování války. Válka nyní dospěla do fáze, kdy další nebezpečné eskalaci a rozšíření bojů může zabránit pouze příměří, které může zřejmě naposled umožnit mírové řešení prostřednictvím jednání. Existují mírové návrhy Číny, Africké Unie, Brazílie, Mexika, Indonésie, návrh vypracovaný na pozvání Vatikánu, jakož i nástup k příměří a mírovým jednáním navržený německými experty. [12] Průběh války od neúspěšných istanbulských jednání a současná mimořádně kritická doba by měly být pro odpovědné státy dostatečným důvodem k zamyšlení.

[1] Včetně rozhovorů s Michaelem von der Schulenburgem a Hilde Schramm. Podrobná verze bude brzy k dispozici na https://hajofunke. wordpress.com/.

[2] https://www.youtube.com/watch?v=qK9tLDeWBzs; viz také ARD ze 17.2.23 a Tagesspiegel z 10.2.23).

[3] Vlastní překlad z anglické verze, která nám byla poskytnuta: viz Farida Rustamova z 29. 3. 2022 po odkazu Sabine Fischer: Friedensverhandlungen im Krieg zwischen Russland und der Ukraine: Mission impossible. SWP-Aktuell 2022/A 66, 28. 10. 2022.” Jedná se o anglický překlad tohoto článku, který laskavě pořídil Kevin Rothrock z Meduzy).

[4] NATO, 24.3.22: “Prohlášení hlav států a vlád NATO. “Co nejdůrazněji odsuzujeme ruskou invazi na Ukrajinu. Vyzýváme prezidenta Putina, aby okamžitě zastavil tuto válku a stáhl vojenské síly z Ukrajiny, a vyzýváme Bělorusko, aby ukončilo svou spoluvinu v souladu s rezolucí o agresi proti Ukrajině přijatou Valným shromážděním OSN dne 2. března 2022. Rusko by se mělo řídit rozhodnutím Mezinárodního soudního dvora OSN z 16. března a okamžitě zastavit vojenské operace.  Útok Ruska na Ukrajinu ohrožuje globální bezpečnost. Jeho útok na mezinárodní normy činí svět méně bezpečným. Eskalační rétorika prezidenta Putina je nezodpovědná a destabilizující. “

[5] Viz také: https://chasfreeman.net/the-many-lessons-of-the-ukraine-war/; viz příloha 2.

[6] Viz Ukrajinska Pravda, 5. května 2022: Od Zelenského “Kapitulace” k Putinově kapitulaci: Jak ta jednání s Ruskem probíhají.

[7] Viz Tagesschau, 25. dubna 2022: “Austin považuje vítězství Ukrajiny za možné. Podle Austina může Ukrajina při dostatečné vojenské podpoře ruské ozbrojené síly dokonce porazit. ‘Oni mohou zvítězit, pokud budou mít správné vybavení a správnou podporu,’ řekl Austin. Prvním krokem k vítězství je víra, že můžete vyhrát, dodal americký ministr obrany.”

[8] NYT, 25.4.22: “Behind Austin’s Call for a ‘Weakened’ Russia, Hints of a Shift, (Za Austinovou výzvou k ‘oslabenému’ Rusku se skrývají náznaky posunu)”. Spojené státy se blíží k dynamice, která staví Washington více přímo proti Moskvě a která se podle amerických představitelů bude pravděpodobně odehrávat roky.” “Povzbuzeny ukrajinskou odvahou chtějí USA vidět Rusko oslabené. Několik hodin poté, co se američtí ministři obrany a zahraničí setkali v Kyjevě s ukrajinským prezidentem, zasáhlo Rusko raketovými útoky nejméně pět ukrajinských železničních stanic.”

[9] https://responsiblestatecraft.org/2022/09/02/diplomacy-watch-why-did-the-west-stop-a-peace-deal-in-ukraine/

[10] Tamtéž.

[11] http://en.kremlin.ru/events/president/news/69390

12] Ukončení války vyjednáním míru: https://zeitgeschehen-im-fokus.ch/de/newspaper-ausgabe/sonderausgabe-vom-28-august-2023.html

email zdroj: JaM

sdílet na