RETRO: Dřív jsme živili jen stát,

dnes živíme kapitalisty a taky stát.

Za socialismu  byly ceny i platy nízké. Půda a průmysl patřil „všemu lidu“, v účetní praxi tedy státu. Pokud předpokládáme, že i tehdy respektovali Marxovy poučky, tak nadhodnota, vytvářená pracujícími, šla do státní pokladny. Kromě toho byli lidé i zdaněni. Zisk z podnikání státu  a příjmy z daní – společně  tedy příjmy státního rozpočtu  sloužily na financování chodu státu, zdravotnictví, výplatu důchodů atd. Stát dotoval nesoulady ve výrobních a kupních cenách, hradil investice do infrastruktury a průmyslu, školství atd. Také z rozpočtu přispíval bratrským stranám v zahraničí na jejich boj s imperialisty a úvěroval státy třetího světa (většinou nevratně). Zaměstnanost  byla ze zákona vysoká a ne nadarmo se říkalo, že stát dělá, že platí pracující a ti dělají, že pracují. Přesto to vydrželo 40 let.

Dnes máme ceny vysoké (odpovídající nedotovaným výrobním nákladům),
platy se rozvrstvily od nízkých za pomocné práce až po supervysoké u
nejvyšších manažerů (za objem práce asi nikoliv, ale za jejich genialitu
a prozíravé řízení – taky proto, že někteří dřou jako koně).  Půda a
průmysl už je (s výjimkou několika podniků, jako jsou např. aerolinie,
pivovar Budvar nebo částečně ČEZ) v soukromých rukou, což se dosáhlo
restitucemi  a malou či velkou nebo kuponovou privatizací. Nadhodnota,
vytvářená pracujícími (pokud mohu použít tento marxistický pojem), 
zůstává vlastníkům  s názvem zisk. Stát si z tohoto zisku bere pro svou
potřebu  (investice do infrastruktury, škol a financování státních
zaměstnanců) část ve formě korporátních daní. Zavedena byla daň
z přidané hodnoty, která se odvádí přímo státu  z kupní ceny, kterou
hradí konečný uživatel produktu. Zdaněny jsou nadále i platy.

Protože však nová ideologie říká, že tvůrcem hodnot je
soukromník-podnikatel, bylo nutno mu toto podnikání usnadnit a to
postupným snižováním daní, zavedením stropů na odvody do zdravotního a
důchodového pojištění  a paušálů (aby podnikatelé nebyli přetěžování
zdaněním a mohli ze svých zisků investovat a tak zaměstnávat další a
další pracující).

To se však nějak nepovedlo. Bohatí podnikatelé si našli právní
kličky, aby si zajistili daňové úlevy, nebo např. přesunuli sídla svých
podniků (tedy místo, kde se platí daně) do zahraničí (do daňových rájů,
kde stát nepotřebuje vybírat velký objem daní). Některé firmy jsme
prodali zahraničním podnikatelů, kteří si zisky převádí k sobě. A dále
se překvapivě zjistilo, že   řada velkopodnikatelů využila zisky po
zdanění nikoliv na produktivní investice v našem státě, ale na investice
do soukromého majetku těchto podnikatelů a to nikoliv u nás, ale
v zahraničí (jachty, nemovitosti v Arabských emirátech, v USA, na
Bahamách a Seychelách).

Peníze bohatých se netočily u nás, takže ani DPH neplynulo státu.
Došlo tedy k tomu, že stát si vydržují jen  zaměstnanci (střední a chudé
třídy, které předchozí fígle použít nemohly a které DPH při nákupu
životních potřeb pokorně státu zaplatí).

Po daňových reformách pravicových vlád (rovná daň, stropy na
pojištění) začal stát  pociťovat nedostatek rozpočtových  příjmů .
Z bohatých podnikatelů  evidentně nic víc už nevymačká (navíc vládnou
strany ideologicky a korupčně spjaté s vrstvou bohatých finančníků a
podnikatelů). Bylo tedy nutné vymačkat víc z těch, kteří se bránit
nemohou. Zvýšilo se horentně DPH (a uvažuje se ještě i další jeho
zvýšení) a rychle se začaly omezovat výdaje státu kvůli fetiši – snížení
schodku  rozpočtu.

Jen vládě jaksi unikl důsledek, kupecké počty bohužel prohrály
s ideologií.  Omezení výdajů státu na infrastrukturu znamená méně
pracovních příležitostí a tedy nižší příjmy pracujících, případně více
nezaměstnaných. Nižší příjmy občanů budou znamenat nižší příjmy státu
z DPH, protože za méně peněz se bude méně nakupovat, a vyšší počet
nezaměstnaných zase  znamená vyšší výdaje státu na sociální podpory.
Zatím tedy vláda omezuje podpory v nezaměstnanosti, sociální podpory a
hodlá zastavit valorizaci důchodů. Snížení počtu státních zaměstnanců
asi povede ke zvýšení počtu nezaměstnaných a zvýšení nákladů na sociální
podpory.

Není to náhodou deflační spirála, vedoucí ke krachu? To pochopil i Kalousek a opatrně začíná hovořit o větším zdanění vyšších platů. A hned se postřelené husy ozývají a opakují ideologické poučky o podnikatelích  jako šlechetných  živitelích pracujících, kteří zchudnou a budou muset své podniky zavírat.

http://outsidermedia.cz/retro-driv-jsme-zivili-jen-stat-dnes-zivime-kapitalisty-a-taky-stat/

Ohodnotit příspěvek (5 / 2)
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Ohodnotit příspěvek :
     

Jo, jenom nedejbože zdanit „nedotknutelné“ superbohaté a už vůbec ne banky. Pro šlechetné živitele je likvidační i zvýšení minimální mzdy… ubohé.

No, neustále se omílá, že kdo si nepamatuje historii a nepoučil se z ní, je odsouzený ji prožít znovu. Ani Velká Francouzská revoluce, ani všechny husitské, bezzemecké a jiné bouře a revoluce nevznikly protože Marx a Engels, o Pátém Prvním Padesátém ani nemluvě. No tak to holt zase přijde. Mimochodem, dneska jakýsi zemědělský odporník pohovořil na ČT24 o tom, jak nejsou brambory a jak se u nás nepěstujou. Nevím proč, ale najednou jsem si vzpoměl na Masaryka, proč vlastně prosadil pozemkovou reformu, když viděl důsledky téměř monopolního zemědělství ovládaného v zásadě pár šlechtickými rody a církve a velkoobchodu s potravinami… Číst vice »

Asi tak, holt to zase přijde. Už ani ty blbý brambory si nedokážeme vypěstovat sami. no dokázali bychom, ale dovoz je levnější. Ale je fajn, že banány jsou levnější než ty k ničemu brambory, no ne?

banány jsou chuti mdléééééé

chi, chi… a víš co ti řeknu? banány vůbec nemám ráda. Vůbec je nejím, ani dort, když je do něho někdo narve. Brrr, zkažená buchta. Vlastně teď když nad tím přemýšlím, tak jsem banán nejedla už dobrých 10 let.

nikdy jsem neměl trauma z toho, že byly jenom občas. Když jsem byl malej, mívali jsme často chatku. Stávala 5 Kčs plechovka, co dneska stojí 500,- . Mlíko bylo z konve nebo z flašky a v každým kšeftě ryby drůběž zvěřina měli zajíce v kůži, bažanty, tresky, makrely a podobně. Na Václaváku v pasáží pod Jaltou bývala rybárna, kde prodávali uzenýho jesetera.

bejvávalo, bejvávalo,….

Ohodnotit příspěvek :
     

Hezký obrázek…. abys nebyl v „hledáčku“… takhle troufale prezentovat normální rodinu, teď je se přeci ONA + ON nenosí, uráží to jemnocit menšin.