Za zdmi Kremlu a na ledových pláních.

….. Zatímco někde v Arktidě, na velké ledové pláni, klidně spala rodina polárních medvědů, za zdmi Kremlu probíhala vzrušená a velmi důležitá debata ……

****

„Kde, kde?“ …..  překvapeně se zeptal Putin, odtrhujíc oči od dopisu Trumpa, ve kterém ho Trump prosí,
aby mu urychleně prodal sto „Kalibrů“, které potřebuje umístit v Evropě. Svou prosbu vysvětluje tím, že již odstoupil od smlouvy INF, ale zásobu raket má nedostačující.

„V Tromsø!“ – odpověděl Šojgu – “Tam mají ústředí toho svého “Trojzubce”.

“V Tromsø,” – automaticky zopakoval Putin. – „To je jedno takové město v Norsku, jestli se nemýlím.“

„Ano, ale pro nás žádný rozdíl, Vladimire Vladimiroviči na mapách nemáme žádná jména, pouze souřadnice.“

“Takže znovu…, zase demonstrace síly NATO blízko našich hranic,” povzdechl si Putin. – „Bože… stovky ultramoderních letadel, tisíce vysoce technických bojových vozidel a desítky tisíc vojáků, dokonale vyškolených a neznající milosrdenství ….. jsem prostě v šoku.“

„Padesát tisíc duší,” ušklíbl se Šojgu. – “A ještě v Arktidě se k nim přidal další americký letadlový křižník.
Ale jeden norský generál uvedl, že Rusko nemá žádný důvod k obavám, protože toto cvičení není namířeno proti němu.“

Putin vstal a zamyšleně prošel po kanceláři:
“Ale jistě, není žádný důvod. Ovšem vybrali si špatný čas – konec října. Mohou udeřit mrazy.“

Rozrušený ruský vůdce přecházel po místnosti a poté rozhodně nařídil:
„Připravte vše potřebné, …. ostatně tak jako vždy. A urychleně, ať nejsou žádné prodlevy.“

„Ano rozumím, soudruhu Vrchní veliteli!“ – pozdravil Šojgu a odešel z kanceláře.

****

Rozkaz vrchního velitele byl vykonán přesně a včas.
Ještě tentýž den večer byly z ostatních míst Ruska odveleny a rychle nasazeny ke hranici s Norskem vojenské stanové tábory, mobilní nemocnice, polní kuchyně a operační skupina Ministerstva pro mimořádné události
se speciálními letadly. V oblasti Murmanska operoval ledoborec a několik záchranných lodí.

Putin jakoby koukal do budoucna …. Druhého dne večer zasáhly zóny cvičení NATO dvaceti stupňové mrazy, doprovázené silnými sněhovými bouřemi.
Ruská skupina ztuhla v alarmujícím očekávání nevyhnutelného a pozorně zkoumala pohraniční oblasti pomocí dalekohledu a termokamer.

A ráno to začalo.

Z norské strany se objevila F-15. Přeletěla nad polní kuchyní a zapadla do nedaleké ještě nezamrzlé bažiny.
Zimou promodralého pilota sundali ze vzrostlé jedle, nalili do něj trochu alkoholu a odvezli do polní nemocnice. …. Za pár minut na to, ten samý manévr provedl i britský Eurofighter Typhoon.
Pravda, pilota tentokrát sundali z osiky.
Ukázalo se, že u obou letadel selhala veškerá palubní GPS navigace, jelikož elektronické systémy blízké
Severní flotily fungovaly naprosto normálně, ….. přirozeně, vždyť byly nastaveny výhradně k ochraně proti severokorejským a íránským střelám.

Pak to šlo ráz na ráz. Přes hranice, ze sněžné mlhy, se sténáním a kašlem se vypotácely zbloudilé skupiny vojáků NATO. Omrzlí, pokousáni od vlků, bobrů a polárních lišek byli okamžitě vojenskými lékaři převezeni do mobilních nemocnic. Psychologové Ministerstva pro mimořádné situace uklidili plačící US Marines frází:
“Tvůj otec by byl na tebe pyšný, synku” a podali jim plechovku Coca-Coly.

Práce byla v plném proudu, k jednotlivým nešťastníkům bylo nutno přijmout speciální přístup.

Obzvláště obtížná situace nastala s estonskou jednotkou speciálních sil, sestávající ze tří dezorientovaných vojáků, protože všichni tři si mysleli, že jsou stále v Tallinnu a nechápali, co od nich chtějí.
Každý, bez výjimky, dostal láhev s alkoholem, válenky a vatnik – polstrovanou bundu, poté byli odvezeni
do teplých stanových táborů, kde si nakonec mohli konečně vyndat studící pampersky.

Ne vše se však obešlo bez excesů. V jedné příhraniční vesnici vojenská policie zadržela členy ukrajinské výsadkářské brigády, kteří se pokoušeli vyměnit tajný koordinační a řídící modul vojenského letectva NATO
za samohonku, slaninu a použitý automobil.

Tvrdě pracovali i záchranáři na moři. Značné úsilí museli vynaložit námořníci na malém záchranném člunu „Dobrynja“, aby z paluby letadlové lodi „Harry Truman“ vyhnali rodinku ledních medvědů, která zahnala celou posádku letadlové lodi na dolní palubu, a nejenže shodila pět F-18 do moře, ale ještě ke všemu se již připravovala poobědvat viceadmirála US Navy a předního námořního teoretika Jamese Foggo …. a to přímo
na velitelském můstku.

Když se podařilo admirála přivést k vědomí, tak horlivě sliboval, že navrhne udělit celé posádce záchranného člunu “Dobrynja” medaile “Za vynikající zásluhy” a proti medvědům sabotérům navrhne uvalit sankce, které zablokují veškerá jejich aktiva ve Spojených státech…… Bylo zřejmé, že admirál se ještě plně nezotavil.

Druhý den sněhová bouře ustoupila a všichni kdo se ztratili, byli odvezeni na hranici, ukázali jim prstem směr, kterým mají jít a neuhýbat z cesty.

Ještě dlouhou dobu se otáčeli a na rozloučenou mávali rukama se slzami v očích….

****

„Nikdo nebyl zraněn, soudruhu Nejvyšší veliteli!” – oznámil Šojgu.

“No, díky bohu,” odpověděl Putin, „vojáci NATO jsou jako malé děti, a pak ….  vzniklo by z toho spousta zbytečných problémů. Jsem vděčný a děkuji všem účastníkům záchranné operace!“

****

O dva dny později všechna západní média jednohlasně vzala na vědomí vysokou efektivnost proběhlých cvičení NATO, která přesvědčivě ukázala Rusům kde je jejich místo.
Ukrajinská média řekla, jak ukrajinští výsadkáři téměř obsadili Murmansk, a admirál Foggo vyprávěl CNN,
jak ruská bitevní loď „Dobrynja“, zbaběle odplula jen co uviděla majestátní siluetu velké, skvělé a úžasné letadlové lodi US Navy.

****

………. A někde v Arktidě, na velké ledové pláni, klidně spala rodina polárních medvědů, objímala svá mláďata
a byla naprosto šťastná…..
(Politikus)

sdílet na