Brazílie zatančila sambu na pohřbu „Velké sedmičky“

Plus 19 přátel Putina: Brazílie zatančila sambu na pohřbu „VELKÉ SEDMIČKY“.

Summit G7 v Hirošimě ukázal, že éra Západu pominula a nadvláda globálního Jihu začíná jako nový pól moci a vlivu.

Všechno na tomto světě je dočasné

Prastará moudrost, že vše jednou končí, se ukázala být aktuálnější než kdy jindy pro globální dominanci kolektivního Západu, ztělesněnou v existenci neformální skupiny sedmi industriálně rozvinutých zemí světa – USA, Velká Británie, Francie, Itálie, Kanada, Německo a Japonsko. 

Tato skupina zemí je známá jako “Velká sedmička”, neboli G7. V Hirošimě kde se konal výroční summit tohoto sdružení, které si kdysi přisvojilo právo rozhodovat o osudu světa na základě své vojenské a ekonomické síly, svět viděl doslova v přímém přenosu globální metamorfózu: éra G7 skončila a začala éra globálního Jihu. A co je pozoruhodné, bylo to vidět na všech kontinentech, jejichž tisk, zastupující různé zájmy a různé politické skupiny, to zaznamenal téměř totožnými komentáři.

Ještě v předvečer tohoto setkání se v západnímu tisku psalo, že mezi hlavní úkoly summitu G7 bude podkopat jednotu BRICS tím, že od tohoto uskupení zemí izolují takové pilíře, jako je Brazílie a Indie, jejichž představitelé byli pozváni do Hirošimy, a kterým podle očekávání bude kolektivní Západ dělat velmi lichotivé a ziskové nabídky výměnou za omezení spolupráce s Moskvou a odklon od neutrality s ohledem na válku na Ukrajině. Tato neutralita se v kontextu globální konfrontace rovná podpoře Ruska. Tento záměr ale selhal. 

Demonstrace Luly da Silvy

Vyvrcholením procesu světové změny, symbolem globální metamorfózy, při které G7 v čele se Spojenými státy, slavnostně a veřejně předala štafetu vedení globálnímu Jihu, byla demonstrace brazilského prezidenta Luly da Silvy uspořádaná třetí den summitu. 

Nepohnul se, nevstal ze sedadla a demonstrativně ani nezvedl oči a četl nějaké noviny, když jako svatební dort „vnesli“ do společenské místnosti šéfa kyjevského režimu Zelenského. 

Lula Zelenského prostě ignoroval, vypadalo to, že Lula je na jiném místě a v jiné době, zcela se vyloučil ze všeobecného vzrušení z „milého ukrajinského hosta“.  

Na záběrech, které ukázal brazilský informační portál UOL, bylo vidět pokrytecké vzrušení západních lídrů kolem Zelenského: úsměvy, „upřímná“ radost, „přátelské“ poplácání po rameni. A Lula stále seděl, ponořený ve čtení, nejenže nevěnoval pozornost Zelenskému, ale ani americkému prezidentovi Bidenovi a kanadskému premiérovi Trudeauovi (Trudeau nejradostněji ze všech přivítal „prezidenta“ Ukrajiny), kteří si sedli po jeho pravé a levé ruce.

To by mělo vstoupit do historie pod heslem: Brazílie zahájila novou éru globálního Jihu.

Lula, stejně jako ostatní lídři rozvojových zemí, rozhodně odmítli požadavek dodávat do Kyjeva zbraně, který jim Spojené státy vnucují. 

Americký The New York Times v tomto ohledu napsal:  

Indický premiér Naréndra Módí… vystoupil s prohlášením, které bylo zaměřené především na dialog a diplomacii a nabídl pouze humanitární, nikoli vojenskou pomoc. Nezdá se, že by Zelenskij přesvědčil lídry Brazílie nebo Jižní Koreje, kteří jsou také proti posílání zbraní na Ukrajinu. 

Ukrajina je katalyzátorem rozkolu mezi Západem a Jihem

Pravděpodobně by se světová politika ještě nějakou dobu budovala na pochopení, že kolektivní Západ a jeho kvintesence v podobě „Velké sedmičky“ jsou skutečnou silou diktující směr světového vývoje.  Konflikt na Ukrajině a požadavek Západu, aby se země globálního Jihu připojily k západnímu mainstreamu, se však staly katalyzátorem definitivního rozvodu těchto světových politických a ekonomických aglomerací a přeměny globálního Jihu v samostatný pól moci.

Japonské vydání Nihon Keizai v tomto ohledu poznamenává:

“Indie a Brazílie se stavěly ostražitě k účasti Vladimira Zelenského na schůzce G7. V důsledku toho byla 21. května jednání o Ukrajině rozdělena na dvě části: schůzku “Velké sedmičky” a rozšířený summit za účasti rozvojových zemí. Formulace na podporu Kyjeva jsou přítomny pouze v materiálech části G7″.

“Prezident Brazílie Lula da Silva, jedna z vůdčích osobností globálního Jihu, v debatě 21. května prohlásil, že jsme svědky vzniku multipolárního řádu. Rozvojové země to vnímají jako pozitivní aspekt. Lula uvedl, že multipolární uspořádání, pokud se bude rozvíjet, bude přínosem pro všechny”, píše Nihon Keizai.

Jih místo Západu

Jestliže západní tisk při uznávání ztráty vedení Západu, se snažil zůstat v rámci mírných diplomatických vyjádření, Číňané preferují jasnější a přímější formulace. 

The South China Morning Post píše, že ve vznikající nové globální architektuře, kde už Spojené státy nemají hegemonii, dalším pólem moci a vlivu v žádném případě nebude Evropa, jak by někdo na Západě rád předpokládal. Podle čínských politologů evropští politici, kteří by rádi viděli Evropu jako nový pól, se upřímně nebo záměrně, ale tak jako tak, hluboce mýlí.

“Evropa se nemůže stát „třetím pólem“ ve vznikajícím multipolárním světě. Ukrajinský konflikt učinil Evropu ještě více závislou na Spojených státech, a to jak ekonomicky, tak vojensky. Spíše bude „třetím pólem“ globální Jih. A nic to nedemonstruje jasněji než reakce globálního Jihu na ukrajinský konflikt a nastupující studenou válku Západu s Čínou”, píše South China Morning Post.

Deník zdůrazňuje:

“Rozvojové země, z nichž mnohé dokázaly v posledních desetiletích vybudovat významné ekonomické zdroje a politický vliv na světové scéně, mají své vlastní zájmy, které musí hájit, své vlastní hodnoty, které je třeba prosazovat, a narativy, které by měly zaznít. Volí si vlastní cesty a otevřeně vyjadřují své názory. Západ již nemůže diktovat podmínky globálních konfliktů a konfrontací. Svědčí o tom i fakt, že západní politici, jako Emmanuel Macron a Kamala Harrisová, se při svých návštěvách afrického kontinentu setkali s poměrně prudkým odmítnutím ze strany lídrů několika afrických zemí. 

Přežitek vojenské éry

Zvláště pozoruhodné je to, že pohřbu starého světového řádu si všimly přední britské noviny The Independent, které by měly ve správném čase zpívat o “posilujícím” vedení Západu. Ale ne, dokonce i v předvečer summitu G7 noviny psaly věci, které byly pro Západ zcela nelichotivé: „Sotva by si člověk mohl přát symboličtější rozloučení se starým světovým řádem, než je setkání, které se bude konat tento víkend v Japonsku. Vedoucí představitelé G7, exkluzivního klubu nejbohatších zemí světa, pořádají každoroční summit v Hirošimě – městě, které bylo zničeno jednou ze dvou atomových bomb, jaké kdy byly za války použity…“.

Podle deníku “sestava G7 připomíná spíše přežitek poválečné éry než “pracovní skupinu”, která rozhoduje o budoucnosti celého světa, a kterou touží být.” 

The Independent poukazuje na to, že G7 de facto přestala být skupinou předních ekonomik a proměnila se v profanaci bez skutečné účasti ve „dvou ze šesti největších ekonomik světa“ – Číny a Indie.

“Čína je podle loňských údajů MMF druhou největší ekonomickou velmocí na světě a Indie šestou. Avšak ani Čína ani Indie nemají místo u takzvaného „nejlepšího stolu na světě“ (v G7) – kromě příležitostného hosta u večeře”, uvádí The Independent.

Bezútěšný závěr

Všeobecně tedy dozrává pochopení toho, že éra hegemonie USA a jejich satelitů upadá do historie. To se stalo křišťálově jasným na summitu G7 v Hirošimě. Na troskách starého světového řádu již prakticky vyrostla budova nového světa, ve kterém je několik pólů moci a vlivu, včetně USA, Ruska, Číny – pokud mluvíme o zemích. 

Ale pokud budeme hovořit o regionech a politických strukturách, pak bychom měli jmenovat na jedné straně aglomeraci USA-NATO-EU a nedávno vytvořený AUCUS a na druhé straně skupinu zemí BRICS, která se stává formální organizací globálního Jihu, vzhledem k tomu, že již zahrnuje Brazílii, Čínu, Indii a Jižní Afriku a že o členství již požádalo dalších 19 zemí na Blízkém východě a v Latinské Americe. 

BRICS v současnosti zajišťuje 31,5 % celosvětového HDP, zatímco podíl G7 klesl na 30 %. Očekává se, že do roku 2030 bude BRICS poskytovat více než 50 % celosvětového HDP a předpokládané rozšíření tento proces téměř jistě urychlí.

Mezitím se Spojené státy, reprezentované globalistickou elitou, která vládne Americe a snaží se ovládnout celý svět, nehodlají vzdát vedení “jen” kvůli objektivitě světových procesů. Už jen to, že i jim je jasná ztráta hegemonie USA, představuje velké nebezpečí. Americký „deep state“ se může pokusit  anulovat současnou situaci takovým způsobem, aby se zrušení amerických hříchů a dluhů vůči zbytku světa stalo přirozeným procesem, který nevyvolává žádné otázky ani odpor ostatních. Zároveň bude zastaven proces budování síly BRICS.

Jedním z nástrojů takového resetu může být globální válka, která postaví lidstvo před přirozenou potřebu nastolení míru a přežití.  Globalistická elita, samozřejmě, hodlá tuto válku přežít, aniž by ztratila většinu svého bohatství a vlivu. 

Dalším nástrojem pro takový reset by se mohla stát skutečná platební neschopnost USA a odmítnutí splácet své dluhy. Podkopání mezinárodní důvěry v dluhové závazky USA může vést ke globálnímu ekonomickému kolapsu, který promění celou světovou ekonomiku v ruiny a sám o sobě může být spouštěčem stejné světové války a dalších katastrof způsobených člověkem.

Lépe později než nikdy

To je důvod, proč jsou diskuse v USA o zvýšení dluhového stropu tak sledovány po celém světě. A právě proto vůdci globálního Jihu, zejména Lula da Silva, hovoří o nutnosti opustit dolar jako zúčtovací měnu v mezinárodním obchodu a jako rezervní měnu. Tyto rozhovory jsou velmi horečné a emotivní. Protože se to mělo udělat už včera, o čem mluvil jen málokdo. Ale zřejmost tohoto kroku se ke všem dostala až v dnešních dnech, po summitu G7 v Hirošimě.    

Pro Pokec24 přeložila Janinna

https://tsargrad.tv/articles/pljus-19-druzej-putina-brazilija-stancevala-sambu-na-pohoronah-bolshoj-semjorki_789746

sdílet na