Člověk není svobodný jenom proto, že si jednou za 4 roky může vybrat, kdo mu bude svobodu brát.

Člověk není svobodný jenom proto, že si jednou za 4 roky může vybrat, kdo mu bude svobodu brát. Volby jsou údajně základem celé naší demokracie a svobody. To je samožřejmě hloupost, v Česku žádná demokracie ani svoboda nejsou a lidé, kteří tato slova nejčastěji používají ve svých projevech většinou ani nevědí, co ta slova znamenají. Téměř veškerá legislativa České republiky je podřízena Evropské unii. Jediným orgánem EU, který má pravomoc iniciovat legislativní proces, je Evropská komise, a ta je nevolená. Tolik tedy k té demokracii. Co se týče svobody, žádná není. Téměř veškerá činnost, kterou provádíte, vlastnictví, které nabýváte a způsob, jakým ho užíváte jsou zakázány. Z těchto zákazů si v některých případech můžete zřídit výjimku, například si opatříte řidičský průkaz, nebo požádáte o povolení stavby. O svobodu se proto nejedná – svoboda je definována právy a práva nemáme, protože o práva se nežádá a využití práva není podřízeno nějakému dovolení. Jedná se tedy o selektivně, dočasně a podmíněně udílená privilegia. Volby jsou zbytečné a k účasti na nich vás vyzývají jen ignoranti z progresivní levice, kteří se tváří, jako by to na záchodech nechávali voňavější, přitom jen papouškují nesmysly, které jim do prázdných hlav nalila propaganda.

Nemáme už ani nic, jako soukromé vlastnictví. Stát reguluje, co můžete na svém pozemku postavit, zbourat, zasadit, sklízet, chovat, nebo parkovat vč. způsobu, jakým to budete provádět. Po pozemku vám může běhat celá řada lidí, kteří už ani nepotřebují povolení a kterým nemůžete v jejich činnosti zabránit. Za pozemek platíte nájem, který vám může nahodile měnit celá řada lidí ve státní správě. V dopravě smíte používat několikrát zdaněná auta, do kterých si musíte povinně tankovat rašelinu a výhledově se s vaší schopností pořídit si a provozovat automobil už ani nepočítá. Ostatně peníze, které vyděláte, jsou zatíženy 70 až 90 procenty daní a peníze, které si vyděláte podnikáním ve své vlastní firmě, ani nejsou vaše. Informační technologie, které chcete používat stát ovládá a reguluje, v případě českého internetu provádí stát cenzuru dokonce bez jakéhokoliv zákonného zmocnění. V Česku neexistuje svoboda něco vlastnit, svobodně se někam dopravit, svobodně konzumovat informace, nebo se svobodně vyjadřovat.

Najde se stále ještě spoustu lidí, kteří vám budou tvrdit, že tohle všechno není pravda. Že to je extrémní pohled a že každý zákon má svůj důvod, a že ač je potřeba v některých oblastech provádět reformy, je právní rámec užívání práv potřeba. To jsou samozřejmě bludy a fabulace od lidí, kteří ve svých nudných životech nic nezažili, ničeho nedosáhli, nic nevybudovali, nic nemají, o nic se nepokusili a mají potřebu vyvětit se k věcem, kterým nerozumí, aby vyjádřili svou příslušnost ke správné straně barikády a k tomu správnému davu. Dříve, nebo později přijde i v jejich životě nedobrovolná změna, která je donutí prozřít a teprve tehdy se začnou ptát, jak je to možné, a kdo takové bezpráví dovolil. Ve skutečnosti se většina z nich radovala, když stát týral všechny, kteří se nechtěli nechat napíchat experimentální genovou terapií. Nikdo z nich nevěděl, co je ((4-hydroxybutyl)azanediyl)bis(hexane-6,1-diyl)bis(2-hexyldecanoate), nebo 2-[(polyethylene glycol)-2000]-N,N-ditetradecylacetamide, nadšeně však podepsali informovaný souhlas a nechali si látku aplikovat. A potom ještě několikrát. Pamatujete, co se dělo, když někdo odmítl podepsat revers a nechtěl si nechat píchnout rychločalamádu od neznámé osoby v plášti někde na nádraží? Pamatujete si ty protáhlé obličeje a demonstrativní vzdychání, když zájemce o nádražní šmakuládu požádal o předložení té příbalové informace, k jejímuž přečtení a porozumění se zavazoval? Kolik z nich celý debakl a největší lež v novodobé historii lidstva přejdou mávnutím ruky s výmluvou, že prostě chtěli cestovat? Není to zvlástní, že ti stejní lidé vždy oblékají kabát, který jim režim programově předloží a ponižují, nebo rovnou utiskují ty, kteří o správnosti jediné státní pravdy pochybují? Když bylo potřeba podporovat vylhanou invazi USA do zemí na blízkém východě, jejich kompletní kolaps, rozvrat a více, než milion mrtvých civilistů, tihle lidé to podporovali. Když je potřeba odsuzovat invazi Ruska na Ukrajinu, na kterém je vojensky bezmocné a strategicky bezcenné Česko významně energeticky závislé, tihle lidé Rusko odsuzují. Když režim odsuzoval informaci o covidpasech jako ruskou propagandu, lidé whistleblowerům spílali. A když byly covid pasy v krátké době poté zavedeny, lidé je náhle nadšeně používali a svými QR kódy se chlubili. Svá zdravotnická data dobrovolně vydávali při vstupu do každé restaurace, přestože k jejich předložení je zákon nepovinoval a provozovatele restaurací k jejich vymáhání nezmocnil. Ti stejní lidé, kterým jde kabát tam, kam vítr dnes chodí po světě v představě, že v roce 1943 by byli Oskar Schindler. Ve skutečnosti jsou to jen ovce, které říkají a dělají to, co jim režim řekne a dovolí – a kteří odsoudí jakoukoliv formu neposlušnosti a individualismu.

Z této hodnotové krize nás nedostane čtyřletý volební cyklus, ve kterém si ovce zvolí do svého čela další sebranku korumpovatelných, morálně křivých a prakticky naprosto neschopných existencí, které nám budou další čtyři roky sdělovat, že sociální pojištění není daň a že shodek státního rozpočtu není dluh. Po tom, co se euforie vítězů volebního šílenství uklidní, zjistíme znovu, že sliby nebyly zasazeny do reálných ekonomických rámců, a že ze slibů o vyrovnaném rozpočtu a podpoře rodin se nějakým způsobem opět stala podivná realita, ve které si naprosto neznámí a nikým nevolení lidé přišli na obrovské jmění z předlužených veřejných rozpočtů a jediným potrestaným zůstane prodejce kusových cigaret ve večerce. Ať už jde o provozování soukromé restaurace, ze které se náhle stal jakýsi veřejný prostor, nebo efektivního zrušení práva nevypovídat proti sobě formou správních deliktů, nebo jiných příkladů obnažené demonstrace dysfunkčnosti režimu, který zcela rezignoval na plnění činností, pro které byl zřízen, již neexistuje způsob, jak se provolit k politice odpovědnosti a svobody. Na současném nesvobodném režimu je existenčně závislých příliš mnoho lidí, kteří by ve svobodné společnosti, pro absenci jakékoliv užitečnosti, vykonávali činnosti, které kvalifikaci nevyžadují, arci ve společnosti současné si hoví ve své neschopnosti a zastávají zbytné pozice, uměle vytvořené jen pro ně, s falešným pocitem vlastní důležitosti.

Kolaps, tak jak jej známe z filmů, ale nepřijde. Kolaps, který neodpovědnou politiku a nesvobodnou společnost nutně čeká, už přišel. Zatímco v roce 2002 bylo možné pořídit průměrný byt v krajském městě za ekvivalent 6.8 let průměrné mzdy, v roce 2023 je to už více, než 18 let. Ukrajinští uprchlíci, kteří se ocitli v Česku, jsou překvapeni odpornou kvalitou potravin, dysfunkčním zdravotnictvím, intruzí státu do svobod. Pokorně se tedy ptám českého voliče, k čemu přesně se za 34 let provolil, když si v Česku nemůže dovolit kvalitní jídlo a obyčejná střecha nad hlavou je otázka celoživotního zadlužení s nejistým výsledkem.

Volby jsou zbytečné a úpadek společnosti již nelze zvrátit současnými demokratickými mechanismy, neboť ti z nás, ke kterým bychom měli vzhlížet a kteří svým důvtipem, vlastní morálkou a podnikáním táhnou náš kolabující systém, jsou už dávno v exilu, nebo jen znechuceně a nezúčastněně pozorují, jak se hloupý český volič snaží podřezat si pod sebou i zbytek větve, na které ještě sedí, ale tváří se u toho, jako odborník. Nabídka politických subjektů u voleb tuto realitu reflektuje.

Česká republika funguje setrvačností kolabujícího fašistického režimu s prvky socialismu, kde jsou volby jen jakýmsi nutným představením pro ovce. Bez ohledu na výsledky předchozích volebních cyklů pokračuje implementace totalitních prvků do společnosti stále stejně, za slastného hýkání salónní inteligence a žádný další volební cyklus už na tom nic nezmění.

https://volby2025.cz/

sdílet na