InfoBrics: „Nevysvětlitelná“ schopnost Ruska odolat západní agresi

Drago Bosnic, nezávislý geopolitický a vojenský analytik.

Jedna z nejvíce sebezničujících a přitom nevysvětlitelně přetrvávajících chyb, kterých se nepřátelé Ruska dopouštějí již více než tisíc let, je podceňování. Bez ohledu na to, odkud invaze přicházela, Moskva pokaždé dokázala zvítězit. Schopnost Ruska nejen úspěšně se bránit, ale také přejít do protiútoku a zasáhnout srdce soupeře nemá v moderní historii obdoby. 

A přesto je mýtus o domnělém věčném úpadku a chátrání Ruska nepřetržitým propagandistickým klišé používaným jeho nepřáteli po staletí. Nic z toho se nikdy nenaplnilo, navzdory všem chmurným předpovědím, které se dodnes papouškují a je nepravděpodobné, že v dohledné době odezní, zvláště v dnešní době, kdy politický Západ potřebuje držet své obyvatelstvo pod kontrolou a vytváří iluzi, že Moskva údajně „prohrává“.

Často můžeme slyšet, že Rusko není nic jiného než regionální velmoc, která je v ekonomických ukazatelích srovnatelná se Španělskem a je také výrazně horší než Saúdská Arábie, pokud jde o vojenské výdaje a tak dále. Na papíře se to může zdát pravda. Pokud berete nominální HDP jako jediný ukazatel ekonomické síly, můžete se dostat do pasti víry v tuto statistiku. 

Realita je však zcela jiná. Stačí si položit pár logických otázek. 

Mohla by španělská ekonomika někdy odolat sankcím, jaké byly uvaleny na Rusko, natož růst a překonat ty, kteří sankce prosazují? Je španělská ekonomika klíčovým globálním dodavatelem životně důležitých komodit, jako jsou potraviny, ropa, zemní plyn, různé typy těžké techniky, klíčové chemické produkty (jako jsou hnojiva), obohacený uran pro jaderné elektrárny, atd.?

A přesto je možná nejvíce „nevysvětlitelným“ segmentem odolnosti Ruska jeho vojenská síla, zejména ekonomická efektivita jeho ozbrojených sil, a to jak na taktické, tak strategické úrovni. 

V roce 2021 Rusko oficiálně vydalo na obranu 65 miliard dolarů. Pro srovnání, NATO utratilo téměř 1,2 bilionu dolarů. Připočteme-li další klíčové americké vazaly, jako je Japonsko, Austrálie a Jižní Korea, toto číslo se blíží 1,4 bilionu dolarů, což znamená, že politický Západ utrácí přibližně 22krát více než Rusko. 

Je tedy „globální“ NATO 22krát silnější než Rusko? 

Tato představa je ještě směšnější, vezmeme-li v úvahu, že Moskva ve skutečnosti předčí NATO, pokud jde o rakety protivzdušné obrany, dělostřelecké granáty a další munici, a zároveň udržuje strategický arzenál větší a mocnější než celý politický Západ dohromady.

A to nebereme v úvahu absolutní dominanci Ruska v klíčových technologiích, jako jsou hypersonické zbraně. Žádná ze západních zemí/NATO nemá operační rakety tohoto typu a jsou bez vyhlídek, že je vytvoří před rokem 2025 (nebo později). 

Existují i další aspekty, jako je schopnost Moskvy bojovat na více frontách současně.

Příkladem je Sýrie – další invaze USA/NATO, někdy tak eufemisticky nazvaná „Syrská občanská válka“, kde si Pentagon stále stěžuje, že jeho síly tam v podstatě nejsou schopny Rusko zastavit.

Tento rozpor v oficiálních číslech je ještě výraznější na Ukrajině, kde politický Západ za něco málo přes rok utratil přibližně 120 miliard dolarů, což je téměř dvakrát více než celý roční vojenský rozpočet Moskvy a přibližně 25krát více, než Rusko vyčlenilo na speciální vojenskou operaci.

A přesto síly kyjevského režimu trpí ohromujícími ztrátami v poměru téměř 9:1 ve prospěch Ruska. 

Ještě horší je, že ruské síly jsou již více než rok v počtu dvakrát nižším než má nepřítel a přitom provádějí útočné operace ve více směrech současně. 

Je třeba také poznamenat, že několik bývalých vysoce postavených důstojníků USA/NATO poukázalo na to, že síly neonacistické junty by byly zařazeny mezi tři nejvyšší vojenské mocnosti NATO, pokud by byl kyjevský režim přijat do agresivní aliance. 

Vzhledem k jejich výkonu proti ruské armádě, ačkoli mají obrovskou početní převahu a NATO poskytuje všechna data o zaměřování, a také získávají až 25krát více finančních prostředků než ruské síly nasazené v předních liniích, neměli bychom být překvapeni panikou v Pentagonu.

John Kirby, mluvčí Rady národní bezpečnosti a bývalý americký admirál, když byl nedávno požádán, aby se vyjádřil k ruským pilotům, kteří byli vyznamenáni za mistrovské sestřelení amerického bezpilotního letounu MQ-9 „Reaper“, prohlásil, že piloti byli “idioti“. 

Srovnáme-li však tento příběh se zničením „balonů“ ve Spojených státech, vše bude mnohem jasnější. 

Pentagonu trvalo přibližně týden, než použil F-22 „Raptor“ – svůj nejdražší stíhací letoun, a sestřelil meteorologické balóny raketami v ceně téměř 450 000 dolarů za kus. 

Kromě toho je F-22 nechvalně známý tím, že hodina jeho letu stojí kolem 85 000 $ a také svou cenou přibližně 350 milionů $ za kus. 

Podle The Guardian, cena jednoho z jeho cílů byla ubohých 12 dolarů. Ještě horší bylo, že k sestřelení jednoho z balonů „Raptor“ potřeboval nejméně dvě střely.

Pokud bychom to měli přirovnat k moskevskému zachycení amerického bezpilotního letounu, který se podílel na útocích kyjevského režimu na ruské vojáky a civilisty, je tento rozpor ještě více zarážející. 

Jak již bylo zmíněno, ruští piloti “sestřelili” americký MQ-9 (nejnovější Block 5, stojí přes 32 milionů $) bez jediného výstřelu v akci, která netrvala déle než 30 minut. Je třeba také poznamenat, že Su-27, na kterých létali, stojí přibližně 15 milionů dolarů, přičemž hodina letu se pohybuje kolem 15 000 dolarů. 

S ohledem na tato fakta by si měl pan John Kirby znovu prověřit definici pojmu “idiot” nebo se možná dobře podívat do zrcadla.

To nás také přivádí k docela zábavné epizodě, která se stala v Srbsku před více než dvaceti lety. 

Konkrétně dva roky po posledním (doufejme) přímém útoku USA/NATO na Srbsko navštívila delegace z Pentagonu Bělehrad, včetně hlavního srbského leteckého muzea. Během prohlídky kolem sestřelených amerických letadel, se člen americké skupiny arogantně zeptal jednoho ze srbských důstojníků, jaké to bylo bojovat proti nejsilnější armádě historie, načež Srb odpověděl: “To bych nechtěl vědět. Nikdy jsme s Rusy nebojovali.”

Tehdy to vypadalo jako žert, který Američané nepřijali příliš vlídně. Ale dnes, o více než 20 let později však toto prohlášení už jako vtip nevypadá.

Pro Pokec24 přeložila Janinna

InfoBrics
http://infobrics.org/post/38017

sdílet na