bloghistorie

Historie: Adolfa Hitlera financoval Wall Street, Federální rezervní systém USA a Bank of England.

Investice USA do nacistického Německa. Rockefeller financoval volební kampaň Adolfa Hitlera

MICHEL CHOSSUDOVSKY

23. listopadu 2023

Jurij Rubcov a profesor Michel Chossudovsky, zdroj Global Research a Fort Russ

Od první světové války po současnost: Dluh denominovaný v dolarech je hnací silou všech válek vedených USA.

Věřitelé z Wall Street jsou hlavními aktéry.

Ti stáli pevně za nacistickým Německem. Financovali operaci Barbarossa a invazi do Sovětského svazu v roce 1941.

Tajná dohoda v roce 1932: Wall Street financuje Hitlerovu nacistickou stranu.

4. ledna 1932 se konala schůzka mezi britským finančníkem Montagu Normanem (guvernérem Bank of England) [to je ten, co československý zlatý poklad svěřený Velké Británii okamžitě předal do Švýcarska a odtamtud k Hitlerovi – https://en.wikipedia.org/wiki/Montagu_Norman,_1st_Baron_Norman  – pozn. překl.], Adolfem Hitlerem a Franzem von Papenem (který se o několik měsíců později, v květnu 1932, stal kancléřem).  Na této schůzce bylo dosaženo dohody o financování Nationalalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei (NSDAP neboli nacistické strany).

Této schůzky se zúčastnili také američtí politici a bratři Dullesové, což jejich životopisci neradi zmiňují.

O rok později, 14. ledna 1933, se konala další schůzka Adolfa Hitlera s německým finančníkem baronem Kurt von Schroeder, kancléřem Franz von Papen a Hitlerovým ekonomickým poradcem Wilhelm Keppler, na níž byl Hitlerův program plně schválen. (J. Rubcov)

Po nástupu Adolfa Hitlera do funkce kancléře v březnu 1933 byl zahájen program masivní privatizace, který nese otisky prstů Wall Streetu.

Dr. Hjalmar Schacht [blízký přítel Montagu Normana, dokonce kmotrem jeho syna, viz nahoře, pozn. překl.] – znovu jmenovaný v březnu 1933 Adolfem Hitlerem do funkce prezidenta Říšské banky – byl pozván do Bílého domu (květen 1933) prezidentem Franklinem D. Rooseveltem.

Po jeho setkání s americkým prezidentem a velkými bankéři na Wall Street Amerika přidělila Německu nové půjčky v celkové výši 1 miliardy dolarů” [ekvivalent 23,7 miliardy dolarů v roce 2023, odhad PPP].

Německé říšské dráhy (Deutsche Reichsbahn) byly privatizovány. Nacistická vláda prodala státní loděnice, státní infrastrukturu a veřejné služby.

S “nacisticko-liberálním” sklonem – nepochybně s “podmínkami” – byl privatizační program vyjednán s věřiteli Německa z Wall Streetu. Privatizováno bylo také několik významných bankovních institucí včetně Deutsche Bank a Dresden Bank.

“Vláda nacistické strany prodala v polovině 30. let veřejné vlastnictví v několika státních podnicích. Tyto podniky patřily do široké škály odvětví: ocelářství, hornictví, bankovnictví, místní veřejné služby, loděnice, lodní linky, železnice atd.

Kromě toho bylo poskytování některých veřejných služeb, které před třicátými lety provozovala vláda, zejména sociálních a zaměstnaneckých, převedeno do soukromého sektoru, především na organizace uvnitř strany.” (Germa Bel, Univerzita v Barceloně)

Výnosy z privatizačního programu byly použity na splacení otevřených dluhů a také na financování vzkvétajícího vojensko-průmyslového komplexu nacistického Německa.

Do zbrojního průmyslu nacistického Německa investovala řada amerických konglomerátů včetně společností Ford a General Motors:

General Motors i Ford trvají na tom, že nenesou žádnou nebo jen malou odpovědnost za činnost svých německých dceřiných společností, které na začátku války v roce 1939 kontrolovaly 70 % německého automobilového trhu a rychle se přebudovaly na dodavatele válečného materiálu pro německou armádu.

… V některých případech američtí manažeři GM i Fordu souhlasili s přestavbou svých německých závodů na vojenskou výrobu v době, kdy podle amerických vládních dokumentů stále odolávali výzvám Rooseveltovy administrativy, aby zvýšili vojenskou výrobu ve svých závodech doma. (Washington Post, 30. listopadu 1998)

“Slavná americká rodina” v posteli s nepřítelem. Role Prescotta Bushe

Významné: Podle zdokumentované historické analýzy Johna Loftuse “, slavná americká rodina” vydělala své jmění na nacistech.   

Prescott Bush (dědeček George W. Bushe) byl partnerem společnosti Brown Brothers Harriman & Co. a ředitelem Union Banking Corporation, úzce propojené se zájmy německých korporací, včetně Thyssen Stahl, významné společnosti zapojené do zbrojního průmyslu Třetí říše.

Vazby rodiny Bushových na válečné hospodářství nacistického Německa byly poprvé odhaleny v norimberském procesu ve svědectví ocelářského magnáta Fritze Thyssena.

Thyssen byl partnerem dědečka George W. Bushe Prescotta Bushe:

Od roku 1945 do roku 1949 v Norimberku začal v americké zóně okupovaného Německa jeden z nejdelších a, jak se nyní zdá, nejmarnějších výslechů podezřelých z nacistických válečných zločinů.

Multimiliardář a ocelářský magnát Fritz Thyssen – muž, jehož ocelářský kombinát byl chladným srdcem nacistické válečné mašinérie – mluvil a mluvil a mluvil k americko-britskému společnému výslechového týmu.

… Co ti spojenečtí vyšetřovatelé nikdy nepochopili je, že se Thyssena neptají na tu správnou otázku. Thyssen nepotřeboval žádné zahraniční bankovní účty, protože jeho rodina tajně vlastnila celý řetězec bank.

Ke konci druhé světové války on nemusel převádět svůj nacistický majetek, stačilo, aby převedl vlastnické dokumenty – akcie, dluhopisy, listiny a trusty – ze své banky v Berlíně přes banku v Holandsku na své americké přátele v New Yorku: Prescotta Bushe a Herberta Walkera [tchán Prescotta Bushe]. Partnery Thyssena ve zločinu byli otec a [dědeček] budoucího prezidenta Spojených států [George Herbert Walker Bushe a G.W. Bushe]. (John Loftus, How the Bush family made its fortune from the Nazis: The Dutch Connection).

Americká veřejnost o vazbách rodiny Bushů na nacistické Německo nevěděla, protože hlavní média historické údaje pečlivě zamlčovala. V září 2004 to však odhalil deník The Guardian:

Dědeček George Bushe, zesnulý americký senátor Prescott Bush, byl ředitelem a akcionářem společností, které profitovaly ze svého spojení s finančními podporovateli nacistického Německa.  …

Jeho obchodní aktivity, které pokračovaly až do zabavení majetku jeho společnosti v roce 1942 na základě zákona o obchodování s nepřítelem, vedly po více než 60 letech k tomu, že v Německu byla na rodinu Bushových podána civilní žaloba o náhradu škody dvěma bývalými pracovními otroky v Osvětimi, což vedlo před volbami k pěknému humbuku.

(Ben Aris a Duncan Campbell, How the Bush’s Grandfather Helped Hitlers Rise to Power, Guardian, 25. září 2004 – https://www.theguardian.com/world/2004/sep/25/usa.secondworldwar)

Sreenshot, The Guardian

Důkazy o spojení rodiny Bushů s nacismem byly k dispozici mnohem dříve, než George Herbert Walker Bush starší a George W. Bush vstoupili do politiky.

Americká média zůstala naprosto mlčenlivá. Podle Johna Buchanana (New Hampshire Gazette, 10. října 2003):

Po šedesáti letech nevšímavosti a dokonce popírání ze strany amerických médií nově objevené vládní dokumenty v Národním archivu a knihovně Kongresu odhalují, že Prescott Bush, dědeček prezidenta George W. Bushe, sloužil jako obchodní partner a bankovní agent pro amerického finančního architekta nacistické válečné mašinérie od roku 1926 do roku 1942, kdy Kongres podnikl agresivní kroky proti Bushovi a jeho “nepřátelským národním” partnerům.

Z dokumentů rovněž vyplývá, že Bush a jeho kolegové se podle zpráv amerického ministerstva financí snažili utajit své finanční spojenectví s německým průmyslníkem Fritzem Thyssenem, ocelářským a uhelným magnátem, který od poloviny 20. let osobně financoval nástup Adolfa Hitlera k moci prostřednictvím podvracení demokratických principů a německých zákonů. Odtajněné záznamy navíc dokazují, že Bush a jeho společníci, mezi něž patřili E. Roland Harriman, mladší bratr americké ikony W. Averella Harrimana, a George Herbert Walker, pradědeček prezidenta Bushe z matčiny strany, pokračovali ve svých obchodech s německým průmyslovým magnátem ještě téměř rok po vstupu USA do války.

Zatímco majetek společnosti Prescotta Bushe, konkrétně Union Banking Corporation, byl v roce 1942 zabaven na základě zákona o obchodování s nepřítelem (viz níže), dědeček George W. Bushe nebyl za své obchodní styky s nacistickým Německem nikdy stíhán.

“V roce 1952 byl Prescott Bush zvolen do amerického Senátu, aniž by tisk informoval o své dobře utajené nacistické minulosti.

Neexistují žádné záznamy o tom, že by americký tisk informoval o spojení Bushe s nacisty během politických kampaní vedených Georgem Herbertem Walkerem Bushem, Jebem Bushem nebo Georgem W. Bushem, s výjimkou krátké zmínky v nesouvisejícím článku v Sarasota Herald Tribune v listopadu 2000 a krátké, ale nepřesné zprávy v The Boston Globe v roce 2001.” (John Buchanan, op. cit.)

Až do Pearl Harboru (prosinec 1941) Wall Street obchodoval s Německem.

Po Pearl Harboru (1941-1945) Standard Oil “obchodovala s nepřítelem” a prodávala ropu nacistickému Německu prostřednictvím t.zv. “neutrálních zemí” včetně Venezuely a Argentiny.

Bez amerických dodávek ropy nacistickému Německu, uskutečněných společností Standard Oil z New Jersey, by Třetí říše nebyla schopna napadnout Sovětský svaz.

-Michel Chossudovsky, 21. listopadu 2023

pro Pokec : JaM

sdíletj na

16 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Zpětná vazba
Zobrazit všechny komentáře
Jura S
25. 11. 2023 14:56
Ohodnotit příspěvek :
     

A kdopak z “Wall Street” to byl…nečouhají z toho trochu pejzy : “To, co znamenají Rockefelleři v USA, jsou Rothschildové v Evropě. Jen mají víc peněz. V roce 2012 se obě rodiny oficiálně obchodně «spojily». Zakladatel dynastie Mayer Amschel Bauer, syn zlatníka z Frankfurtu, se po otcově smrti přejmenoval dle rudého štítu nad rodinným obchodem na Rothschilda. Byl skvělý finančník, důvěru mu dali evropští králové i rakouský císař. Svých pět synů rozeslal po Evropě, aby impérium rozšířili. Rozhodující vliv získali v napoleonských válkách, jejichž obě strany financovali. Než se svět dozvěděl, že Napoleon prohrál, Nathan Rothschild na burze předstíral opak. Státní dluhopisy spadly o 95 % a on koupil (nejen) Anglii…

Prodost
25. 11. 2023 16:07
Odpovědět  Jura S

Pejzy si zastřihl i sám Hitler. Dalo by se toho napsat, jéje.

Slovan
25. 11. 2023 17:04
Odpovědět  Prodost

🤣 🤣 🤣 🤣
Přesně, co ještě nevíme a možná časem vyleze na světlo světa.

Aragonit
25. 11. 2023 22:20
Odpovědět  Slovan

Toto už vieme dávnejšie len sa to lepšie rozpitvalo. Vojny sú ten najväčší kšefy pre Americké finančné a zbrojárske elity
https://aragonit11.blogspot.com/2023/11/zelenskemu-volali-z-domu-zo-slonoviny.html

Autor
25. 11. 2023 16:39
Odpovědět  Jura S

To říkali už komunisti, nebude to teda “nějakej levicovej” plk? 🙂 🙂 🙂

Prodost má pravdu. Dalo by se toho napsat … osattně nedávno jsem přinesl článek o jednom “zarytém komunistovi” Fordovi, který ho také podporoval …

Naposledy upraveno$ s uživatelem$
miro
25. 11. 2023 15:59
Ohodnotit příspěvek :
     

Poslechnete si Pjakina
https://vk.com/video351663392_456239456

Silver1
25. 11. 2023 16:39
Odpovědět  miro

Mali by sa zrusit linky !!!

Tom
25. 11. 2023 22:45
Odpovědět  Silver1

Pokud jsi blbej to pochopit, nechlub se tim…

Pijack
25. 11. 2023 17:47
Ohodnotit příspěvek :
     

To je rajská hudba pro mé uši. Ano, historici věděli už od války, že ji rozpoutali Američtí a Britští Židé s velkým “Ž”. Stejní nenažranci jako je dnešní Soroš, nebo Buffet, Black Rock a tak… I kdyby Hitler v Bundestágu vyřvával 24/h denně, bez Amerických, rozuměj židovských investic do Německého válečného průmyslu by válku nemohl nikdy vyhlásit.
TENHLE FAKT BY SI MĚLI VŠICHNI EVROPANÉ ZAPAMATOVAT !!!!!!!!!!!

Slovan
25. 11. 2023 18:11
Odpovědět  Pijack

👍 👍 👍 👍 👍 👍
Má to ale cenu to vůbec někomu povídat,oni tě to stejně věřit nebudou.

Prodost
26. 11. 2023 07:49
Odpovědět  Pijack

Ti samí rozpoutali už i tu první. Jak dlouho připravovali podvodné převzetí “tvorby dolaru?” To je teď vedlejší. Důležité je, že jakmile se jim to zdařilo, potřebovali už pak jen necelých sedm měsíců a už se to mydlilo.

Gales
25. 11. 2023 18:40
Ohodnotit příspěvek :
     

Jasánek jim říkal Vrazi z vol strítu.

Velitel
25. 11. 2023 21:53
Ohodnotit příspěvek :
     

Německý žid Paul Moritz Warburg byl viceprezidentem amerického FEDu, když zemřel byl v představenstvu Manhattan Compan, ředitiel Bank of Manhattan Trust Company, Farmers Loan and Trust Company of New York, First National Bank of Boston, Baltimore & Ohio Railroad, Union Pacific Railroad, Los Angeles & Salt Lake Railroad, Western Union Telegraph Company, American I.G. Chemical Company, Agfa Ansco Corporation, and Warburg & Company of Amsterdam.
Jeho bratr žijící v Německu Max Moritz Warburg byl pro změnu v roce 1933 člen představenstva Německé říšské banky, jejím guvernérem byl ministr vlády Adolfa Hitlera Hjalrmal Schacht. Maxik seděl i v představenstvu I.G. Farben. Byl také v Palästina Treuhand-Stelle der Juden in Deutschland GmbH- která fakticky vytvořila Izrael, protože za prachy vyvezla 75.000 židů z říše do Palestany,
Tihle lidé nejen fakticky financovali III. říši, ale byli to oni kdo rozhodl o II.S.V. otázka zněla buď bankrot Německa nebo válka.

Naposledy upraveno$ s uživatelem$
Unter
25. 11. 2023 22:15
Ohodnotit příspěvek :
     

Dost je toho také v: Starikov – Kdo přinutil Hitlera přepadnout Stalina.
Ke stažení na ulozto.net, například zde: https://ulozto.net/file/mor5X5ImoGRc/starikov-kdo-prinutil-hitlera-prepadnout-stalina-pdf#!

P9.
25. 11. 2023 22:30
Ohodnotit příspěvek :
     

Kdo financoval Hitlera – HEVC HD – Bankovnictvi s Hitleremhttps://rumble.com/v2e54pw-kdo-financoval-hitlera-hevc-hd-bankovnictvi-s-hitlerem.html

ále_nikdo
28. 11. 2023 00:00
Ohodnotit příspěvek :
     

knížka od Karl Heinz Deschner “MOLOCH, o amerikanizaci světa” uvádí také pozoruhodné údaje o nehynoucím zalíbení mezi americkými a britskými (nejmenujeme) a německými a jinými nácky