„Ukážeme jim, co to jsou sankce“
„Ukážeme jim, co to jsou sankce“ – Lukašenko slibuje reakci na sankční opatření
“Teď jim ukážeme, co jsou sankce. Pokud se dosud do Číny a Ruska pohybovali skrz nás, budou nyní létat přes Baltské nebo Černé moře, aby mohli obchodovat s Ruskem a dalšími. A na sankcionované výrobky (na které Rusko uvalilo embargo) – tak na ty ať ani nemyslí. Ukážeme jim, co jsou sankce,“
řekl Alexander Lukašenko se zaměstnanci Savuškin-Orša.
“Zapomněli co je Bělorusko. A mysleli, že by nás mohli zlomit, vyděsit nás tanky, raketami … Uvidíme, kdo koho vyděsí. Ukážeme jim, co jsou sankce,” zdůraznil běloruský vůdce.
„Nařídil jsem vládě, aby předložila návrh na přesměrování veškerých obchodních toků z litevských přístavů do ostatních přístavů. Uvidíme, jak budou žít. 30% litevského rozpočtu tvoří naše toky nákladu přes Litvu.“
uvedla hlavu státu.
Alexander Lukašenko zdůraznil, že Bělorusko již prošlo obdobím sankcí.
„Přežili jsme. Přežijeme i nyní. Svět není bez dobrých lidí. Proto bychom se neměli bát,“ řekl.
“Musíme se uklidnit, a oni také – v zahraničí, vzít rozum do hrsti, uklidnit se a přemýšlet, v co se může Evropa proměnit, pokud se Bělorusko rozhoří. Rozumíte tomu velmi dobře,” zdůraznila hlava státu.
“Slyšeli jste včera prohlášení našeho souseda a mého dobrého přítele (mluví o prohlášení ruského prezidenta Vladimira Putina). Není tomu tak proto, že Rusové chtějí Bělorusko chránit. Poslouchejte, sami se budeme bránit. Ale my s prezidentem Ruska rozumíme tomu co se může stát,“ poznamenala hlava státu.
Podle jeho slov – v tom případě se může Bělorusko změnit v divadlo vojenských operací, kde „se nebudou řešit naše problémy“.
“Oni (na Západě) nepotřebují Bělorusko. Bělorusko je jako obvykle odrazový můstek do Ruska. Pouze nejednají tak jako Hitler, že vyslal armádu na Moskvu. Technologie jsou odlišné. Je potřeba zlomit a svrhnout vládu, která je a podsunout jinou, která bude apelovat na cizí státy, aby přivedly vojáky a poskytly podporu, – řekl prezident. – Potřebují zde trh, kde budou prodávat své výrobky.”
***
Alexander Lukašenko byl velkorysý při distribuci komentářů řadě států, které podporují protesty v Bělorusku. Týká se to především Litvy a Polska.
Lukašenko navrhl tři opatření:
- Uzavření tranzitu polského a litevského zboží do Ruska a Číny
- Odmítnutí poskytnout vzdušný prostor Běloruska
- Přesměrování běloruských nákladních toků z litevských přístavů do jiných
První dvě hrozby nejsou pro nikoho likvidační, ale pokud jde o třetí hrozbu – odmítnutí využívat litevské přístavy – zde je to už vážné. Litevská přístavní infrastruktura je pro Bělorusko základní. Dá se říci, že její kapacity fungují speciálně pro Bělorusko, protože Rusko využívá hlavně služby lotyšských a estonských přístavů (a brzy již přestane).
Lukašenko uvedl, že běloruský tranzit přináší 30% příjmů do litevského rozpočtu.
Bývalý náměstek klaipedské samosprávy (Litva) Vjačeslav Titov se obává, že sankce Minska vážně zasáhnou litevskou ekonomiku. V komentáři zdůraznil, že běloruský tranzit má pro Klaipedu mimořádný význam.
Je si jistý, že vedení jeho země udělalo chybu, když začalo ohrožovat Lukašenka.
Skončili jsme. To je silná rána. Pokud Bělorusko zastaví tranzit přes Klaipėdu, utrpí tím více než jeden podnik. Nastane dominový efekt. Přístav a litevské železnice budou čelit obrovské krizi následované vlnou propouštění. Státní rozpočet neobdrží minimálně 30% daní z nákladní dopravy.
Obyčejní obyvatelé země budou trpět jednáním vlády. Prezident Gitanas Nauseda, pokud je pro něj blaho Litvy důležité, musí naléhavě odletět do Minska a smířit se s prezidentem Lukašenkem.
V každém případě je běloruský tranzit skutečně nejdůležitější složkou litevské ekonomiky – kromě rozpočtových příjmů vytváří velké množství pracovních míst a v Litvě existují problémy se zaměstnaností. Tranzit není jen přístav, ale také železnice, která se v případě ukončení tranzitu stane jednoduše zbytečnou.
Panika v Litvě
Jsou litevské orgány tak naivní a domnívaly se, že se jim nedostane odpovědi za drzé zasahování do záležitostí sousedního Běloruska?
Před týdnem nejvyšší představitelé Litvy, včetně prezidenta a předsedy vlády, sebevědomě prohlásili, že přinutí Bělorusko, aby se vydalo cestou demokratizace, a Alexandra Lukašenka prohlásili za nelegálně zvoleného, a vyzvali ho aby odešel.
Aby dokázali vážnost svých záměrů, Litevci uvalili sankce proti několika vrcholným představitelům v Bělorusku a dokonce chtěli navštívit Bělorusko, … pravděpodobně za účelem urychlení demokratizačního procesu.
Ale takové návštěvníky, kteří nejprve hrozí pěstmi a poté požádají o návštěvu, Bělorusové nepotřebovali.
Všem litevským delegacím, včetně prezidentské nebyl povolen vstup do Běloruska.
Ale tím to neskončilo.
Bělorusko a jeho prezident Alexander Lukašenko se očividně dobře poučili na příkladu Ruska.
Svou roli sehrály také Lukašenkovy telefonní rozhovory s Putinem. Alexander Grigorievič pozorně naslouchal svému kolegovi a sousedovi a nějakou dobu po posledním rozhovoru s Moskvou oznámil plán běloruské vlády obejít přístavy Litvy.
Ale když se Litva dozvěděla o plánech Běloruska, vypukla tam panika.
To znamená, že litevský ministr hospodářství a inovace Rimantas Sinkevičius již dříve uvedl, že toto rozhodnutí poškodí republiku a pevně doufá, že tyto plány nebudou realizovány.
“Samotná tvrzení ohrožují, nutí nás analyzovat situaci. Možná běloruská vláda přesvědčí prezidenta, aby vypočítal ztráty a myslím si, že by měl zvítězit zdravý rozum,“ řekl Sinkevičius v rozhovoru pro BNS.lt.
Podle litevského ministra je technicky možné převést zboží z litevského směru do směru ruského velmi rychle a nebude to trvat dlouho, zejména proto, že běloruské zboží nemusí při překročení hranice s Ruskem projít celními postupy, což výrazně zkrátí dobu přepravy a náklady na zboží.
Tato situace je podle všeho pro Litvu tak vážná, že se ministr Sinkevičius ve skutečnosti otevřeně obrátil na Evropskou unii s žádostí o ovlivnění situace.
Tam, ale mlčí … očividně jsou ještě více šokováni než Litevci.
Na závěr shrnu: Rusko a nyní Bělorusko odmítají přepravovat svůj náklad přes Litvu. Navíc Rusko to již dokázalo snížit téměř o polovinu.
Čím tedy ohrožuje Litvu?
Litva neobdrží za tranzit několik stovek milionů eur. Stovky podniků v přístavech Klaipeda a Ventspils budou na pokraji zkázy a desítky tisíc pracovníků se stanou nezaměstnanými. V souvislosti s klesající ekonomikou a globální krizí se tento krok Běloruska bude rovnat likvidačnímu výstřelu.