Demokraty svrhnou – Trump zvítězí

Sergej Pereslegin*)

Při pravidelné probírce ruskými zdroji jsem narazil na další ze zajímavých zamyšlení publicisty Sergeje Pereslegina – tedy se dělím…

Je jasné, že jsou věci, o kterých nelze hovořit s brutální vážností, přinejmenším proto, že reakcí na takovou brutální vážnost může být soudní žaloba. Nicméně, prognóza  je věc veselá, a někdy začínáš přemýšlet o tom, co prognózovat lze a co ne, pokud se trochu vzdálíme politické realitě.

Zajímavé je, že takové prognózy jsou zpočátku vnímány jako cosi naprosto nemožné, fantastické, komické a dokonce jako zesměšňování veřejného mínění, ale velmi často – tak ve dvou případech ze tří – začínají vypadat jako naprosto normální, vyvolávající otázku – a jak ještě to asi bylo možné vidět jinak?

Z tohoto pohledu dnes vnímám blížící se volby v USA. Celý internet je zavalen různými vtípky – jakože v Rusku se ví, kdo bude zvolen za příštích 12 let, že někde v Austrálii nebo na Novém Zélandu sice ne, ale pokud jde o Ameriku, je už mnohé známo – ale. Ve skutečnosti nás v Americe očekávají naprosto osudové volby.
To je mimořádně zajímavý a důležitý moment.
Situace s občanskou válkou ve Státech, kterou jsem předpovídal, prošla všechny standartní stavy od „kravina!“ až do „to je přece každému jasné!“.  Válka v podstatě už začala, takže je to každému jasné.

Hovořili jsme o tom, že nevyhnutelnost této války  vyplývá na jedné straně z amerického 80 letého cyklu a na druhé z jasné nezbytnosti úplné modernizace a transformace amerického hospodářství v rámci požadavků nejen 5. technologického řádu, ale i nového světového řádu vůbec.

Hovořili jsme také o tom, že válka vyžaduje nepříčetného prezidenta, a tak si zvolili v šestnáctém roce Trumpa, a on skutečně za 4 roky udělal vše, co v této otázce bylo nezbytné.

To proto, že vyhrotil do maxima všechny protiklady, včetně protikladů mezi finančním a průmyslovým kapitálem, včetně protikladů rasových, sociálních i nacionálních. Pokud jde o ty nacionální, tak mám na mysli jeho oblíbenou ideu zdi na hranici s Mexikem. Přitom je velmi složitá situace v Senátu, a já upřímně lituji, že pořádně neznám situaci na americkém Nejvyšším soudu, což je velmi důležitá struktura americké státní správy.

Všimněte si ale, že dnes se situace nachází ve velmi nestabilní zóně. Je logické, že pokud Trump zůstane u moci, tak další 4 roky budou stále tvrdším soubojem, během něhož jedna ze stran zvítězí (a já stále říkám, že Trump), což Americe poskytne možnost provést politiku rekonstrukce po příštích 15 let se vším komfortem a jistě si zachová postavení vedoucí mocnosti planety. Přitom je nutné naprosto jasně chápat, že nové zvolení Trumpa, s přihlédnutím k očekávané občanské válce, k budoucí rekonstrukci, znamená konec nikoli Demokratické strany, ale pro dnešní generaci demokratů. Oni ztratí svou šanci, ale hlavně možnost aspoň nějak kontrolovat probíhající změny. Je to možné vyjádřit slovy Winstona Churchilla k roku 1915, že je shodí z horní paluby, kde řídili loď, do podpalubí přikládat pod kotel.

Z tohoto hlediska demokraté nemohou prohrát tyto volby. Na druhé straně, pokud je vyhrají, bude to znamenat, že Amerika zbytečně ztratila čtyři velmi důležité roky, v celku se jí dostalo značné hromady velkých vnitřních i vnějších nepříjemností, a to vše kvůli ničemu, protože se finanční kapitál bude snažit vrátit situaci k bývalé úrovni, k předchozímu typu státních a nadstátních vztahů a globalizace, což po Covidu  zásadně nebude možné, tato politika propadne, ale za 4 roky, po které ji budou demokraté realizovat, se může přihodit mnoho špatných událostí – nejen může, ale ony se skutečně stanou.

To znamená, že ani Trump nemůže tyto volby prohrát. Setkáváme se se situací pro Ameriku nanejvýš vzácnou – volby jsou významné, strukturní, obě strany jdou do voleb z pozice síly, obě strany vědí, že je nemohou a nesmí prohrát. Tyto strany to nikdy neřeknou, ale už nyní jsou hluboce přesvědčeny, že nepřijmou výsledky voleb, pokud jim nebudou vyhovovat. Snad jen v případě velmi silného nátlaku celého amerického establishmentu – ale ten není o nic méně rozštěpen než finanční a průmyslové kruhy.

No, a jak se to demokratům stává velmi často, zorganizovali velkolepé provokace kolem rasového konfliktu, teď pokračují boje o Portsmouth, s požadavkem mj. propustit z vězení všecky vězně a snížit na polovinu financování policie – zajímavý požadavek…

A teď otázka: – co má v této situaci dělat Trump? Je docela zřejmé, že účastníci protestních hnutí nejsou jeho elektorátem. Je to elektorát demokratů a rozbít se ho nepodaří.

To ale znamená, že v tom případě Trump potřebuje v jakékoli situaci vsadit na protikladnou hru – na bílou protestantskou většinu, na konzervativní Ameriku. V jistém smyslu na moderní Kukluxklan.

Jestliže už se demokraté rozhodli pro provokaci, musí být odvetným rozhodnutím rovněž provokace.

Co bych v této situaci doporučil Trumpovi? – postavit nové politické hnutí, jehož jménem vznikají nepokoje v různých městech USA, mimo zákon. Okamžitě zavřít všechny vůdce, povolit policii použití zbraně v jakémkoli rozsahu. Připomeňme si, že Američané se někdy naprosto nestyděli – viz události kolem pochodu veteránů 1. světové války na Washington. Odpovědí vlády bylo použití zbraní, hromada lidí zahynula, ale pokusy levicových sil za pomoci veteránu destabilizovat situaci, naprosto propadly.

Takže byl pochod veteránů na Washington, teď probíhá pochod černochů na Portsmouth a další města, a pravděpodobně i na Washington. A řešení musí být právě takové – tj. tvrdě rozehnat mítinky, prudce posílit roli policie. Základním úkolem Trumpa není jen zvládnout mítinky, ale jasně ukázat policii a vnitřním vojskům, že je s nimi zajedno a oni jsou zajedno s ním – ukázat, že mají společné zájmy. S přihlédnutím k požadavku na dvojnásobné snížení financování policie to může mít reálný úspěch. To je důležité nikoli v momentě voleb, ale po prohraných nebo vyhraných volbách.

Druhé, co musí Trump udělat, je oznámit, že občané Ameriky, znepokojení loupežemi, porušeními Ústavy, nepokoji – mají právo využít svého ústavního práva na držení zbraně a zákonnou sebeobranu. Je naprosto pochopitelné, že je to pokus nejen získat další hlasy ve volbách, ale především – získat podporu významných ozbrojených skupin po volbách.

Všimněme si, že je situace v Americe taková, že naprosto vážně mluvíme o využití ozbrojených skupin k podpoře toho, či jiného kandidáta po volbách. A to znamená, že se skutečně setkáváme s opravdovou občanskou válkou. Před 150 lety v podobné situaci Engels prohlásil, že: „…pokud vznikla revoluční válka, je nutné ji vést revolučně. Ústavní metody v postústavním světě fungovat nebudou“.

Mimochodem, zároveň si prověřme, že dnešní svět vstoupil do epochy historie po Ústavě, a otázka, kdo povede Ameriku, nebude řešena vůlí voličů, ani spočtením hlasů, ani z pozice Nejvyššího soudu, ale nakonec tím, čím byly takové otázky řešeny v předdemokratických státech. Tedy otázkou, na čí straně je síla.

V každém případě je nutná mobilizace Národní gardy.

Domnívám se, že na každý pád, budou příští měsíce v USA velmi zajímavé.

Pokud jde o rozložení v čase, tak bych Trumpovi doporučil tyto kroky provést v první polovině září
– přičemž podle čistě leninského schématu: – včera bylo brzy a zítra bude pozdě – konat je nutné dnes.

*) Sergej Pereslegin (1960) – ruský publicista, vojenský historik, futurolog

Poznámky pana Bavora
https://bit.ly/34SRH22

sdíletj na