Ruské ministerstvo zahraničí reagovalo na oznámení nových sankcí EU proti šéfům ruských bezpečnostních sil
Prohlášení ministerstva zahraničí Ruské federace.
K dalším nelegitimním omezujícím opatřením Evropské unie vůči Rusku.
Je zklamáním, že Rada EU pro zahraniční věci 22. února tohoto roku, pod přitažlivou záminkou přijala rozhodnutí připravit nová protiprávní jednostranná omezení pro ruské občany.
Evropská unie promarnila další příležitost, aby přehodnotila kurz umělých vazeb, sankcí a tlaku ve vztazích s Ruskem, což se v posledních letech ukázalo jako úplné selhání.
Místo toho, poslouchajíc disciplínu bloku a protiruské stereotypy, Brusel instinktivně znovu mačká na tlačítko „nefunkčních sankcí“. Přičemž, na rozdíl od logiky, nejprve se přijímají politická rozhodnutí a poté je plánován náhodný a svévolný výběr kandidátů.
Další chybný krok učinila Rada EU v podmínkách bezprecedentního zahřátí protiruského informačního pole v Evropské unii. Důvodem byly rozhovory vysokého představitele EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku J. Borrella dne 5. února tohoto roku v Moskvě.
Rozhovory byly sborem prohlášeny v západních médiích jako «neúčinné» a «ponižující», následovala vlna výzev ke zvýšení sankčního tlaku proti naší zemi. Smyslem této informační kampaně bylo zjevně najít vhodný důvod, jak navodit ministrům zahraničních věcí EU myšlenku nutnosti «pomstít se» a na účet dalšího zhoršování vztahů s Ruskem kompenzovat náklady na image, které údajně vznikly diplomacii EU.
Výše uvedené opět potvrzuje, že vůdčí hvězdou v akcích odpůrců zlepšování vztahů s Ruskem zůstává politické prostředí, a v žádném případě s patosem deklarovaný závazek k ochraně lidských práv a základních svobod.
Je příznačné, že „Globální režim sankcí za lidská práva“ zavedený Radou EU v prosinci 2020, stejně jako dva předchozí sankční mechanismy EU – za kybernetické útoky a chemické incidenty – bude používán především proti našim krajanům.
Za pokusy Bruselu prezentovat tyto nelegitimní nástroje jako nástroje, které mají určitý «horizontální» a «globální» charakter, je snadno rozpoznatelná jejich protiruská podstata v množství prostředků provádění politiky «zadržování» naší země.
Za kategoricky nepřijatelné považujeme neustále znějící protiprávní a absurdní požadavky na «propuštění» občana Ruské federace, který byl ruským soudem na území naší země usvědčen v souladu s ruskými zákony za ekonomické trestné činy.
V mezinárodní praxi se tomu říká zasahování do vnitřních záležitostí suverénního státu.
Nicméně Evropská unie, která očividně, nechce dodržovat etiku mezistátních vztahů, ale využívá mýtus o vlastní neomylnosti v oblasti lidských práv, která je každodenně vyvrácena obrazy policejní brutality na ulicích mnoha evropských města, pokračující útok na svobodu sdělovacích prostředků a sféru používání ruského jazyka, prosazuje svůj koncept „světového řádu založeného na pravidlech“.
Zakořenění v arzenálu zahraniční politiky EU takových nelegitimních nástrojů – ultimáta, nátlak a sankce – vzbuzuje jenom politování. Při prosazování role nezávislého pólu na globální předscéně se zdá, že EU zcela zapomněla, že toho lze dosáhnout pouze na základě uctivého přístupu k partnerům, zásady nezasahování do vnitřních záležitostí a přísného dodržování mezinárodního práva.