Západ prohrál nábojový závod s Ruskem

Upozornění kvůli případnému nepochopení některými čtenáři – článek je jízlivě ironický! Bohužel chápat ironii se mnozí odnaučili za posledních 34 let …  Tak proto upozorňuji.  Peter 008

Proper 

Ano, to je to, co píší v Daily Telegraph – říkají, že Západ prohrál dělostřelecký závod s Ruskem. Náhlé prozření přišlo ze skutečného světa, ve kterém se ukázalo, že desetinásobnou výhodu v HDP a ve vojenském rozpočtu nelze přeměnit na střelivo. Kdo by si to kdy pomyslel?

No ne, opravdu – kdo by si pomyslel, že malá Severní Korea vyrábí více granátů než velké USA?

Ukazuje se, že střihače psů, instagramové influencery a kryptooligarchy nelze postavit za stroj na broušení polotovarů. A na světě neexistuje žádný trh, kde byste mohli jít a koupit jakoukoli zbraň v jakémkoli množství. Takže zde tiskařský lis nepomůže. 

Než se zakousli do Ruska, tito degeneráti si opravdu mysleli, že si mohou koupit nebo vyrobit, co chtějí, že jejich pytle s penězi o něčem rozhodnou! Ale najednou se ukázalo, že TNT pro granáty se nevyrábí z dolarů, ale z toluenu a čpavku. Které jsou, mimochodem, vyrobeny z ropy a plynu.

A hádejte, kdo je po Číně druhým výrobcem čpavku na světě? – Bingo! (Rusko) A to je jen jeden malý kousek průmyslové skládačky, kterou je potřeba poskládat, abychom měli spoustu zbraní a vyhrávali velké války (alespoň jako na Ukrajině). Existuje také železo, nikl, olovo, měď, zinek, hliník, titan, wolfram, uran, uhlí, hromada legujících prvků, diamanty – dlouhý seznam, který může vlastnit jen největší země světa, a to rozhoduje. 

Není to největší HDP. Není to největší obchod. A také   ne nejoblíbenější, nejsměnitelnější měna. Rozhoduje přístup k surovinám.

Zvláště pokud jste sami zavedli sankce na mezinárodní obchod, čímž jste svou vlastní tvrdou měnu proměnili v obaly na bonbóny. Přeci jen už se s nimi nedá všechno prodat/koupit a ne od každého. Například v zemi, která je na všechny zdroje nejbohatší (neukazujme neskromně prstem), si teď za dolary moc nekoupíte. Rusové, vidíte, požadují tyto své totalitní rubly za suroviny! 

Ale abyste získali rubly, musíte nejdříve něco prodat Rusům. a co? Rádi by prodali vůni svobody – ale ta jejich mezi Rusy už nějakou dobu není žádaná. A Západ si zakázal prodávat letadla a auta Rusům.

Kdo potřebuje měnu, za kterou nelze koupit nic skutečného? 

A co bude dál s tou jejich tvrdou měnou, je také nejasné. Velký dolarový vklad je nyní bomba se zapálenou pojistkou! A všichni si to teď přehazují po kruhu, jako když čínské speciální jednotky házejí granát na tréninku. Něco mi říká, že to s majiteli nebude v pořádku.

Myslím, že chocholatí skokani (ti, kteří přežijí) pak na sebe budou pyšní a budou vyprávět svým vnoučatům, jak způsobili smrt největší světové aliance. “Div se, Mykolo – přivedli jsme NATO ke kolapsu.” Vejdou takříkajíc do světových dějin, vy zkurvení ukromidas. (pokud někdo neví, král Midas proměnil všechno, čeho se dotkl, ve zlato, ale UkroMidas všechno proměňuje v hnůj) No, není to poprvé, co je tam … no každodenní záležitost.

Ale hlavní je, že to všechno bylo tak předvídatelné a samozřejmé, že jsem dlouho prostě žasl nad tím, kdo JI má na starosti. Místo demokracie je tu přirozená idiokracie jako v tom filmu s černošským prezidentem USA, který málem způsobil hladomor zaléváním pšeničných polí Pepsi-Colou.

Nevíte, sakra, kde hledat modely správné struktury společnosti – alespoň pro debaty na internetu? Kamkoli se podíváte, šílenství sílí.

Podívejte, toto je skutečná továrna na výrobu nábojů v USA: 

Armádní muniční závod ve Scrantonu v Pensylvánii vyrábí korpusy raket, z nichž mnohé budou odeslány ukrajinské armádě, aby je bránila před ruskou invazí. 30. ledna 2023 The New York Times provedl prohlídku výroby těchto střel před jejich odesláním do Iowy, kde jsou napěchovány výbušninami.

Na obrázku je operace Cold Control. Pracovník vloží dlouhou tyč s žárovkou na konci, aby vizuálně zkontroloval vnitřek obrobku. Kontrola spočívá v tupé prohlídce OČIMA, zda nejsou v karoserii nějaké díry nebo průchozí trhliny. Pokud projde kontrolou, díl prochází dvěma malířskými válečky. Jedna je růžová, druhá žlutá. Tato označení pomáhají pracovníkům identifikovat, do které výrobní šarže každý díl patří. 

Věnujte pozornost krásnému modernímu vybavení, které je ve výborném stavu (to je ironie, pokud to někdo nepochopil). Myšlenka přepravy prázdných nábojnic z Pensylvánie do Iowy za účelem nacpání výbušnin do těchto pouzder je obzvláště přitažlivá. A tak vlaky duní po rozpadlých amerických železnicích přes půl země – tady naložily, tam vyložily, něco udělaly, zase naložily, zase převezly přes půl země, vyložily a tak pořád dokola. Spousta lidí se zabývá nakládáním a vykládáním a přepravou tam a zpět – a pak se cena granátu zvýší z 2 tisíc dolarů (což je samo o sobě mnohem dražší, než to stojí Rusy) na 8 tisíc dolarů (což je skutečně přirozeně mnohem dražší, protože granáty „poletují“ ve válce v milionech kusů ).

Mimochodem, víte, že Spojené státy, které se potýkají s šíleným nedostatkem nábojů ráže 155 mm, nezavedly jedinou novou výrobní linku? Celý nárůst výroby byl dosažen prací na starých linkách postavených pro 2. světovou válku, ve třech směnách bez dnů volna. Tato rezerva je již vyčerpána. Ale nikdo nechce stavět nová výrobní zařízení – a s největší pravděpodobností prostě nemůže (včetně ekonomických a technických důvodů).

Aha – Američané tupě vozí polotovary nábojů na vidlicích vysokozdvižného vozíku a shazují je na hromadu, nemají ani speciální kontejnery na převoz přířezů. K čemu je kontrola – když během přepravy v rámci dílny spadnou obrobky na podlahu a hromadí se na sebe, dokud se stoh nerozjede a nerozdrtí dalšího pracovníka?

Francouzi vyráběli 400 nábojů ráže 155 mm měsíčně. Ne, ne 400 tisíc, ale prostě 400 kusů. Za měsíc. Nyní se napjali, zavedli třísměnný systém – a vyrobí 650 granátů měsíčně. Po celé Francii. Navíc i při takovém množství pláčou, že nemají dostatek výbušnin a dělostřeleckého střelného prachu (najednou zjistili, že se ve Francii dělostřelecký prach vůbec nevyrábí – kupovali jej od Dynamit Nobel ve Švédsku). Ale horší než to je, že nemají dostatek pracovníků. Nikdo nechce pracovat za prastarým strojem ve vojenské továrně. 

Toto je ten stejný závod ve Scrantonu. Americký dělník v roztrhaných montérkách údajně měří průměr obrobku. V tomto případě se obrobek rozžhaví do ruda. Co tam mohl dělat? Obrobek se po ochlazení smrští! Ale Pindosovi je to jedno – bylo mu řečeno, aby změřil, a on měří. Počkat, až vychladne? Do prdele! Podle plánu na zdi – šichta podle plánu!

A impozantní je samozřejmě i stav vybavení. Stejně jako to spustili v roce 1941, klepou to stále stejně, až na to, že za Reagana to opravili štětcem. 

Americký high-tech je působivý, že? Věnujte pozornost nápisům na polotovarech skořápky vyrobených křídou – „zabrousit“, „zavařit“, „pokřivené, zapilovat“ a tak dále. Třetí třída není odpad, ekonomika musí být ekonomická, každou sračku zapilujeme a zapaříme.

A přemýšlejte o tom znovu – tento kbelík, hloupý polotovar ze s“urové kůže“ (v USA už dlouho neumí vyrobit speciální litinu), stojí 8 kilobacků. Dva polotovary stojí tolik jako slušné auto. Navíc se dovnitř lije ubohé TNT, jako za první světové války. Pindos nikdy nezvládl AIX – je to drahé a obtížné. Jak se Rusům daří vyrábět mušle AIX z vysoce drtitelné speciální litiny za 500 babek – nikdo v USA nechápe, to je velké ruské tajemství (to je narážka na to, že se vytváří při výbuchu množství oskolků).

Nedělám si legraci ze „syrového masa“ – takhle se v USA vyrábí polotovar pro projektil, lis lisuje něco takového do rozžhaveného pevného výkovku: 

Po vyjmutí středu získáte sklenici se dnem. Sklo se zkontroluje, zda není prasklé, poté se jeho přední část zahřeje – a pomocí válečků se navine, čímž vznikne zúžení, nos střely. Asi už chápete, že všechny tyto operace lze provádět pouze se „syrovým masem“, které má nejvyšší plasticitu?

Skořepiny musí být odlity z litiny. Navíc je odléván do formy s pískovým středem – což tvoří vnitřní dutinu, která se zužuje dopředu. Poté se písek rozdrtí a vymyje. Ve skutečnosti jsou dutiny vyrobeny stejným způsobem v odlitcích bloků válců automobilových motorů – jen tam je tvar mnohem složitější. Američané tedy zapomněli, jak tuto technologii používat ve vztahu ke střelám. Lisování a spojování nízkouhlíkového „syrového masa“ je mnohem jednodušší. Pravda, v důsledku toho tělo vysoce výbušného tříštivého projektilu vyrobeného ze „surového masa“ odmítá tvořit malé úlomky, jednoduše se rozbije na několik velkých kusů, které mohou někoho zasáhnout čistě náhodou – ale koho to v USA zajímá? Vyrobili jsme to, prodali – vypadněte. 

Skutečná americká kvalita! A takhle Američané nanášejí „nápisy“ na již nabarvené granáty: 

https://rutube.ru/video/32c2c619bc4bffdc48ae47e461341d7c/?r=plemwd

Tady to je, high-tech! Mikrony loví!

Made in USA, pravá americká kvalita. 

 Glosa: 

S poslední větou nesouhlasím. Není to JEN americká kvalita, 

TOHLE JE HIGH-TECH – MADE IN WEST CAPITALISM. 

Takhle ve skutečnosti kapitalismus funguje – pozlátko reklam a propagandy kapitalismu tohle všechno jen zakrývá. Tohle je také jedna z ukázek toho, že západní elity neumí myslet a malinký dílek do puzzle ukázky jejich degradace. A my je necháváme vládnout, tupé, hloupé, drzé, namyšlené, mocichtivé debily … a myslím tím zdaleka nejen u nás.

https://putc.org/zapad-proigral-rossii-snaryadnuyu-gonku/

Překlad Peter 008

sdílet na