Vystoupí USA z NATO?

Žertuje o tom Trump, nebo hledá vhodný moment?

Americký prezident znovu vyjádřil nespokojenost na adresu severoatlantické aliance. 
Pravda ne před televizními kamerami, ale v „blízkém kruhu přátel“, ale žijeme v době, kdy význam tohoto pojmu je silně zdegradován  a na stránkách novin se brzy objeví vše, co se říká „v blízkém kruhu“. 
I tentokrát se stal přesně ten stejný příběh.

S odkazem na své zdroje v Bílém domě publikoval New York Times článek analyzující další takový rozhovor mezi prezidentem a jeho asistenty. Jako vždy v panickém stylu:
pokud se tak stane, tak nakonec vyhraje „noční můra“ anglosasů – Vladimir Putin.

Pokud dříve, před summitem NATO v Bruselu v roce 2018, Trump kritizoval Alianci hlavně za nedostatečné úsilí o zajištění obranné schopnosti kolektivního Západu a mizernost vojenských výdajů, pozice Bílého domu se poněkud změnila a stížnosti na peníze získaly úřední, protokolární  charakter.

V zásadě je americký prezident zcela srozumitelný. 
Byla doba, kdy Západ „pracoval“ na Washington. V pravém slova smyslu. 
Sjednocení evropských zemí dalo americké zahraniční politice vidinu objektivního ospravedlnění. 
Říkají,…..  to není Amerika, která chce napadnout Irák,… to celý svět!!! souhlasí s nezbytností likvidace zásob zbraní hromadného ničení hrozného diktátora.

Každopádně pozice uznávaného lídra zajišťovala příjmy do všech odvětví americké ekonomiky. 
Zbývalo pouze zajistit, aby tučné stádo nebylo ukradeno „zlými lidmi“. Zajištění ochrany, samozřejmě stojí peníze, ale příjmy pokryly náklady mnohokrát.

Od té doby se situace dramaticky změnila. Západní vojenský blok nedokázal nahradit „modré helmy OSN“ a Evropa se postupně převrátila ze zdroje vnějšího příjmu do vážného problému negativní obchodní bilance. 
Samozřejmě, že pozice s Čínou je mnohem horší, ale Peking nevstupuje do NATO, zatímco evropské země vstupují, ale americkou geopolitickou sílu nijak nezvyšují, ale spíše oslabují. 

Přesně říct jaké náklady na údržbu infrastruktury Aliance vynakládá Pentagon dnes nikdo nemůže. 
Částečné odhady podle nepřímých náznaků však lze dosáhnout. 
V květnu roku 2017 Trump oficiálně předložil Angele Merkel odhad , z čehož vyplývá, že Německo dluží
374 miliard dolarů za „ochranu“.
Obecně platí, že podle různých údajů Spojené státy vynaložily na účely NATO v roce 2016 třetinu svého oficiálního vojenského rozpočtu (664 miliard dolarů), což minimálně dvakrát převyšuje celkové výdaje zbývajících 27 evropských spojenců.

Nuance je v tom, že za výdaje na údržbu aliance okolo 1% národního HDP v letech 60-70, i v 80. letech minulého století získaly Spojené státy nejen  příležitost vydělat si dobré peníze v Evropě (a to jak přímo, kvůli vývozu, a nepřímo na úkor podniků), ale také získaly téměř dvojnásobek dostupné vojenské síly. 
„Za dávných časů –  v případě války se Sovětským svazem v Evropě“,  Spojené státy musely vyčlenit 1,6 milionu vojáků a důstojníků a od dalších spojenců dostaly další 1,4 milionu „bajonetů“, také  množství tanků, děl a letadel, které byly prakticky srovnatelné s počtem amerických.

Dnes praxe ukazuje, že spojením s NATO se spojenci spoléhají pouze na americké jednotky. 
Přičemž všichni, od absolutně nepoužitelných zemí „do počtu“ prakticky bez vlastních armád, až ke kdysi ohromnému Berlínu, Paříži a Londýnu.

Počet Bundeswehru v roce 2018 se snížil na 180 tisíc lidí, z nichž přímo v bojových jednotkách není více
než 40 tisíc. Britská armáda v případě nutnosti je schopna postavit „v první linii“  sílu 30 tisíc „bajonetů“. 
Při všech krásných plánech rozmisťování jednotek „rychlého nasazení“, spojenci v prosinci loňského roku mohli společně vybavit jeden prapor, a to se společným úsilím. 
Zatímco pro organizaci na jakž takž solidní obranu v Pobaltí je potřeba 300-350 tisíc, což značně převyšuje možnosti celé Aliance, nemluvě pouze o její evropské části.

Dnes se generuje obrovské množství „hrozeb“.
Moskva si vrátila Krym spolu s tím obnovila absolutní kontrolu nad Černým mořem při plavbě do tureckých průlivů…Ukrajina, velká černá díra…Nemluvě o trvalém „obranném problému“, který vytváří Pobaltské státy.

Musíme přiznat, že Trump má pravdu, přítomnost naléhavých výzev ve své podstatě Spojené státy jenom oslabuje. Předpokládejme teoreticky ruskou vojenskou invazi někam – třeba do Maďarska, takže co? 
Jak by na to Washington měl reagovat? Likvidovat svět jadernými zbraněmi? A proč by měl? 
Pokud však nereagujete, výsledek bude ještě horší. Zjevná slabost pouze posiluje snahu oponentů prověřit,
co ještě v nových podmínkách Spojené státy nemohou udržet.

Kromě toho je třeba vzít v úvahu faktor Číny. Peking samozřejmě nechce pronikat na pláže Miami,
ale ekonomická konfrontace Ameriku tlačí do tvrdého konfliktu s ním.
Stávající vojenské síly budou v budoucnu potřebné až do poloviny tohoto století (nebo v příštím desetiletí obecně) v Pacifiku, kde však NATO nemůže pomoc v ničem.

Proto je velmi logická otázka, kterou vyslovil Trump v kuloárech – je nutné, aby i nadále Amerika udržovala členství v NATO?….. Rusové právě prokázali schopnost obejití pozice protiraketové obrany, čímž automaticky udělali jejich počty bezpředmětné. 
Nucení spojenců zvýšit vojenské výdaje za účelem výběru nějakého druhu vojenské daně v podobě expandujících nákupů amerických zbraní nefungovalo. 
A čím dál, tím víc se nabízí strašidelná šance, že nákupy, ti evropští nevděčníci nějakým způsobem sabotují. 
Dokonce ani přímé veřejné výkřiky nefungují jak tomu bylo v historii –  jako v příběhu s dopisem amerického velvyslance v Německu.

Jinými slovy, Evropa je jasně ztrátová. Zachování kontroly nad ní je stále obtížnější. 
A co je nejdůležitější, náklady na NATO  úkol neusnadńuje. Zatímco ti, kteří chtějí „nalézt efektivnější využití“ 200 miliard amerických dolarů ročně vynaložených na NATO, jsou již v Americe dlouhou dobu slyšet. 
A pokud Americe Aliance nepřináší výhody, tak proč v ní zůstávat?

Ano, proč je diskuse vedena pouze na okraj, v kuloárech je také pochopitelné. 
Pro Trumpa je severoatlantický blok jednoduše funkční kostkou ve velkém blokovém schématu organizace geopolitické struktury vlády USA, která může být případně nutnosti vymazána gumou nebo odstraněna myší. 

Avšak nesmíme zapomínat na to, že za sedm desetiletí své historie NATO bohatě rozšířilo svou byrokracii, 
a stalo se smyslem života, kariérou a hmotného blahobytu velkého počtu velmi rozdílných lidí, kteří nechtějí ztratit svá teplá místečka.
Myšlenka majitele Oválné pracovny je pro ně doslova jako zrada.
No a samozřejmě je to vhodný populistický slogan pro rozšíření útoků na Trumpa jeho politickými oponenty. 
Ne že by zachování aliance bylo pro ně nějak zvlášť nezbytné, ale prostě nemohou nechat ladem takový pohodlný trumf.

Globální situace je však taková, že členství v NATO pro Spojené státy zjevně ztratilo svůj „půvab“, což znamená, že zůstávají pouze setrvačností událostí. Proto otázka opuštění vojenského bloku v tuto chvíli zůstává pouze (zatím) v kategorii výběru nejvhodnějšího okamžiku. 
Až do konce příštích prezidentských voleb ve Spojených státech nebude Trump riskovat, nebude dělat takové rozsáhlé změny, ale pak se dá něco podobného očekávat.

http://www.iarex.ru/articles/63555.html

sdíletj na

2 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Zpětná vazba
Zobrazit všechny komentáře
Administrátor
21. 1. 2019 12:14

Historie by se bez amíků obzvlášť v NATO obešla,..tedy vyhraje „noční můra“ anglosasů Vladimír Putin…a mnoho lidí bude moci v klidu usínat.