Andor Šándor: USA nejsou spolehlivý partner, válka na Ukrajině může vážně brzy skončit

Aféra řady uniklých tajných dokumentů amerických tajných služeb otřásla důvěryhodností USA, myslí si Andor Šándor (65). Podle jeho vyjádření pro eXtra.cz bychom si měli dvakrát rozmyslet, co s partnery za oceánem sdílíme, když neumí své informace ochránit. A co tento bezpečnostní expert říká na výzvy ruského pohlavára k ukončení války na Ukrajině? S USA musíme být opatrní, nic neutají!

Generále Šándore, co jste říkal na únik amerických utajených vládních dokumentů, kterého se měl dopustit jednadvacetiletý mladík, v podstatě ještě dítě? To je samozřejmě slabina amerického systému, která má několik rovin, a hlavně to není poprvé.

Už jsme tu měli například Snowdena. Ani na jeho případu se mnoho politiků k mému překvapení nepoučilo. Pochybuji, že politici i u nás jsou zabezpečení proti tomu, aby je mohly odposlouchávat zpravodajské služby spřátelených zemí.

V USA je navíc přes milion lidí, kteří mají prověrku Přísně tajné a ukazuje se, že to nemají udělané tak jako u nás.

I když tady má někdo takovou prověrku, ještě to neznamená, že má přístup ke všemu, co je Přísně tajné. Jak by si mohli informace víc pohlídat? Musí si to zauditovat, aby se vědělo, kdo k takovým dokumentům může přistupovat. V záplavě špiónování a prohledávání všech možných serverů a všeho, co Američané dělají v obrovské síle asi osmnácti zpravodajských služeb, také jaksi zapomínají, že by se na internetu také mohli dívat na to, jestli se jim tam netoulají jejich vlastní utajené dokumenty. Zde se to dělo po dobu mnoha měsíců. Ukazuje to na velký lapsus. Někteří lidé v tom vidí záměr Američanů pomoci Ukrajincům utajit skutečné plány před Rusy.

Já si to vůbec nemyslím. Spíš je to velký průšvih a mělo by se velmi zvažovat, co se s nimi sdílí, protože jak je vidět, tak to není příliš chráněno. A to je přece základní princip zpravodajské součinnosti. Služba, která od vás obdrží zpravodajské informace jak analytického charakteru, tak od agentů a agenturních zdrojů, má takové informace ochránit. Tady to nefunguje. Nepřispívá to ke zpravodajské důvěře jak dvoustranné, tak v rámci NATO, EU a mezi anglicky hovořícími zeměmi. A taky se zpravodajské služby musí víc zaměřit na své ajťáky. Moc se jim nevěnují. Ale ti právě mají přístup hluboko do systémů. Mohou si tam dělat a stahovat, co chtějí.

Ukrajinská protiofenzíva? Pochybnosti o připravenosti armády. Mohla se Moskva z dokumentů dozvědět o různých centrech, kde docházelo k předávání vojenské pomoci Ukrajině? Určitě. Je také dobré si uvědomit, že kromě jednoho útoku loni na jaře, kdy Rusové tehdy na západě Ukrajiny trefili kasárny cizích bojovníků, jsme jinak neměli informace o tom, že by někde kvalitně vyřadili nějaké předávací místo pro západní techniku. To je dost příznačné a může to znamenat, že buď nechtěli střílet úplně na hranicích, ale také o těch místech nemuseli dost dobře vědět. Třeba ale Ukrajina do doby tohoto prozrazení dostala dostatek materiálu na provedení skutečně efektivní protiofenzívy. To se dozvíme v řádu pár týdnů. Protiofenzíva ve válce na Ukrajině je nyní hodně skloňované slovo. Někteří analytici počítají s pár týdny do zahájení, jiní ukazují až na léto. Asi je složité to předpovědět, že? Těžko. Přijde mi ale trošku smělé tvrdit, že ukrajinská obsluha moderních západních tanků je už teď perfektně vycvičená. To by se to ani Američané nemuseli učit pár let. Uvidíme, jestli technika bude schopna být integrována do nově vytvářených brigád a zda k ní bude mít kvalitní zásobování, servisování, zkrátka dobrou logistiku. Jinak z toho bude nepoužitelná hromada železa.

Vycvičit celou novou brigádu tak, aby fungovala po všech stránkách, od průzkumu, přes bojovou činnost, střelbu, vzdušnou a protivzdušnou obranu, kvalitní logistiku a technické zázemí, to opravdu není otázka pár měsíců. Šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin teď dost překvapivě říká (Daily Mail – pozn. red.), že by bylo lepší válku nyní ukončit. Může to rezonovat. Mohou si uvědomovat, že na víc buď nemají, nebo z nějakých důvodů nechtějí víc přitlačit. V zásadě mají obsazenou velkou levobřežní část Ukrajiny, což může Rus považovat za rozhodující. Vytváří to nárazníkovou zónu pro ochranu Krymu, což je pro ně jednoznačná priorita. A také může jít z jejich pohledu o určitou ochranu ruských menšin. Jít přes Dněpr dál by bylo logisticky mnohem složitější, potřebovali by k tomu mnohem víc vojáků. Už na nyní obsazených územích budou mít co do činění s ukrajinskou guerillou a partyzánským bojem, v kterém jsou Ukrajinci velice dobří.

Autor David Zápal

sdílet na