Zánik III.
David Martínek:
Po ztrátě území u Avdijivky, v pekle, v němž se ocitly ukrajinské jednotky, dané převahou ruských vojsk, masívní dělostřeleckou palbou a obrovským přečíslením začalo být evropským politikům jasné, že Ukrajina, přes obrovské transfery zbraní a peněz, pocházejících ze všech koutů světa, ve válce s Ruskem s velkou pravděpodobností utrpí porážku.
Podstatným důvodem je i změněná situace, kdy se Spojené státy načas odmítly podílet na dalším financování ukrajinské války, nad rámec již schválených výdajů. Černý Petr tak zůstal v rukou evropských politiků a iniciativy se ujal francouzský prezident Macron.
Macron nejprve před lídry evropských zemí zopakoval, že Rusko nemůže a nesmí ve válce proti Ukrajině vyhrát. A později nevyloučil ani vyslání pozemních sil zemí Severoatlantické aliance (NATO) na Ukrajinu.
Na slova Macrona zareagovaly Spojené státy odmítnutím. Podle Reuters a prohlášení z Bílého domu: „Spojené státy neplánují vyslat vojáky do bojů na Ukrajinu. A neplánují tam vyslat ani jednotky NATO.“
USA prohlásily, že posilují přítomnost jednotek NATO ve východní Evropě.
“To, co jsme jasně řekli, je, že jsme již zvýšili a zvyšujeme přítomnost jednotek NATO ve východní části aliance na území NATO.” *
Již o měsíc později, 22.3.2024, ale předseda Vojenského výboru NATO, admirál Rob Bauer prohlásil, že země NATO jsou v současnosti plně připraveny na případný ostrý konflikt s Ruskem.
Macron tvrdí, že se vytváří koalice států, které Kyjevu mohou dodat rakety středního a dlouhého doletu. Dále sdělil, že posílí kybernetickou obranu, rozšíří další dodávky zbraní a munice a zabezpečení hranic s Běloruskem. Podle spojenců může vojensky zasáhnout v zemích, ohrožených ruskou invazí, jako je Moldavsko. Polsko, Litva a další země, ústy svých představitelů vyjadřují ochotu připojit se k Macronovi.
Eskalace konfliktu na Ukrajině tak nabrala nebezpečné tempo i směr.
Velmi vážné výhružky Rusku komentoval mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Ruské úřady invazi na Ukrajinu dlouhodobě označovaly za „speciální vojenskou operaci“. Peskov nyní připustil, že země se nachází ve válce.
„V podstatě poté, co do toho vstoupil kolektivní Západ, změnilo se to ve válku. De iure je to speciální vojenská operace. De facto se to pro nás přeměnilo ve válku. Poté, co kolektivní Západ stále více a více přímo zvyšuje míru svého zapojení do konfliktu. Tedy změny se odehrály v podstatě, ale nikoliv v právním smyslu,“ řekl Peskov rozhlasové stanici Kommersant FM.
29.02.2024, v reakci na vyřčené, projevu, určeném západním politikům Putin varoval, že riskují vyprovokování jaderné války, pokud pošlou vojáky bojovat na Ukrajinu. Řekl, že Moskva má zbraně k úderům na cíle na Západě. Válka na Ukrajině vyvolala nejhorší krizi ve vztazích Moskvy se Západem od kubánské raketové krize v roce 1962. Putin již dříve mluvil o nebezpečí přímé konfrontace mezi NATO a Ruskem, ale jeho čtvrteční jaderné varování bylo jedním z jeho nejvýraznějších.
“(Západní politici) si musí uvědomit, že máme také zbraně, které mohou zasáhnout cíle na jejich území. To vše skutečně hrozí konfliktem s použitím jaderných zbraní a zničením civilizace. Copak to nechápou?!”
Putin, viditelně rozzlobený, připomněl západním politikům osud invaderů, jako byl Adolf Hitler z nacistického Německa a francouzský Napoleon Bonaparte, kteří v minulosti neúspěšně napadli Rusko. “Nyní ale budou následky mnohem tragičtější,” řekl Putin. “Myslí si, že (válka) je karikatura,” řekl a obvinil západní politiky, že zapomněli, co skutečná válka znamená, protože v posledních třech desetiletích nečelili stejným bezpečnostním výzvám jako Rusové.
Ruské síly pokračují v postupu pozemními operacemi a vyřazováním ukrajinské infrastruktury. Vzdušný, raketový útok a zničení Dněperské vodní elektrárny, jedné z největších ukrajinských elektráren, prakticky bez odezvy protiraketových baterií, dodaných Západem, dokladuje, že Rusko fakticky kontroluje situaci na bojišti.
𝗡𝗮𝗽𝗲̌𝘁𝗶́ 𝘃 𝗥𝘂𝘀𝗸𝘂
V Rusku, zasaženém 22. března 2024 silným teroristickým útokem a střelbou do nevinných lidí v obchodním centru Crocus City Hall v Krasnogorsku na předměstí Moskvy, bylo zabito 143 lidí a více než 360 bylo zraněno. Akt brutálního teroru bude spouštěčem veřejných nálad v Rusku.
Jestliže Putin do této doby manévroval společnost směrem od konfliktu a snažil se, aby provoz rozsáhlé ruské federace nebyl omezen dopady konfliktu, akt teroru jej staví do role, kdy bude nucen přijmout další rozsáhlá opatření.
Ruská strana prezentuje ukrajinský konflikt jako omezený, zástupný střet Ruska se západními geopolitickými protivníky Moskvy, v němž Ukrajina je vnuceným bojištěm. Podstatou rusko-ukrajinského střetu je pak etnický konflikt, jehož jádrem je ochrana etnických Rusů na Ukrajině. Vystavených kyjevským režimem a neonacistickými jednotkami mimo kontrolu kyjevského režimu rozsáhlé ostrakizaci a teroru v letech 2014-2022.
𝗣𝗿𝗼𝗯𝗹𝗲́𝗺 𝗺𝗲́𝗱𝗶𝗶́ 𝗮 𝘇𝗮́𝗽𝗮𝗱𝗻𝗶́ 𝗽𝗿𝗼𝗽𝗮𝗴𝗮𝗻𝗱𝘆
Putin se stal předmětem až patologické fascinace a obsese západních médií. Srovnání s Hitlerem, denní zprávy, stavící Putina i Rusko do role ikonického zloducha a nepřítele Západu, jsou součástí vyhraněné západní propagandy. Formují psychologická nastavení společnosti.
Dlouhodobé příčiny konfliktu západní média systematicky ignorují. Na západě existuje vyhraněný výklad událostí, které vedly k válce. Ale tento výklad systematicky pomíjí skutečnou podstatu konfliktu. A tím je kromě aktivit Ruska stejně výrazný podíl hybridních, zpravodajských a ekonomických operací západních zemí vůči Rusku.
Na Západě jsme zvyklí vnímat hrozby z Ruska, různé formy hybridní, psychologické a propagandistické války. Ale v praxi je tatáž mediální válka, propaganda, stejné formy ovlivňování uplatněna i z opačné strany. Západ se snaží udržet „názorovou jednotu“. Přičemž informace o metodách agrese vůči Rusku, hybridní, mediální, zpravodajské války, které Západ uplatňoval po celá léta vůči Rusku a Putinově administrativě jsou vystrkány do koridoru „proruské propagandy“.
Pro západní média válka na Ukrajině začala v roce 2022 ruskou invazí. Fakticky je střet na Ukrajině výsledkem dlouhodobého procesu politických aktivit a geopolitického soupeření Ruska se Západem.
Až teprve poté, co veřejnost a alternativní média svedla s mainstreamem otevřený a nerovný zápas o objektivní podstatu informování o podstatě konfliktu, média neochotně připustila jak existenci neonacistů na Ukrajině, o jejichž existenci před válkou bez problému, byť omezeně informovala. Vliv západních aktivit a pokusy o rozbíjení a oslabování Ruska. Problémy s rozsáhlou korupcí, které se promítly i do chodu ukrajinské armády. A jen velmi zřídka se objevují v médiích objektivní analýzy, snažící se pojmenovat situaci ruských menšin od roku 2013 po událostech EuroMajdanu.
Důvodem je, že objektivně zprostředkovaná data by nezapadaly do narrativu o podpoře demokratické Ukrajiny vzdorující „fašistickému“ Rusku. Pokud by byla veřejnost objektivně informována o problémech postavení ruských menšin, korupci, neblahých symbolech Ukrajiny v podobě odkazu Bandery, násilných odvodech mužů do ukrajinské armády a dalších jevech, ochota podporovat dodávky zbraní do jádra konfliktu by patrně už od počátku konfliktu poklesla na minimum. A válka by měla patrně jiný průběh.
Média mají přímý vliv na vytváření podpory konfliktu v nesmyslné válce. Budování obrazu nepřítele, což je po tisíciletí využívaný nástroj, umožňující formovat myšlení mas. Jsou přímo zodpovědná za prodlužování konfliktu. Stejně tak je evidentní, že dnes jsou napadáni lidé i politici, kteří usilují o příměří a zastavení bojů. „Chmírové“. „Ruští kolaboranti.“ Atd.
U podstatné části veřejnosti má právě tento vyhraněný, nekritický postoj médií vůči Rusku a Putinovi spíše opačný efekt. Putin se stal v podstatě symbolem kontrakultury. Veřejnosti, odmítající ohraničený diskurz veřejné debaty a monotónní agendy angažovaného a směřovaného zpravodajství.
𝗥𝘂𝘀𝗼𝘃𝗲́ 𝘀𝘁𝗼𝗷𝗶́ 𝘇𝗮 𝗣𝘂𝘁𝗶𝗻𝗲𝗺
Ruská společnost dala v nedávných volbách více než jasně najevo, že stojí jak za Putinem, tak jeho politikou hájení výsostných geopolitických ruských zájmů. Komentovat průběh ruských voleb, slabé kandidáty, jednoznačnou mediální veřejnou podporu Putinovi, praktickou neexistenci ruské politické konkurence či dohled nad volbami optikou Západu je objektivní.
Ale zároveň je o naprostém nepochopení situace. Rusko je prakticky ve válečném stavu. Nepřítel před branami znamená, že vláda přešla do režimu koncentrované moci. Změna ve vedení státu, o níž usiluje Západ od nástupu Putina k moci, je nemyslitelná. Rusové za Putinem stojí.
Teroristický útok a západní výhrůžky jen výrazně posílí veřejné nálady a podporu nekompromisního vojenského řešení konfliktu.
𝐴 𝑜𝑡𝑎́𝑧𝑘𝑢, 𝑗𝑎𝑘 𝑏𝑦 𝑣𝑒 𝑣𝑜𝑙𝑏𝑎́𝑐ℎ, 𝑧𝑎 𝑠𝑜𝑢𝑐̌𝑎𝑠𝑛𝑒́ 𝑠𝑖𝑡𝑢𝑎𝑐𝑒 𝑑𝑜𝑝𝑎𝑑𝑙 𝑉𝑜𝑙𝑜𝑚𝑦𝑑𝑦𝑟 𝑍𝑒𝑙𝑒𝑛𝑠𝑘𝑖𝑗, 𝑘𝑡𝑒𝑟𝑦́ 𝑣𝑜𝑙𝑏𝑦 𝑛𝑒𝑟𝑖𝑠𝑘𝑢𝑗𝑒 𝑎 𝑡𝑒́𝑚𝑎 𝑝𝑜𝑙𝑖𝑡𝑖𝑐𝑘𝑒́ 𝑝𝑙𝑢𝑟𝑎𝑙𝑖𝑡𝑦 𝑝𝑜 𝑣𝑦𝑝𝑢𝑘𝑛𝑢𝑡𝑖́ 𝑣𝑎́𝑙𝑘𝑦 𝑝𝑟𝑒𝑧𝑖𝑑𝑒𝑛𝑡𝑠𝑘𝑦́𝑚 𝑣𝑦́𝑛𝑜𝑠𝑒𝑚 𝑧𝑟𝑢𝑠̌𝑖𝑙, 𝑝𝑜𝑛𝑒𝑐ℎ𝑎́𝑣𝑎́𝑚 𝑧𝑐𝑒𝑙𝑎 𝑠𝑡𝑟𝑎𝑛𝑜𝑢.
Rusko eskalaci konfliktu vnímá jinak, než západní politici. Existuje velmi podstatný rozdíl v ruském chápání okolního světa a naopak, v politické kultuře západního světa. Která se pohybuje, podobně jako na někdejším francouzském dvoře Bourbonů ve světě dramatických prohlášení, mediálních poryvů, soupeření o pozornost a složitých politických piruet, jejímž cílem je udržet si kontrolu především nad myslí vlastních obyvatel.
Macron usiluje o znovuzvolení. Nedávné události v bývalých francouzských koloniích Nigeru, kde došlo k odklonu od Francie, a předtím v Mali, Burkina Faso či Gabonu znamenají, že Afrikou se šíří požár sympatií k Rusku a odmítání Západu. Macron po ztrátě Nigeru potřebuje politický úspěch v mezinárodní politice.
Macronova vyhlášení ale Rusko vnímá jiným způsobem, než Evropa.
Rusko představuje spíše svět, poměřující pečlivě pohyby a vyjádření protivníků. V šachové hře geopolitiky, kde sebemenší chyba má nedozírné následky, ani jiný přístup není možný.
Jestliže Macron vyhrožuje Rusku zbraněmi, vojenskými jednotkami, dodávkami palebných raketových systémů, Rusové řečnické Macronovy piruety pečlivě vyhodnocují. A vzápětí, suše, podle potřeby zvýší počet armád, kontingentů, raket, zabezpečení území a v očekávání útoků západních armád rozmístí adekvátní vojenskou sílu.
𝗭𝗯𝗹𝗮́𝘇𝗻𝗶𝗹𝗶 𝘀𝗲?
Evropští politici, v čele s Macronem tedy bubnují do další eskalace konfliktu.
Jediná otázka, která v této souvislosti může zaznít, zní: Zbláznili se?
Ukrajina je obrovský geopolitický průšvih. Smyslem agend v zemích na hranicích s Ruskem od Putinova nástupu do funkce bylo neustále vytvářet ohniska napětí a konfliktů, které zaměstnávaly ruskou administrativu. Které nutily Putina i Rusko reagovat, vytvářet protiopatření, posílat armády do ohniska konfliktů a čelit neustále rozsáhlé kritice západního světa. Zvyšování napětí je podstatou všech barevných revolucí ve státech, sousedících s Ruskem. Stejně tak sankcí, ostrakizací a vytěsňování Ruska z mezinárodního prostoru. Omezování obchodu, systematický mediální nátlak, eventy, poškozující kredit státu a především, přibližování NATO k hranicím Ruska. Je to pasivně agresivní politika, jejímž smyslem je neustále podvazovat kapacity, rozvoj a potenciál Ruska.
Vpád na Ukrajinu je oboustranným selháním této politiky. Jak západní, tak i ruské. Západ patrně neočekával, že Rusko vtrhne invazními vojsky na Ukrajinu a zahájí vojenský konflikt. Smyslem západní politiky bylo manévry a sledem akcí postupně vyčerpávat Rusko. Cílem nebyl samotný vojenský konflikt, ale postupné oslabování a vyčerpávání protivníka.
Invaze je selháním. Putin se v myslích podstatné části obyvatel Západu stal agresorem, proti němuž je třeba vést nesmiřitelný boj. Což je pro Rusko velký problém. Nyní i do budoucna.
Přestože dnes už menší část aktivní veřejnosti chápe podstatu jak ukrajinského konfliktu, tak i otázku dlouhodobého geopolitického soupeření Ruska a Spojených států a v závěsu Evropy, stále platí karta, kterou vládne mainstream.
Jednoduše proto, že mainstream, televize, hlavní deníky a média stále představují nejsilnější názorotvorný proud. Běžný člověk, který se o podstatné detaily konfliktu nezajímá, je dosahem i směřováním jednoznačně zformován v postojích.
𝑁𝑎 𝑝𝑟̌𝑖́𝑘𝑙𝑎𝑑𝑢: 𝑇𝑒𝑛𝑡𝑜 𝑐̌𝑙𝑎́𝑛𝑒𝑘 𝑠𝑖 𝑝𝑟̌𝑒𝑐̌𝑡𝑒 𝑚𝑎𝑥𝑖𝑚𝑎́𝑙𝑛𝑒̌ 100 𝑡𝑖𝑠𝑖́𝑐 𝑙𝑖𝑑𝑖́ 𝑣 𝑐̌𝑒𝑠̌𝑡𝑖𝑛𝑒̌. 𝐴𝑏𝑦 𝑑𝑜𝑘𝑎́𝑧𝑎𝑙 𝑛𝑒̌𝑐𝑜 𝑧𝑚𝑒̌𝑛𝑖𝑡, 𝑚𝑢𝑠𝑒𝑙𝑜 𝑏𝑦 𝑗𝑒𝑗 𝑜𝑝𝑎𝑘𝑜𝑣𝑎𝑛𝑒̌ 𝑝𝑟̌𝑒𝑐̌𝑖́𝑠𝑡 100 𝑚𝑖𝑙𝑖𝑜𝑛𝑢̊ 𝑙𝑖𝑑𝑖́ 𝑣 𝑐𝑒𝑙𝑒́ 𝐸𝑣𝑟𝑜𝑝𝑒̌. 𝑇𝑎𝑘𝑜𝑣𝑎́ 𝑗𝑒 𝑟𝑒𝑎𝑙𝑖𝑡𝑎.
𝗗𝘃𝗮 𝗿𝗼𝗸𝘆 𝘇𝗯𝘆𝘁𝗲𝗰̌𝗻𝘆́𝗰𝗵 𝗯𝗼𝗷𝘂̊
Po dvou letech bojů je evidentní, že ruská odpověď na ohrožené postavení etnických Rusů v oblastech Donbasu, Luhansku a Krymu a stejně tak na projevy neonacismu je strašlivá a zničující. Vyhlášení Zelenského v roce 2021, který prohlásil, že Ukrajina si opatří vlastní jaderné zbraně, pokud jí nebude umožněn vstup do NATO se stalo vážnou hrozbou.
Vstup ruských vojsk je zároveň nesymetrickou vojenskou odpovědí na západní politiku zastrašování, ostrakizace, vytváření konfliktů v zemích na hranicích Ruska, přibližování NATO k ruským hranicím a rozmisťování základen, ohrožujících bezpečnost Ruska. Je aktem agrese, proti němuž se přirozeně zdvihl odpor v celém světě.
I přes rozhodný a statečný boj Ukrajinců je dnes zjevné, že Ukrajinci, vehnaní do konfliktu, po dvou letech zbytečného konfliktu ochabují. Není divu. Někdejší Zelenského bojovná rétorika ve střetu s děsivou realitou bojů, odvlékáním mladých rekturů z ulic, obrovské emigrace a útěkem před válkou, doprovázená enormním růstem veřejných dluhů, kdy Ukrajině během dvou let válčení vzrostl veřejný dluh z 64% HDP na 100% HDP, stejně jako situace, kdy je evidentní, že na Ukrajině probíhá výprodej aktiv do rukou zahraničních investorů, to vše znamená, že Ukrajina je v situaci, kdy příměří a přechod k míru by umožnil zachránit jak stát, tak především obrovské počty lidí z pekla zbytečné války.
Namísto, aby se evropští politici snažili zabránit všemi silami další eskalaci konfliktu a ničení Ukrajiny, vedou vážné porady, jak obrovský průšvih na Ukrajině rozšířit o účast vlastních armád. A zakrýt tristní situaci předchozích vlastních mizerných politických rozhodnutí, snah o oslabení Ruska, dalším rozšířením konfliktu o vlastní armády.
Je to nepochopitelné. V tuto chvíli je snad poslední šance zastavit konflikt a zachránit životy vojáků ustupující ukrajinské armády. Pokusit se zprostředkovat mezi znesvářenými stranami příměří a ukončit nesmyslné zabíjení Rusů i Ukrajinců v nesmyslné válce. Ukončit krvácení veřejných rozpočtů vlastních zemí. Omezit strukturální otřesy, jak na evropské půdě, tak i ve Spojených státech.
A především, předejít konfliktu, který se má potenciál rozrůst se obrovskou silou. Nejprve na evropském kontinentu. A v řetězové reakci vtáhnout do války celý svět.
𝗖𝗲𝘀𝘁𝗮 𝗸 𝗺𝗶́𝗿𝘂
Je možné konflikt zastavit? Ano, je.
Západní politici musí překročit limity vlastního uvažování, obav i ambicí, které jsou symptomem psychologické pasti, z níž není úniku. Všestranně mediálně i politicky hecovaný ukrajinský konflikt je výrazným signálem globální proměny světa. Konfliktem na hranici civilizací.
Omezené konflikty po pádu Berlínské zdi, Jugoslávie, Libye, Irák, Afgánistán, Sýrie měly smysl v prosazování západní dominance. Amerika a její prodloužená ruka v Evropě, NATO, nejmocnější vojenský blok, plnící odstrašující roli světového četníka a importéra „demokracie“ prostřednictvím převratů, letadel a tanků měly po 34 let výsadní postavení.
Dnes je situace diametrálně odlišná. Během 34 let se na nohy postavil technologický obr Číny a obnovila se vojenská síla Ruska. Z unipolarity se stal multipolární svět. Jehož projevem jsou další rychle rostoucí a výrazné enklávy, odmítající nadvládu Západu. Arabský svět. Indie. Blízký východ. Afrika, kde jádrem se stane Niger. Latinská a střední Amerika, která se postupně vymkne americké kontrole.
Jestliže ještě během válek v Iráku, Lybii, Afgánistánu bylo možné světovou veřejnost manévrovat obvyklou směsí válečné propagandy, osvědčených psychologických postupů, za frenetické frekvence mediálního působení, dnes je diametrálně jiná situace. Žijeme v naprosto jiné dimenzi. Planeta je propojena vědomím a internetem.
Ale staré vojenské plány, strategie, mediální, zpravodajské a psychologické postupy se nezměnily. Jsou stále tytéž. Stejně jako politici, kteří se snaží pokračovat v postupech schémat unipolárního či bipolárního světa. Abychom se pochopili. Majority ve většině států světa, to znamená většiny společnosti, tento typ zastaralé politiky dávno chápe a odmítá.
Konflikt na hranicích civilizačních okruhů je ale jiného druhu.
Nejde v něm jen o lokální střet mezi Ukrajinou a Ruskem. Jde v něm o konflikt mezi civilizačními okruhy. A ten, při obrovském množství jaderných arzenálů na všech stranách nemá řešení. Myslím, že to není potřeba nikomu složitě vysvětlovat. Cesta končí.
𝗜𝗻𝗶𝗰𝗶𝗮𝘁𝗶𝘃𝘂 𝗺𝘂𝘀𝗶́ 𝗽𝗿̌𝗲𝘃𝘇𝗶́𝘁 𝘇𝗲𝗺𝗲̌ 𝘀𝘁𝗿̌𝗲𝗱𝗻𝗶́ 𝗘𝘃𝗿𝗼𝗽𝘆
Existuje z tohoto nastavení cesta?
Řešením by byla, paradoxně, iniciativa malých zemí střední Evropy. Které přímo a bezprostředně sousedí s Ukrajinou a hrozivým válečným konfliktem. Důvod je evidentní. Při zavlečení těchto zemí do konfliktu, byť i formou omezené vojenské účasti, vojenských jednotek, maskovaných a se statusem „instruktorů“, „dobrovolnických jednotek“ či čehokoliv podobného se může konflikt rozšířit, v podobě odvetných akcí bojujících stran na území jednotlivých států. A později přerůst v aktivaci článku 5 NATO. Věřím, že nikdo soudný si podobný scénář jednoduše nepřeje.
Politici Česka, Maďarska, Slovenska, Srbska, Rakouska a případně dalších zemí, Polska, nebo pobaltských zemí by měli iniciovat sled mezinárodních summitů, kde by na rozdíl od prosazované válečné linie vytvořily smysluplný scénář, vedoucí od příměří, přes návrh uspořádání poválečného uspořádání Ukrajiny, definici rusko-ukrajinských vztahů, po projekt poválečné obnovy.
I když v jednotlivých státech střední Evropy panují různé představy o průběhu konfliktu, lze pozorovat, že v jednotlivých státech existují výrazné osobnosti a politické strany, usilující o mír. Ať jde v současnosti o vládní, či opoziční proudy. Propojením těchto racionálních, k ukončení konfliktu směřujících politických uskupení, by mohla vzniknout silná mezinárodní platforma, prosazující mír.
Tato mezinárodní platforma by měla poté předložit společný plán postupu k jednání velmocem. A iniciovat jednání, pod kuratelou Spojených států a Číny, za účasti Ruska, Ukrajiny, Francie, Německa, Turecka a Izraele s cílem dosáhnout mezinárodně garantované dohody o uspořádání poměrů mezi Ukrajinou a Ruskem. S výjimkou Británie, která prostřednictvím premiéra Johnsona podstatným a podvratným způsobem přispěla k rozhoření konfliktu.
Iniciátorem by měly být právě malé sousedské státy střední Evropy, jejichž tisíciletá zkušenost života mezi hegemony, Ruskem a Německem je určující. Právě Česko a Slovensko, jejich mírová a bratrská spolupráce i po rozdělení Československa je příkladem, jak se vyhnout etnickému konfliktu.
Cílem by mělo být poskytnout oběma stranám, Ukrajině i Rusku, nevyvratitelné záruky, kdy se oba státy stanou bezpečným, partnerským státem pro svého souseda. Jak ukázalo dění kolem Minských protokolů, záruky neměly hodnotu ani papíru, na němž byly napsány.
Pokud svět nechce dospět do dalšího evropského a vzápětí světového měření sil, bude muset Ukrajina i Rusko udělat výrazné ústupky. I za cenu neutrality Ukrajiny, zákazu vstupu Ukrajiny do NATO a nebo případně, společného vstupu do západního obranného bloku obou zemí současně.
Stejně tak bude nutné najít konsensus Ruska ve vztahu k Ukrajině. Předpokládám, že Rusko nebude stát o pozici světového vyvržence, do konce věků stiženého sankcemi a odmítáním. A stejně tak je Ukrajině potřeba nabídnout cestu a smysluplné východisko z krize.
Řešením by mohl být sled kroků, vedoucích k procesu plebiscitů, referend a arbitráží, na jejichž základě by se ruský a ukrajinský stát dohodly na podmínkách míru, vymezených hranicích, postavení etnik a formách příští spolupráce. Cesta k míru existuje. A je potřeba se jí vydat. Jak?
Pojďme se na to mrknout.
𝗠𝗜́𝗥𝗢𝗩𝗬́ 𝗣𝗟𝗔́𝗡
𝗠𝗼𝘀𝗸𝘃𝗮, 𝗞𝘆𝗷𝗲𝘃, 𝗳𝗲𝗱𝗲𝗿𝗮𝗹𝗶𝘇𝗮𝗰𝗲 𝗻𝗲𝗯𝗼 𝗻𝗼𝘃𝗲́ 𝗮𝘂𝘁𝗼𝗻𝗼𝗺𝗶𝗲
Jako klíčové, pro uspořádání vztahů je 𝘀𝘃𝗼𝗯𝗼𝗱𝗻𝗮́ 𝘃𝘂̊𝗹𝗲 𝗼𝗯𝘆𝘃𝗮𝘁𝗲𝗹.
Ukrajina je hluboce rozdělená země. EuroMajdan rozdělil stát na etnickém, kulturním a společenském principu. Podobně jako u nás, nebo v západní Evropě se společnost rozpadla na velkou skupinu politicky, ekonomicky i společensky soupeřících stran. EuroMajdan vyostřil především etnický konflikt mezi ruskou a ukrajinskou populací. Je to jeho neblahý odkaz. Namísto prohloubení demokracie přišla občanská válka. A trvale konfliktní nastavení především mezi Kyjevem a Moskvou, a také Kyjevem a jižními a východními oblastmi Ukrajiny.
Válka jednou skončí. Pro její konec je ale potřeba někde začít pracovat. Vyhlášením příměří.
V opačném případě bude válka pokračovat, ale její následky, vzhledem k uvažovanému zapojení evropských armád a odvety ruské vojenské síly budou následky stokrát strašlivější, než dosud.
𝗔𝘁̌ 𝗼𝗯𝗰̌𝗮𝗻𝗲́ 𝗿𝗼𝘇𝗵𝗼𝗱𝗻𝗼𝘂 𝗼 𝘃𝗹𝗮𝘀𝘁𝗻𝗶́𝗺 𝗼𝘀𝘂𝗱𝘂
Jděme cestou míru a smíru. Jakým způsobem?
Pro příští fungování Ukrajiny je nejdůležitější princip sebeurčení a svobodné vůle samotných občanů. Myslím, že by občanům Ukrajiny měla být dána možnost prostřednictvím referend a plebiscitů svobodně se rozhodnout, k jakému státu a systému si přejí přináležet.
V zásadě se nabízí několik možných forem uspořádání Ukrajiny po vyhlášení příměří a zahájení mírových jednání.
𝗣𝗿𝗶𝗻𝗰𝗶𝗽 𝘂́𝘇𝗲𝗺𝗻𝗶́ 𝗰𝗲𝗹𝗶𝘀𝘁𝘃𝗼𝘀𝘁𝗶 𝘃𝗲𝗿𝘀𝘂𝘀 𝗶𝗺𝗽𝗲𝗿𝗶𝗮́𝗹𝗻𝗶́ 𝗮𝗺𝗯𝗶𝗰𝗲
Západ, ve snaze zjednodušit podstatu konfliktu vytrvale pléduje princip územní celistvosti státu. Je to pochopitelné, protože úspěšně završená speciální vojenská operace Ruska, s jednoznačnými územními zisky by potenciálně mohla znamenat zvýšenou apetenci Ruska k získání dalších území.
S touto hrozbou také západní politici neustále šermují. Hrozbou ruského postupu do zemí Evropy si zjednávají mandát pro zvýšené výdaje do zbrojení, stejně tak k potlačování opozičních a mírových postojů a samozřejmě k vytrvalému zastrašování veřejnosti.
Rusko, ústy některých svých představitelů, naopak pravidelně blouzní o obnově Ruska v hranicích Sovětského svazu. Je to idea, která naprosto nerespektuje realitu. O život v Ruské federaci nestojí ani Ukrajinci, ani pobaltské státy, Moldávie, jednotlivé středoasijské země, natož země střední Evropy, pevně usazené v podmínkách demokratických států.
Státy se naopak postupně formují směrem k bloku demokratických zemí a motivem je samozřejmě svoboda. Rusko trvale zápasí s hrozivým odkazem Sovětského svazu, vojenského hegemona, prosazujícího někdejší komunistický režim vojenskou silou. Jednotlivé státy střední a východní Evropy, žijící v prostředí demokracie dnes rozhodně nemají potřebu měnit kurz. I přes místy naprosto tristní průběh přechodu k demokracii, nebo i místy otřesný provoz demokracií v zemích střední a východní Evropy, naprostá většina obyvatel přirozeně spěje k demokracii jako etalonu pro vlastní existenci.
O život v asijských systémech je zde pramalý zájem.
Přesto, ani pro Rusko, Ukrajinu, Evropu, ani pro Spojené státy není politika neustálé konfrontace cestou, která někam vede. Rusko, dříve či později, zhruba po dvou generacích, přirozeně dospěje do stadia demokratických reforem. Za podmínky, kdy nebude ohroženo západní politikou vměšování, systematického zatlačování a vytváření vojenských kapacit v blízkosti svých hranic. Tento typ politiky je důvodem, proč Rusko válčí. Vojenské základny na hranicích Ruska znamenají jednoznačný nástupní prostor pro vojenskou invazi a zasahování do vnitřních poměrů státu. Rusko má dostatečnou vojenskou kapacitu na to, aby podobným věcem zabránilo.
𝗟𝗶𝗱𝘀𝗸𝘆́𝗺𝗶 𝘀𝗿𝗱𝗰𝗶 𝗿𝗼𝘇𝗱𝗲̌𝗹𝗲𝗻𝗮́ 𝗨𝗸𝗿𝗮𝗷𝗶𝗻𝗮
Ukrajinský stát je rozdělená země.
Pokusím se v několika črtách pojmenovat základní princip konstituce této těžce zkoušené země.
𝗭𝗮́𝗽𝗮𝗱𝗻𝗶́ 𝗨𝗸𝗿𝗮𝗷𝗶𝗻𝗮
Kyjevská oblast, Kyjev, srdce Ukrajiny, stejně jako Žitomyrská, Černihovská, Rivnenská, Chmelnická, Termopilská, Ivano-Frankivská, Volyňská, Lvovská, Černovická, Vinická oblast jsou Ukrajinou, která je etnicky, kulturně, jazykově kodifikována jako ukrajinská. Proevropská, prozápadní. Historicky, „zapadniky“. Jsou rozhodujícími oblastmi Ukrajiny a jádrem proevropsky orientovaného ukrajinského státu.
𝗩𝘆́𝗰𝗵𝗼𝗱𝗻𝗶́ 𝗨𝗸𝗿𝗮𝗷𝗶𝗻𝗮
Republiky Donbasu a Luhansku, Doněcká a Luhanská oblast se staví k Ukrajině a především kyjevskému režimu naopak příkře odmítavě. Svobodně by se přidaly k Rusku, pokud by jim byla nabídnuta tato možnost i před válkou. Vzájemné vztahy s Ruskou federací, provázanost na ekonomiku, silný ruský vliv a přirozené lidské vazby na Rusko, v němž obyvatelé viděli ochránce svých zájmů a postavení je dáno vzájemnou dlouhodobou historií vztahů.
𝗞𝗿𝘆𝗺𝘀𝗸𝗮́ 𝗿𝗲𝗽𝘂𝗯𝗹𝗶𝗸𝗮
Krym je v jiné situaci. Krym je na průsečíku zájmu velmocí. Spojené státy, Británie dlouhodobě usilovaly o vytěsnění námořních sil Ruské federace. Krym je klíčem k Černému moři. Černé moře klíčem k ruské vojenské nezávislosti na mořích. Otázka strategického ovládnutí Krymu je pro Rusko zásadní. Případná ztráta Krymu, ztráta přístupu do Černého moře a jeho ovládnutí geopolitickými protivníky by znamenala nástupní prostor pro invazi z moře. Zásadní ohrožení Ruské federace. Krymané po anexi a připojení k Rusku poskytují Ruské federaci jednoznačnou podporu. Důvodem je, že se Krym připojením vyhnul zničujícímu konfliktu, který se odehrával po 8 let na Donbase a Luhansku a dnes se odehrává na celé jižní Ukrajině. Krym se připojením vyhnul válce. Ruská federace zde investuje a zabezpečuje lidem stabilní životní podmínky a podporu. Krym, jako geopoliticky strategický prostor, osídlený ruským obyvatelstvem, je výsostně ruským prostorem.
𝗞𝗿𝘆𝗺𝘀𝗸𝗮́ 𝗿𝗲𝗽𝘂𝗯𝗹𝗶𝗸𝗮
Jižní a jihovýchodní oblasti, Záporožská, Dnětropetrovská, Nikolajevská, Oděská, Kirovohradská, její obyvatelé, odmítají, po zkušenosti s válkou a ruskou invazí včlenění do Ruské federace. Stejně tak Poltavská, Sumská a s otázkou, Chersonská a Charkovská oblast. Již před válkou, po Majdanu, na územích probíhala referenda o vystoupení z Ukrajiny, podobné těm na Krymu, Donbasu a Luhansku. Názor populace ale zde nebyl jednotný. Vedl k velkým konfliktům uvnitř jednotlivých oblastí.
Myslím, že otázka pokojných, korektně provedených referend, tehdejší revoluční vládou, po roce 2014, pod Jaceňukem, v otázce směřování a správy oblastí by situaci jednoznačně uklidnila situaci.
Dnes, ve válkou zasažených regionech i roky po případném ukončení konfliktu bude situace velmi napjatá. Lidé se budou zpět jen obtížně vracet. Jen do Ruska uteklo před válkou přes 3 miliony lidí. Ti budou v oblasti citelně chybět. Pro jejich návrat do pokojných poměrů bude potřeba udělat obrovské množství práce. A získat obrovské prostředky.
Navzdory válečné situaci, rozsáhlé emigraci, lidé, žijící nyní v jednotlivých evropských zemích se, odhaduji, nakonec budou chtít vrátit do původní domoviny. Válka i zde rozdělila rodiny. Bude trvat řadu let, možná i desítky let, než oblasti na jihu a východě Ukrajiny naleznou klid. Mír v duších.
𝗨𝗸𝗿𝗮𝗷𝗶𝗻𝘀𝗸𝗲́ 𝗿𝗲𝗮́𝗹𝗶𝗲
Podstatou pro budoucnost jižní a jihovýchodní Ukrajiny je spravedlivé a rovné poválečné uspořádání. Zde je klíčové v těchto rozsáhlých oblastech zavést naprosto poctivou a spravedlivou správu, respektující životní podmínky, jazyk, náboženství, občanská a politická práva jednotlivých etnik, rovným a spravedlivým způsobem.
Západní veřejnost jednoduše často netuší, za jakých podmínek lidé zde žili a žijí. Slabý výkon práva, podvázaný výkon soudů, či praktická neexistence kritických médií destruovaly základní pojetí právního státu. Oligarchizace společnosti vedla k ovlivňování politiky, ekonomiky i médií na všech úrovních státu. K oslabení demokratických principů a rozsáhlé korupci. Příjmová nerovnost, reprezentovaná ukrajinskými miliardáři a hrozivě nízkými platy pracujících na druhé straně je jejím typickým projevem. Vnitřní problémy Ukrajiny, reprezentované politiky, kteří namísto řešení vnitřních problémů směřovali napětí proti Rusku bylo standardem. Ruská karta se nakonec projevila i v dění kolem Majdanu. Incidenty jako byl masakr v Domě odborů v Oděse.
Výsledkem byla nestabilita, která se projevila nakonec v podobě občanské války na jihu a východě Ukrajiny. Kde přítomnost na vlastní pěst operujících protiruských a neonacistických jednotek typu AZOV ve střetech s oponenty, nedokázal ukončit ani prezident Zelenský. Nemluvě o činnosti separatistických milicí na straně druhé. Bojové akce měly za následek, podle OBSE, 15 tisíc zabitých lidí již před válkou. Přičemž pozorovací mise OBSE, bez mandátu zasáhnout a cokoliv změnit neumožňovala často zoufalým lidem změnit svou situaci.
Ostrakizace Rusů na Ukrajině vedla k velmi silným náladám v samotném Rusku. A volání po zásahu a ochraně Rusů na východě a jihu Ukrajiny už dlouho před ruskou invazí.
Pro obyvatele ukrajinských oblastí je klíčové žít ve státě, který jim zabezpečí rovná politická a občanská práva, příležitosti, bezpečí, práci a rozvoj. Což Kyjev nedokázal zajistit.
Naopak. Ve vztahu Kyjeva k jižním a východním oblastem je silně cítit přezíravost k osudům a postavení zde žijících lidí. A ta neskončila ani s počátkem války. Je to podobné, jako cítíme i u nás. Kdy zpovykané pseudoelity v pražské metropoli mají obdobně přezíravý pocit k regionům.
𝗡𝗮 𝗷𝗶𝗵𝘂 𝗨𝗸𝗿𝗮𝗷𝗶𝗻𝘆: 𝗔𝗻𝗶 𝗞𝘆𝗷𝗲𝘃. 𝗔𝗻𝗶 𝗠𝗼𝘀𝗸𝘃𝗮.
Válka zde zničila důvěru obyvatel v Kyjev, Západ i Rusko. Odpor k invaderu, Ruské federaci je velmi silný. Oběti války, jako v každé válkou zasažené zemi jsou mementem, které budou rozdělovat ukrajinský a ruský lid po další desetiletí. A ostatně, to byl i záměr této vyprovokované války. Postavit Rusko a Ukrajinu, na základě vyprovokovaného střetu, do vzájemně antagonistického postavení.
Na jihu země jsou ale samotní Ukrajinci zároveň ve velmi skeptickém postavení vůči Kyjevu a kyjevskému režimu. Dění pro Majdanu, pošlapávání práv etnických Rusů, osmiletá válka proti vlastnímu obyvatelstvu, teror, který lidé zažili od polovojenských jednotek a státní bezpečnosti Ukrajiny staví lidi proti Kyjevu. Stejně tak ekonomická závislost, raketově rostoucí státní dluhy či výprodej půdy, která končí v rukou zahraničních korporací. Nechtějí ani Rusko, ani Kyjev.
𝗭̌𝗶𝗱𝗲́ 𝗻𝗮 𝗨𝗸𝗿𝗮𝗷𝗶𝗻𝗲̌
Složitým hlediskem je postavení minoritní a vlivné populace Židů.
Židovský element patři k Ukrajině od nepaměti. Ale vzájemné soužití Židů s ostatními etniky není, podle Ukrajinců samotných, prosto napětí. V minulosti bylo svědkem děsivých událostí. Jejich příkladem je dění během druhé světové války. Kdy byli Židé masově vražděni banderovskými jednotkami OUN a UPA. Je nepochopitelné, že na Ukrajině jsou dnes ulice, pojmenované po Banderovi a dalších představitelích xenofobního a antisemitského nacionalistické politického hnutí. Stojí zde Banderovy sochy a na domech jsou pamětní plakety.
Stejně jako jsou zde naopak v provozu uznávaná centra holocaustu a odkazu historické paměti.
Vzájemně partnerský vztah Ukrajiny se státem Izrael by mohl uspořádat otázku židovské minority.
Za podmínky naprosté svrchovanosti rozhodnutí ukrajinských vlád a představitelů, jejímž úkolem je zastupovat primárně zájmy majorit ukrajinské společnosti.
Jako v případě ruského, či ukrajinského etnika, i zde je určujícím principem zajištění veškerých základních občanských, politických, náboženských práv a svobod na demokratickém principu a principu rovnosti a spravedlnosti.
𝗭𝗮𝗸𝗮𝗿𝗽𝗮𝘁𝘀𝗸𝗮́ 𝗨𝗸𝗿𝗮𝗷𝗶𝗻𝗮
Posledním, složitým bodem je Zakarpatská Ukrajina. Po staletí těžce zkoušená země, etnický kotel velkého počtu národností, Rusínů, Maďarů, Ukrajinců, Poláků, Lemků, Bojků, Židů a Romů. Krajina, která po století usilovala o vlastní autonomii. Už v době, kdy byla součástí Československa. Českoslovenští politici první republiky nebyli autonomii příliš nakloněni. Náš stát investoval do rozvoje vzdálené oblasti, kde dodnes najdeme správní budovy, které vznikly za první republiky. Naši spisovatelé, Karel Čapek, (Hordubal), Ivan Olbracht (Nikola Šuhaj Loupežník) a řada dalších psali o Ukrajině krásné knihy. Jsou součástí našeho společného kulturního dědictví a spojení kulturním poutem.
Po anexi maďarského Horthyho režimem v roce 1939, stejně jako po druhé světové válce pod sovětskou správou (od 1945; potvrzeno v rámci Pařížské mírové smlouvy s Maďarskem v roce 1947) se stala rusínská autonomie pouhým a vzdáleným snem. Sovětská tajná služba NKVD si dala důslednou práci vymýtit myšlenky na autonomii této krásné krajiny. Po roce 1991, při vzniku samostatné Ukrajiny Rusíni vznesli požadavek na autonomii, prostřednictvím referenda o “zvláštní samosprávě”. V němž se většina obyvatel Zakarpatska vyslovila pro autonomii. Kyjev autonomii Zakarpatsku nikdy nepřiznal a Rusíny dál považuje za Ukrajince. A naopak, prohlásil tento požadavek za maskovanou akci Ruska. Rusíni touží po autonomii po staletí. Jsou samostatným etnikem. Beze zbraní a bez opory v mezinárodních institucích. Autonomie, nebo i samostatný nový stát by těžil z výhodné polohy mezi Slovenskem, Maďarskem, Ukrajinou a Polskem. Mohl by být prvním státem, nově přijatým do Evropské unie.
𝗠𝗼𝘇̌𝗻𝗼𝘀𝘁𝗶 𝗽𝗿𝗼 𝘀𝗽𝗿𝗮𝘃𝗲𝗱𝗹𝗶𝘃𝗲́ 𝘂𝘀𝗽𝗼𝗿̌𝗮́𝗱𝗮́𝗻𝗶́ 𝗨𝗸𝗿𝗮𝗷𝗶𝗻𝘆
Čínský plán rozdělit Ukrajinu na dva celky, oddělené Dněprem je čarou na mapě, která nerespektuje životní postoje obyvatel.
Řešením, navrhovaným už během Majdanu 2014 byla federalizace Ukrajiny. Formu federativního uspořádání pro Ukrajinu navrhoval tehdejší viceprezident Spojených států Joe Biden a dnešní americký prezident. Návrh měl za cíl řešit hluboké politické a etnické rozdíly v zemi, zejména situaci v postavení autonomie regionů a ochrany práv menšin.
Podle tehdejšího 𝗕𝗶𝗱𝗲𝗻𝗼𝘃𝗮 𝗻𝗮́𝘃𝗿𝗵𝘂 by se Ukrajina stala 𝗳𝗲𝗱𝗲𝗿𝗮𝗰𝗶́, ve které by regiony měly větší míru autonomie a pravomocí. Tato forma uspořádání by umožnila regionům, jako je Doněcká oblast nebo Luhanská oblast na východě země, mít větší kontrolu nad svými záležitostmi a přispěla by k uklidnění napětí mezi různými etnickými a jazykovými skupinami v zemi.
Bidenův návrh však narážel na různé názory a odpor jak uvnitř Ukrajiny, tak i ze strany Ruska, které bylo znepokojeno možností posílení vlivu Spojených států v regionu. Navzdory snahám o uspořádání federace nebyl plán realizován a Ukrajina se vydala cestou rozporů, které přerostly v ozbrojený konflikt. Byla to kardinální chyba.
Dnes jsou všechny rozumné návrhy dávno zapomenuty ve vřavě války. Ale je potřeba se vrátit až ke kořenu problémů a umožnit Ukrajině i Rusku nabídnout smysluplné řešení.
Jakési rezolutní požadavky ve stylu, ať Putin stáhne vojska a vypadne z Ukrajiny, obvykle prezentují lidé, kteří nemají v nejmenším ponětí o skutečných podmínkách života lidí na Ukrajině.
Federalizace Ukrajiny by umožnila vypořádat se s obrovskými vnitřními problémy státu. Problémy zde žijících etnik, uměle vyvolaných a živených ze všech stran. Přenesla by rozhodování na místní úroveň. Kde místní politické reprezentace, gubernátoři a jejich volené týmy mají lepší přehled o potřebách občanů. Lepší orientaci a vazbu na region. Navíc, příslušnost místních lidí, politiků, představitelů veřejného života k problému, viděná z více stran konfliktu by postupně mohla, při dobrém směřování k mírnění konfliktů, vést postupně k obnově chodu oblastí i země.
𝗙𝗘𝗗𝗘𝗥𝗔𝗖𝗘 𝗷𝗮𝗸𝗼 𝗺𝗼𝘇̌𝗻𝗲́ 𝗿̌𝗲𝘀̌𝗲𝗻𝗶́ 𝗽𝗿𝗼𝗯𝗹𝗲́𝗺𝘂.
𝗠𝗼𝘇̌𝗻𝗼𝘀𝘁𝗶 𝘂𝘀𝗽𝗼𝗿̌𝗮́𝗱𝗮́𝗻𝗶́.
Pojďme si probrat jednotlivé možnosti.
S tím, že o konkrétní možné podobě uspořádání státu rozhodnou aktéři jednání v budoucnu.
𝗗𝗲𝗰𝗲𝗻𝘁𝗿𝗮𝗹𝗶𝘇𝗼𝘃𝗮𝗻𝗮́ 𝗳𝗲𝗱𝗲𝗿𝗮𝗰𝗲:
V modelu decentralizované federace by Ukrajina byla uspořádána jako federace s větším důrazem na decentralizaci moci a pravomocí. Regionální vlády na jihu, východě, ale i severu státu by měly větší samosprávné pravomoci v oblastech jako je daně, sociální politika, školství, zdravotnictví, zemědělství či kultura. Kyjev, Dněpr, Užhorod, Doněck. Tento model by mohl uspokojit potřeby různých regionů a etnických skupin a pomoci zabránit centrálnímu konfliktu.
Rolí kyjevské vlády by pochopitelně zůstávala rozhodnutí o mezinárodní politice, obraně státu, řízení ministerstev financí, hospodářství, v rozhodování o budování páteřní infrastruktury, vnitra, obchodu a pochopitelně zastupování v otázkách jednání s EU a obdobnými hospodářskými, celními a ekonomickými správními organizacemi v Asii či na Blízkém východě. Například BRICS.
Pro centrální kyjevskou vládu bude největším úkolem a výzvou vyřešení obrovských válečných dluhů a obnovy Ukrajiny. Ochrana domácího prostředí před západními finančními invadery po ukončení procesu „kreativní destrukce Ukrajiny“. Vytvoření politického rámce, umožňujícího začlenit Ukrajinu do EU a zároveň navázat a budovat naprosto korektní vztahy jak s Ruskem, tak i ostatními zeměmi bývalého SNS – Běloruska, Kazachstánu, Arménie, Ázerbájdžánu, Kyrgyzstánu, Moldavska, Tádžikistánu, Turkmenistánu, Uzbekistánu a Gruzie. Ukrajina má možnost stát se rozvíjející, tranzitní zemí pro mezinárodní obchod a spolupráci na ose Paříž-Berlín-Moskva, a také se stát cílovou destinací projektů Číny prostřednictvím Hedvábné stezky. Ale to bude potřeba mít v čele Ukrajiny vládu, která uvažuje v měřítcích budoucnosti, rozvoje, spolupráce a nikoliv válečného avanturismu.
Jinými formami uspořádání** jsou 𝗮𝘀𝘆𝗺𝗲𝘁𝗿𝗶𝗰𝗸𝗮́ 𝗳𝗲𝗱𝗲𝗿𝗮𝗰𝗲, 𝗸𝗼𝗻𝗳𝗲𝗱𝗲𝗿𝗮𝗰𝗲, 𝗸𝗼𝗻𝗳𝗲𝗱𝗲𝗿𝗮𝗰𝗲 𝘀 𝘃𝘆́𝗷𝗶𝗺𝗸𝗮𝗺𝗶, 𝗰̌𝗶 𝗻𝗮𝗽𝗿̌𝗶́𝗸𝗹𝗮𝗱 𝘀𝘆𝗺𝗲𝘁𝗿𝗶𝗰𝗸𝗮́ 𝗳𝗲𝗱𝗲𝗿𝗮𝗰𝗲 𝘀 𝗽𝗼𝘀𝗶́𝗹𝗲𝗻𝗼𝘂 𝘂́𝗹𝗼𝗵𝗼𝘂 𝗿𝗲𝗴𝗶𝗼𝗻𝘂̊. Každý z těchto modelů má své výhody a nevýhody a vhodnost konkrétního uspořádání závisí na historických, kulturních a politických faktorech dané země. Je otázkou detailního zkoumání a následných jednání určit, který model by byl pro Ukrajinu nejvíce vhodný. S ohledem především na přání samotných Ukrajinců a budoucnost země.
Je to práce pro zkušené politology, diplomaty, ekonomy s detailní znalostí podmínek státu, regionu, mezinárodních vztahů.
𝗢𝗱𝘁𝗿𝘇̌𝗲𝗻𝗶́ 𝗷𝗶𝘇̌𝗻𝗶́ 𝗰̌𝗮́𝘀𝘁𝗶 𝗨𝗸𝗿𝗮𝗷𝗶𝗻𝘆 𝗮 𝘃𝘆𝗵𝗹𝗮́𝘀̌𝗲𝗻𝗶́ 𝘀𝗮𝗺𝗼𝘀𝘁𝗮𝘁𝗻𝗲́𝗵𝗼 𝘀𝘁𝗮́𝘁𝘂
Je nutné také zvážit objektivně i možnost vytvoření samostatného a nového státu. Jakým by v případě jižních a východních částí Ukrajiny mohl být vznik samostatné jižní Ukrajiny.
Existují zde politici, jejichž myšlenkou a politickým programem je fungující stát, který uchovává přátelské vztahy jak k Západu, tak k Ukrajině, tak k Rusku. Jak k zemím na jihu, Turecku, k zemím střední Asie, tak k evropským zemím. Kteří neodmítají Spojené státy, za podmínky, že USA se přestanou vměšovat do jejich vnitřních záležitostí. Přejí si mír, obchodní spolupráci s evropskými zeměmi, Ruskem i jižními sousedy. Kulturní výměnu, technologický rozvoj vlastní země a dobrou správu, zaručující obyvatelům perspektivu a kvalitní život.
Ekonomiku ve vlastních rukou a nikoliv v držení zahraničních korporací. Během ukrajinských voleb posledních let byli tito politici pokaždé vytlačeni na okraj veřejného zájmu. Ale Ukrajinci samotní v soukromí preferují přesně tento typ politiků.
Možnost vzniku samostatné jižní Ukrajiny, při nemožnosti prosazení jiných vhodných způsobů řešení politické situace, jako jsou různé formy federace, či konfederace pro jih a východ Ukrajiny je řešením, které by regionům a oblastem umožnilo vytvořit stát, který zahrnuje rozhodující pravomoci.
Tzn. vládu, plně řídící mezinárodní vztahy. Vnitřní bezpečnost, armádu, policii a ministerstvo vnitra Ekonomiku země, finanční a monetární politiku. Vlastní nezávislou centrální banku. Nezávislé a spravedlivé soudnictví. Řízení strategických investic. Spolupráci a začlenění do EU. Obranný status a dohody o mírovém uspořádání vztahů s Ruskem.
Lze očekávat, že napětí mezi Kyjevem a Moskvou přetrvá i několik generací. A stejně tak mezi Kyjevem a jihem Ukrajiny. Napjatý vztah by v praxi znemožňoval obnovu a rozvoj oblastí v ukrajinské režii.
Jižní a především jihovýchodní části Ukrajiny těží z úzké provázanosti na Rusko. V etnickém složení populace má výrazný podíl ruská menšina. Pro Rusko samotné je rozhodující mít ve svém okolí stabilní a prosperující státy. Než nestabilní státy s obrovskými vnitřními problémy a rozpory, kde politici, ve snaze vyhnout se odpovědnosti za vlastní chyby vládnutí označují Rusko za zdroj problémů.
Správa formou fungující federace je možná nejlepším řešením. Se schopnými gubernátory, odpovědnými týmy, budující systematicky prosperující oblasti a takto úspěšnou Ukrajinu.
Ukrajinu po válce čekají velmi krušné časy. V souboji s těmi, kdo jí nyní ochotně poskytují půjčky a ženou do prodlužování konfliktu. S obrovským vlivem oligarchů. S podvázanými aktivy v držení korporací. Požadavek na vznik samostatné jižní Ukrajiny by novému státu umožnil nastavit nově pravidla pro politiku i ekonomiku země.
Je neveřejným tajemstvím, že podíly na poválečnou obnovu Ukrajiny jsou už nyní doménou amerických kapitálových společností typu Black Rock. Jsou jich desítky, a těžce poškozená a zadlužená Ukrajina se tak může stát v podstatě ovládaným dominiem těchto společností. Podobně, jako se tomu stalo v otázce držení ukrajinské půdy prostřednictvím ovládání ukrajinských agrárních společností.
Samostatně operující jižní Ukrajina by mohla získat podstatně silnější manévrovací prostor pro vyjednávání o podmínkách rozvoje vlastního území. Při dobré správě by se zde mohl setkávat a také utkávat kapitál a vliv západní, ruský, čínský. Z konkurence přístupů a zdrojů by mohla těžit samotná země. Zelenskyj, který za Ukrajinu se svými americkými partnery dohodl rámec spolupráce v hodnotě stovek miliard dolarů v podstatě nominoval jasně definovanou strukturu příštích správců země.
Myslím, že Ukrajina samotná a její příští vlády by měly silně zvažovat, nakolik je tento vliv pro samotnou Ukrajinu přínosný.
𝗠𝗶́𝗿 𝘇𝗻𝗮𝗺𝗲𝗻𝗮́ 𝗻𝗮𝗯𝗶́𝗱𝗻𝗼𝘂𝘁 𝗽𝗿𝗼𝘃𝗲𝗱𝗶𝘁𝗲𝗹𝗻𝗮́ 𝗿̌𝗲𝘀̌𝗲𝗻𝗶́
Různé formy politického uspořádání, poskytnuté obyvatelům Ukrajiny, by pomohly najít cestu z hrozivého střetu.
O životě národů by neměly rozhodovat zbraně. Neměly by o nich rozhodovat válčící strany. A neměly by o životě lidí na Ukrajině rozhodovat mocnosti v pozadí konfliktu. Natož dravé finanční struktury, parcelující si s předstihem svá příští dominia.
Pouze obyvatelé samotní.
Vznik federace, konfederace nebo samostatných nových států by umožnil otupit ostří mezi kyjevským režimem a Ruskem, mezi Kyjevem a jižními a východními oblastmi Ukrajiny a umožnil by Ukrajincům udržet si vlastní stát. Základním axiomem je pravidlo, že při uspořádání Ukrajiny bude potřeba přistupovat k hranicím státu především z pohledu zde žijících lidí.
Je to jejich země, jejich krajina a jejich osud.
𝗣𝗹𝗲𝗯𝗶𝘀𝗰𝗶𝘁, 𝗿𝗲𝗳𝗲𝗿𝗲𝗻𝗱𝘂𝗺, 𝗮𝗿𝗯𝗶𝘁𝗿𝗮́𝘇̌𝗲
Historie ukazuje, že poté, co je rozhodnuto o rámci příštího uspořádání, přijdou na řadu referenda, volby a plebiscity. Období plebiscitů, referend a jednání o státoprávním uspořádání je velmi citlivě vnímané obyvateli, napjaté a provázené velkými spory. V žádném případě nesmí být zájmy a názory lidí z procesu jakýmkoliv způsobem vytlačeny, potlačovány, nebo směřovány. Klíčem k rozhodnutím na generace dopředu jsou vždy svobodné volby. Jejichž výsledek musí být mezinárodně respektován.
Kvůli bezpečnosti by na územích Ukrajiny měly bezpečnost po několik let střežit vojáci z neutrálních států, za přímého dohledu médií. Nikoliv vojska mocností.
Výsledek plebiscitů, vzniklý ze svobodné vůle občanů, by byly povinny státy respektovat.
Výsledek plebiscitů by měl být závazný především pro bojující strany. Tam, kde lidé svobodně zvolí možnost federace, konfederace je nucen Kyjev vyhovět volbě občanů. Tam, kde lidé svobodně zvolí přistoupení k Rusku, je Kyjev povinen vyhovět jejich volbě. Tam, kde lidé odmítnou volbou žít pod ruskou správou, je Rusko povinno zabezpečit stažení okupačních vojsk a předání i obsazených území do správy Ukrajiny.
Férové, objektivní a poctivé řešení je jedinou cestou, jak do budoucna zabezpečit stabilitu jak Ukrajiny, tak i Ruska.
Budoucnost spočívá také v tom, že dnes bojující státy se stanou součástí společného evropského prostoru. Pro budoucnost Evropy je začlenění jak Ukrajiny, tak Ruska zásadní věcí. Spolupráce Evropy a těchto dvou silných a významných zemí může otevřít Evropě cestu k obrovskému rozvoji.
Musí se ale odehrávat pouze na principu vyrovnaných parit a win-win strategií přínosných pro strany.
𝗡𝗼𝘃𝗮́ 𝘀𝗽𝗿𝗮́𝘃𝗮 𝗻𝗮 𝗻𝗼𝘃𝗲̌ 𝗿𝗲𝗸𝗼𝗻𝘀𝘁𝗿𝘂𝗼𝘃𝗮𝗻𝗲́ 𝗨𝗸𝗿𝗮𝗷𝗶𝗻𝗲̌
Oblasti by poté postupně přešly pod správu centrálních vlád v Kyjevě, či v případě jednoznačně prorusky orientovaných oblastí, Moskvě.
Nebo, v případě federativního, či konfederativního uspořádání, či v případě vzniku nových ukrajinských států, do nových správních sídel. Například v Dněpru (dříve Dnětropetrovsk) pro jižní Ukrajinu a Užhorodu pro Zakarpatskou Ukrajinu
Moskva, Kyjev či případné nové správní metropole by občanům zajistily potřebná práva a ochranu, zmírnily by napětí a umožnily místním vládám na svěřených územích obnovit důvěru v politický i ekonomický systém. Vlády by obnovily chod infrastruktury. Na troskách poničených měst by zahájily obnovu a novou výstavbu. V režii nikoliv zahraničních investorů a dravců finančního světa, ale soustředěně, v režii ruského, ukrajinského nebo autonomního státu. Tak aby benefity z růstu a nového rozvoje oblastí plynuly do státních pokladen Ruska, Ukrajiny či nových autonomních států. A nikoliv do zisků západních korporací. Je obrovským rizikem, když o budoucím ekonomickém modelu Ukrajiny nyní rozhoduje současná vláda bez parlamentních nebo participativně-demokratických konzultací a voleb.
𝗭𝗮𝗯𝗿𝗮́𝗻𝗶𝘁 𝘃𝗮́𝗹𝗰𝗲 𝘃 𝗘𝘃𝗿𝗼𝗽𝗲̌ 𝗶 𝘃𝗲 𝘀𝘃𝗲̌𝘁𝗲̌
Zde, tedy, v kostce a značném předstihu před příštími událostmi, v dobré víře, ve víře v dobrý život lidí na Ukrajině, s úctou k jednotlivým zemím a lidem, kteří zde žijí, pro inspiraci politiků, předkládám myšlenky, souvislosti a řešení.
Smyslem není v žádném případě zasahovat do vnitřních záležitostí Ukrajiny nebo Ruska.
V textu opakovaně hájím postavení ukrajinského lidu. A stejně tak hájím rovné postavení ruského lidu. Nemám jiný, než neutrální a věcný pohled, směřující k jádru věci.
Tato úvaha má jiný smysl. Jejím jádrem je snaha oslovit západní politiky, politiky a veřejnost ve vlastní zemi, v zemích střední a východní Evropy, s cílem otevřít vážnou debatu o cestě, vedoucí k míru.
Je to čistě inspirativní text člověka, který vnímá, že k eskalaci konfliktu v evropském měřítku, podobně jako v roce 1914 stačí špatné rozhodnutí několika málo vrcholných představitelů moci. Následovaly dvě zničující světové války. Ukrajinský konflikt na pomezí civilizačních okruhů se může stát přesně tímto typem otevřené Pandořiny skříňky.
Obávám se ale, že jakkoliv budou spravedliví lidé hledat cestu k míru, válečné běsnění nebude možné zadržet. O budoucnosti Ukrajiny, Ruska, Evropy i světa rozhodne zuřivý střet zbraní.
Politikům, kteří mají v tuto chvíli hlavách jedinou neodbytnou myšlenku, prodlužovat a prohlubovat konflikt a riskovat jeho další eskalaci, s nepředvídatelnými následky řeknu pak jen jediné.
Jdete cestou, která vede k rozsáhlé válce.
Válka nakonec přijde i vašim dveřím. Vaše vlastní děti vás za to proklejí.
dm | 29.03.2024
Přečtete si také
Zánik. Part I., prolog | Řím.
Zánik. Part II. Zvěst o jiné civilizaci
příště: Jak rozbít Rusko. Plány a realita
KOmentář jsem nakonec smazal – děkuji.
Škoda. Určitě byl zajímavý.
Mně v celém textu neodpovídalo skutrečnosti to propagované “rozparcelování” Ukrajiny a taky to, že vlastně připouští “územní zisky”, realizované rozšířením války za hranice.Ukrajiny.
A v neposlední řadě i ta výzva k příměří. To “příměří” by pro Rusko byla v podstatě kapitulace, což je neakcepovatelné.
Z Ajronetu – Zelenský vůbec poprvé připustil porážku Ukrajiny ve válce a v rozhovoru pro CBS vedl “divné řeči” o tom, že lidé jsou důležitější než navrácení ztracených území! Navíc se vyhnul odpovědi na přímou otázku, jestli ještě pořád věří ve vítězství Ukrajiny a navrácení celého území! Prý to nezávisí jen na bojových výsledcích! Moderátoři ve studiu jen lapali po dechu! Něco se děje!
Tak tohle byl opravdu šok, a to nejen pro moderátory americké televize CBS, ale úplně pro všechny válečné jestřáby a chciválky. Volodymyr Zelenský totiž v posledním rozhovoru pro americkou televizi CBS vedl opravdu velmi divné řeči [1], které se naprosto vymykaly všemu, co jsme dosud od něj slyšeli. Zelenský totiž na dvě zásadní a naprosto stěžejní otázky odpověděl tak vyhýbavě a tak neurčitě, že to vyděsilo nejen moderátory v americkém studiu, ale především i ukrajinské novináře.
Zcela pryč je kdysi nezlomné přesvědčení Zelenského o vítězství Ukrajiny a o vyhnání Rusů z celé Ukrajiny, včetně Krymu, protože v posledním rozhovoru bylo již jasné, že všechno je najednou zcela jinak.
Jooooo,tak proto řezník Syrský najednou potřebuje méně vojáků……🤓
Co si myslí a říká Zelenský je naprosto nepodstatné, je to ,,mrtvý muž,,. Zaprvé nic sám neřídí a hlavně se sobecky stará jen sám o sebe. Klasik, jako většina našich politiků.
Viz zpráva https://www.aktualnikonflikty.cz/viewtopic.php?f=14&t=5&start=19260#p381871
a ta další…
——-
»Zelenskij propustil své poradce – je mezi nimi i prezidentův dlouholetý přítel a obchodní partner ve společnosti Kvartal-95 Serhij Šefir.
Shefir byl nejen poradcem ukrajinského prezidenta, ale také jeho dlouholetým přítelem a obchodním partnerem ve společnosti Kvartal-95. Kromě toho vyhodil jeho poradce Radutského, Trofimova, Verbitskou a Ustenka. Funkce byla zbavena i zmocněnkyně pro dobrovolnickou činnost Puškareva.«
»Zelenskij na příkaz USA rozpráší svou kliku: Zelenského dlouholetý přítel a partner vyhozen a s ním i zástup úředníků«
——-
Řekl bych, že “propustil” ty své kolegy proto, aby včas stihli utéct…?
πα½
Titanic se potápí…….a tentokrát se Banderonacistán potopí, až na samé dno 🤓
Tak tenhle človíček by měl radit ” Putinovi” a už by bylo po Rusku. Demokratizace se vám zachtělo, přesně takové jaká panuje tady. Copak asi tak chlapče víš o celé historii Ruska? Takže oni tedy Rusové nebudou chtít být věčně očerňováni, napadáni ekonomickými sankcemi, tak asi dle tebe budou muset kleknout na kolena a odprosit zbabělce, kteří je s takovou přesilou napadají, že? Což takhle se raději soustředit na škůdce zemské u nás a v Evropě, kteří vyvolávají válku a pro lid připravují otrokárnu ve jménu NWO. A že tady jsou škůdci dosazeni proto aby škodili, o tom snad nikdo nepochybuje. Lasice v kurníku také nevegetí aby se mazlila s kuřátky. Proboha, Rusko má právo žít si svůj život dle vlastního uvážení. Nikoho z těch evropských zdegenerovanců neohrožuje. Vy ohrožujete je, chcete jejich nerostné bohatství a území, už se tím dlouhodobě ani netajíte. Rozdmýcháváte protiruské nálady, lidé jako ovce věří profláknutým politikům a médiím, protože té většině už vůbec nefunguje šestý smysl, který by je měl varovat před takovými, kteří tuto Evropu řídí. A ještě jedna věc, proč mají všichni chuť pouze radit Rusům, zkuste pro změnu radit amíkům a západoevropanům jak mají žít.
1***
@ Pavel 1+
Dovolím si tvůj komentář také podepsat. Článek je takový dort pejska a kočičky, vod všeho něco. Myslím, že podrobný návody tohoto typu, jak objevit vzorce fungování celýho světa a vesmíru, už tady byly a jsou. Bible, Korán… Škoda slov.
Fuj Korán 🤮🤮🤮🤮🤮😡
Super názor, takhle je to správně.
1+++
Bože, odpusť autorovi článku jeho bludy, neboť neví co za bláboly napsal.
válkám zabraňují po ukončení válek vítězové k platebním příkazům na náhradu válečných škod válečnými agresory, bude velmi důležité, kdo bude vítěz a koho vítěz války na Ukrajině prohlásí za agresora, za organizátora, za vyvolávače,…..pokud to budou samotní Ukrajinci, tak UA asi zanikne!!!
potom RF zřejmě prodá pozemky svým hospodářům zemědělcům a ti je propachtují Číňanům Egypťanům Indům všem co mají nouzi s potravinami, to bude hlavní výnos k úhradě válečných nákladů RF, ….. možná se budou na škody skládat i členové KoZa včetně ČR,….jsme na bankrot!!!
Otroci na prodej se vším všudy. Ona se 6demolice chová snad jinak panáčky?
Regiony, kde v referendech zvolili členství v Rusku, mají cestu zpět jen přes další referendum ! (to by se tam za pár let mohlo opakovat, aby to bylo celému světu i jim samým jasné…)
Nikdo jim jejich zemi nebude brát a vracet Ukrajině… Bylo to vítězství Demokracie, že země patří lidem, kteří tam žijí, a vládce si mohou v referendu vybrat a to i přes hranice, nad Feudalismem “Teritoriální Integrity”, snažícím se tvrdit, že území patří vládcům v metropoli a obyvatele odtud mohou vyhnat nebo vyhubit… Tohle se tam už vracet nebude…!
Federace na Ukrajině nemůže fungovat, je tam příliš mnoho lží a nenávisti, a vražd a touhy po pomstě…
πα½
Zločinci,fašisté a násilníci odejdou do Čech a zbytek se žrát mezi sebou nebude.Až na pár výjimek – zbytek zloduchů.
Holt z Banderonacistů musíme udělat lovnou zvěř ☠️
I já jsem pro mír. Jenže problém je v Chazarech na Ukrajině. Od Židů se liší již tím, že své židovství pouze předstírají, podvádějí, vraždí a byli a dnes stále jsou základem banderovského nacismu. Není náhodou, že bývalý Chazaristán je podporován globální chazarskou mafií. Právě toto propojení je zásadním faktorem, pro který začala SVO a skončí pouze likvidaví všeho chazarského na území bývalé Ukrajiny, která již jao stát neexistuje, neboť jde o loutkový kyjevský režim řízený globální chazarskou mafií. Proto se představitelé RF několikrát vyjádřili, že očištění ukrajinského území od nelidských Chazarů vyžaduje trvalou kontrolu celého tohoto území s odpovídající státoprávní konstelací. Je tedy naivní se domnívat, že vše vyřeší pouze referenda. Ta mohou proběhnout až po likvidaci globální chazarské mafie.
Jděte už do háje s těmi vašimi věčnými Chazary.
Ti Židé, ktetří do jisté míry řídí “svět” dodnes pocházejí z kmene Lévi už od dob, kdy o Charazeské říši nebylo ani stopy.
Ta vznikla až kolem roku 650 n.l. – na rozdíl od izraelského kmene Lévi, který existoval už v “biblických dobách” a mezi ostatními kmeny měl zvláštní postavení. Jen jeho příslušníci měli privilégium vykonávat kněžské služby = vládnout nad ostatními židovskými kmeny.
Mýlíte se a je to přesně tak, jak píše Přemek…
Dnešní Židé nepochází z těch biblických, jsou to Chazarové a Evropští konvertité (němci,poláci,češi,ukrajinci)…
Víte, ti původní židé tam zřejmě byli tmavší pleti podobně jako Palestinci, nebo jako Sefardové… Tihle Bílí jako polák Netanjahu jsou falešná Synagoga Satanova… “Hle, dávám ti ze synagogy Satanovy ty, kdo o sobě říkají, že jsou Židé, a nejsou, ale lžou.” se píše (Zj3:9) konkrétně o “židech” v USA… Víte, a nejen proto, že se to tam píše, ale proto, že to tak je…
πα½
Chazaři nebyli semité, ale pocházeli z turkického národa, údajne nejasného původu,
A mimochodem – rozdíl je v těch létech jejich existence.
“Biblické doby” mají k létům 650 nového leropočtu hodně daleko. Zrovna tak jejich “civilizace”. Chazaři byli původně kočovný národ, což se nesrovnává s tisíci léty existence Semitů a těžko čekat, že by převzaly jejich úlohu v dnešním světě a že by se jí Semité jen tak vzdali.
Navíc vědci docházejí při svém studiu k velmi rozdílným závěrům. Takže záleží jen na výběru, čemu vcěřit.
Zdejší diskutující inklinují k bezduchému opakování toho, co četli /slyšeli jako první informaci.
Myslíte, že se někdoi obtěžoval si cokoliv ověřivat? A nejen v tomto případě..
Mají k biblickým dobám přes 2 300 let – když vyrazil Abram někdy kolem r. 1740 př.n.l. z Uru do Kanaánu nebyl po nějakejch Chazarech ještě přes dva tisíce let ani smrad. Tedy byl, někde ve střední Asii, kde se svými stády ještě skoro dvaapůl tisíce let posmrádali, než se dali na odírání obschodníků – tím myslím poplatky za tranzit zboží. Zkrátka současní Židi nejsou Semité a proto neexistuje ani antisemitismus a basta! Ach jo…
A právě to tvrzení, že Ashkenazi jsou původem Chazarové a Evropští konvertité, je zároveň tvrzením, že s Abramem / Abrahamem nemají vůbec nic společného, že je to ukradená identita…
πα½
Ale snad se momentálně dohadujeme (resp. tím došlo k takové detailní diskuzi), kdo celá staletí více či méně zasahuje do “řízení světa” a ne o jejich původu.
.
A Chazaři to – kdyby nebyly i jiné pochybnosti, už jenom podle délky trvání jejich říše, být nemohli.
Neměli prostě dost času:
Albi, pusť si seriálově – jinak je to dost dlouhý (2:12) – toto:
https://www.youtube.com/watch?v=HNQ8IVK7-Hc&t=4468s ,
nebo si aspoň klikni na časy 56:35, 1:16, 1:33, 1:48:33 a především pak to, co řekne Vlášek v 1:57:24. Což je ostatně i důvod, proč po prostudování nejsem schopný přijmout KSB.
Jo, a z toho, že by mě nějak ovlivnilo toto vidko, mě podezírat nemůžeš – my se kvůlivá GP kousli 12.3. a toto vidko se vyplesklo o 10 dní později.
K tomu vidku – Danny dle mého hodně vaty a rozvrkočené myšlení, ale některá info stojí za to (proto jsem ho napřed proklikával, a až pak si pustil celé vidko), ale Vláška si stojí za to si poslechnout.
Ale abychom si rozuměli – já se ti nesnažím vtlouct do hlavy svůj pohled na věc. Jen ti nabízím k úvaze (nejen) svůj pohled.
Což ovšem neznamená, že se případně v předmětné věci opět nekousnem. Bohužel.
Díky, podívám se.
Zidi biblickych casu se nazyvali Hebrejci. Byli to rovnez kocovnici jako pozdejsi chazari, coz se muzete docist v Bibli. Semite nejsou pouze puvodni zidi, ale take arabove. Abraham pochazel z davneho mesta Ur (dnesni Irak) a putoval po ruznych mistech na BV se svou zenou Sarou, svym otcem a synovcem Lotem, nez se usadil v okoli Kadeshe jakozto cizinec, coz je v Bibli zdurazneno (Genesis 20:1)
V te dobe na tom uzemi zili Kanaanci, kteri byli pozdeji zidy vyvrazdeni a uzemi zabrali a rozdelili si podle svych dvanacti kmenu.
V roce 70AD Rim srovnal Jeruzalem se zemi vcetne Salamounova chramu, kde byly peclive ulozeny vsechny pisemne rodokmeny, tudiz v dnesni dobe zidi nemohou prokazat z jakeho kmene pochazi. Zbytek porazenych zidu se rozutekl do sveta, hlavne do jizni Evropy jako Italie a Spanelsko.
Skutečně? S kým tedy bojoval Hadrianus o šedesát let později a čí území přejmenoval z Judeji a Samařska na Palestinu, po už, rukou Babylónskou a Perskou půl tisíciletí vymizelých nepřátelích Židů Pelištejnech, aby tím za á Židy ponížil a za bé aby zahladil sebemenší památku po jejich osídlení, když už dle vás na tomto území nebyli, neb se už šest desetiletí před tím rozutekli do světa? Vyvražděni Židy?
A co vám takhle říkají Féničané, potomci oněch vašich “vyvražděných” Kananejců? Nic? A že původní, skuteční Pelištejni, nebyli Semité, ale Indoevropani – jeden z tzv. mořských národů, původem pravděpodobně z Kréty – taky nic?
A že ti vaši “palestinci” nemají se skutečnými Pelištejci, tím méně s nějakým “historickým nárokem” proto co dělat ani omylem, taky nic? A že ve skutečnosti Pelištejnce ve 4 stol. př.n.l. vyzmizíkovali Babylóňané a Peršané, nikoli Židé, taky nic?
Nemáte v tom drobátko guláš? Ale o co větší guláš, o to více spravedlivého rozhořčení a plamenného židobijství, že.
Nemáte pravdu! Vy v tom máte guláš! Dějiny sice píší vítězové a vy v nich radostně plavete ( v zoně naplaveniny židovských lží a Vantikánských dezinformací) nicméně přiznávám Vám, že máme údajnou svobodu ? Každý ze sebe může udělat vola, jak na Vás pozoruji , vidím!
Jste tajtrdlík!
Skuteční ,, indoevropani” takový protimluv ..Váš ..nevím , že by tu byla kdy Indie, prostě žvaníte nesmysly!Ovšem ,, demokraticky. Přečtete si Dějiny židovských válek!
Nechtěl jsem Vás rozrušit!
Je docela bizarní jak se tady všichni hádají o nějaké dávné historii,o které nevíme prakticky nic a nikdo neuvádí žádné prameny odkud čerpá svá tvrzení.Občas se objeví zmínka o jakési bibli,což je obzvlášť úsměvné,ještě že nikdo nezmiňuje neposkvrněné početí,případně nějaké zázraky.
Přesně tohle jsem ještě včera večer chtěl napsat, nebo něco v tomhle podání. Koneckonců že mluvím pravdu a já nelžu, se zmiňuji u jiného článku. 😊Tak tedy, my se tuna kdovíjak trumfujeme, kdo z nás přinese nejpůsobitější informaci, jak to tenkráte vůbec bylo. Přitom čerpáme z archívů, které nemusí vůbec odpovídat pravdě. My víme kulové o 68, natož o 89 a jak to bylo během IIWW víme úplný bobek. Je to vcelku úsměvné. Ani nevím proč to píšu, já jsem obyčejný kluk ze vsi, umrněnec, ale ti chytřejší? se divím. Kdybychom radši zvedli zadky a upravili nynější historii ve které žijeme. Ach jó. 🙄🤦♂️
Stando,
nenechte nechuť k Milanovi cloumat vaším majestátem! 🙂
Wiki:
“Chazarská říše, resp. Chazarský kaganát, je název zaniklého státního útvaru na pomezí východní Evropy a Asie, …. Říše vznikla v letech 661–678 na troskách Starého Velkého Bulharska. Již od roku 618 jí vládla západoturkická královská dynastie z rodu Ašına. ..”
Chazaři byli jediným nehebrejským etnikem, které hromadně přijalo židovské vyznání”!!!.
A níže:
Příbuznost se Židy:”Existuje názor, že většina současných Židů jsou etničtí Chazaři. …
Naprosto odlišné výsledky byly zveřejněny ve studii DNA, …. Výsledkem této studie bylo, že aškenázští Židé jsou příbuzní jiných semitských národů (čímž vyvrací chazarskou hypotézu (sic!). …
Na genomu 1287 Židů pocházejících z osmi židovských a 74 nežidovských populačních skupin vyplynulo, že většina z nich pochází geograficky z oblasti mezi Kavkazem a Kaspickým mořem,”
A to nejdůležitější k vaší reakci na Milana:
“Jiné současné studie dospěly ke genetické afinitě s jihoevropskými národy, např. Italy”.
Takže si nehrajte na mistra světa, pochybuji, že máte víc a přesnějších informací než jakkoliv nedokonalá tetka Wiky.
Jestli tam píší, že “většina z nich pochází geograficky z oblasti mezi Kavkazem a Kaspickým mořem,”, tak to je přesně ta Chazarská říše, která byla mezi Kavkazem a Kaspickým mořem…
A jiní našli příbuznost se Sicílií…
Ohledně Wiki, tohle tam bude žhavé téma a bude zřejmě poněkud cenzorované…
πα½
To nijak nepopírám, jen nevěřím, že organizace Chazarské říše dosáhla za těch pouhých asi 350 let (údajně zanikla do začátku 1. stolení n.l.) tak dokonalé úrovně jako tisícileté existence (nejen) židovských společenství.
A že by s takovou historií ovládali celý svět až do dnešních dob, se mi zdá být čirou utorií – zatímco ty “staré” civilizace, které za sebou mají x-let “praxe” v organizování a řízení se nečinně dívaly???
Nakonec to vidíme dnes – kde jsou Chazaři, kteří podle zdejších diskutérů, kterým jsem tím vzala oblíbenou hračku pořád světu škodí – a jak stále životaschopný (jen si to přiznejme) je Izrael, navazující na celou dávnou historii židovstva a to přes všechno, co je postihlo a že toho nebylo zrovna málo.
Ježíšmarjá Albi! Tím překlepem, první století namísto první tisíciletí, sis naběhla a nic tě nezachrání, že je to, vzhledem k předešlému, evidentní překlep.
No jo, máš oravdu. A díky za opravu.
Mínusy mi nevadí – já je tak nějak obecně, tj. u kohokoliv “vnímnu” až při nějakém upozornění, které se mihne diskuzí.
Tady na Západě to Chazaři ovládají až od 16. století, to měli od 9. století, kdy je Rusové vyhnali z Chazárie, dost času…
Zbohatli především na “Východoindické” společnosti…
A stejně jako Chazarský “Izrael” – to jméno prostě ukradli a nepatří jim…
To když mají filosofii – vykořisťuj a podváděj všechny, kdo nejsou z “naší” Mafie, a lži a vraždi ale tak, aby se na to nepřišlo, tak mají nefér výhodu proti těm, kteří zastávají filosofii, přikazující morálku, soucit a svědomí…
πα½
Proč by tu neměla být Indie – matou vás zřejmě současné názvy. 🙂
Co říkáte téhle informaci:
“… současné studie dospěly ke genetické afinitě s jihoevropskými národy, např. Italy.”
https://cs.wikipedia.org/wiki/Chazarsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e
Ááále, prdlajs. Ajnštajna mate, že Pelištějni byli Indoevropané, a páč neví, co to značí, tak do toho namontoval Indii. Ach jo….
Ale s genetickou afinitou bych na něj moc nechodil, pro tu jeho anifitu s volem. Mohla by se mu ještě přežhavit mozkovna a bouchnout mu dekl.
Aha… Tak když si tam ten odstavec přečtu, je zřejmé, že někdo publikoval takovou studii, pak se na to vrhlo několik tuctů židovských “vědců”, kteří se snaží dokázat opak, a poslední větou tam o “studie DNA z roku 2022” to opět vrací, že tam ta příbuznost zřejmě je…
Především jsou velmi smíchaní a podle toho, který vzorek si vyberou, tak najdou pokaždé něco úplně jiného…
πα½
Máš pravdu. Každý ze sebe může udělat vola.
Ale jsou i výjimky. Někdo se jako vůl už narodí.
Ty vole, vždyt ty ani nevíš, že i ty jsi Indoevropan! Navíc jsi natolik oprsklej, mě taháš za fusekli. Žádné “Dějiny židovských válek” neexistují. Jen to, co si kdo sám vypídí. Takovéhle triky si zkoušej na někoho ze své krevní skupiny. Máš šanci, že bude dost bl-bej na to, aby ti to sežral, protimluve.
Zkuste vyhledat “Josephus Flavius”, ten sepsal dílo na toto téma.
https://www.antickysvet.cz/25865n-josephus-flavius
Nojo, máte recht, ale ne s názvem “Dějiny židovských válek”.
Ten pako, čo ti dal mínusku, dal zároveň mínusku sám sebe a svojej hlúposti. Stačí sa povzdelať a nehltať sprostosti a klamstvá kolotočiara.
Aj po roku 70 žili židia na území Palestíny, až do dneška, nie všetci sa rozutekali alebo stali zajtcami.
Hebrejština je řeč, ne označení etnika.
Ti Hebrejci, kteří se tak nazývají tvoří malou, izolovanou skupinku – tedy bez většího vlivu – na rozdíl od Izraelitů.
Děkuji za vysvětlení rozdílů 👍🙋
Však také dnešní Židé nejsou žádní “semité”… Semité jsou například ti Palestinci…
https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Principal_component_analysis_of_human_genetic_diversity
(tam viz třeba Levant… jenže si pamatuji ještě aspoň jeden, který odtamtud ale mezitím zmizel…)
Ale máte pravdu v tom, že záleží na tom, kdo ten výzkum dělá a komu je dáno to zveřejnit…
πα½
Přesně, proto ta obrovská až nesmyslná zarputilost Chazarů v sankcích a vyžadování jednoty vazalských států. Chazaři dlouhodobě plánovali návrat na svoje bývalé historické území. Rozpadem SSSR jim svitla velká naděje že by se konečně mohli vrátit na území, které je pro ně strategicky významné a z něhož byli kdysi dávno vyhnáni. A že to byl plán reálný na návrat potvrdil v roce 2012 i chazar Henri Kisinger který prohlásil , že Izrael zanikne nejpozději do deseti roků. Od II. sv. války nebyl v celém světě přes všechny války a že jich bylo, žádný konflikt tak urputně medializován, sankcionovan jako tento. Naposledy byla takováto chazarská zarputilost v sankcich a zákazech prováděna v roce 1933 kdy terčem bylo hitlerovo německo a v USA byla pod podmínkou kriminalizace zapovězena koupě čehokoliv německého. Ženy se báli veřejně nosit i tenkrát moderní silonky se švem a raději je zahodily aby je na nich nikdo neviděl. Historie se totiž stále opakuje, ale lidé se o ni nezajímají. A teď se tento velkolepý návrat začíná ztrácet v mlze a proto ta nekončící iniciativa Macrona ( víme kam si chodí pro pokyny) a ostatních věrných. Jak to dopadne, není v tuhle chvíli vůbec jasné.
Vyčištění Kyjeva mohlo dávno proběhnout díky Wagnerovcům a jednotkám Achmat…..a to Putin bůhví proč zavrhnul…….a nebo je skutečně pravda fake, že slíbil kokaintransce Zelensskymu ochranu a život v pohodlí uSSa??????
Zavrhl to proto, aby mohla být podepsána mírová dohoda z Istanbulu, tuším ze 7.března 2022. Vstřícné gesto vůči Ukrajině a KoZa, aby bylo možné zadednout společně. Škoda, nikdo to nepochopil a především Britové to vzali jako slabost Ruska.
O vyčištění šlo už v době speciální operace, takže šetření Kyjeva(Banderonacistánu) smysl nemělo…..a nemá doteď!!!!
Zapomínáš, že Kyjev je matka ruských měst. A že Rusové mají, naštěstí, jiný vzorec myšlení než někteří gaučoví válečníci.
Vyčištění neznamená zničení Kyjeva jako města a jeho památek,ale vyhlazení Banderonacistů.
Je to jasný,gaučovej jenerále.
Jo? To bych fakt byl žádostiv zvědět, jak by sis takové vyhlazení banderů a zároven ušetření města Kyjeva technicky představoval.
Povinné očkování….. antraxem
Hodnocení, které má mnoho inspirativních postřehů a pravd. Bohužel, jsou zde některé danosti, které nevyhovují především západní straně. Článek obchází podstatu nacionalizace a následné využití pro fašizaci Ukrajiny. Rovněž vychází z toho, že Ukrajina jako stát vznikla přirozeným procesem vývoje a má nějakou sjednocující ideu – což je hluboký omyl. Po rozpadu SSSR vznikla Ukrajina jen jako důsledek rozpadu a ztráty státotvorné síly. Slabost nastupující Ruska nedovolila tehdy definovat Ukrajinu jako stát federální, nebo regiony samostatnými (toto bylo zachováno v Ukrajinské ústavě jen u Krymu). To vše vytvořilo situaci, kdy se západ jako vítěz choval naprosto arogantně a zajistil rozvoj nacionalismu i dovozem dědiců OUN např. z Kanady. Ukrajina se tak stala jen hračkou v rukách tehdy oživeného západu, a naprosto nezvládla privatizaci, kdy noví majitelé nic za 30 let nevybudovali. Převážná většina majetku se tak přesunula ukrajinským oligarchům (ve skutečnosti převážně židovských oligarchům), kteří byli přijatelní pro tehdejší světový kapitál. S obnovou Ruska ani toto jim nestačilo, a válka se narodila, rozvoj Ukrajiny je nežádoucí. Osa Berlín-Kyjev-Moskva je nepřijatelná pro USA.
O jednotkách SS,AZOVU NA USRANINĚ byla včera večer(možná k ránu) asi minutová reportáž…..a světe div se,na ČT2.
Dokonce proběhla i zmínka o jejich zapojení už v roce 2014(takže žádný poslední dva roky “”””brání “””””Banderonacistán)a statisících žoldácích z nacistické uSSa.
“…je aktem agrese, proti němuž se přirozeně zdvihl odpor v celém světě…”
Howno! Je aktem oprávněné sebeobrany. Hm… v celém světě?! On je KoZa celej svět? Tsss… tsss…
“…Pokusit se zprostředkovat mezi znesvářenými stranami příměří a ukončit nesmyslné zabíjení Rusů i Ukrajinců v nesmyslné válce…”
No a dál jsem to nečetl, protože je mi jasné, že další text je dle mého hlubokým nepochopením situace a proto ve své většině mimo mísu. Tato válka je totiž nesmyslná jen a pouze z pozice KoZa – tedy z naší -; z pozice Federace má naopak hluboký smysl (stejně jako má hluboký smysl z pozice budoucnosti světa, a tudíž i naší, ač si to malálokdo uvědomuje).
A příměří? K čemu? Aby KoZa dozbrojil a pak se pod jakoukoli záminkou vrhl na Federaci že Rusko vyzmizíkuje? Máš, synku, Rusy za idioty?
A mír? Jistěže! Stačí zahájit jednání – bez příměří pochopitelně, už dvakrát jsme s Rusy vy-jebali (Minské dohody a Istanbulská dohoda), mají si snad šlápnout na hrábě potřetí?! – o níže připojené smlouvě a podepstat ji. A pak dodržovat. Tak prosté je to.
17. prosince 2021 13:30
Smlouva mezi Spojenými státy americkými a Ruskou federací o bezpečnostních zárukách
Článek 1
Strany budou spolupracovat na základě zásad nedělitelné, rovné a neomezené bezpečnosti a za tímto účelem:
nebudou podnikat akce ani se účastnit nebo podporovat činnosti, které ovlivňují bezpečnost druhé strany;
nebudou provádět bezpečnostní opatření přijatá každou stranou jednotlivě nebo v rámci mezinárodní organizace, vojenské aliance nebo koalice, které by mohly ohrozit základní bezpečnostní zájmy druhé strany.
článek 2
Strany se budou snažit zajistit, aby všechny mezinárodní organizace, vojenské aliance a koalice, jichž se alespoň jedna ze stran účastní, dodržovaly zásady obsažené v Chartě Organizace spojených národů.
článek 3
Strany nevyužijí území jiných států k přípravě nebo provedení ozbrojeného útoku proti druhé straně nebo k jiným akcím ovlivňujícím základní bezpečnostní zájmy druhé strany.
článek 4
Spojené státy americké se zavazují zabránit dalšímu rozšiřování Severoatlantické aliance na východ a odepřou přistoupení k Alianci státům bývalého Svazu sovětských socialistických republik.
Spojené státy americké nebudou zřizovat vojenské základny na území států bývalého SSSR, které nejsou členy Severoatlantické aliance, nebudou využívat jejich infrastrukturu k jakýmkoli vojenským aktivitám, ani s nimi rozvíjet dvoustrannou vojenskou spolupráci.
článek 5
Strany se zdrží rozmisťování svých ozbrojených sil a výzbroje, a to i v rámci mezinárodních organizací, vojenských aliancí nebo koalic, v oblastech, kde by takové nasazení mohlo být druhou stranou vnímáno jako ohrožení její národní bezpečnosti, s výjimkou rozmístění na vnitrostátních územích smluvních stran.
Strany se zdrží létání s těžkými bombardéry vybavenými pro jadernou nebo nejadernou výzbroj, rozmisťování povrchových válečných lodí jakéhokoli typu, a to i v rámci mezinárodních organizací, vojenských aliancí nebo koalic, v oblastech mimo národní vzdušný prostor a národních teritoriálních vod, kde by mohly útočit na cíle na území druhé strany.
Strany budou udržovat dialog a spolupracovat na zlepšení mechanismů pro předcházení nebezpečným vojenským aktivitám na volném moři a nad ním, včetně dohody o maximální přibližovací vzdálenosti mezi válečnými loděmi a letadly.
článek 6
Strany se zavazují, že nebudou rozmisťovat ze země odpalované rakety středního a kratšího doletu mimo svá národní území, jakož i v oblastech svých národních území, ze kterých mohou tyto zbraně útočit na cíle na území státu druhé strany.
článek 7
Strany se zdrží rozmisťování jaderných zbraní mimo svá národní území a vrátí takové zbraně, které již byly rozmístěny mimo jejich národní území v době vstupu Smlouvy v platnost, na jejich národní území. Strany odstraní veškerou stávající infrastrukturu pro rozmístění jaderných zbraní mimo svá národní území.
Strany nebudou cvičit vojenský a civilní personál z nejaderných zemí v používání jaderných zbraní. Strany neprovedou cvičení nebo výcvik pro všeobecné síly, které zahrnují scénáře zahrnující použití jaderných zbraní.
Článek 8
Smlouva vstoupí v platnost dnem obdržení posledního písemného oznámení smluvních stran o dokončení jejich vnitrostátních postupů nezbytných pro její vstup v platnost.
Vypracováno ve dvou originálech, každý v jazyce anglickém a ruském, přičemž oba texty mají stejnou platnost.
Za Spojené státy americké Za Ruskou federaci
Může mi někdo říct, co je na této smlouvě jednostranného, neférového, či nesmyslného?
Dvě roviny. Jedna se právě odehrává na tzv. ukrajině – vymýcení nacismu, demilitarizace banderstánu (a, možná, i odzbrojení KoZa). No a až bude tohoto dosaženo, přijde na řadu ta druhá; spodní proud specoperace abych tak řekl – bude možné usednout k jednání. O bodech, obsažených ve smlouvě. Nejde jen o specoperaci jako takovou. Specoperace má širší rámec, než se se od pohledu zdá. To je oč tu běží. Tedy dle mého, samosebou.
Ještě jednou k míru. Máš krátkou paměť synku. Putin se opakovaně vyjádřil, že specoperace skončí, až budou splněny požadavky obsažené ve smlouvě.
Opakuji – opakovaně se vyjádřil Putin. Ne mikron, ne senila, ne uražená jitrnice, ale Gosudar – člověk, který si stojí za svým. Kdy to lidem konečně dojde? No nic. Proto jsem tvůj článek dál nečetl, synku. Byla by to ztráta času.
P.S. Jistě, můžu být mimo já, ne ty. Tož čas ukáže. A nebude to zas tak dlouho trvat; mám čáku, že se toho dožiju aj já. Tož se na mě nezlob.
Len podotknem, že plnenie zmluvy si zabezpečí Rusko samo, keďže na KoZu sa už dávno nedá spoľahnúť a jej slovám a podpisom by veril len sebevrah.
Milane taky jsem měl problém vývody přijmout, ale co když si autor nevycucal z prstu že ani Sumy ani Charkov a Oděsa skutečně nechtějí mít nic společného ani s Ukrajinou ani Ruskem?Jinak samozřejmě. Návrh smlouvy kterou rusové předložili KOZE na konci roku 2021 byl férový i pro takového laika jako jsem já.
Smlouva je to Milane absolutně férová, o tom žádná. Rusové jsou diplomaté na úrovni. Fidel Castro kdysi řekl, že mají vynikající diplomacii, ale, že to také často dle jeho názoru s diplomacií přehánějí. Asi to myslel tak, že chtějí jednat i když ti druzí jasně dávají najevo nezájem. Myslím, že to je i v tomto případě. Tohle amíci ratifikovat nebudou. Pamatuji si na devadesátá léta, kdy jsem četl, že budou vznikat konflikty o vodu a suroviny. Tento střet mezi západem a Ruskem byl již naplánován dávno, to rozparcelování Ruska je dlouhodobý plán kapitalistického západu, který nemůže bez surovin existovat. Dle mého názoru se ten konflikt nyní ještě na chvíli oddálí, ale dávám tomu tak 10 – 15 roků a vše začne znovu plnohodnotnou válkou. Jedině změna hodnotového žebříčku v populaci by tomu mohla zabránit. To by ale museli být na západě u kormidla moudří lidé. Musela by se aktivovat slova T. Jeferssona- stane li se tyranie zákonem, vzpoura je povinností.
@ Pavel
Přesně. Je to napsáno i v naší Ústavě. Pokud státní moc začne porušovat vlastní zákony a Ústavu, mají občané legální právo na odpor a mohou svá lidská a ústávní práva bránit vlastními silami. Vzepřít se zločinnému vládnímu režimu je zcela legální. Samozřejmě to může bolet. Co nebolí, neroste :-D)))
Pleteš se, některý nádory rostou a nebolí.
@ Pravdomluvný
:-D))))) Nezlob nebo z tebe udělám na 48 hodin králíka.
🙂 🙂 🙂
Na to nemáš 😎
SOUČASNÍ amíci ve vládě ne. Co myslíš, za jak dlouho dojde po Velkém průse-ru, ve kterém ušáci právě jsou, k Velkému křachu a poté k Velké změně?
Hm… Vypadá to, že ruský AL, který mají Putin a spol. k dispozici (totiž dle mého), je řádově na vyšší úrovni, než ten ušácký, který je žene do záhuby.
Ale ono je to spíš o vyšší úrovni programátorů a jaké vstupy mu zadávají; zda je v nich započítaný “lidský faktor” tím myslím. Ten ušácký sice úspěšně zrealizoval pád dvojčat a následný teror, ale jaké plody to za generaci ponese už nezvládl. Ne že by byl bl-bější než ten ruský, ale že bl-bější programátoři.
Jí vím, sfifi… Skutečně?
Tedy “lidský faktor”. Myslím to takhle – když budu valit zbraně a sr-rát na industrializaci, jak se to za půlstoletí promítne do stavu této a jak se tento stav promítne do ekonomiky a tím do sociální oblasti a tím do udržitelnosti stávajícího modelu?
Nejlépe ten lidský faktor vyjádřil Štrougal před zdražováním: “Hlavně aby se horníci nenes-rali.” No a ušáci už jsou mocně nas-ratí, a k tomu si ještě jdou rudé a modré státy po krku. “Rozděl a panuj” je sice průchozí, ale jen po dobu, než sklouzne k “Rozděl a terorizuj.” Potom zákon akce a reakce a páni smeteni.
@ Milan 1+
Přesně tak. Nedalo se to dočíst. Slátanina. Mám stejný názor jako ty v komentáři na začátku vlákna.
Jednání o podpisu BEZPODMÍNEČNĚ KAPITULACE BANDERONACISTÁNU A JEHO DALŠÍHO ROZPARCELOVÁNÍ STÁTŮM, KTERÝM PATŘILO V 19.stol
Práve som o tom chcela niečo napísať, ešte že som si najprv prešla diskusiu. Dávám ti veľké bezvýznamné plus.:)
Přidávám se, takže už dva bezvýznamné plusy. 🙂
Viz re o fous níž.
Klidně tlustý plus. Však ono se to časem srovná, jen co vyperlím něco, za co mě obdaříš ještě vetším bezvýznamným minus, takže nezpychnu.
Ty dnešní ti nestarí?
Neboj, den ještě nekončí. Šlapeš jim do chzarské ideologie fest, ještě jich přiletí hafo. 🙂
Nemohu v jednom souhlasit,ta válka MĚLA SMYSL i pro koza.On je nesmysl chtít zničit a rozkrást Rusko?To mě smysl tedy dává!No a dnes někteří doufají v zázrak a druzí nevědí, jak neztratit tvář.
@ Tupý hulvát
To je taky pravda. Chamtivost je velká síla a konzumní mentalita západních degenerátů a jejich nenažranost, se už dotýká nebes.
Měla – čas minulý. V přítomném čase už nemá.
Ani tak nesouhlasím.Válku musí Rusko jednoznačně vyhrát,tak,aby dostali strach a velký.To jediné povede k rozpadu Ukrajiny,k rozdělení tak,aby nezbyla žádná možnost začít znovu od začátku,vyzbrojovat a ponoukat Ukrajinské banderovce.Věřit těm hajzlům a nějakým dohodám o neutralitě už,podle mě,není možné.Takže minimálně ke Dněpru plus pobřeží až k Rumunsku,plus Podněstří.Ať si zbytek nacistů a banderovců rozeberou sousedi.Jsen zvědav,co budou Poláci s těmi fanatickými monstry dělat.
Ale dyk se nehádám. Jen tvrdím, že ta válka je v současnosti už nesmyslná pro KoZa, páč už nemá šanci zvrátit její výsledek. Proto pro KoZa nesmyslná – čili beze smyslu.
Ovšem pro USA smysl má – může skrze ní srazit eurosajuz definitivně na kolena a vyřadit ho jako svého konkurenta na hóóódně dlouho.
Nojo, pak jsem to napsal blbě. Nemá smysl pro eurosajuz, protože pro USA smysl má.
Zapomínáte na zbrojařské firmy, zejména z USA. Pro ty má válka velký smysl, a poiřád.
Dyk se nehádám. Zkopnu sem závěr, páč jste se k němu asi nedostala:
Ovšem pro USA smysl má – může skrze ní srazit eurosajuz definitivně na kolena a vyřadit ho jako svého konkurenta na hóóódně dlouho. Nojo, pak jsem to napsal blbě. Nemá smysl pro eurosajuz, protože pro USA smysl má.
Těch radílků a chytrolínků je v této naší malé kolonii tolik, že by se z nich již dala sestavit i vláda. Jeden z okolí Einsteina kdysi pravil- jsme výsledkem chybné cesty evoluce, zvrhlá zvířata. Co se raději snažit tuto evoluční chybu napravit. Proboha, ten Martínek zachází s Putinem a Ruskem, jako by to byli oni sami, kteří dostali tady tu západní žumpu do současných problémů. Je vidět, že tady ta mediální platforma zblbla téměř celé národy. To je již skutečná epidemie, kdy tolik chytrolínků radí a přitom o skutečné situaci nemají žádné povědomí. Nežijí tam, neví o tom prostředí nic kloudného, ale radí. Raďte tady, jak ze sra.ček do kterých nás naši škůdci dostali a hlavně z těch morálních sra.ček. To bude to pravé ořechové.
Mě to po pravdě řečeno doslova děsí. Myšleno ve vší vážnosti. Že i chytří lidé, což David bez diskuze je, nejsou s to se vymanit z determinace myšlení implantované z vnějšku.
“Nevěřte všemu, co vám k uvěření předkládáno, leč vše bedlivě prověřujte.”
J.A.Komenský, Čech národnosti Moravské – jeho slova.
Sem jsem dočetl,
” A tím je kromě aktivit Ruska stejně výrazný podíl hybridních, zpravodajských a ekonomických operací západních zemí vůči Rusku.”
To by mě zajímalo,jaké aktivity má ten “análitik”na mysli.Jo,asi myslí agresivní přibližování Ruska k mírotvornému NATO!
Už mám toho omílání dost.Místo chytrolínských žvástů,kdy se autor buď neorientuje,nebo chodí kolem horké kaše se stačí zeptat,co by dělala ta zabijácká americká svoloč,kdyby Rusko ve spolupráci s Mexikem vybudovalo základnu u jejich hranic!
Že se autor neorientuje, to jsem zjistil rovněž. Že obranu ruskojazyčného obyvatelstva považuje za agresi, to spadl “z jahody na hlavu”. Nepřímo vyznívá, že obhajuje ukrajinské nacisty, ale o Putinovi chce tvrdit, že je nacista, protože brání zájmy národa a národ stojí za ním (s výjimkou úřednické pakáže, kterou ale drží za kule). A jestli si myslí, že po masakru v Oděse – upálení přes 50 lidí zaživa chtějí být Oděsané nadále součástí Ukrajiny, tak Chocholouška na něj!
Valka na Ukrajine skonci v tom okamziku, kdy se sioniste v Londyne rozhodnou, ze skonci. Jeste se nerozhodli. Macron je jimi primo rizena loutka a dela uz jen posledni pokusy udrzet soucasny stav naroku globalistu. USA rovnez rizene z Londyna uz proste dal pomahat nemohou, hospodarsky ani politicky.
Ten okamzik prijde brzy a bude vypadat jako konec valky v Afghanistanu a ve Vietnamu. Evakuace oficiru a dulezitych funkcionaru, co moc vedi. Ostatni ponechaji jejich osudu. Nastane lov na obernacky ve vlade a vsude jinde.
Dějiny píší vítězové, takže to jak pan Martínek rozebírá jak by se měla rozdělit Ukrajina , je jen teoretizování v podstatě o ničem. Rusko si samo rozhodne co s Ukrajinou. Vypadá to drsně, ale ani USA a Evropa do toho nemají co kecat. Jinak co se týka autorových vět, cituji……………………..Rusko, ústy některých svých představitelů, naopak pravidelně blouzní o obnově Ruska v hranicích Sovětského svazu. Je to idea, která naprosto nerespektuje realitu. O život v Ruské federaci nestojí ani Ukrajinci, ani pobaltské státy, Moldávie, jednotlivé středoasijské země, natož země střední Evropy, pevně usazené v podmínkách demokratických států………………………….je naprostý blábol. Sleduji pravidelně ruské weby vesti, Ria Novosti a První ruský web a nikde jsem nečetl, že by kterýkoli ruský politik chtěl návrat do hranic bývalého SSSR.A stejně tak Rusko nestojí o pobaltské státy a střední Evropu. Putin před časem řekl, že nějaká anexe směrem do Evropy je nesmysl, protože Rusko je největší stát světa a nepotřebuje další území.
Stokrát opakovaná lež se stává pravdou – známá, léty a zkušenostmi ověřená pravda. Je to už klaska.
Jaký div, že funguje i dnes a jistě bude fungovat i dál.
Škoda, že tahle západní propaganda ovlivnila i autora, protože pan Martínek mívá dobré komentáře.
@ Albi
Jo, tímhle mě Martínek taky docela překvapil. Žeby nějaká kudlička na krku? Hypotéka?
Stokrát opakovaná lež se stává pravdou jen pro ty s diagnózou F73…….viz adorace udavače Havla.
Pokud se nebudou zásadně militarizovat a přímo ohrožovat Rusko. Proto si myslím, že součástí konečného rozhodování bude minimálně demilitarizace východní Evropy, Pobaltí a Finska. To bude minimálně znamenat rozpad NATO, ukončení činnosti americké základny Bondsteel v Kosovu apod. Tak jednoduché, aby to skončilo příměřím s Ukrajinou to nebude. Uvidíme na pravidelném zasedání OSN na podzim letošního roku. Do té doby bude určitě na Ukrajině konec a Putin zúčtuje s KoZa.
Máš pravdu, že jednoduché to nebude, ale prostě Ukrajina bude rozporcována, jen zatím nevíme jak a kdy. Bude záležet na okolnostech a také na tom, jak bude mít zájem USA tento problém řešit.Protože tohle je jen mezi Ruskem a USA.Já tedy na rozpad NATO moc nevěřím(ale moc bych si to přál), počítám, že Evropa bude celá v NATO, ale bude totálně ve vleku USA. No a až zase po určité době amíkům otrne, tak opět začnou provokovat Rusko.Jde o to co nejrychleji vytvořit alternativu k dolaru a také , aby se seskupení BRICS stalo ekonomickým lídrem. Pokud se tyhle dvě věci podaří realizovat, tak pak věřím, že USA začnou slábnout, ale o to víc kolem sebe kopat , takže se můžeme dočkat další eskalace válečného štvání
Ano, přesně tak. Ukrajinci si nechali USA a zeměmi NATO vnutit bojiště na svém území a nadšeně se ujali role provokatéra. Přitom vroucně očekávali jakékoliv rozkazy přicházející z USA. Byli vlákáni do pasti, ze které nyní není úniku. Ukrajina přitom nenávratně přišla o 1/5 území a statisíce mužů, kteří padli ve zbytečném boji, kdyby Ukrajinci zůstali jako dřív zadobře s Rusy a nezabíjeli je na východní Ukrajině v občanské válce od roku 2014. Válka zanechává obrovské škody na infrastruktuře, na přírodě a také tím, že odešlo miliony Ukrajinců, především žen a dětí do ciziny, kde se natrvalo usadí a domů se nevrátí. V poslední době kvůli hamižnému Západu snícímu o ruském přírodním bohatství hrozí světu jaderná válka.
Je možné konflikt zastavit?
𝗜𝗻𝗶𝗰𝗶𝗮𝘁𝗶𝘃𝘂 𝗺𝘂𝘀𝗶́ 𝗽𝗿̌𝗲𝘃𝘇𝗶́𝘁 𝘇𝗲𝗺𝗲̌ 𝘀𝘁𝗿̌𝗲𝗱𝗻𝗶́ 𝗘𝘃𝗿𝗼𝗽𝘆
Jo, iniciativu převzít můžou to je ale asi tak všechno.
Konflikt skončí až USA řekne dost. Země střední Evropy v područí USA udělají jen to, co jim USA dovolí.
Celý článek je jen mlácení prázdné slámy.
Tak! A doporučovala bych, aby ji převzali hlavně naši vládní všeumělci – to už by Rusko určitě “nevydýchalo”. 🙂
Navíc – naše vláda je bohatá, štědrá a na stamiliardy nehledí. Ideální sponzor Ukrajiny.
Včera jsem našla krátký článek k supernaštvání. Nikam se mi tématicky nehodí, ale vědět by to mělo co nejvíc lidí – samozřejmě hlavně obdivovatele a voliči pětikolky a fešáka prezidenta, aby si do našich parlamentních voleb srovnali v hlavách koho rozhodně nevolit!
https://medium.seznam.cz/clanek/nastvana-ceska-rust-duchodu-vladni-politici-osekali-okolo-valorizace-cirkevnich-nahrad-tise-naslapuji-54420?utm_campaign=abtest241_shrnuti_llm_varAA&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz#
A tahle informace bude jistě pro minimálně 90% elektorátu naprosto nová.
@ Albi
Rozvědčík Pávek Gumová Stosedmička byl jasnej průšvih už před jeho zvolením. Ovšem že jeho hemžení bude až takovej mazec, jsem opravdu nečekal. Ten podělá všechno na co sáhne. I když asi není korektní ho kritizovat. Je to loutka na baterky. Skutečný prasedent je agent CIA Petr Kolář, etnograf a folklorista, hlava otevřená.
To byl. Jako tzv. “třešnička na dortu”. Škoda slov.
Můžeme jenom vyhlásit anketu, kdo je větší ..píp… PePa, nebo ten geniální diplomat – šéf “zamini”?
Vysoce hodnotím tento text, ano, to je analýza i vhodná cesta. Kéž se tímto směrem i sune svět, je to možné. Děkuji
Před lety V.Putin důrazně a jasně upozorňoval celou KoZu, že nevědí, co činí a co mohou svým jednáním způsobit. A to, co nyní prožíváme, je jenom část toho všeho – ale zdaleka to není konečná.
A také bychom neměli papouškovat slova některých ,inteligentů,,že jsme Západ. Ne, my jsme Střed – a podle toho se i chovejme – spojujme Západ i Východ ku prospěchu všech!
Spojovat záchodní podporovatelé nacismu s východem není v ničím zájmu!
Vy, kteří kritizujete Martínkův text, aniž jste jej dočetli do konce:
„Smyslem této úvahy je snaha oslovit západní politiky, politiky a veřejnost ve vlastní zemi, v zemích střední a východní Evropy, s cílem otevřít vážnou debatu o cestě, vedoucí k míru.
K eskalaci konfliktu v evropském měřítku, podobně jako v roce 1914 stačí špatné rozhodnutí několika málo vrcholných představitelů moci. Následovaly dvě zničující světové války. Ukrajinský konflikt na pomezí civilizačních okruhů se může stát přesně tímto typem otevřené Pandořiny skříňky.
Politikům, kteří mají v tuto chvíli hlavách jedinou neodbytnou myšlenku, prodlužovat a prohlubovat konflikt a riskovat jeho další eskalaci, s nepředvídatelnými následky řeknu pak jen jediné.
Jdete cestou, která vede k rozsáhlé válce.
Válka nakonec přijde i vašim dveřím. Vaše vlastní děti vás za to proklejí.”
Cesta k míru je jednoznačně daná.
Kapitulace Ukrajiny a tím i militaristického Západu.
Každé jiné jednání, nebo příměří znamená “odložení ” války, než se Západ zmátoří z krize, kterou si sám dobrovolně přivodil.
Jestli nejste dostatečně “letitý”, mohl byste se možná za 10 – 15 let té války za vašimi dveřmi dočkat.
Šťastné pořízení.
Kapitulace záchodu?????
Leda ve snu.
Ty chybu neuznají a kapitulace ještě BOHUŽEL není pro uSSa nacisty na pořadu dne.
Je to dlouhé, autor se snažil ale výsledek toho co bude, tak ten bude diametrálně odlišný. Podle napsaného se mohlo postupovat tak před 20 lety, dnes převážná většina teorií autora již neodpovídají reálným možnostem. Politikové ze zemí EU nejsou schopni nebo úmyslně nechtějí vůbec pochopit, stejně jako autor, že zkrátka ten svět jak doposud byl definitivně končí. Nějakýma kosmetickýma úpravama se toho nedá docílit. USA a západní Evropa končí, jejich koloniální a velmocenské ambice odnese jejich vlastní obyvatelstvo. Světový četník jde od válu, svět se rozděluje podle jiných kritérií. Kdy bude nové rozdělení funkční je nejasné ale jasné je, že bude.
Jelikož to většinu obyvatel Evropy skoro vůbec nezajímá nebo nemají duševně na to situaci správně anylyzovat budou to v důsledku oni, kteří na to všechno nejvíc doplatí. Škoda! Svým dětem a vnoučatům tohle nepřeju ale jiná cesta k cíli nevede.
Není mi moc jasné, proč by teroristická státnost zvaná Izrael měla co mluvit do toho, jak si mezi sebou uspořádají vztahy Rusko a Ukrajina. Jestli se Židi cítí na Ukrajině pod tlakem, tak je nikdo nenutí, aby tam zůstávali.