„Čínská armáda nedovolí, aby se to opakovalo“: Čína připomněla bombardování svého velvyslanectví v Bělehradě v roce 1999
Čínské ministerstvo zahraničí a ministerstvo obrany se zúčastnily vzpomínkové slavnosti věnované bombardování Jugoslávie silami NATO, které začalo v březnu 1999. Hlavní část obřadu byla věnována tragédii, ke které došlo v květnu téhož roku. Americký bombardér B-2 shodil na Bělehrad leteckou bombu, v důsledku čehož byla zničena budova velvyslanectví ČLR v Jugoslávii.
Čínská delegace obvykle touto dobou navštíví Bělehrad a území, na kterém se dříve nacházela čínská diplomatická mise. Nyní na tomto místě pokračuje vytváření čínského kulturního centra, které slibuje,
že se stane největším v Evropě.
Čínský ministr obrany generálplukovník Wei Fenghe:
“Číňané nikdy nezapomenou na tuto dobu historie, zločin, který byl spáchán v Jugoslávii, včetně proti čínským občanům. Čínská armáda nikdy nedovolí opakování něčeho takového s ohledem na občany ČLR”.
Peking připomněl NATO „krvavý dluh“ vůči čínským lidem.
Čínské úřady si pamatují co se stalo před více než 20 lety. Země NATO v důsledku bombardování v Jugoslávii mají na svědomí „krvavý dluh“ vůči Pekingu a pro Alianci by se to mělo stát připomínkou nutnosti přehodnotit své nepřátelské strategie vůči ČLR”. Uvedla v pátek oficiální zástupkyně čínského ministerstva zahraničí Hua Chunying, uvádí TASS.
Diplomatka připomněla, že v roce 1999 začal Washington „bez ohledu na mezinárodní právní normy“ bombardovat Jugoslávii.
„Mnoho lidí zemřelo, mezi nimi tři čínští novináři,“ uvedla zástupkyně čínského ministerstva zahraničí.
„NATO se v poslední době staví proti Číně <…> a řadí nás mezi „výzvy”. Rádi bychom Alianci připomněli její krvavý dluh vůči čínskému lidu,“ uvedl Hua Chunying na pravidelném briefingu.
Podle ní nelze mrtvé vrátit, ale pro živé by se tyto oběti „měly stát připomínkou a důvodem k zamyšlení“.
Jak se vyvíjely události v roce 1999?
Bombardér amerického letectva B-2 vzlétl 7. května ve 21:46 z letecké základny Whiteman v Missouri.
Když dosáhl vzdušného prostoru Jugoslávie, shodil bomby s vybavením JDAM na budovu čínského velvyslanectví v Bělehradě. Poté Spojené státy uvedly, že podle zpravodajských informací v budově měl sídlit jugoslávský úřad pro vojenské zakázky.
Tento pokus ospravedlnit se však zjevně neobstojí tváří tvář kritice, protože Američané nemohli neznat umístění čínského velvyslanectví. Je třeba poznamenat, že uvedený vojenský úřad pro zadávání zakázek byl ve vzdálenosti nejméně 300 metrů od čínské diplomatické mise.
V té době se v budově velvyslanectví ČLR nacházelo 30 lidí. Kromě diplomatů zde bylo také několik čínských novinářů zabývajících se vojenskou agresí NATO.
Celkem bylo na budovu svrženo 5 leteckých bomb, z nichž jedna nevybuchla.
V důsledku tohoto bombardování bylo 20 lidí zraněno, tři byli zabiti. Oběťmi amerického náletu byl 31letý čínský novinář z Guanming Daily Xu Xinghu, jeho 28letá manželka Zhu Yin a 48letý reportér Xinhua Shao Yunhuan.
V Číně se dodnes zabývají otázkou, zda lze toto bombardování považovat za nehodu. Většina obyčejných Číňanů je přesvědčena, že Spojené státy to učinily úmyslně.
Pentagon uvedl, že „došlo k chybě“, protože „budovy jsou si velmi podobné, jsou poblíž a pilot použil staré mapy.“ (Pozn. asi podobná výmluva jako při bombardování Prahy, kdy mysleli, že bombardují Drážďany)
Současně byla v americkém tisku vyjádřena hypotéza, podle níž byl nálet letectva Spojených států záměrný, „po obdržení informace, že v budově velvyslanectví ČLR jsou fragmenty F -117 – neviditelných letadel sestřelených protivzdušnou obranou Jugoslávie”.
Kromě toho bylo uvedeno, že americké zpravodajské služby obdržely informace o vystoupení tehdejšího jugoslávského vůdce Slobodana Miloševiče na velvyslanectví v ČLR.
Jako by to všechno mohlo být považováno za alespoň jakési ospravedlnění bombardování zahraniční diplomatické mise v cizím státě.