Hon na čarodějnice

Od nepaměti – stát, který rozpoutá válku si přeje vinu za rozpoutání agrese  přenést na oběť .
To vůbec není děláno s cílem uklidnit špatné svědomí.  Reputace agresora dosud nikomu nepřinesla dividendy. Obvykle se všichni sjednotí proti tomu, kdo uskuteční nemotivovaný útok.

Například důvodem vstupu Velké Británie a poté Spojených států do První světové války posloužilo porušení neutrality Belgie Německem.
Analogickým obrazem porušení neutrality Belgie, Dánska, Norska během Druhé světové války posloužilo administraci Roosevelta, a to dobrou propagandistickou službu – ujištění na první pohled více než neutrálně smýšlejících Američanů, že Spojené státy musí poskytnout vojenskou a ekonomickou podporu Velké Británii,
a to včetně formy nepřípustné neutrální zemi (ve skutečnosti vyprovokovat zapojení Spojených států do války).
Tudíž během Druhé světové války, spojenci neskrývali své záměry sami porušit neutralitu a „v předvečer“
První světové války Anglie usilovně naznačovala Němcům, že nebude bojovat, bez ohledu na to, co se děje
na evropském kontinentu. …..A pak řekla, že prostě nemůže „přežít“ zjevné porušení belgické neutrality.

V obou případech přispěl status agresora – Německa, k vytvoření prakticky globální koalice proti němu.
Navíc, pokud ve II.SV  tento stav odpovídá realitě, za I.SV Berlín nebyl větším agresorem než Londýn,
který vynaložil velké úsilí k vyvolání a rozpoutání této války.
To znamená, že původce světových problémů ztrácí spojence, nese v očích mezinárodního společenství odpovědnost za vytvoření konfliktní situace, je zbaven podpory, je ponořen do izolace a to vše nepřispívá
k jeho vítězství v konfrontaci.

Dnes vidíme jak Moskvu neustále tlačí k tomu, aby podnikla drastické kroky v různých směrech – proti mezinárodním hospodářským soudům, proti olympijskému hnutí, k zasahování do otázky pravoslavné církve.
Ano, i v politicko-diplomatické sféře „případ kočky Skripal“, ve kterém se královská britská vláda neštítí otrávit nejen ruské odpadlíky, ale také své poddané.
I zde  je vše poháněno do bodu absurdity,  s jediným cílem, aby se nakonec vyprovokovalo Rusko k prudkému diplomatickému demarši proti Británii, což by umožnilo vložit na bedra Moskvy vinu za prudké zhoršení mezinárodního klimatu.
Ale není to jen Moskva. Stejně tak Spojené státy popichují Čínu a EU.
A také maďarský precedens – globalistická, zcela USA podřízená, evropská byrokracie tlačí na evropské národní státy.

Dnes USA nejsou schopny udržet svou hegemonii v současné globální konfiguraci, takže vynakládají veškeré úsilí k jejímu zničení.
Zničí vše, na co může Washington dosáhnout:
země, mezinárodní organizace, normy mezinárodního práva.
Ale pověst ničitele vede k vážným politickým důsledkům. Dokonce podobně smýšlející elity, nejbližší spojenci se začínají bát nepředvídatelnosti svého partnera, nebo spíše jeho předvídatelné ničivosti.
A Spojené státy by se rády podělily o tuto odpovědnost s druhými (Rusko, EU, Čína). V situaci, kdy neexistuje žádná omluva, zločin je zřejmý, chtějí rozdělit odpovědnost.

A tak jako Spojené státy zasévají chaos na  planetě, ničí strukturu upravující mezinárodní vztahy v různých oblastech, vytváří na místě civilizací barbarské periferie (jako v Libyi, na Ukrajině, v Iráku, v Afghánistánu, Jemenu, jako se snažily a snaží v Sýrii, Íránu, Turecku, Venezuele, Nikaragui, Arménii, střední Asii, Pákistánu, Číně a Rusku), tak by chtěly svalit odpovědnost za zničení civilizace, za smrt milionů lidí a vysídlení desítek,
ne-li stovek milionů lidí, kteří ztratili ve své domovské zemi živobytí, na jiné světové hráče.

Za tímto účelem podporují stávající rozpory a vytvářejí nové zlomové linie, kde nebyly, využívají svůj vliv
v mezinárodních strukturách, aby některé z nich přijímaly neadekvátní řešení, do doby, než by pak mohly svalit vinu za demontáž globálního systému mezinárodního práva a zhroucení institucí na někoho jiného.
To vše by mělo zvýšit důvěru v USA a snížit podporu oponentů, což Washingtonu poskytne příležitost vyhrát zpět svět v chaosu.

Je to dlouhá a složitá hra na nervy každého z účastníků, ve které se Rusko, Čína, Írán a částečně Turecko,
a nyní i část Evropské unie, snaží získat čas na restrukturalizaci globálního systému, vytvoření nového, zamčeného před americkou invazí, areálu v oblasti mezinárodního práva.
Proto Washington a jeho spojenci v různých zemích spěchají uvrhnout do chaosu co největší počet zemí
a institucí, provokují je ke střetům s jejich oponenty tak, aby ve hře bez pravidel je zbavily výhod, které by získaly ve hře v souladu s pravidly. A udělat z nich agresory.

Musíme pochopit, že zničení systému mezinárodního práva není vedlejší účinek akcí USA, ale strategický cíl Spojených států.  Jejich poslední šance.
A Washington bude důsledně, všemi silami pokračovat až k tomuto cíli.
Najít si svého agresora,….. Rusko, Írán, Severní Korea,….. svoji čarodějnici, kterou je nutno upálit na hranici.

Když chcete u někoho vyprovokovat konflikt, dříve nebo později se vytvoří situace, ve které dotyčný bude přinucen buď bojovat nebo kapitulovat.

https://politikus.ru/articles/111764-rossiyskiy-poryadok-protiv-zapadnogo-haosa.html

 

0 0 hlasy
Ohodnotit příspěvek

sdíletj na

0 0 hlasy
Ohodnotit příspěvek
2 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Zpětná vazba
Zobrazit všechny komentáře
Administrátor
16. 9. 2018 09:38

Visitor Rating: 5 Stars

Administrátor
16. 9. 2018 09:49

Zajímavé a logické zamyšlení…Východisko asi pro svět je, buď naprostá izolace (což je složité) a nebo jejich občanská válka, kdy na na scénu u nich měli nastoupit podobní, které oni produkují, a exportují, jako ti z odkazu a rozdat si doma červené karty https://www.youtube.com/watch?v=-xdKkwnU38U