Čím může Írán odpovědět na útok Američanů

Sergej Maržeckij na portálu Topcor komentuje možnosti Íránců v hypotetickém konfliktu s Američany, kteří mají nutkání uštědřit Íránu další ze svých bombokratických lekcí.

Američané mají v souvislosti s Íránem několik problémů, díky kterým jsou výrazně protiíránsky orientovaní. 
Prvním je fakt, že americké politické elity nekriticky podporují Izrael. 
Dalším je skutečnost, že Írán již více než 40 let nedokáží Američané kontrolovat, Írán má k dispozici značné ropné bohatství o které Američané mají zájem.

Írán se chce dostat mezi jaderné velmoci a snaží se postavit jaderné elektrárny, které íránská ekonomika, ohrožovaná americkými sankcemi potřebuje.

Američané a Izrael tvrdí, že Írán se chystá vyvinout atomovou bombu, informace Američanů a Izraele je však třeba vnímat s rezervou, v minulosti lhali i v otázce existence iráckých zbraní hromadného ničení.

Írán dráždí Američany i proto, že Íránci společně s Rusy pomohli Asadovi a americký plán “Asad musí odejít” se přetavil do podoby, že nakonec z vrcholné politiky odešel Obama a možná brzy budeme svědky, že odejde
z americké vrcholné politiky i Clintonová, která se obzvláště agresivně zapojovala do americké kampaně vůči Sýrii a Libyi.

Americká mainstreamová média a John Bolton vyhrožují, že USA jsou ochotny do konfliktu poslat 120 tisíc vojáků, letectvo i námořnictvo.

Donald Trump před několika dny se dokonce vyjádřil v tom smyslu, že pokud Írán bude USA
i nadále vyhrožovat, mohou ho Američané přísně potrestat. 

K tomu však evidentně 120 tisíc amerických vojáků stačit nebude.

120 tisíc amerických vojáků, to je přibližně 10 pozemních divizí, které spoléhají na adekvátní námořní či leteckou podporu. 
Američané mají k dispozici moderní zbraně, kterými dokáží do doby kamenné dostat libovolnou krajinu světa.

Írán však může představovat tvrdý oříšek, na kterém si Američané vylámou své zuby. 
Íránci již uvedli, že v případě útoku budou reagovat tvrdě a zaútočí přímo na “hlavu nepřítele”, což si lze vysvětlovat různě. Pod “hlavou nepřítele” je totiž možné chápat i Washington.

V případě pozemní ofenzívy by 120 tisíc Američanů čekalo přibližně 1 milion íránských vojáků v přímé službě,
a počet íránských vojáků by bylo možné poměrně rychle ještě zvýšit. K tomu třeba přičíst Sbor stráže Islámské revoluce, poměrně dobře vycvičených a silně motivovaných íránských dobrovolníků. 

Íránci by navíc aktivizovali šíitské milice v Afghánistánu, Iráku či Sýrii, nebo Hizballáh v Libanonu, takže by se Izraelci či Američané velmi pravděpodobně setkali se zvýšeným množstvím útoků. Po tom ale evidentně Izraelci ani Američané netouží.

Široce koncipovaný konflikt ze strany USA není podle mnoha odborníků reálný, Američané se ale mohou spoléhat na svou technickou převahu. Írán je však podstatně silnější než Sýrie či Libye nebo Afghánistán,
kde to Američanům absolutně nevychází.

Íránská protivzdušná obrana je poměrně moderní, má téměř 3000 kusů techniky (S-200, S-300, Kub. Tor-M1, Buk). Írán vyvinul i vlastní modifikace PVO (Hordad, Bavar 373) a ruští odborníci tvrdí, že Írán vyvinul vlastní systémy radioelektronického boje. 

Rovněž má Írán poměrně moderní letectvo a námořnictvo, které sice značně zaostává za americkým, ale zaútočit na Saudy, Izrael či americké spojence v Zálivu, íránské letectvo a námořnictvo určitě dokáže.

Írán má staré sovětské dieselelektrické ponorky (5 ponorek, ne všechny jsou ve službě, 28 miniponorek
ze Severní Koree), výcvik posádek však podle ruských expertů není na vysoké úrovni. 

Miniponorky dokáží operovat i v mělkých vodách. V případném konfliktu vše bude záviset na tom, zda by americká letadlová loď vplula do Perského zálivu, kde na ni “Íránci dosáhnou” i svými raketami nebo téměř 400 rychlými torpédovými čluny……. Pokud ano, mohou mít Američané problém. 
Pokud ne, čím dál budou Američané od Íránu, tím kratší dobu mohou američtí piloti operovat v bojové zóně.

Saúdská letiště určitě v bezpečí nebudou, íránské pozemní rakety mají dostřel 2000 km a námořní rakety Khalij Fars mají dostřel cca 500 km. Kromě toho mají k dispozici okopírované od Číňanů rakety Nazir, Nur, Fadzir Darya a Hader.

Američané mají k dispozici modernější rakety, v kvantitě však mají navrch Íránci. 
A pokud by Íránci poškodili nebo zlikvidovali americkou letadlovou loď, vyvolalo by to mohutnou krizi
v USA s velkým dopadem na dění na mezinárodní scéně.

V případě konfliktu určitě Íránci zaútočí na ropné přístavy a ropné cesty, Saúdská Arábie by ztratila své elektrárny, došlo by k poškození celé ropovodní saudské sítě, ohrožené by byla saudská města, Saudi by utrpěli obrovské ztráty.

Potopení starých íránských lodí v lodních drahách by znemožnilo na dlouhou dobu distribuci ropy, to by přineslo s sebou velkou ekonomickou krizi, která by s největší silou udeřila zejména na USA, protože platí,
čím je země vyspělejší země, tím více je krizí zranitelná. Pokud by se v USA trápili s krizí, Afghánce s kalašnikovy a hašišovými poli by žádná krize neohrožovala, možná by měla krize na Afghánistán ještě i pozitivní dopad, protože americká armáda v Afghánistánu by se dostala do problémů.

Američané dokáží na Írán zaútočit jen podle jugoslávského scénáře. 
Krátká bojová akce, při níž americké rakety zlikvidují íránskou infrastrukturu, čímž způsobí Íránu značné ztráty. Írán však bude reagovat podobně jako v minulosti Irák (irácké Scudy ostřelovaly Izrael, íránské rakety jsou podstatně modernější) a problémy budou mít Saudi, Izraelci, a Američané v Afghánistánu, Iráku, Sýrii, Saúdské Arábii, Spojených Arabských emirátech, Jordánsku, Izraeli.

Krize vyvolaná Američany by měla pravděpodobně negativní dopad na celý svět, takže Američané by měli zvážit, zda risknou vojenskou akci s cílem přimět Írán vystupovat vůči USA vstřícněji, nebo je nepříznivý scénář vývoje světových událostí od útoku odradí.

https://www.hlavnespravy.sk/cim-moze-iran-odpovedat-utok-americanov/1767081

sdílet na