Rusko získalo ve Velké Eurasii jedinečnou roli
Rusko se rozšiřuje z Evropy do Asie a chce vytvořit velký eurasijský prostor spojující území od Atlantiku po Tichý oceán. Toto není Evropa od Lisabonu po Vladivostok. Ale Eurasie z Portugalska do Indonésie.
Proces začal – a tato kontinentální integrace bude pokračovat, i když Evropa nenajde sílu připojit se.
Indický premiér Naréndra Módí není jediným vysoce hodnoceným hostem Východního ekonomického fóra.
Pokud však Shinzo Abe přijíždí každý rok, poprvé přichází malajský premiér, legendární 94letý Mahathir Mohamad. Pokud se v minulých letech fóra zúčastnili hlavně vůdci zemí Dálného východu (Japonsko, Korea)
a Číny, nyní se připojuje jak jižní, tak i jihovýchodní Asie.
Putinova návštěva v Indonésii se očekává brzy: nejenom sedmá největší ekonomika na světě, ale také největší muslimská země. Putin uskutečnil oficiální návštěvu této země pouze jednou a před velmi dlouhou dobu:
v roce 2007 (a v roce 2013 na fórum APEC). Ale v 50. až 60. letech byl indonéský prezident Sukarno jedním
z nejbližších partnerů Ruska v Asii. Vztahy mezi Ruskem a zeměmi regionu dostaly po ruském summitu Rusko-ASEAN, který se konal loni v listopadu v Singapuru, silný impuls, nejde však jen o dvoustranné vztahy.
Země jihovýchodní Asie, spojené doposud v ekonomickém bloku ASEAN (Sdružení národů jihovýchodní Asie), projevují rostoucí zájem o integrační programy, které propagují Rusko a Čína. A také Indie, která opatrně přijímá posílení Číny v Asii prostřednictvím interakce s Ruskem a účastí v ŠOS, věnuje stále více pozornosti projektu. Velkému eurasijskému projektu.
Větší Eurasie je to, co Rusko nabízí všem Asiatům.
Evropané ji však také potřebují, nejprve ale musí mít jasno ve svých atlantických závazcích. Východ je dnes již svrchovaný. A přestože je formálně v roli – dohánění Západu, nikdo nepochybuje, že přichází jeho éra.
Rusko nabízí spojení několik stávajících ekonomických projektů v Eurasii.
Jak řekl na Východním ekonomickém fóru náměstek ministra zahraničí Ruska Igor Morgulov – koncept Velkého eurasijského partnerství je otevřen všem zemím a sdružením:
„Vidíme, jak vznikají přeshraniční, transkontinentální a trans-infrastrukturní projekty. Každý se snaží nějakým způsobem sjednotit tento velký prostor … Dnes se již nejedná jenom o sjednocení prostoru z Lisabonu
do Vladivostoku, ale o sjednocení celé Eurasie do jejího jižního konce, pokud se podíváte na mapu, budou
to indonéské ostrovy – to znamená, od Atlantiku po Tichý oceán. Toto je geografický rámec velmi velké Eurasie, která se formuje před našima očima … Co představuje tato idea?
Za prvé, tento deštník – to je zastřešující koncept, tj. Velké euroasijské partnerství zahrnuje všechny integrační procesy, které se v tomto prostoru vyvíjejí. Jinými slovy, jedná se o integraci integrací.
Druhým charakteristickým rysem koncepce Velkého Euroasianismu – na rozdíl od neúspěšného Trans-tichomořského partnerství, kde se shromáždila skupina zemí, vypracovala pravidla a nabídla je ostatním – partnerství je postaveno úplně, principiálně jiným způsobem:… nikomu nic neukládáme a neříkáme, jak jednat. Jedná se o otevřenou a rovnoprávnou činnost, která zohledňuje komfort pro každého účastníka.“
Rusko považuje za hlavní body, klíčovými prvky Velké Eurasie – jak ruskou Eurasijskou hospodářskou unii, tak čínský program „Jeden pás, jedna cesta“, tak společný trh ASEAN, tak konvergenci ekonomik zemí ŠOS,
a pokud to bude žádoucí i Evropskou unii.
Ale i bez Evropy – to není jenom obrovský trh, ale nejsilnější blok na světě. Nyní existuje pouze ve formě poradní a věnuje se hlavně otázkám bezpečnosti ŠOS. Ale pokud tomu dáte také ekonomický rozměr a připojíte k němu ASEAN, a dokonce i Japonsko a Koreu?
Je zřejmé, že nemluvíme o vojenském ani politickém svazu, ale o sbližování zemí Eurasie, které ve skutečnosti naplňuje jejich vlastní zájmy. Bez ohledu na to, kolik rozdílů a sporů je mezi nimi, včetně územních, mezi Indií
a Pákistánem nebo Čínou a zeměmi jihovýchodní Asie existuje mnohem více společných zájmů.
A nejhlavnější z nich je vzít si svůj osud do svých rukou, tj. určit si pravidla hry a obraz budoucnosti sami.
Vytlačit Západ, Atlantisty z Eurasie, to znamená, odmítnout hrát podle jejich geopolitických, vojenských, ideologických a finančních scénářů. A to nejen vytlačit, ale nahrazení jejich pravidel hry vlastními, to znamená, vypracované společným úsilím Eurasijců nebo samotných Asiatů. To je super ambiciózní a nesmírně složitý úkol. Cíl však není banální.
Mahathir Mohamad již dlouho nabízí muslimským zemím vytvoření vlastní měny, která nahradí dolar a evropské měny. Ale neposlouchali, nebo se spíše báli odhodlat, uvědomovali si, že všechny páky jsou v rukou „majitelů kasina“, tj. Tvůrců současného měnového a finančního systému.
Dnes je však otázka přechodu do období „po dolaru“ již zralá, vlastně přezrálá.
A právě ve Velké Eurasii se bude muset objevit nová účetní jednotka.
Afghánistán je již 40 let zdrojem napětí nejen pro Střední Asii a kdo jiný než sousední eurasijské země by měl ukončit afghánské drama a zároveň zajistit, aby Američané, kteří nemají nic společného s Afghánistánem, opustili zemi. Pouze Eurasijci sami mohou dokázat vyřešit korejský jaderný problém, který vznikl jako obranná reakce Pchjongjangu na americké hrozby.
Ruskem a Japonskem může být postaven most mezi Sachalinem a Hokkaidó.
K tomu je však nutné snížit závislost Japonska na Spojených státech – což je vnější síla, mimo Eurasii.
Úloha Ruska při vytváření Velké Eurasie je jedinečná. Není to jen ve zvláštním postavení Ruska jako jediné země, která se rozprostírá jak v Evropě tak i Asii, ale v ruském přání jednat a vystupovat jako integrátor a usmiřitel různých protichůdných a dokonce konfliktních zájmů.
Ano, Rusko nemůže vyřešit čínsko-vietnamské spory o ostrovy v Jihočínském moři nebo indicko-pákistánský spor o Kašmír. Může však být silou spojující obě strany v rámci ŠOS nebo do společných infrastrukturních a ekonomických projektů.
Na rozdíl od Atlantistů se Rusko spoléhá na snížení napětí a sbližování pozic soupeřů, a ne na podněcování rozporů, jejich přesunutí do stádia konfrontace, oslabení obou stran a poté jim vnutit svou vůli a zájmy.
Rusko je samozřejmě nezávislé, silné v duchu a armádě, bohaté na nerostné zdroje a má 300letou tradici „Velké hry“. Hlavní hodnota Ruska pro Eurasii však spočívá přesně v jeho jedinečné roli spojovatele nespoje-
ných. Proto každý v Eurasii potřebuje Rusko, a to je jeho hlavní geopolitická trumfová karta. Sjednocení Velké Eurasie je nemožné pouze úsilím Ruska. Ale právě Rusko je klíčovým prvkem, které ho dělá možným.