politika

Konec hry na demokracii. Petr Hampl o ustupující iluzi v USA. A pozor, Evropa…

ROZHOVOR „Studenti a někteří další si mysleli, že žijí v politickém systému, který respektuje určitou formu protestů. Bezpečnostní složky jim razantně ukázaly, jak je to doopravdy. Tím teď procházejí Američané,“ hodnotí poslední události ve Spojených státech amerických sociolog Petr Hampl.

Podle něj mají lidé právo vtrhnout do vládní budovy, když existuje vážné podezření z rozsáhlých volebních podvodů a úřady to odmítají vyšetřit. V Americe se podle něj už přestalo hrát na demokracii a občanské svobody a stejné tendence můžeme sledovat i v Evropě.

Vtrhnutí do washingtonského Kapitolu 6. ledna přineslo pět obětí a desítky raněných. Pochod k budově jako protest proti potvrzení výsledků prezidentských voleb tak skončil tragicky. Kdo podle vás nese vinu?
A nakolik ji nese sám americký prezident Donald Trump?

Není ještě úplně jasné, jakou roli v tom hráli provokatéři, a kdo všichni do Kapitolu vběhl. Nicméně to podstatné můžeme konstatovat už teď. Když existuje vážné podezření z rozsáhlých volebních podvodů a úřady to odmítají vyšetřit, mají občané právo vtrhnout do vládní budovy. To k demokratickým režimům prostě patří. Historie zná podobných případů bezpočet.

Co ale přijatelné není, je střelba na neozbrojené protestující. Vražda bezúhonné občanky a válečné veteránky Ashli Babbitové je přelomovým momentem. Spojené státy americké nejenže nejsou demokratickým režimem, ale už se to ani nenamáhají předstírat. Kdyby se stejným způsobem zachovala jakákoliv diktatura třetího světa, bylo by to záminkou k jejímu napadení. Nechává Maduro střílet do neozbrojených protestujících, kteří nikoho neohrožují? Dělá to Lukašenko?

Jak napsal Curtis Yarvin, výhodou posledních událostí je to, že divadlo skončilo. V Americe se už přestalo hrát na demokracii a občanské svobody.

Co celá událost vypovídá o americké společnosti a její rozdělenosti, o které se nyní tolik mluví?

To, že rozdělení společnosti bylo dokončeno. Na jedné straně úzká finanční a mocenská elita, tedy nějakých 10–15 milionů bohatých a úspěšných lidí. Proti nim masa obyčejných pracujících, kteří chudnou a jsou připravováni o poslední zbytky občanských svobod. Jsou ovšem zmatení, neorganizovaní, často manipulováni médii a v podstatě si ani neuvědomují společný zájem.  Mimochodem, stejná tendence se projevuje i v Evropě včetně České republiky. Pouze máme za Amerikou určité zpoždění.

Byla celá událost projevem oné rozdělenosti?

Byla spíš projevem toho, že si to lidé neuvědomují plně. Pořád ještě mají iluze, že je Amerika aspoň částečně demokratickým režimem. Mají pocit, že ještě mají nějaká práva. Obávám se, že z té iluze budou rychle vyvedeni. Poslední události ve Spojených státech amerických můžeme přirovnat k protestům na Náměstí nebeského míru v Pekingu v červnu 1989. Studenti a někteří další si mysleli, že žijí v politickém systému, který respektuje určitou formu protestů. Bezpečnostní složky jim razantně ukázaly, jak je to doopravdy.
Tím teď procházejí Američané.

Co si myslíte o práci a připravenosti policistů a ochranky na tento pochod, který byl znám týdny dopředu?

Ukazuje to, že i policisté jsou normální lidé, kteří jsou pocitově spíš na straně protestujících. Když došlo na konfrontaci, velmi ochotně je vpustili dovnitř Kapitolu. Proto musela být nasazena národní garda. Zmíněné vraždy Ashli Babbitové se dopustil příslušník speciálních sil, nikoliv policista.

A celá akce má i další následky. Na inauguraci nového prezidenta Joea Bidena se připravují tisíce gardistů a ochranných opatření. FBI varuje před ozbrojenými protesty u Kapitolu v celé zemi. Bezpečnostní složky čelí palbě kritiky za to, co se v Kapitolu stalo. Bude se podle vás napětí i nadále stupňovat? Očekáváte, že by se něco podobného mohlo stát znovu?

Absolutně ne. Ta všechna opatření mají především zastrašující charakter. Jde o to ukázat, že mocenská elita je připravena použít proti vlastnímu lidu naprosto jakékoliv prostředky. Klidně budou do lidí střílet z kulometů, pokud na to dojde.

Vnímáte nějaký rozdíl v tom, jak je přistupováno k události v Kapitolu a jak bylo přistupováno k událostem v rámci hnutí Black Lives Matter?

To jsou naprosto opačné události. V případě Black Lives Matter šlo o to, že rozmazlení synáčkové a dcerušky z nóbl rodin si prostě dělají party, zapalují obchody a domy obyčejných lidí, a občas někoho z nich zabijí.
Když při tom shoří i pobočka banky, tak se nic nestane, protože náklady budou stejně přeúčtovány lidem dole. To, že si k tomu přizvali pár černošských gangsterů, to je okrajová záležitost.

V Kapitolu došlo k tomu, že obyčejní občané vystrašili profesionální politiky a lobbisty.

Z hlediska mainstreamu je to první správně, to druhé je nepřijatelné.

Chudé černošské obyvatelstvo v tom tedy nehrálo žádnou roli?

Naprosto okrajovou. Ano, do plenícího davu se ochotně zapojili. Ale někdo to organizoval, někdo pro to vymyslel ideologii, někdo tomu poskytoval mediální podporu, někdo zase právnické služby, někdo dával peníze. To nebyli nezletilí černošští gangsteři. To byli bohatí a vzdělaní běloši – příslušníci té nejvyšší vrstvy.

A co se týče černých gangů, připomínám, že ještě v 50. letech neexistovaly. Černoši byli v průměru chudší, ale jejich životní styl ani hodnoty se nelišily od bílého obyvatelstva. A celkově se jim dařilo dohánět. Až teprve takzvané pokrokové sociální programy realizované od 60. let vytvořily ghetta ovládaná černošskými gangy, vytvořily generaci mladých mužů vyrůstajících bez otců, povzbuzovaly mateřství nezletilých, odrazovaly kluky od chození do školy a poctivé práce. Amerika musela vynaložit miliardy dolarů, než vypěstovala tu patologickou skupinu, kterou vidíme řádit v centrech amerických měst.  

Sociální sítě – Facebook, Twitter, Instagram a nyní se přidal i YouTube – zablokovaly Donaldu Trumpovi jeho účty. Nemůže tak komunikovat se svými příznivci. Facebook dokonce začal odstraňovat jakékoliv příspěvky s heslem „stop the steal“ – zastavte tu krádež (voleb) s tím, že stejné heslo použili aktéři v Kapitolu. Provozovatelé také začali používat označení, že určitý příspěvek je zavádějící a tak dále. Mají sociální sítě a podobné platformy právo rozhodovat, který názor se u nich vyskytne, a který nikoliv? Je třeba je nějakým způsobem regulovat?

Každá diktatura potřebuje regulovat politické diskuse. Demokratické režimy jsou naopak založeny na tom, že prakticky žádná regulace politické diskuse neexistuje. Nečekejme ale, že to u mazání účtů skončí. Když lidé nemohou mluvit, nemohou se ani dovolávat svých práv. A seznamů nepohodlných osob existuje ve Spojených státech dostatek. Stejně tak psychopatů a ubožáků připravených účastnit se čistek a pogromů. Média o tom informovat nebudou, ale dít se to bude. Vlastně už to začalo.

Americký prezident Trump na to reagoval odchodem na sociální síť Parler. Ta žádnou cenzuru nemá, zároveň tak poskytuje prostor i morálně problematickým tématům včetně antisemitismu a příspěvkům na hraně zákona, takzvaným konspiračním teoriím a podobně. Patří to vše do svobody slova?

Víte, že já sám jsem rozhodným odpůrcem konspiračních teorií. Ale je nepřijatelné řešit to cenzurou. Chybné názory musí být poraženy v otevřené debatě. A co se týče antisemitismu: Více než 90 procent protižidovských útoků přichází z muslimských komunit. Je tedy absurdní a pokrytecké cenzurovat takzvanou krajní pravici, která beztak existuje převážně ve snech neomarxistických ideologů.

Kde končí ochrana uživatelů internetu před nebezpečným obsahem a začíná cenzura?

Hranice je jednoznačná. O ochranu se jedná tam, kde si o tom rozhodne sám uživatel. Třeba já jsem vděčný, že mi sociální sítě nezobrazují příspěvky s gay pornem. Pokud to bude zapotřebí, klidně zaklikám nebo podepíšu souhlasy, že chci, aby se mi takové věci neukazovaly. Ale je to moje rozhodnutí. Nepotřebuji nějakého Jakuba Jandu, aby mi určoval, co mohu vidět, a co nikoliv.

Celý konflikt je vyvrcholením pochybností o regulérnosti voleb, v nichž byla poprvé tak velká účast formou korespondenčního hlasování. Jde podle vás o varování, že bychom neměli korespondenční hlasování zavádět v České republice? Nakolik českému státu věříte, že by výsledky zůstaly bez zásahu a dokáže jejich ochranu zajistit?

Každý, kdo chce zavést korespondenční nebo internetové hlasování, to dělá s úmyslem dopustit se volebních podvodů. To se týká i předsedy ODS Petra Fialy.

A máte vy nějaké pochybnosti o regulérnosti prezidentských voleb ve Spojených státech? Případně proč…

Otázka vyvolává dojem, že jindy probíhají volby ve Spojených státech regulérně. Ale tak to není. V Americe je normální, že jeden člověk hlasuje víckrát, voliči jsou převáženi mezi okrsky, nekontrolují se doklady, při sčítání se podvádí a podobně. V mezinárodních srovnáních volební férovosti jsou Spojené státy níže než mnohé banánové republiky. Vlastně jen v několika státech s republikánskými vládami byly zavedeny férové poměry podobné těm, jaké známe z České republiky.

Je ale mnoho důvodů domnívat se, že v loňských prezidentských volbách se podvádělo masivněji než kdykoliv předtím, a že tyto podvody změnily celkový volební výsledek. Pro mne je nejsilnějším důkazem to, jak horlivě brání Bidenova strana nezávislému vyšetřování. Kdyby byl Biden přesvědčen, že vyhrál poctivě, proč by raději nesl temné podezření, místo aby ho snadno vyvrátil.

Parlamentní listy
https://bit.ly/39Kq63P

sdílet na