“Hrdinům sláva”
Včera na vojenské přehlídce ke Dni nezávislosti Ukrajiny, ministr obrany Ukrajiny Stěpan Poltorak pozdravil vojáky „Sláva Ukrajině!“ a odpovědí mu bylo „Hrdinům sláva!“.
Od včerejška se na Ukrajině stal banderovský pozdrav oficiální. Nyní se plánuje konsolidace takového vojenského pozdravu na legislativní úrovni. To slíbil prezident Ukrajiny Petro Poroshenko během průvodu.
Současně se zavedením sloganu Bandery se ukrajinská vojenská přehlídka na počest nezávislosti stala další demonstrací americké intervence. Podle vyjádření pamětníků, tam byla největší delegace ze Spojených států, a armáda USA při slavnostním marši působivě
dupala po náměstí, jako na procházce dobytým městem.
Rétorika jako na jaře roku 1941, která úzce souvisí s aktivitami extremistických organizací, jako OUN a UPA. Výkřiky “Sláva Ukrajině! – Hrdinům sláva“, tak se zdravili navzájem, vystupovali na straně nacistů, a nemalý počet jednotek ozbrojených ukrajinských nacionalistů v té době byl součástí ozbrojených sil Reichu.
Tyto inovace nejsou nic jiného než oslava nacismu, na Ukrajině se pohrobci hrdě hlásí k vrahům a sadistům.
…….Na jaře roku 1943 na Volyni, obsazené německými vojsky začaly rozsáhlé etnické čistky. Tyto zločiny neprovedli nacisté, ale militantní ukrajinští nacionalisté, kteří chtěli „očistit“ území Volyně od polského a jiného neukrajinského obyvatelstva. Ukrajinští nacionalisté obklíčili polské vesnice a kolonie, a vraždili.
Zabili každého – ženy, starce, děti, kojence. Oběti zastřelili, ubíjeli holemi, rozsekali sekerami.
Pak mrtvoly zavražděných “špatné” národnosti pohřbili někde v poli, vyplenili jejich majetek, nakonec domy zapálili.
Tak bylo vyvražděno několik desítek tisíc lidí, jejichž jedinou chybou bylo jen to, že se nenarodili jako Ukrajinci a žili na ukrajinské půdě.
V důsledku akcí Banderovců (UPA-OUN a SB OUN), kterých se zúčastnilo někdy i místní ukrajinské obyvatelstvo, zahynulo na Volyni 36 543 až 36 750 lidí, u kterých je známo jméno a místo úmrtí.
Kromě toho 13 500 až 23 000 Poláků, jejichž okolnosti smrti nejsou jasné.
Několik výzkumníků hovoří o tom, že obětí masakru bylo asi 50 až 60.000 lidí.
Tyto hromadné vraždy byly skutečným masakrem.
Od večera 11.07.1943 až do rána 12. července UPA zaútočil na 176 obcí….
Podle četných svědeckých zpráv ukrajinští nacionalisté a jejich spojenci vypálili domy, postříleli nebo pochytali ty, kteří se snažili uniknout, a ty, které se podařilo chytit na ulici, zabili kosami a vidlemi.
Kostely, naplněné farníky, vypálili do základů.
Bandité vystavovali těla bez hlav, ukřižované, rozčtvrcené nebo rozpárané.
Dokonce i Němci byli ohromeni jejich sadismem – vypichování očí, rozpárání břicha a brutální mučení před smrtí bylo samozřejmostí.
Zabíjeli všechny – ženy, děti …
Zrovna tak se s nadšením tito sadisté podíleli na masakru v Babim Jaru, ruku v ruce s hitlerovskými vojáky.
Lidé nejsou plně informováni o „hrdinství“ banderovců, přitom existují osvědčení, memoranda, výpovědi očitých svědků, o kterých veřejnost ovšem nic neví.
Zde je pár příběhů:
“V noci u nás někdo klepal. Otec neotevřel. Dveře byly vyraženy něčím těžkým. Otevřely se a vypadly z pantů. Do domu vtrhli cizí lidé. Svázali otci ruce a nohy a povalili ho na zem. Vyrvali mu oči a bodali bajonety do hrudníku a žaludku. Otec se přestal pohybovat. Totéž se stalo s mámou i sestřičkou Olgou. ”
Tohle svědectví je od zázrakem přeživší 11-tileté Very Seleznevé. Na živu zůstala jen proto, že od prvního úderu do hlavy ztratila vědomí a teroristé ji považovali za mrtvou.
Příběh očitého svědka, který přežil jen díky tomu, že v čas vlezl do stohu sena:
“V noci přišli do vesnice. Vtrhli do domu, kde žila učitelka, která přišla z Poltavy. Vzali matku za vlasy a táhli ji přes ulici do zahrady. Zabili starou ženu před svou dcerou a pak se začali „starat“ o dívku. Nejprve jí odřízli prsa. Pak přinesli sekeru a odsekli paty. S uspokojivým pohledem na trápení krvácející dívky ji Banderovi muži ubili k smrti
…..Druhou noc se bandité ve vesnici objevili znovu. Mnozí byli v uniformách rudé armády. Obklopili vesnici, aby se nikdo nemohl dostat ven. Pak popadli předsedu vesnice a ukrižovali ho na bráně, zatloukli mu do rukou a nohou velké hřebíky. Obdivovali utrpení předsedy, pak ho zastřelili.
Potom se začali starat o jeho rodinu. Jeho otce, matku, manželku a tříletou dceru sekerami nakrájeli na kusy.
Neméně hrozné jsou zprávy velitelů partizánských oddílů:
„V březnu 1943, Banderovci vypálili čtyři polské vesnice do základu. Předtím v Galinovske zabili 18 Poláků, v obci Pindiky zastřelili a rozřezali 150 polských rolníků a děti vzali za nohy a rozbili jim hlavu o stromy. V městečku Čertorisk ubili 17 lidí a v sousedních vesnicích Banderovci zabili okolo 700 Poláků.“
„S postupem fronty vpřed na území Ukrajiny, od velitelů a vojáků Rudé armády přicházely zprávy, že nacionalistické gangy působící v oblasti západních oblastí Sovětského svazu, se často uchylují k maskování a útočí na vesnice pod rouškou sovětských partyzánských oddílů“. ”
(ЦГАООУ, ф.1, оп.23, д.930, л.11-22).
Stejné informace potvrdili i samotní partyzáni.
Tyto provokace vedly k podvedení nejen Rudé armády, ale co je nejdůležitější i civilního obyvatelstva.
Například v únoru 1943, Banderovci převlečení za sovětské partyzány, ve vesnici Parosloje Sarnenského regionu, v Rovenské oblasti, byli celý den hosty vesničanů, které pak ve večerních hodináchzmasakrovali.
Celkem 173 lidí bylo zabito, pouze dvěma vesničanům se podařilo zachránit, když byli zavaleni těly. Později vyšetření ukázalo extrémní brutalitu, s jakou byl masakr spáchán. Z několika lidí odstranili kůži, ženy byly znásilněny, a pak jim byla odříznuta prsa, nos, uši, vyloupnuté oči a uříznuta hlava.
Pak „bojovníci za nezávislost“ uspořádali pitku v domě místního starosty. Po odchodu bandy na stole mezi rozbitými flaškami a zbytků jídla zůstal také dvanáctiměsíční chlapec, přibitý nožem ke stolu, v ústech měl kousek nedojedené okurky.
(Jozef Turowski і Wladystaw Siemiaszko: “Zbrodnie nacjonalistow ukrainskich dokonane na ludnosci polskiej na Wolyniu 1939-1945”. – Варшава, 1990, стр. 22).
Tehdy bandité zajali partyzána Antona Pinčuka. Bandité mu odřízli nohy a pověsili ho s napsanou výstrahou:
“Tak to bude s každým.”
A rozvědčíkovi Michaelu Maruškinu vyřízli jazyk, vyloupli oči a bodali bajonetem do hrudníku, dokud nenarazili na srdce.”
Ve vesnice Volkovyja v noci přepadli jednu rodinu, posmívali se nešťastným lidem. Potom si všimli, že žena hlavy rodiny je těhotná, rozřízli jí břicho, vytrhli plod a místo něho narvali živého králíka.
…..„Do našeho dvora přišli Banderovci, chytili našeho otce a sekerou mu usekli hlavu, naši sestru propíchli kůlem. Matka když to viděla, zemřela, zastavilo se jí srdce.
Manželka mého bratra byla galicijská. Za to, že se provdala za Poláka, 18 banderovců ji znásilnilo. Když se probrala, šla a utopila se v Dněstru.
Nacionalisté obvinili učitelku Raisu Borzilu z propagandy sovětského systému ve škole. Za živa jí vyloupli oči, vyřízli jazyk a pak ji hodili smyčku kolem krku a odtáhli do pole.
Na podzim 1943 válečníci „nesmrtelné armády“ zabili čtyřicet polských dětí v obci Lozova okresu Ternopolský újezd. V aleji “ozdobili” kmen každého stromu tělem dítěte, které před tím zabili. Mrtvoly připevňovali ke stromům takovým způsobem, že vznikl “věnec”.
Stali jsme se svědky toho, jak členové OUN vyvraždili celou nemocnici Rudé armády, která byla v týlu, bez doprovodu. Oni vyřezali na těle raněných hvězdy, uřízli uši, jazyky, genitálie.“
(Архивная служба ВС РФ, ф.141, оп.244822, д. 2, л. 102-104).
Je těžké uvěřit, že to vše bylo děláno lidi, i když tohle si název Člověk nezaslouží, avšak než tyto hrozné krutosti spáchali, tak předtím se na kolenou modlili a pokorně žádali požehnání od místního „kněze“.
Skutečnost, že kněží byli také zapojeni do zabíjení je známá, ale to co dělali s kněžími, kteří je odsuzovali a požehnání k vraždě nevinných obětí nedávali, tak ty nebyly uvedeny:
„Biskup Theophanes (Феофан), který sloužil ve starém Mukačevském klášteře ve svých kázáních odsoudil krvavé praktiky těchto nelidí. Jednou dostal obrázek trojzubce. To bylo poslední varování. Ale Theophanes pokračoval ve své svaté práci. Brzy byl nalezen mrtvý a ne jen tak někde, ale v kapli. Jinými slovy, vražda byla spáchána na území kláštera, to je považováno za neodpustitelný hřích.
Je nutno dodat, že biskupa nejenže zabili, ale zabili ho obzvláště brutálně, zvěrským, středověkým způsobem.
Omotali mu hlavu drátem, prostrčili ním pálku a začali pomalu otáčet. A do té doby, než se lebka praskla.”
Žádný z “mnichů” nic neviděl, nic neslyšel.
https://koparev.livejournal.com/940339.html
Oni předčili svou sadistickou brutalitou i německé esesáky.
„ Skupina „SB“ = Stepana Bandery – měla v roce 1944 v každé vesnici 4-8 osob.
Tito „4-8 lidí“ nebyli zlikvidováni, tiše a klidně přežili do dnešních dnů, náležitě vychovali vnoučata a pravnoučata….. nacisté, potomci nacistů už přebírají zbraně.
Na počátku padesátých let sovětské vedení rozhodlo takto:
Ty Banderovce, kteří mají celé ruce od krve – odsoudit, ty, kteří jsou od krve jenom po lokty – nechat jít.
Po smrti Stalina, amnestií provedenou Chruščovem se všichni aktivní členové OUN vrátili do vlasti.
Šílený fotky, nemůžu se na ně ani dívat, natož je tady zveřejnit:
“Hrdinům sláva!”
Tedy, Janinno, to není ke čtení, to je prostě hrůza a tomule "……..?……..", se dal zelená pro vstup do Šengenu. Od začátku to odsuzuji. I kdybyh tonto neznal, nečetl, tak už je z jednání od Majdanu, je jasné, že tohle nepatří mezi lidi.
Ten odkaz na fotodokumentaci,…jsem úmyslně přehlédl, nátura mne blokla. Ale jinak,…je to nepopiratelné a tak kruté, že je to i proto veřejně nepublikovatelné. O tomto nelze ani natočit, ten nešílenější dokument nebo horor, tak jak je to przentováno historicky.
Pro zločince hrdina…
Dnes jsem si psal se Smrťákem a mj. mám na tebe dávat pozor;)
Jo, je to prostě hrůza, ale je to fakt. Právě, že by to mělo být veřejně publikovatelné, protože lidi prostě neví. Kdyby tohle znali, nikdy by se nedali zmanipulovat médii pohádkou o tom, že "Ukrajinci na Majdanu bojují za svobodu" a proti ruské hrozbě – samože. Nikdo by se nedivil, že Donbas zalitý krví za II.SV se proti tomu vzbouřil.
Vždyť už tehdy na Majdanu tam měli portréty Bandery. Hned jsem si jich tehdy všimla. Kdyby lidi znali zvěrstva banderovců, kdyby věděli kdo byl vůbec Bandera, hned by zbystřili, že je něco asi špatně. Pořádají tam pochody s pochodněmi jako nacisti. Nejhorší na tom je, že je to schvalováno i na státní úrovni. Bandera tam je za národní hrdinu. Ale děje se to i v pobaltských státech a EU (ale i naše vláda) nad tím zavírají oči.
V každé společnosti se najde určité procento sadistů a jiných deviantů, ale tam se jednalo o celé oddíly. Popravčí čety. Bohužel tohle považuji za velkou chybu Stalina, že tuhle banderovskou líheň nezlikvidoval do posledního, i ty co měli “jenom” ruce od krve po lokty.
Nemysli, že mě to nějak těší psát o takových obludnostech, prostě si myslím, že lidi by to měli vědět. Tím, že se dělá, že to nebylo, tak tím se skutečnost nezmění. Bylo a je. Kdo myslíš, že upálil po Majdanu ty lidi v Oděse? Ta fotodokumentace je tak obludná, že je opravdu jen pro silné nátury.
Tak to je od smrťáka milé, jenom by mě zajímalo jak to dokážeš
No, nedokážu, no, přiznávám, nemám dlouhé prsty;)
Ten koment jsi napsala výstižně, je to pravda. Já jsem to dění na tom Majdanu tak nějak sledoval a jinýma očima než odoprný Štětina. Bylo mi na nic, kdy je sem vozil Zaorálek speciálem a uděloval jim milost. Ale lidé zapomínají, mají jiné starosti jiné vize do budoucnosti, i když mají potomky. Tahle chamtivá doba je přesně to, co spojuje tuhle uspěchanou dobu,…Jsem teď, teď žiji,..pak potopa. Vše je jinak.
Štětinu, tak toho mi ani nepřipomínej, odporný člověk. Máš pravdu, že lidé zapomínají a hlavně mají jiné starosti, uživit rodinu, v práci od nevidím do nevidím, zadlužení, exekuce,…
Proto nikoho nesoudím, většina nemá čas shánět informace. Je to chyba celého systému.
První videohra líčí necenzurovaně roky 1933-45 nacistické éry, ukazováním svastik a Adolf Hitlera, která rozvířila debatu Německa ohledně toho, zda se jedná o o uměleckou svobodu nebo nové nebezpečí radikalizace.
„Prostřednictvím Darkest of Times“ byl představena tento týden na Gamescom, největším evropském veletrhu interaktivních her a zábavy.
Hráči se přidali k „Red Orchestra“, což je síť skupin, která brání nacisty před a během druhé světové války proti Sovětskému svazu. V předchozích hrách černá svastika na bílo-červeném pozadí byla nahrazena jinými symboly, jako trojúhelníky, v souladu s německým právem, který obecně zakazuje takové „protiústavní“ symboly. Německé vydání loňského alternativního historického trháku „ Wolfenstein 2 "byl přejmenován na Hitlera a přidán jeho typický knír.
Nyní se předpisy uvolnily a virtuální nacisté nosí autentický symbol na svých páskách a jméno jejich vůdce byla obnoveno.“Vývojáři bojí řícti cokoli o fantazii hráčů,“ řekl Jörg Friedrich, jeden z vývojářů z nové hry.“Hitler nebyl jmenován Hitler ale Heiler a neměl knír, nebyli tam žádní Židi …a to je problematické, protože celý aspekt historie byl jednoduše ututlán.“
Od začátku srpna, bylo tabu v Německu uvolněno. Tisk i hráči konečně přesvědčili německý zábavní software k samoregulaci.
„Poprvé na hry, na které se opíral kritický pohled na události z minulosti může být udělen souhlas“ ve jménu „umělecké svobody“, USK ředitel Elisabeth Secker řekla že od 1998 rozhodnutí soudu, soudci zablokovali videohery od používání nacistických symbolů, kteří se obávali v době, kdy děti „budou vyrůstat s těmito symboly a odznaky budou si na ně zvykat“ .Hráče již dlouho rozčilovalo omezení, které často znamenalo jiný zážitek pro německé hráče, než pro ty v zahraničí.“Je to minulost, už se to nemusí nutně skrývat a může to být také varováním,“řekl na Gamescom návštěvník Michael Schiessl.
Jiní argumentují, že svastika by mělo zůstat tabu.“Neměli bychom hrát s hákovými kříži,“ ministr pro Rodinné záležitosti Franziska Giffey novinám Funke ve čtvrtek řekla. Němci si především musí „být vždy si vědomi jejich konkrétní historické odpovědnosti, a to i dnes,“dodala.
Stefan Mannes, který provozuje internetový informační portál o třetí říši s názvem „Budoucnost potřebuje paměť“, dodal. Na otázku, jak by se dalo vysvětlit mladým lidem, kteří jsou vystaveni hákovými kříži ve videohrách „, že bude stíháni v případě, že sprejů symbolů jed na zeď?“
„Člověk se nestává nacista jen tím, že vidí svastiku,“ opáčil Klaus-Peter Sick, historik berlínského Marc Bloch Centra, francouzsko-německých společenských věd výzkumného centra.
„Hráči jsou inteligentní a vědí, jak poznat rozdíl“ mezi fikcí a realitou, dodal.
https://www.thelocal.de/20180824/video-game-swastikas-stir-unease-in-germany
Díky za zajímavý odkaz. Další "okno" se pootevřelo. Je to šílené, že vůbec někdo vůbec může být fanda nacistů. Svět začíná být vzhůru nohama.
Jen tak mimochodem, ta podoba je opravdu až zarážející:
No, jelikož jsem o svastice napsala celý článek, tak mě svastika jako taková nepohoršuje, protože vím co ve skutečnosti znamená. Co mi vadí je její "zakořenění" u mnohých s nacismem. To je špatně a všeobecně si myslím, že u Němců nebezpečné. Nemám k Němcům pozitivní vztah, už jenom kvůli tomu kolik české krve za celá staletí teklo kvůli Germánům.
Víš, že jsem nikdy v životě žádnou videohru nehrála? Přišlo mi to jako ztráta času.
S tou Makrelou to někdo vypočítával, že je to nesmysl, ale že ta podoba sedí, to je nesporné.
Je zajímavé, že jsi nikdy nehrála, ale je to tím, že máš jiné priority. Většinou ženský si zahrají pasiáns a pod.
Já jsem to sem dal proto, že jsi o tom psala a také proto, že je to zajímavé ze strany hráče nácka. Ono je zajímavé asi pro ně i ten pohled na film, jaké utrpení prováděli, tedy pokud to u nich běží, tak jak jinde ve světě, třeba u nás. Ale i Francoufi, co natočili filmů, kde si z nich dělají prdel. Já jsem, jak jinak, také to musl vyzkoušet, když jsem měl pc již od 8bit kousku. To co jsem hrál a s potěšením byli to hry, kde ale se proti fašounům strategicky bojuje. Neskutečný adrenalin s podvědomím ty nácky dostat. To je ten němec, nemůže znát, to nemůže zaží tu radost, ten pocit, že dostávají, co zaslouží fakt. O to přicházejí a tedy ta hra nebo hry jsou pro ně nezáživné.
V začátcích těchto všech her si vzpomínám, že jsem někde četl, že Anglie prosazovala, aby protistrana např. která trpí byli třeba ufouni, aby tam nebyla vidět, krev, popř. jen barvy zelené, ale se to nechytlo.
Jo, to ti věřím, že je to adrenalin, hlavně "dostat" ty, kteří si to zaslouží
S tou Merkel, tam je jasné, že to nesedí, narodila se až po Hitlerově smrti. O těch spekulacích jsem také četla, že Hitler nezemřel, a tak. Ale ta podoba je zarážející.
A víš, že jsem vlastně taky hrála? Ten pasiáns mi to připomněl:) Někdy když do Prahy necestuji autem, ale Student agency, tak tam si vždycky pustím sudoku. Ale nevím, je to vůbec počítačová hra?
Ahoj, zítra si zase pokecáme, dobře se vyspi Joshi:)) A budu se snažit nepsat o takovém hnusu jako dnes. Jenže těch ošklivostí bylo a je tolik, vím o nich, proto tak ráda "utíkám" k pohádkám, mýtům a legendám
Tak ju, ahoj…
Á, tak tady máte hnízdo!!!
Budu se na vás muset podívat!
Tedy výhledově…
P. S. Prásknul vás josh
Ahoj Dědouchu, Vláďo:)) moc, moc ráda tě vidím
Tak jak se ti tady líbí? Snad neprozradím nic nechtěného – tady to, jak říkáš "hnízdo", tak to je Joshova "práce", je šikulka, viď??
Jak se pořád máš?
Ahoj Janino. Moc rád vidím tebe a celou tu známou bandu. Nějak se mi ale nedostává času podívat se vám na zoubek, abych vás mohl zkritizovat.
Doma mám průchoďák a když mám konečně chvíli klidu, mlsám si lenošení, nebo pařím nějakou debilní hru na compu, abych si vypláchnul mozek. Oblíbené stránky sotva prolétnu, aby mi neunikl nějaký skutečný trhák, resp. nějaká důležitá zásadní informace. Nakukuju ze sentimentu i na AC24 (někdy tam i něco utrousím), ale pochybuji, že se podaří tu mrtvolu resuscitovat do bývalé úrovně.
K tomuto místu zatím mohu říci jen to, že je mi milé, protože jste tady vy, normální lidé (Ovšem co je dnes norma, že. Taky diskutabilní.) s fungujícím mozkem. Z hlediska mainstreamu xenofobové, rasisti, proruští kolaboranti… To jsem i já a sem tedy patřím.
Ano, josh, je šikula. A deptá mě, že je v análech BIS, džandovy bojůvky a dalších "henochulibých" institucích, nejspíš veden coby nebezpečný, samostatně myslící element těžšího kalibru, než já.
Šmarjá, musím to utnout. Měj se hezky ty, Janino, i všichni, kteří mají paměť, soudnost, schopnost přemýšlet, cítí se být Čechy, na Čechách (ke slovu "Česko" mám odpor stejný, jako k novému názvu Ruzyně) a jejich zachování jim záleží stejně, jako na osudu svých dětí. (velmi stručný výpis)
Takže ahojte a mějte se úúúža.
V.
Ahoj Vláďo:) pořád ještě průchoďák? už aby ty prázdniny skončily, co? Nebo nedejhenoch
už to bude setrvalý stav?
Sice nevím o jaké celé té známé bandě mluvíš:)) jako …Josh, já, Josh, já a jednou za uherský rok smrťák, když se slaní z hor??
drobátko
.
ale jsem ráda, že nás rád vidíš. Nápodobně:))
No jo, Josh je šikula. A to nejenom co měl práce s tímhle tady, ale ještě i se mnou:)) Podívej se na to…já, která jsem neuměla na ácéčku vložit ani smajlíka, teď co si mě vzal do parády, vkládám obrázky levou zadní….. ne, kecám … pořád se s tím peru
A také mě už něco naučil smrťák, tam u něho, ale bylo to přeci jenom jednodušší.
Jsem fakt moc ráda, že ses ozval a doufám, že někdy přijdeš na Pokec na pokec. Měj se dobře a pozdravuj když narazíš na někoho z "pozůstalých":))
Visitor Rating: 5 Stars
Ahoj Janino. Snažím se marně vložit reakci na tebe. něco dělám špatně a teď už nemůžu dál laborovat…
Musím to nechat "na Indy".
Mějte se všichni zdejší úúúža.
V.