Izvestija: Plány České republiky na revizi vztahů s Ruskem

Česká republika přehodnotí vztahy s Ruskem.

Co mohou Moskva a Peking očekávat od nových úřadů v Praze?

Nové české úřady oznámily svůj záměr provést audit vztahů Prahy s Moskvou a Pekingem. Jedním z výsledků této revize může být přijetí jejich vlastního „zákona Magnitského“ – nástroje vynalezeného Američany pro uvalení osobních sankcí proti těm, kteří jsou podle Spojených států odpovědní za porušování lidských práv v Rusku. 

Tyto plány nebyly nijak zvlášť překvapivé: iniciativu na oživení myšlenek prvního prezidenta České republiky Václava Havla – prozápadního politika, který výrazně podporoval praxi uplatňování sankcí – uvedla nedávno vítězná koalice „Spolu“ a je stále ve volebním programu. 

Vztahy mezi Prahou a Moskvou navíc dlouho před současnou změnou vlády sklouzly na velmi nízkou úroveň, připomněli odborníci dotazovaní publikací Izvestija. Rada federace poznamenala, že Česká republika obdrží za další protiruské kroky pouze odvetná opatření.

Jednoznačná budoucnost

Martin Dvořák, člen pracovní skupiny připravující tento dokument, oznámil záměr představit vládnoucí koalici ČR nový program. Uvedl, že v oblasti zahraniční politiky se nová vláda chystá „navázat na tradice prvního prezidenta nezávislé České republiky Václava Havla“, poznamenal prioritu vztahů s Německem, naznačil záměr vyhlásit strategické partnerství s Izraelem a konečně oznámil plány na revizi vztahů s Ruskem a Čínou a připustil, že Praha může přijmout svůj vlastní „Magnitského zákon“.

Většina těchto bodů byla již obsažena ve volebním programu koalice „Spolu“, která sjednotila tři liberální strany a vyhrála volby v dolní komoře parlamentu 8. až 9. října. Takže v pátém odstavci předvolebního programu této koalice, věnovaného zahraničněpolitickým prioritám, je dokonce v preambuli takový postulát:

„Jednoznačná orientace na Západ. Budoucnost České republiky je v EU a NATO.“ 

Vyjadřuje také záměr vrátit se k tradicím Havlovy diplomacie, která vzbuzovala v Češích hrdost na „know-how v oblasti prosazování lidských práv a rozvoje občanské společnosti“.

Mimochodem, zde Rusko bylo zmíněno jen okrajově – jako jedna z hlavních vnějších hrozeb, proti které by NATO mělo udržovat politickou soudržnost. Na druhou stranu původní program o Číně nemluvil vůbec, ani slovo (jediné, co lze považovat za protičínské, je deklarovaný postoj „Spolu“ rozvíjet vztahy s takovým spojencem mimo EU a NATO, jakým je Tchaj-wan) .

Nyní se nové české úřady zřejmě rozhodly tyto mezery zaplnit a jasně formulovat všechna pravidla hry s Ruskem a Čínou . Zatím – na úrovni široké pětikoalice. 

„Česká republika je bohužel zasažena nejen pandemií koronaviru, ale také pandemií rusofobie. To, o co se vládnoucí strana nyní snaží, škodí této zemi. Česká republika se nedávno stala spolu se Spojenými státy nepřátelskou zemí a nyní chtějí přijmout obdobu „Magnitského zákona“. No, mohou to zkusit, myslím, na oplátku dostanou neméně tvrdé sankce. Tím se ale naše vztahy jen vrátí daleko zpět a pak bude vynaloženo mnoho času a úsilí na jejich navrácení na normální úroveň,“ komentoval záměr Prahy Vladimir Džabarov, první místopředseda Výboru pro zahraniční věci Rady federace.

Ředitel Centra pro evropské informace, docent katedry evropského práva na MGIMO Nikolaj Topornin se však domnívá, že je předčasné považovat kroky nových úřadů za přitěžující hru:

„Celkově to v Praze nikdo nijak zvlášť nezhoršuje, protože od krize bilaterálních vztahů s Moskvou, která začala za vlády premiéra Andreje Babiše, jsou tyto vztahy ve skutečnosti na nule.

Dialog mezi Prahou a Čínou zdaleka nedosahuje míry ochlazení, jaké nyní pozorujeme ve vztazích s Moskvou, nicméně v žádném konkrétním pozitivu se neliší. Například současný šéf Senátu Miloš Vystrčil, člen jedné z vládnoucích stran a uchazeč o část prezidentských pravomocí, pokud by o ně byl Miloš Zeman připraven (leží v nemocnici), Tchaj-wan dlouhodobě a otevřeně podporuje. A to byla vždy přímá cesta ke konfrontaci s ČLR.

„Během své oficiální návštěvy Tchaj-wanu prohlásil“ Jsem Tchajwanec“, což vyvolalo rozzlobenou reakci Pekingu, řekl listu Izvestija.

https://bit.ly/3pnj5j5

5 2 hlasy
Ohodnotit příspěvek

sdíletj na

5 2 hlasy
Ohodnotit příspěvek
5 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Zpětná vazba
Zobrazit všechny komentáře
zdena
22. 10. 2021 11:33
Ohodnotit příspěvek :
     

No, tak teď už půjde Česko jenom níž a níž….. úplně nás zahrabou v nesmyslných konfliktech a nakonec možná i skutečné válce….

BB Rad
22. 10. 2021 22:52
Odpovědět  zdena

Věřte , že to vše je do posledního detailu připraveno a už se to provedení rozjíždí delší dobu

Editor
23. 10. 2021 20:30
Ohodnotit příspěvek :
     

Bohužel z toho všecho jasně vyplývá, že tvůrci Československa jako Masaryk, Beneš a domácí odboj, t.zv. muži 28.října, se velmi mýlili a rozbití Rakouska-Uherska byl tragický omyl. Domácí odboj neměl odmítat snahy tehdejšího císaře Karla o česko-rakouské vyrovnání a o přeměnu na t.zv. Podunajskou federaci. Politická váha tehdejšího mocnářství i když oslabená ztrátou vedoucí pozice v Německém spolku po porážce v prusko-rakouské válce 1866, přeci jen byla natolik velká, že rozdrobení bylo velmi kontraproduktivní.

Editor
23. 10. 2021 21:35
Odpovědět  scipio

V té době už byla uzákoněná čeština jako úřední jednací jazyk na území korunních zemí koruny svatováclavské a to včetně jednání soudů.

Editor
23. 10. 2021 22:26
Odpovědět  scipio

Většina šlechty, která se účastnila stavovského povstání byla německá. Sice se píše třeba hrabě Šlik ale on to byl vlastně Schlick. Málokdo z nich mluvil česky. Nic není tak jednoznačné.