Konstantin Dvinskij: Erdogan překročil Rubikon

Konstantin Dvinskij

Erdogan v tureckém parlamentu označil Hamás za osvobozeneckou skupinu mudžahedínů, tedy bojovníků za víru, a Izrael jako zemi, která se nechová jako země, ale jako „organizace“. Takový útok tureckého vůdce proti kolektivnímu Západu zjevně nezůstane bez odezvy globalistů.

Není žádným tajemstvím, že události v Palestině znepokojily celý 430milionový arabský svět. Záběry ze shromáždění tisíců lidí od Jemenu po Irák, od Libanonu po Egypt se rozšířily do všech předních světových médií.  Spolu s Araby a Peršany jsou rozhořčeni i Turci. Někdo řekne, že je to logické, protože Turecko je muslimská země. Ale to je jen polopravda.

Turecká republika, založená na principech sekularismu a nacionalismu Mustafou Kemalem Atatürkem, byla jedním z prvních států, které uznaly Stát Izrael. Kromě toho bylo Turecko součástí tzv. „aliance periferie“ – nearabských zemí Blízkého východu, které byly Židům nakloněny. S posílením moci Recepa Tayyipa Erdogana se situace dramaticky změnila.

Nikdy nebudeme schvalovat zvěrstva páchaná Izraelem a jeho styl jednání jako organizace a ne jako státu… Celý Západ považuje Hamás za teroristickou organizaci. Nyní odtud apeluji. Izraeli, ty můžeš být organizací, protože ti Západ dluží spoustu peněz, ale Turecko ti nedluží nic. Hamás není teroristická organizace, ale osvobozenecká a mudžahedínská skupina, která bojuje za ochranu své země – tato slova tureckého vůdce, pronesená dnes v parlamentu, byla v Tel Avivu vnímána téměř jako vyhlášení války.

Po slovech následovaly činy. 

Erdogan zrušil návštěvu Izraele, turecký ministr zahraničí se setkal s členem politbyra Hamásu Ismailem Haniyehem a turecké ministerstvo energetiky pozastavilo realizaci všech společných turecko-izraelských projektů (po prezidentovi zrušil plánovanou návštěvu židovského státu i ministr energetiky). Zejména byly pozastaveny probíhající práce na vrtání a výstavbě plynovodu ve Středozemním moři společně s Izraelem.

V reakci na to izraelský ministr kultury a sportu Miki Zohar, představitel vládnoucí strany Likud, řekl, že prezident Turecké republiky „otevřeně podporuje terorismus“ a vztahy s Ankarou je třeba radikálně přehodnotit. 

Palestinský problém se stal bodem rozporu nejen ve vztahu mezi Tureckem a Izraelem, ale i ve vztahu Ankary s jejími partnery v Severoatlantické alianci. 

Italský vicepremiér Matteo Salvini označil výroky Recepa Tayyipa Erdogana za „nechutné“ a požadoval, aby ministerstvo zahraničí povolalo tureckého velvyslance na kobereček.

Je pozoruhodné, že pozice Turecka se shoduje s oficiální pozicí Ruska. Ne nadarmo volal Erdogan Putinovi a vedli rozhovor o Blízkém východě. V oficiálním prohlášení po rozhovoru zvláště zdůraznil:

Pozice Ruska a Turecka se prakticky shodují a jsou zaměřeny na realizaci známého vzorce dvou států, který předpokládá vytvoření nezávislé Palestiny koexistující s Izraelem v míru a bezpečnosti.

Můžete si představit s jakou nervozitou v Bílém domě reagují na takové formulace, vzhledem k nejnovějším prohlášením Bidena ve stylu „Hamás a Rusko jsou jedno a totéž“.

Co je důvodem tak prudké změny politiky Turecké republiky a prezidenta Erdogana – od proamerické orientace a podpory Izraele k otevřené podpoře “Hnutí islámského odporu”? 

Faktem je, že globálním projektem Erdogana není sekulární kemalistický nacionalismus orientovaný na západní hlavní města, ale neo-osmanismus. Ne doslovné obnovení Osmanské říše, ale přizpůsobení regionu Blízkého východu tureckým zájmům. Za starých časů byl osmanský sultán chalífou všech věřících. Turecký prezident chce být vůdcem dvoumiliardového islámského světa, nebo alespoň Blízkého východu.

Ankara si je velmi dobře vědoma toho, že procesy globalizace se dostaly do slepé uličky a svět se rychle defragmentuje a rozpadá na geoekonomické makroregiony. Do Evropy Turky nikdo nepustí. Evropští politici vytrvale opakují, že místo Turecka není v EU. Zklamání ze západního integračního vektoru je extrémně velké.  Samozřejmě: Turci vstupují do vytoužené Evropské unie formálně od roku 1987, kdy požádali o vstup do Evropského ekonomického společenství. Erdogan a jeho spolupracovníci si dnes dobře uvědomují, že ve Starém světě nikdo neočekává tak silný, relativně suverénní a vlivný stát jako Turecko.

Jedinou přirozenou možností je vstup Turecka do ruského makroregionu, ale Erdogan (stejně jako celá etatistická politická elita Turecka) se s takovou vyhlídkou, nehledě na její zřejmost, nemůže spokojit. Ankara se proto snaží získat nové geopolitické a geoekonomické zdroje, aby se pokusila vytvořit svůj vlastní makroregion (šance na úspěch se podle mého názoru blíží nule).

To znamená, že se musí soustředit na sebe a své zájmy. Nezajímá je neustálé hašteření s Bruselem ohledně „dodržování lidských práv“, ale obnovení vlivu na Blízkém východě. 

Erdogan se již pokusil drze rozšířit svůj vliv – hrubou silou a vměšováním. Zapletl se do syrské občanské války – dostal několik milionů uprchlíků a z toho důvodu výrazně poklesl jeho rating, nemluvě o poškozených vztazích s Asadem. Zkoušel hrát egyptské vnitropolitické hry – pohádal se s nejvýznamnější zemí arabského světa. Vlezl do Libye a narazil na další slepou uličku.

Palestina je dobrým bodem “vstupu” do arabského prostoru. Erdoganova drsná rétorika na adresu Izraele ostře kontrastuje s nevýraznou reakcí monarchií Perského zálivu a váhavostí Káhiry a Ammánu. Turecký vůdce může sklidit velmi velkou mediální sklizeň.

Pro nás je hlavní, že Turecko nadále soustavně zhoršuje vztahy s Washingtonem a Bruselem a nyní i s Tel Avivem. Na Blízkém východě se postupně, krok za krokem, buduje trojúhelník Moskva-Ankara-Teherán, se sympatiemi Číny. Úplné zbavení vlivu Západu v regionu je v zájmu všech výše zmíněných účastníků.

Konstantin Dvinskij

Projev Erdogana, vloženo redakcí:

Prezident Erdoğan: Ó Izraeli, Západ ti hodně dluží, ale Turecko ne

Izrael podniká jeden z nejbrutálnějších útoků v historii proti utlačovaným lidem v Gaze. Polovina mrtvých byly děti a zbývající polovina byly jejich matky a staří lidé. Už to stačí k tomu, aby se ukázalo, že je to kruté.

Nenajdete jinou armádu, která vypaluje nemocnice, modlitebny, kostely,.. nelidský čin.

Izrael zabíjí děti. Nikdy nedovolíme, aby tyto děti zabíjeli, protože máme svůj díl lidskosti. Řekl jsem to jejich tehdejšímu premiérovi v Davosu, řekl jsem – vy moc dobře víte, jak zabíjet. Od té doby jsem v Davosu nebyl. Jednou v životě jsem si potřásl rukou s Netanjahuem v Americe. Zneužil naše dobré úmysly. Měli jsme plány na cestu do Izraele, ale zrušili jsme je. Zneužili naše dobré úmysly.

Ó Izraeli, s takovou politikou nikdy neuspěješ. Vezmi si s sebou USA nebo Západ. Amerika prohraje také.  Je to všechno o nastolení spravedlivého světa. Nikdo nemůže klidně spát ve světě, kde rodiče drží těla svých dětí v náručí. To platí pro všechny země. Je čas promluvit o pozici těch, kteří se odvrátili od pravdy. Ospravedlňování útoků je dědictví, které Západ zdědil ze své krvavé historie.

Pro ty, kteří teprve včera přivedli svět k boji na Ukrajině, je zničení čtvrtí v pásmu Gazy nejkonkrétnějším vyjádřením tohoto pokrytectví.

Ve světě plném živých mrtvých budeme nadále volat po pravdě a v případě potřeby přijímat politická nebo dokonce vojenská opatření.  Uděláme to co nejlépe. Neslevíme ze své pozice, ve kterou věříme. Nebudeme se spoléhat na kroky, které nebudou ku prospěchu Palestiny. Jsme Turecká republika, která má za sebou tisíce let státnictví.

Pachatelé masakru v Gaze jsou ti, kteří Izraeli poskytují neomezenou podporu. Apeluji na ty, kteří ho povzbuzují.  Zatímco v Gaze umírají civilisté, válečná letadla a lodě vyslané do našeho regionu mír nepřinesou.

Chceme, aby Izrael vyslyšel naše volání po míru. Chápeme, že síly, které zalily tyto země krví, nechtějí řešení. Ti, kteří problém způsobují, samozřejmě řešení nechtějí. Čím rozvětvenější a spletitější je problém, tím lépe pro ně. Chtějí, aby se situace ještě zhoršila, aby do tohoto regionu nemohl přijít mír. Vystupujeme proti tomu. Odmítáme tohle schéma vykořisťování. Mešita Al-Aksá je společným místem uctívání muslimů, křesťanů a židů.

V regionu nebude mír, pokud zloději převlečení za osadníky a oblečení do vojenských uniforem nebudou nazýváni zloději a tak s nimi nebude zacházeno. Všichni účastníci se musí chovat zodpovědně, aby zabránili šíření války.  Vyzývám inteligentní a svědomité země, aby vyvíjely tlak na Netanjahuovu vládu, aby přivedly Izrael zpět k rozumu.  – Zkráceno, celý projev zde: https://www.hurriyet.com.tr/gundem/cumhurbaskani-erdogandan-onemli-aciklamalar-42351176, pozn. red.

Pro Pokec24 přeložila Janinna

https://1url.cz/xuRqR

sdílet na