Rozhovor Carlson – Putin.

Americký novinář Tucker Carlson avizoval svůj rozhovor s Vladimírem Putinem jako historicky přelomový. Jeho odpůrci v USA naopak uvažují, zda na něj nepoužít legislativu proti špionáži. Od úterka, kdy rozhovor ohlásil, byl velmi očekávanou záležitostí, které se diváci dočkali v noci na pátek. Od té chvíle je široce komentován a jsou z něj vybírány různé výňatky. ParlamentníListy.cz zaznamenávají celý jeho průběh.

Ruský prezident Vladimir Purin v Kremlu usedl naproti publicistovi Tuckeru Carlsonovi a vyložil mu svůj pohled na dějiny, jehož prostřednictvím vysvětloval napadení sousední Ukrajiny, které nařídil 24. února 2022. Odpověděl mimo jiné na otázku, proč s útokem čekal „tak dlouho“ a zdůraznil, že Rusko tuto válku nemůže prohrát. Promluvil o americké politice, která z jeho pohledu zahnala Rusko do kouta. Rusko, které prý po léta chtělo s USA spolupracovat.

Publicista Tucker Carlson se ještě před začátkem interview pokusil na sociální síti X vysvětlit, proč jej vlastně pořídil.

„Je to naše práce. Pracujeme v novinařině, je naší povinností lidi informovat,“ vysvětlil. Dva roky ukrajinské války podle něj překreslily dosavadní svět, ale američtí občané se o tom ještě nedozvěděli. „Opravdu nemají tušení, co se v tomto regionu odehrává,“ obává se.

Z interview se strůjcem války proti Ukrajině totiž sklidil nemalou porci kritiky. Chtěl dát Putinovi prostor se vyjádřit a ruský prezident jej využil k historickému exkurzu až do 9. století, na kterém vystavěl konstrukci vysvětlující, proč bylo 24. února 2022 třeba napadnout sousední stát. Ukrajina je podle něj nedílnou součástí Ruska. To několikrát zopakoval i ve dvouhodinovém rozhovoru s Carlsonem.

„Když dovolíte, dám vám během půl minutky či minuty určitý historický základ,“ začal Putin. A ona „půlminuta“ se protáhla prakticky na hodinu. Vrátil se do roku 862, kdy se podle něj začala odvíjet historie ruského státního útvaru. Tehdy dorazil do oblasti Novgorodu Skandinávec Rurik, na pozvání zdejších lidí, aby jim vládl. A on jim vládl. A mezitím došel až do Kyjeva. „Rusko mělo dvě mocenská centra – Kyjev a Novgorod,“ pravil Putin. Carlsonovi sdělil, že zpočátku jednotná státní moc se rozdrobila mezi Rurikovy potomky a když do Kyjeva a dalších měst dorazili Mongolové, takto rozdrobené síly snadno porazili.

Celý rozhovor:

Ep. 73 The Vladimir Putin Interview pic.twitter.com/67YuZRkfLL

— Tucker Carlson (@TuckerCarlson) February 8, 2024

V jistém okamžiku historie, pokračoval ve svém výkladu pohledu na dějiny Putin, se Kyjev a okolí stalo součástí jiného státu. Polsko-litevské unie. A tento prostor byl popolštěn. „Poláci se tehdy snažili jakoukoli cestou popolštit tento kus ruských zemí,“ pravil Putin.

Polsko-litevská unie skutečně existovala od 16. století, ale podle Putina docházelo k pokusům popolštit Kyjev a okolí už od 13. století. Skutečností však je, že v tu dobu se Polsko drolilo pod náporem mongolských útoků. Roku 1300 na polský trůn usedl český král Václav II., ale česko-polské spojení příliš dlouho nevydrželo. Putin ho však vcelku přehlédl a jal se Carlsonovi vysvětlovat až historii 17. století, kdy probíhala válka mezi Polskem a Ruskem. Právě o Kyjev a okolí.

Mírová dohoda zvaná Andrusovský mír byla podepsaná v roce 1667 v Andrusově u Smolenska. Rusko dosáhlo významných územních zisků, získalo oblasti Smolenska, Černihivu a Starodubu, celou levobřežní Ukrajinu i Kyjev.

Postupem času získalo nad částí Ukrajiny kontrolu Rakouské císařství a právě to zde začalo budovat cosi jako ukrajinské povědomí. S jediným cílem. Oslabit Rusko a vytvořit dojem, že prostor kolem Kyjeva není ruský, ale patří jakýmsi Ukrajincům. Tak o vidí Putin.

Carlson se ho po dvanácti minutách monologu zeptal, proč tedy neobsadil území Ukrajiny už dávno, když v Rusku fakticky vládne přes 20 let a vidí Ukrajinu jako součást Ruska. „Proč jste čekal tak dlouho?“ zeptal se.

„Povím vám to,“ ujistil Carlsona Putin. A vrátil se do časů, kdy se rodil Sovětský svaz, v jehož rámci existovala také sovětská Ukrajina. Z Putiova pohledu ji etabloval Lenin s dalšími komunisty. Ruský prezident tady zcela vynechal snahy Ukrajinců z let 1917 až 1922 o ustavení nezávislého ukrajinského státu.

Po druhé světové válce Sovětský svaz získal další území, které připojil k Ukrajině. „V tomto smyslu můžeme říct, že Ukrajinu stvořil Stalin,“ nechal se slyšet Putin.

Přešel k rozpadu Sovětského svazu a konstatoval, že Rusové rozpustili Sovětský svaz s vírou, že je Američané a obecně kolektivní Západ přizve ke spolupráci. „Rusové doufali, že budou přizváni mezi civilizované národy, ale nic takového se nestalo,“ postěžoval si Carlsonovi Putin.

Postěžoval si také, že se NATO od té doby několikrát rozšířilo východním směrem. „My jsme říkali, ‚prosím, nedělejte to, my jsme teď kapitalistická ekonomika jako vy, už tu nevládne komunistická strana‘.“

Rusové podle Putina nabízeli ruku k jednání, ale Američané místo toho řešili situaci na Balkáně a řešili ji po svém. Např. bombardováním Srbska, vykládal dál Putin.  

S další nabídkou spolupráce prý Rusové přišli, když Američané chtěli vybudovat protiraketový deštník proti Íránu. Tehdy prý Rusko nabízelo, že by mohlo jít o spolupráci USA, Ruska a Evropy, ale ani to se nakonec nestalo. A tak se Rusko vydalo vlastní cestou a k vlastní obraně neustále zdokonaluje systém hypersonických střel. Je to cesta, kterou podle Putina Rusové původně jít nechtěli, ale když to nešlo jinudy, nakonec se vydali právě tudy.

Po chvíli se znovu vrátil na Ukrajinu a konstatoval, že Američané se neustále vměšovali do tamního vývoje a Rusové tomu po dlouhá léta jen přihlíželi. Putin konstatoval, že šlo mimo jiné o aktivity americké CIA, která odmítala uznat výsledky ukrajinských voleb a neustále se snažila přetvořit politickou situaci k obrazu svému. A v roce 2008 NATO otevřelo dveře Ukrajině.

Poté v roce 2014 Ukrajinci napadli své spoluobčany v Doněcku. Putin je o tom přesvědčen. „Využili letadla a dělostřelectvo proti civilistům,“ zdůraznil Putin. „Existují videa zachycující letadla útočící na Doněck. Tehdy oni spustili velkou vojenskou operaci.“ Podle Putina k ní došlo i proto, že pár let před tím NATO otevřelo dveře Ukrajině. Ale tentokrát už Rusové nemohli jen tak přihlížet, protože vojenská akce vlády v Kyjevě už ohrožovala Rusko samotné a ohrožovala lidi na Donbase, lidi spřátelené s Ruskem. „Americká politika nás dotlačila k liniím, které už jsme nemohli překročit, protože to ohrožovalo samotné Rusko,“ nechal se slyšet Putin. „Ukrajina vyprovokovala ten konflikt,“ zdůraznil ještě.

Konstatoval též, že kdyby nebylo revoluce na Majdanu, „Rusko by nehnulo ani prstem. Putin je přesvědčen, že ruské impérium bylo vždy velmi tolerantní ve vztahu ke všem svým součástem a i ve věcech víry. V tom je podle Putina ruská síla. V toleranci v rámci celého impéria, které je vnímáno jako matka všech národů žijících na území impéria. Proto je vztah k ruskému impériu tak silný na celém území ruské říše. Putin je o tom přesvědčen.

Pokud jde o současnost, Putin má jasno, že bylo třeba chránit lidi na Donbase. Před vládou v Kyjevě.

Západ je podle něj mnohem pragmatičtější v těchto věcech, zatímco Rusové víc cítí tuto lásku k vlasti.

„Zavázali jsme se respektovat hranice republik. Ale nezavázali jsme se, že budeme přihlížet expanzi NATO. Nikdy jsme nesouhlasili s tím, že by Ukrajina mohla být v NATO. Nikdy jsme nesouhlasili, aby tam vznikly základny NATO. Bez konzultace s námi,“ zlobil se Putin.

A k dovršení všeho zlého začalo nové ukrajinské vedení dávat najevo, že neuvede v život tzv. Minské dohody, které měly zajistit autonomii Donbasu. A to byl pro Putina další důvod zasáhnout. A zastavit to, co z Putinova pohledu páchali Ukrajinci na Donbase. „To oni v roce 2014 začali válku. Naším cílem je tuto válku ukončit,“ zdůraznil Putin. „To vláda v Kyjevě, vláda plně kontrolovaná Spojenými státy, oznámila, že nebude naplňovat Minské dohody,“ zaznělo také ze strany Putina.

Jedním z ruských cílů je denacifikovat Ukrajinu, což podle Putina znamená dosáhnout zákazu všech pronacistických hnutí na Ukrajině. Když totiž Ukrajinci začali budovat své národní povědomí, začali se odvolávat i na kolaboraci s Hitlerem. A toto podle Putina musí přestat. Jestli chtějí tvrdit, že nejsou Rusové, že jsou jiný národ, tak fajn, ať si to tvrdí, ale ne na nacisitických základech,“ zdůraznil Putin.

Poté se Putin vrátil k návštěvě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Kanadě, kde na půdě tamního parlamentu vystoupil také ukrajinský nacistický veterán bojující proti Sovětům. I na něm je podle Putina vidět, že se Ukrajina neodpoutala od své nacistické minulosti a musí to udělat. „Neonacismus musí být zakázán i v ukrajinské legislativě,“ pravil Putin. Až se to stane, bude Ukrajina moderním státem. Dokud se toto nestane, Rusové prý nemají s kým vést dialog.

Potom prý stačí, aby Západ v čele se Spojenými státy přestal Ukrajině posílat zbraně. „Pak nastane konec války během pár týdnů,“ ujistil diváky Putin.

Rusko je prý připraveno vést s Ukrajinou jednání, ale z Putinova pohledu je kdosi na Západě, zmínil např. britského expremiéra Borise Johnsona, stále přesvědčen, že válčit proti Rusku bude výhodnější.

Carlson v jednu chvíli položil Putinovi otázku:

„Dokážete si představit situaci, za které byste poslal armádu do Polska?“

A Putin odvětil, že by tak učinil v jednom jediném případě. „Pokud by Polsko zaútočilo na Rusko. Jinak nemáme v Polsku, v Litvě, ani jinde žádné zájmy. Tak proč bychom to dělali?“ ptal se.

Rusko se podle něj snaží vyhnout globální válce, která by znamenala hrozbu pro celé lidstvo. Rusko se podle Putina jen brání snahám Západu udržet Ruskou federaci co nejslabší. Přitom Američané by podle něj udělali lépe, kdyby se starali o své vlastní věci. O neklid na vlastních hranicích. O svůj obří dluh a o další věci. Zkrátka a dobře, Američané by podle Putina měli respektovat ruské zájmy a měli by s Rusy jednat o vyřešení situace na Ukrajině.

Putin zmínil i zastavení projektu Nord Stream 2 a exploze na dně moře u plynovodu Nord Streram 1. „Je třeba si položit 2 otázky. Komu to prospělo? A kdo měl prostředky, aby to mohl provést?“ položil dvě otázky Putin.  

Konstatoval také, že Američané sami oslabují svou pozici vůči Rusku, když cestou sankcí nutí Rusko hledat ekonomické alternativy ve spolupráci s Čínou a ve využívání čínského jüanu tam, kde dříve dominoval americký dolar.

S čínskou stranou dnes spolupracuje i Evropa a v určité míře také Spojené státy. A samotnou ruskou ekonomiku západní sankce posílily. Daly jí prostor posílit. Západ vyvíjí na Rusko další a další tlak. „Otevření dveří Ukrajině do NATO, to byl další tlak. Proč se to děje?“ ptal Putin a kroutil hlavou. Zvlášť, když je podle něj patrné, že z celosvětového hlediska Spojené státy oslabují a svět se změnil v multipolární.

Než se rozloučil s diváky, Putin znovu zopakoval, že je připraven jednat, ale míč je podle něj na straně Západu, který má Ukrajinu pod kontrolou. Stejně tak vyjádřil přesvědčení, že vztahy mezi Rusy a Ukrajinci se jednoho dne vyléčí.

Parlamentní listy a sítě

sdílet na