Bývalý ilegální zpravodajský agent odhalil skutečný obraz světa a budoucnost

Ve svém projevu na právním fóru v Petrohradě měl bývalý ilegální zpravodajský agent Andrej Olegovič Bezrukov, kterého si velmi vážím, velkou a nesmírně užitečnou přednášku pro pochopení světové situace.  Přednáška trvala více než hodinu, ale vyzdvihnu to hlavní.

O situaci ve světě

Tři klíčové věci, které definují dnešek:

1. Krize světového řádu, který existuje od konce 2. světové války (od roku 1945);

2. Vznik nové ekonomiky a ekonomické přerozdělení světa;

3. Globální destabilizace VŠUDE.

Svět prochází podobným přechodným obdobím jako před sto lety:

– před sto lety se objevila letadla, rádio, spalovací motory, atd. Těmito technologiemi založenými na ropě a plynu svět žil celé století. Dnes opět začíná další technologický cyklus (změna klíčových technologií).

– před sto lety byla reakce tehdejších majitelů světa (britské a francouzské koloniální impérium) na vznik nových center (USA, Německo, Rusko) velmi tvrdá: v roce 1914 Britové a Francouzi uspořádali první světovou válku. Stejně jako oni se současný hegemon (USA) snaží destabilizovat současná nová „místa síly“ Čínu (přes Tchaj-wan) a Rusko (přes Ukrajinu).

– před sto lety vedly sociální posuny k přeformátování společnosti (např. objevila se nová třída – proletariát).  Dnes chudnoucí Západ střední třídu ztrácí, Východ ji naopak formuje, což tu a tam vede k sociální destabilizaci.

Současní politici jsou nuceni jednat v podmínkách tří krizí:

1. Ekonomická krize – od finanční krize v roce 2008 růst nezačal.

2. Sociální krize – na sociální programy není dost peněz. Děti ze střední třídy na Západě budou žít hůř než jejich rodiče. Ze střední třídy sklouzávají do prekariátu (třída sociálně neusazených lidí, kteří nemají garantované zaměstnání).

3. Politická krize – nefungují politické organizace bývalého světového řádu (OSN, apod.).

Poprvé za posledních 500 let (!) ztratil Západ svou vojensko-technologickou výhodu. Od dob Kryštofa Kolumba mohli Anglosasové „technologicky“ udeřit kohokoli vojenským kyjem po hlavě (např. „opiové války“ s Čínou).  Dnes už tomu tak není. S Východem už nebude možné mluvit jazykem síly.

Kvůli ekonomickým a sociálním problémům ztrácí Západ svou přitažlivost jako model pro napodobování.  Krásný obraz „všeobecného blahobytu“ už více neexistuje.

Pokud světové elity nenajdou sílu a schopnost přerozdělit část bohatství s cílem snížit nerovnost, dojde ke kolosální sociální explozi.

O situaci v USA

Současný hegemon (USA) prochází výraznou proměnou.

Poslední vlny imigrantů (Asiati a Latinoameričané) se zásadně liší od všech předchozích – neamerikanizují se, mají svou aktivní pozici a své staleté kultury, které jsou mnohem starší a serióznější než ta americká. 

Takzvaný americký „Tavící kotel“ už nefunguje. Anglosaská elita bude vytlačena, což znamená, že politika USA se časem změní a ztratí touhu po globální expanzi. Američtí Asiaté a Hispánci nejsou nositeli takových ambicí.

Idea “Amerického snu”, podle které každý mohl (při náležité snaze) dosáhnout nějakých výšin, už neexistuje.  Významná část Američanů již nevěří ani ve svou budoucnost, ani v budoucnost svých dětí.

Globálně – před Spojenými státy přímo vyvstala otázka – jak žít v novém světě, ve kterém je země stále silná, ale už není hegemonem? Není jasná ani budoucnost ekonomiky, ani budoucnost politiky, což znamená, že neexistuje ani sociální stabilita.

Spojené státy jsou dnes obdobou SSSR v polovině 80. let.

V USA také dochází k ostré konfrontaci mezi elitami v boji o kontrolu nad peněžním tokem.

Na jedné straně „globalisté“:

• finanční elita (Wall-Street);

• mediální a technologická elita (Google, Microsoft, Facebook, atd.);

• správní a úřednický státní aparát, který se v posledních letech formoval v souladu s globální agendou;
  

• intelektuální globalistická elita.

Na druhé straně „národní průmyslníci“:

• Průmyslová elita (Boeing, Caterpillar, ExxonMobil, atd.);
  
  
• vojenská elita.

Pikantnost situaci dodává fakt, že “Národní průmyslníci” konkurují na světovém trhu z Ameriky a “Globalistům” je úplně jedno, kde si otevřou své kanceláře – jsou z definice přeshraniční, navíc stále nemají prakticky žádné konkurenty.

Tyto elity uvnitř USA se opírají o dvě různé „Ameriky“:

1. “Národní průmyslníci” o vnitřní Ameriku, tradiční, hlasující pro republikány.
   
   
2. „Globalisté“ na liberální “Ameriku pobřeží” (New York, San Francisco, Miami, San Diego,..), která volí demokraty. Právě tato část společnosti vystupuje za práva LGBT a další hereze.

O tom, kdo bude kontrolovat finanční toky, rozhodnou nadcházející volby v roce 2024. Pokud „globalisté“, tak expanze bude pokračovat. Pokud „národní průmyslníci“ – Amerika se začne uzavírat do sebeindustrializace po vzoru AUKUS. Ale zároveň taktéž tvrdě tlačit na konkurenty (Čína, Rusko, Indie, atd.)

(Od autora: Doplním, že problém se „vyřeší“ nikoli ve volbách samotných, ale v důsledku mezielitních bojů a dohod. Ve skutečnosti vyhovujícímu prezidentovi prostě připíší většinu hlasů. Soudě podle rozhodnutí o veřejném dluhu, některé dohody již byly dosaženy a příštím prezidentem s vysokou pravděpodobností bude republikán).

O budoucnosti světa

Dnes nikdo neví, jaký bude nový dominantní politický systém ve světě. Zrodí se v konkurenčním boji. Vítězný systém začne svou globalizaci za několik desetiletí. Dnes začíná závod těchto modelů.

Svět se bude rozpadat na konkurenční, v budoucnu soběstačné technicko-ekonomické bloky (v regionálním měřítku), z nichž každý bude využívat své technologie, své zdroje, svou ideologii, vlastní dominantní měnu, vlastní finanční centrum. Dolar již „odchází“ do rámce regionální měny zóny AUKUS. Jüan už přebírá Asii. Jeden blok se nebude dělit o klíčové technologie a zdroje s druhým.

Veškeré výrobní a logistické řetězce, kriticky důležité pro technicko-ekonomické bloky, se budou formovat výhradně v rámci bloků samotných. Současné řetězce zmizí (již se začaly přerušovat). Začne boj platforem a standardů. Plíživá kybernetická válka se stane trvalým stavem. Rivalita ve všech oblastech bude pokračovat ještě velmi dlouho.

Začíná boj o mobilizaci zdrojů na výstavbu nové ekonomiky, nové infrastruktury. Takovou mobilizaci mohou provést pouze silné osobnosti, jako je Putin, Si, Erdogan, Módí, Trump, aj. Samozřejmě bude posílena role státu a budou uplatňovány manuální metody řízení.

O Rusku

Před Ruskem stojí úkol rovnocenným tomu, který v roce 1929 před SSSR postavil soudruh Stalin: 

„Buď provedeme industrializaci za každou cenu, nebo budeme rozdrceni”. 

Pokud Rusko během příštích 10 -15 let nevytvoří nezávislý technicko-ekonomický blok (nezávislý na Číně a Anglosasech), budeme rozdrceni.

K vybudování takového technicko-ekonomického bloku je zapotřebí kritické množství různých věcí (rozsáhlé trhy, celá řada moderních technologií, levná elektřina). V tomto ohledu Rusko postrádá vlastní kritické množství.  Potřebujeme spojence z řad těch, kteří jsou ve stejné situaci – Indie, Írán, Brazílie, Turecko, atd. Sami nepřežijeme.

Rusko není nejslabším článkem v nadcházející velké hře (nejslabší je arabský svět). Do příštích 20 let vstupuje Rusko v dobré kondici. Mnohem lepší než je v mnoha jiných zemích. 

Rusko už není východ Evropy, ale sever velké Eurasie. Rusko může světu nabídnout zdroje, levnou energii, potraviny, vzdělání, sociální zkušenosti a bezpečnost na export.

K vybudování vlastní technicko-ekonomické zóny je ale nutné vybudovat infrastrukturu, trasy ze severu na jih (silnice, potrubí, atd.) – přes Kaspické moře, přes Írán, přes Kazachstán do Pákistánu a Indie, ze Sibiře do Číny, atd. To vše brzdí nestabilita regionů, za kterou je vnější zásah, je vidět čí „uši trčí“. 

Hlavní hráči v Eurasii si musí v této části kontinentu stanovit vlastní pravidla hry. 

Úkolem číslo jedna je – prostřednictvím ŠOS, prostřednictvím BRICS+, prostřednictvím spolupráce upevnit stabilitu té části kontinentu, kterou začnou Američané podkopávat. 

BRICS+ a ŠOS by se měly stát platformami pro komplexní spolupráci (od logistiky po bezpečnost).

O politice USA, válce a konfliktu s Ruskem

Spojené státy, z konkurenčních důvodů, se budou snažit podpálit „podbřišek“ Eurasie – od Turecka po Čínu.

Válka se změnila. Teď už to není válka kvůli okupaci, je to válka kvůli vnucení vlastní vůle všemi dostupnými prostředky (od sankcí po biologické zbraně). Taková válka nemá začátek ani konec, žádné linie fronty a týlu.  Hlavním úkolem není zničení protivníka, ale podmanění a podrobení. Je to válka o světonázor, o historii, válka významů.

Anglosaskému světu se podařilo vtáhnout nás do boje na Ukrajině. Vedl si velmi dobře: rozhádali nás s bratrským národem, přerušili naše vazby s hlavními ekonomickými partnery v Evropě, přinutili nás věnovat se vojenské ekonomice místo rozvoje. 

Naši nepřátelé ale za to zaplatili tím, že nakreslili konečnou čáru pod tím světovým systémem, který je živil, díky kterému sbírali přidanou hodnotu z celého světa. 

Tento systém se začal hroutit. Navzdory – pro vnějšího pozorovatele – nejistotě finále SVO, se postavil do řady, kvůli připojení k BRICS+, více než tucet těch zemí, které ještě včera visely na rtech Západu.

Pro Pokec24 přeložila Janinna

https://1url.cz/8urhT

sdílet na