Proč se stále snaží ze staré a plesnivé vánočky vybírat rozinky?

23. srpna 1939 byla v Moskvě podepsána ministry zahraničí Ribbentropem (vlevo) a V.M. Molotovem (vpravo) smlouva o neútočení. J.V.Stalin (uprostřed) zdůraznil svou přítomností důležitost podepsání smlouvy.

 

 

Lži, pomluvy, podvody a obyčejná hloupost se podílejí na nepochopení a překrucování dohody o neútočení mezi Německem a Sovětským Svazem, známé jako pakt Molotov-Ribbentrop.
Z tisíců a tisíců mezinárodních smluv uzavřených za staletí historie diplomacie, žádná neměla tu “čest” být neustále napadána a zpochybňována.

Zcela přirozeně vzniká otázka:
jaký je důvod pro takový zvláštní vztah k paktu Molotov-Ribbentrop?

Nejčastější varianta odpovědi:
Pakt měl katastrofické následky.

Proto “bojovníci za všechno dobré proti všem špatným věcem” považují za svou povinnost neustále připomínat lidem a zemím tuto hroznou smlouvu, aby se to již nikdy nestalo. Existuje však další vysvětlení – pakt zasadil drtivou ránu do životních zájmů vnějších a vnitřních nepřátel SSSR.
Proto ta nenávist k němu jako symbolu strategické porážky.

„Tato válka, to hrozné drama by nebylo, kdyby nebyl pakt Molotov-Ribbentrop … pokud by Stalinova rozhodnutí byla jiná, Hitler by nezačal válku“
(Antony Mačerevič, polský ministr obrany).

https://nstarikov.ru/club/84277

Mnoho takových tvrzení se nahromadilo v posledních letech.
Každé výročí slavné smlouvy „Molotov-Ribbentrop“ v Polsku rádi spekulují, že pakt o neútočení podepsaný mezi Sovětským svazem a Německem dne 23. srpna 1939, byl údajně odporné spiknutí dvou krvavých diktátorů – Hitlera a Stalina, kteří se rozhodli sdílet polské země mezi sebou.

Předválečný stav Polska je většinou polských historiků vylíčen jako mírový demokratický stát, který aspiruje žít se všemi v míru a harmonii. Ale tyranské země nacistického Německa a Stalinova Ruska nechtěly o tom ani slyšet.  Jednoho dne, využily vhodný okamžik, bez varování zaútočily na Poláky….. jako smečka vlků okrádající chudé ovce…

Naštěstí i v dnešní době se najdou na světě rozumní historici, kteří nevěří v tuto polskou historickou propagandu. Každý rok vychází na světlo stále více a více archivních dokumentů, které prokazují, že předválečné Polsko byl agresor, ne menší než nacistické Německo a že jeho osud v roce 1939 byl zasloužený trest.…..a tak rádi zapomínají na polsko-německý pakt o neútočení uzavřený už 26. ledna 1934.

Tento pakt lze bezpečně nazvat paktem Hitlera-Pilsudského.
Je zřejmé, že Poláci nyní vehementně popírají samotnou skutečnost existence tohoto paktu a jakákoli zmínka o něm se nazývá Kremelská propaganda.

Nejdůležitějším tématem sblížení Polska s nacisty byla nenávist k Sovětskému Svazu.

Oficiální polská vojenská doktrína, připravená v roce 1938, zní:
“Rozpad Ruska je základem polské politiky na východě … Proto se naše možné postavení zaměří na následující – kdo se bude účastnit tohoto úkolu. Polsko by nemělo zůstat pasivní v tomto pozoruhodném historickém okamžiku. Úkolem je připravit se předem fyzicky i duchovně … Hlavním cílem je oslabení a porážka Ruska.”

Této doktríně předcházela směrnice polského generálního štábu (№ 2304/2/37, 31. srpna 1937), kde se uvádí, že konečným cílem polské politiky je „zrušení celého Ruska“, a jako jeden z účinných nástrojů k dosažení tohoto cíle je výzva k podněcování separatismu na Ukrajině, Kavkazu a dokonce i ve střední Asii, s použitím vojenských zpravodajských služeb.

Putin již dávno odpověděl Polákům kdo začal II.SV:

 

Nebude na škodu si zopakovat kdo všechno se tedy „paktoval“ s Hitlerem:

1933 – Velká Británie, Francie, Itálie, pakt čtyř
1934 – Polsko, pakt Hitlera s Pilsudským
1935 – Velká Británie, Anglo-Německá námořní dohoda
1936 – Japonsko, pakt proti Kominterně
1938 – Velká Británie, deklarace o neútočení (září)
1938 – Francie, deklarace o neútočení (prosinec)
1939 – Rumunsko, smlouva o hospodářské spolupráci (březen)
1939 – Litva, smlouva o neútočení (březen)
1939 – Itálie, pakt o spolupráci a přátelství (květen)
1939 – Dánsko, smlouva o neútočení (květen)
1939 – Estonsko, smlouva o neútočení (červen)
1939 – Lotyšsko, smlouva o neútočení (červen)
1939 – Sovětský Svaz, smlouva o neútočení (srpen)

Hlavní obvinění proti Moskvě spočívá v tom, že bez tohoto paktu, by se Německo nikdy nerozhodlo zahájit druhou světovou válku. Když ta obvinění čtete, jste prostě překvapeni, jak byl soudruh Stalin všemohoucí.

Od jednoho jeho slova záviselo, zda bude, nebo nebude druhá světová válka.

• Pokud by Stalin odmítl dohodu s Německem, Hitler by musel rozpustit Wehrmacht a „blonďaté bestie“ a  ostatní „echt Árijci“ by celý svůj život v míru pili bavorské pivo.
• A Japonský samuraj by zastavil válku v Číně a místo toho, aby zaútočil na Pearl Harbor, se začal zabývat výhradně pěstováním rýže.
• A Versailleský systém se světovou hegemonií Britské říše by zůstal dodnes neotřesitelný.
• No, a Američané by seděli v hrdé izolaci za oceánem, aniž by se pokoušeli oblažovat svou přítomností celý svět.

…….Tak, taková byla síla slova Stalina.

Západ a jeho post-sovětské kolonie mají velmi dobrý důvod nenávidět pakt Molotov-Ribbentrop, považují jej za ztělesnění zla. Pro ně je to opravdu symbol strategické porážky. Jejich postavení je pochopitelné, logické, plně odpovídá jejich zájmům.

.…..válce v Evropě poté, co Západ přeměnil Německo na militarizované monstrum pro antisovětské účely, se nedalo vyhnout. Pro Sovětský Svaz bylo v této situaci důležité oddálit nevyhnutelné, což mělo za následek, že západní země zahájily skutečnou válku mezi sebou a zvýšila se tudíž hodnota SSSR jako přirozeného spojence v boji proti hitlerismu.

Nikdy bychom neměli zapomínat na to, že odpůrci Sovětského svazu byli prakticky všichni = Němci, Poláci, Britové, Francouzi, spolu se svými menšími spojenci a vazaly, z nichž mnozí byli dychtiví nových zemí na východě. V popředí měli jít Němci a Poláci, za kterými stáli Francouzi a Britové.

Do roku 1939 se SSSR připravoval na boj s jednotnou německo-polskou armádou. Bylo to docela přirozené.
Mezi oběma zeměmi bylo příliš mnoho společného.
Také se zapomíná na to, že Kreml přistoupil na jednání s Berlínem, které vyústilo ve zmíněný pakt Ribbentrop–Molotov, až po selhání dlouhodobého úsilí o vytvoření evropského systému kolektivní bezpečnosti.
Až po příjezdu britsko-francouzské delegace do Moskvy, která nebyla vybavena pravomocemi uzavřít dohodu.

A nelze také zapomínat další důležitou věc, a to že zmíněný pakt byl uzavřen v době bojů Rudé armády s japonskou armádou v Mongolsku. Patří k velkému umu tehdejšího sovětského vedení, že se vždy dokázalo vyhnout bojům současně na dvou frontách.

Pakt neobsahoval žádné závazné rozhodnutí o třetích zemích.
Rozsáhlé obvinění, že podle tajných protokolů Hitler předal Stalinovi Pobaltské území, východní Polsko a Besarábii – čistá demagogie. V zásadě Hitler, nehledě na různá přání, nemohl předávat to, co mu nepatřilo.
Ano, smlouva připravila Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Litvu a Rumunsko o možnost použít Německo proti SSSR. Proto hystericky křičí o porušování svých suverénních práv.

Samotná smlouva o neútočení je z právního hlediska naprosto bezvadná.
Ano, sovětské vedení, jako mimochodem i Britové, dobře vědělo o nadcházejícím německém útoku na Polsko.
Neexistovalo však žádné jediné pravidlo mezinárodního práva, které by SSSR zavazovalo, aby se v tomto případě vzdal neutrality a připojil se k válce na polské straně.
Kromě toho bylo Polsko:
1. nepřítelem Sovětského Svazu
2. v předvečer uzavření smlouvy oficiálně odmítlo přijmout od Ruska záruky o své bezpečnosti.

Dnes se však upřednostňuje přikrmování různých mýtů. Je to pohodlné, směšné, hloupé, ale ve svém důsledku velmi, velmi nebezpečné.

Někdo se sakra snaží dostat do povědomí lidí rovnítko mezi Stalinem a Hitlerem, a ve svém důsledku přepsat výsledek II.SV. Nic to však nemění na skutečnosti, že jenom díky smlouvě Molotov-Ribbentrop se Stalinovi podařilo zničit jednotný anti-sovětský tábor západních zemích, chystající se roztrhat jeho zemi.
Místo toho, přesměroval na potřebnou dobu agresi a Hitler začal bojovat se svými sponzory, podporovateli a mecenáši, t.j. s nespolehlivými spojenci ve válce proti Sovětskému svazu, čímž značně prořídl jejich počet.

A tím Stalin z organizátorů II. SV – Američanů a Britů udělal své spojence v boji s nacismem, aby následně ukončil válku v poraženém Berlíně.
A to vše díky paktu.

“Dohoda změnila harmonogram hrozící války a následně poválečnou konfiguraci. Pakt Molotov-Ribbentrop
z roku 1939 – je největší neúspěch britské strategie ve dvacátém století, což je důvod proč ho démonizují”.

(Наталия Нарочницкая)
https://bit.ly/2R6xtKX

Pakt Molotov-Ribbentrop byl bezesporu triumfem sovětské diplomacie.

sdílet na