Londýn chce vybojovat na Íránu kousek bývalého impéria

Nárůst napětí v Perském zálivu nemá nic společného s takzvanou íránskou hrozbou. 
Ve skutečnosti je to druhá etapa íránské antiimperialistické politiky, iniciované ve své době Mosaddekem
a podporované mulláhy. 

V zájmu ochrany svých neoprávněných ekonomických výhod je Londýn, stejně jako v roce 1952 kvůli Suezskému průplavu, připraven znovu vstoupit do války, ale nesmíme zapomenout na to, že ačkoli Britové poté zvítězili, po několika letech byli vytlačeni Američany.

Po druhé světové válce Spojené království neochotně opustilo své imperiální ambice. 
Po celém světě vytvořilo nezávislé centrální banky, aby mohlo pokračovat v okrádání bývalých kolonií, které
se staly nezávislými státy. A nejen banky, ale i různé společnosti s cílem uchvátit lví podíl přírodního bohatství.

Írán je pro Západ nejnebezpečnějším nepřítelem.

Předseda vlády Winston Churchill bránil své impérium a přesvědčil svůj americký protějšek, prezidenta Dwighta Eisenhowera, aby svrhli Mosaddeka. 

MI6 a CIA rozpracovaly společnou operaci, Alan Welsh Dulles přidělil teheránské pobočce CIA milion dolarů 
na svržení Mosaddeka a byl vypracován plán “Operace Ajax”, které veleli Kermit Roosevelt (šéf blízkovýchodní
a africké sekce CIA) a Herbert Schwarzkopf. 

  • první byl vnuk prezidenta Theodora Roosevelta, který kolonizoval Latinskou Ameriku,
  • a druhý byl otec generála Normana Schwarzkopfa, který vedl vojenské operace během americké války v Zálivu proti Saddámu Husajnovi.

Poté Britové a Američané přivedli k moci generála Fazlullaha Záhidího a vytvořili divokou politickou policii SAVAK, která zahrnovala nacistické zločince z německého gestapa. 
Íránský lid draze zaplatil za svou snahu po skutečné nezávislosti.

Operace AJAX byla pro Brity a Američany úspěšná. Stala se nejen vzorem barevných revolucí zaměřených
na svržení „nevhodných” režimů, ale také na 35 let odradila národy od cesty ke svobodě.

Když tedy následně Spojené státy svrhly šáha Rezu Pahlaví, který se připravoval na zvyšování ceny ropy prostřednictvím OPEC, očekávaly, že když zajistí společně s Francií, aby přišel k moci ájatolláh Rúholláh Chomejní, že tentokrát uspějí. 

Kovbojové však nejsou v těchto záležitostech tak rychlí jako jejich angličtí mentoři. 
A Írán, stejně jako před obnovením islámského režimu, se opět stává lídrem v boji proti imperialismu.

Dnešní konflikt tedy není nový. Stejně to bylo za Mosaddeka:

  • íránská produkce ropy se zhroutila pod hrozbami Západu. 
  • Královské námořnictvo obsadilo íránský ropný tanker (Rose Mary v červenci 1952 a Grace 1
    u Gibraltaru v roce 2019). 

Britové, stejně jako předtím tvrdí, že na to mají právo, ale kromě arogance nemají nic. 
Za Mosaddeka obvinili Írán z vývozu odcizené ropy (protože neuznali znárodnění ropy v Íránu) a dnes
– z porušení evropských sankcí (ale posledně uvedeným porušují mezinárodní právo).

A pokud konflikt skončí vítězstvím Britů, odradí na desetiletí kolonizované národy od snahy se osvobodit
a pokud vyhrají Íránci, otevře se jim cesta do nového světa.

Ale je možná i třetí možnost. Pokud byly Londýn a Washington v roce 1952 spojenci, v průběhu času začaly soupeřit a v roce 1957 během Suezské krize převzaly USA kontrolu nad částí bývalého Britského impéria. 

V té době se Washington účastnil britských jednání s egyptským prezidentem Gamalem Abdel Nasserem (Násir), a viděl, že Francouzi se sbližují s Brity a Izraelcemi, ale nejednal, dokud tito nezačali svou nenapravitelnou výpravu. 

USA se dnes také distancují od Velké Británie a aby „zachránily svět“, mohly by využít neúspěšného kroku Londýna a vyloučit jej ze zálivu. Britští poradci dnes působí v Saúdské Arábii, Bahrajnu, Ománu a Kataru.

Washington má pro Írán dva cíle. 

  • První spočívá v odstranění státních struktur, jako to dělá v Afghánistánu, Iráku a Libyi, a jak se
    o to snaží v Sýrii. Toto je strategie Rumsfeld-Cebrowski. 
  • Druhým cílem je kontrola vývozu íránských uhlovodíků a kontrola globálního trhu. Toto je strategie Trump-Pompeo. 

A diskuse o jaderném programu není ničím jiným než smlouváním na tržišti a naprostým nesmyslem.

Je možné, že Whitehall se bude úporně snažit nepustit z rukou zbytky bývalého impéria. 
Ale rozkol ve vládě je může donutit zanechat všech dobrodružství.

Thierry Maysan
https://vizitnlo.ru/tajny-geopolitiki/terri-mejsan-london-otvoyovyvaet-u-irana-klochki-byvshej-imperii/

sdílet na