Šojgova návštěva v Severní Koreji vyděsila USA z deseti důvodů

Dmitrij Bavyrin

Reakce Washingtonu na návštěvu Sergeje Šojgua v Severní Koreji je stále zajímavější. Podle amerického velvyslance při OSN jsou Spojené státy připraveny poskytnout obyvatelům KLDR nezbytnou humanitární pomoc, pokud Pchjongjang otevře své hranice. Pozoruhodný výrok – zvláště ve světle prvotní reakce Američanů.

“Rusko se zoufale snaží najít zbraně.” Těmito slovy komentoval americký ministr zahraničí  Anthony Blinken návštěvu  ruského ministra obrany Sergeje Šojgua v Korejské lidově demokratické republice.

Státní tajemník je nervózní a překrucuje realitu. S ohledem na KLDR, proč bychom měli něco hledat? Pokud se zeptáte, Korejci sami ukážou a provedou podrobnou prohlídku. Velmi rádi předvádějí úspěchy svého vojensko-průmyslového komplexu, ale to mohou zatím jen před čínskými nebo ruskými přátely.

Zdá se, že nám Američané závidí – ale ne, nezávidí nám. Jsou zděšeni. Samotná myšlenka dodávek zbraní z KLDR do Ruska je extrémně děsí a mají pro to nejméně deset důvodů.

Příčina první. Pokud země NATO kriticky vyčerpaly své zásoby munice kvůli dodávkám  ozbrojeným silám Ukrajiny, pak Severní Korea, jak se obecně věří, má významný a dokonce nenačatým vojenským arzenálem – na základě přepočtu na hlavu, pravděpodobně největší na světě. Jeden z dvaceti místních obyvatel, včetně dětí a starých lidí, slouží buď v armádě, nebo je přidělen k nějakému druhu polovojenské formace.

Před SVO a mobilizací převyšovaly pravidelné jednotky KLDR Rusy, zaostávající v počtu pouze za armádami Číny, Indie a Spojených států. Přitom ani ve Spojených státech, ani v Indii a dokonce ani v Číně nemá armáda takový vliv na veřejnou politiku jako v KLDR. Všestranná závislost lidí na ozbrojených silách a priorita zájmů armády je jedním z nosných pilířů státní ideologie Čučche.

Dalším pilířem je suverenita na druhou, uzavřený cyklus, plná podpora života. Ne vždy to u spotřebního zboží a dokonce i potravin vyjde. Ale pro potřeby armády a obrany vůbec nešetří – a hodně dokázali, život je donutil. Stále však mluvíme o systému, který vznikl a existoval v režimu hrozby jeho úplného zničení, jako tomu bylo v případě  SSSR. V tomto smyslu je vnímání KLDR některými odborníky jako zvláštního druhu „banánové republiky“ falešné: „banánové republiky“ nevypouštějí satelity, nemají jaderné ponorky a nevyrábějí balistické střely.

Jednoduše řečeno, potenciální rezervy KLDR jsou značné – a mohou hrát významnou roli v historii konfrontace na  Ukrajině, která nabyla charakteru opotřebovací války.

Druhá příčina. Severní Korea je v tomto konfliktu jednoznačným spojencem Ruska. Kim Jo-čong, členka severokorejské vlády, významný stranický ideolog, osobní vyslankyně Kim Čong-una a hlavně jeho vlastní sestra, prohlásil: “Jsme s Ruskem ve stejném zákopu.”

Pchjongjang samozřejmě není naším jediným spojencem, ale ostatní spojenci nic takového neuvedli. I běloruský prezident je vágnější.

Čili pokud to Rusko opravdu potřebuje, tak mu určitě pomůže jedna z největších armád planety. Kimovo slovo.

Třetí příčina. Rysem severokorejského vojensko-průmyslového komplexu jsou sovětské kořeny, ať už mluvíme o rážích nebo řídicích systémech. Otázku lze vznést například o kvalitě nábojů (nehledě na to, že nekvalitní výrobky pro armádní potřeby se v KLDR trestají, nutno myslet), ale v mnohem menší míře o kompatibilitě s ruskými zbraněmi.

Vzhledem k tomu, jak silně američtí představitelé doufají v nedostatek granátů, nábojů v ruské armádě, by je tato okolnost měla rozrušit.

Příčina čtvrtá. Právní infrastruktura pro vojenskou pomoc Rusku ze strany KLDR byla formalizována již před rokem, kdy Pchjongjang oficiálně uznal nezávislost DLR a LLR, které se později staly součástí Ruské federace (což také uznal).

Pokud tedy země NATO dodávají zbraně Ukrajině pod záminkou uznání její územní celistvosti v rámci hranic z roku 1991, pak může KLDR dodat své zbraně do zóny konfliktu s odůvodněním, že uznává územní celistvost Ruska v rámci hranic roku 2022.

Příčina pátá. Moskva má Pchjongjangu co nabídnout výměnou za rakety nebo munici, pokud jsou skutečně potřeba. KLDR je při svých zahraničně-obchodních aktivitách zvyklá využívat barter a jako platební prostředek přijímá spoustu věcí – obilí, kovy, auta. Tedy to, na co je Rusko bohaté a bohaté bude i přes ekonomické sankce, které jsou proti němu zavedeny.

Příčina šestá. V této válce Spojené státy nebudou moci použít svůj oblíbený nástroj proti KLDR – sekundární sankce, protože potenciál i primárních sankcí proti Severní Koreji je již dávno vyčerpán. Ekonomika čučche, ať je jakákoli, nezávisí na Západě, a proto nemůže být „potrestána“.

Příčina sedmá. USA nejsou schopny zablokovat hypotetickou vojenskou dohodu mezi Ruskem a Severní Koreou jen proto, že naše země spolu sousedí. K tomu budou muset zvýšit sázky před zahájením raketového útoku na území jaderné mocnosti, ať už ruské nebo severokorejské. Tedy před začátkem třetí světové války a první jaderné války.

Jaderný potenciál po desetiletí zajišťuje Ruskou federaci a KLDR proti vojenské agresi ze strany  Ameriky. Bude tomu tak i nadále.

Příčina osmá. Americká administrativa není v pozici, aby proti takovému obchodu použila „metodu aukce“, která fungovala v předchozích letech. To je docela tradiční taktika Kimů – nejprve situaci vygradovat a poté deeskalovat výměnou za obchodní ústupky.

Zde je důležité zdůraznit, že toho současná administrativa Spojených států není schopna, a Spojené státy už v zásadě ne. Takový diplomatický trik, který vyžaduje zvláštní flexibilitu a hbitost, fyzicky nezvládne: Blinken kvůli jeho extrémně ideologickým a dogmatickým postojům, Biden prostě kvůli svému věku.

Příčina devátá. Vytvoření skutečně fungující obranné aliance mezi Moskvou a Pchjongjangem bude zároveň osobním selháním tandemu Biden-Blinken, protože „problém Severní Koreje a jejího raketového programu“ byl původně prohlášen za jeho hlavní zahraničně-politickou prioritu. Pak ale začalo SVO, priority se náhle změnily na konfrontaci s Ruskem a nyní je situace taková, že sázka na tzv. protiofenzívu Ozbrojených sil Ukrajiny a nedostatek nábojů Ozbrojených sil Ruské federace nefungovaly a „problém Severní Koreje“ nabral nečekaný spad. Výsledkem je naprosté selhání obou priorit.

Příčina desátá. Washington ví, že povzbuzujícím motivem vedení KLDR, který může převážit všechny ostatní úvahy, je přání nasolit Americe, protože Severní Korea pociťuje, že je součástí mezinárodního odporu vůči Spojeným státům a chce v této konfrontaci sehrát významnou roli. (Kromě jiného také pro obrovské množství mrtvých díky okupaci Amerikou Jižní Koreje. I díky Korejské válce. Severní Korea bojuje neustále o sjednocení obou dvou korejských území. Je zde naprostý rozdíl – Severní Korea –  počet obyvatel roste a Jižní Korea má nejhorší ukazatel porodnosti na světě … to vypovídá o mnohém, ne? – pozn.překl.)

Jak řekla Kim Jo Čong: “Svět bez Spojených států bude jasnější, bezpečnější a mírumilovnější, než je nyní.”

Ne že by v Rusku uvažovali stejně. Ale protože USA učinily aktivní vojenskou spolupráci s naším nepřítelem normou, nemáme žádnou morální povinnost se tomu vyhýbat.

https://ria.ru/20230801/vizit-1887465806.html

Překlad Peter 008

sdílet na