USA proti všem
V zápalu přípravy na válku Ruska s Amerikou, která pravděpodobně nezačne, nám nějak unikla jedna důležitá, řekl bych, senzační zpráva. Konkrétně: Spojené státy ohrožují Čínu jadernými zbraněmi.
Web Bílého domu uvádí :
„Spojené státy znovu potvrzují svou neochvějnou podporu bezpečnosti Japonska podle Smlouvy o vzájemné spolupráci a bezpečnostních zárukách s využitím všech možností svých schopností, včetně jaderných zbraní.“
Doslovně tato věta objasňuje:
„Článek V Smlouvy se vztahuje na souostroví Senkaku. Společně jsme proti jakékoli jednostranné akci zaměřené na oslabení japonské správy ostrovů Senkaku.“
Mimochodem, toto je odpověď na otázku, zda jsou Američané silně znepokojeni územními spory potenciálních členů NATO. Jak vidíme, země nemusí být vůbec součástí vojenského bloku – stačí bilaterální smlouva. Nebo nemusí existovat ani smlouva – pokud si Američané umanou někoho bránit nebo umístit někde vojenskou základnu, vůbec nepotřebují právní oporu… Budeme chránit a zkuste něco namítat.
Ale mnohem důležitější je samotná hrozba použití jaderných zbraní proti svému hlavnímu ekonomickému rivalovi. Lze zde vyvodit tři závěry.
Za prvé, USA se cítí vojensky silnější než Čína. A je docela možné, že se Washington rozhodl změnit pořadí – dříve, pokud si pamatujete, chtěli nejprve “jednat” s Ruskem.
Ale Rusko, na rozdíl od Číny, může odpovědět.
Zadruhé, Američané jsou připraveni bojovat na dvou frontách – proti Číně a proti Rusku. To ve skutečnosti znamená proti oběma svým hlavním nepřátelům, vzhledem k současné geopolitické situaci.
Zjevně si nepřipouští myšlenku, že Moskva a Peking se mohou spojit, aby čelily společné hrozbě.
Velmi podivná nedbalost.
Za třetí lze očekávat, že Čína nyní sama nabídne vojenské spojenectví Rusku, které dříve odmítala.
V systémech protiraketové obrany a protivzdušné obrany jsme mnohem pokročilejší. Nemluvě o hypersonických raketách s jadernými hlavicemi.
Ať už je to jakkoli, hlavní téma budoucích jednání mezi Putinem a Bidenem (pokud k nim samozřejmě dojde) se rýsuje. USA nabídnou buď “spojenectví” proti Číně, nebo nějakou výměnu: my nebudeme vstupovat do jejich střetu s Podnebeskou říší, a oni opustí Ukrajinu a Střední východ.
Jsem zvyklý brát potenciální protivníky vážně. Avšak to, co Američané v poslední době dělají, zpochybňuje jejich adekvátnost. Přičemž adekvátní odborníci samozřejmě ve Spojených státech existují.
Není pochyb o tom, že nebudeme souhlasit s žádnou variantou. Prostě to nepotřebujeme.
Možná nic nepodnikneme a nebudeme chránit Čínu před náhlou hrozbou. V každém případě, do té doby, dokud od ní neuslyšíme rozumný oboustranně výhodný návrh.
Celá otázka zní, zda je Peking schopen to formulovat.
Možná ne. Čína, zvyklá myslet na staletí dopředu, nikam nespěchá, avšak současná situace vyžaduje rychlá řešení. Bude zajímavé sledovat, zda si je Peking vědom smrtelného nebezpečí, které nad ním visí, a zda je připraven přeřadit z první rychlosti alespoň na druhou.
Dozvíme se to brzy.