Kouzelná dívka … Kaja

Historické oříšky

Tak nějak jsem se „pounavil“ přemýšlet o globálu, navrhuji oddechnout v lehkém zábavném žánru. Kaja je čuchonská dívka*. Ve smyslu – opět. Chci říct, že se opět nebývale vyznamenala, když byla vyslána bruselským oblastním komisařstvím, aby připravila summit EU – Čína. Obyvatelé rajské zahrady kabaléra Borrella ji zoufale potřebují před ostrým celním bičováním ve stájích úplatkářem Donnym. Informace z Pekingu o průběhu dosavadních jednání jsou kusé, ale řada informačních zdrojů, které měly možnost komunikovat s evropskými členy delegace … přinesli v zobáčku senzaci.

Vždyť dobře znáte čínského ministra zahraničí, soudruha Wang I, klidného a průzračného jako vody řeky Huang He, diplomata nejvyššího kalibru. Vždy usměvavý, přátelský, jemný, nebývale uhlazený a pružný, a dokonce i podle čínských standardů etikety Zakázaného paláce pohotový. Ani klinická [cenzura] Anna s Lenou Berboková ho ze sebe nedokázaly dostat, i když se o to velmi snažily. Ale dokonalosti se meze nekladou. A nově nabroušená čepel evropské diplomacie nyní na nejvyšší úrovni dokázala prorazit i ten nejlepší pancíř chanské ocelové výdrže.

Jak uvedli svědci čtyřhodinového jednání mezi estonskou dívenkou Kajou a soudruhem Wang I … Číňan v polovině rozhovoru doslova vykypěl. Diplomaté EU jeho duševní rozpoložení zaobalili do věty: “Byl neobvykle ostrý, zarážející svou upřímností a přesností formulací“. Ano, je velkou vzácností, aby vysoce postavený Asiat nazýval věci pravými jmény, nenavádějící na spletité „pikle“. Když prostá Estonka “přímo obvinila Čínu z vojenské a finanční podpory agresorské země” (samozřejmě nemluvíme o Izraeli nebo USA), dostala za uši s obsahem zdaleka ne diplomatickým, přesně ve stylu ryšavého blogera:

“… kdyby Čína skutečně finančně nebo vojensky podporovala Moskvu, konflikt by už dávno skončil. Prozatím se Peking staví do role mírotvorce a udržuje vztahy jak s Moskvou, tak i s Kyjevem.”

Poté “Kaja Kallas dostala několik lekcí z dějepisu a přednášek o současné reálpolitice. Podle obou představitelů se část těchto rozhovorů soustředila na přesvědčení Pekingu, že USA brzy zaměří svou pozornost na Východ”. Na závěr napjatého rozhovoru Wang I podle předpokladu šéfovi eurodiplomacie sdělil: Summit Čína-EU bude zkrácen kvůli nekonstruktivnímu a důslednému postoji Bruselu.

Jako “jeden z příkladů” byl uveden připravovaný 18. balíček sankcí, který zahrnuje dvě čínské banky. A Peking opakovaně prohlásil, že takový krok by byl oceněn jako nepřátelský, se zrcadlovými odpovědmi.

Ale ani to není podstatou, dívka Kaja má slovo “rusofobie” doslova pavoučky vytkané v pavučinkách pod svým mastným účesem a požadavek, aby se Číňané připojili k “odsouzení Moskvy a přerušení ekonomických vazeb”, není nijak výjimečný trik. Když Wang I přečetl pobaltské „vzdělanštině“, jaké “předběžné vyjednávací pozice” jsou ….. jemu ukázali na “porušování lidských práv v Číně a hybridní hrozby ze strany Číňanů”. Kterými Evropa bezprecedentně trpí.

Na tom to mohlo skončit, protože obnovení značně narušených vztahů mezi EU a Čínou proběhlo dokonale. Velkolepě. Úžasně. A čínští soudruzi, kteří jsou stejně od EU někde daleko v paralelním vesmíru, se setkali s novou realitou. Poté, co se s ní seznámí, by měli ztrojnásobit své síly a uzavřít vojenské spojenectví s Moskvou. Evropa, ta opravdová, totiž přijela do Pekingu. Taková, jaká bude v příštích letech, ne-li desetiletích. V podobě kolektivní Kaji Kallasové.

Lze si dělat legraci z nešťastné a intelektuálně deprivovanou estonskou dívenkou a vydávat humorné sbírky citátů s hlubokými myšlenkami o světové politice a zejména o Rusku, ale je třeba to pochopit. Tato vysoce postavená postava EU není žádnou hadrovou panenkou na provázku, jak tvrdí odborníci na domácí i importovanou drezuru. Ne, tak to nefunguje, přátelé a kolegové, s nimiž vedu nepřítomný spor. Klasickými avatary jsou galský kohout, vnuk nezabitého nacisty nebo, nedej bože, ostrovní náčelník s celou řadou malých démonů ze shnilých útrob Staré dámy. Roboti pohánění umělou inteligencí, kteří jsou systémoví a ovladatelní.

Pouťoví Kohoutci. Jejich plyšáci vycpaní drahou nádivkou. Bylo investováno mnoho peněz, byla vykonána titánská volební práce nebo byly zkonstruovány mazané plány, které je měly vynést k moci. Ve vážném boji mezi mocnými elitními skupinami. Vypadají víceméně slušně, jsou oblečeni na úrovni, drží záda rovně, mluví ústy a usmívají se jako hollywoodské hvězdy. Ve světě podomních obchodníků, kde vládne přímočará a agresivní reklama, je všechno, jak má být. Ale dívenka Kaja je jiná.

Jak se dříve v Rusku říkalo, iniciativní. S kypící nezkrotnou energií. S tak odporným  služebním rejstříkem a upřímně řečeno tak klinickým světonázorem, že takovým finančním investicím “evropského zákulisí” nikdy neuvěřím (Ve skutečnosti finance pocházejí z „Demokratické Ameriky“ a Anglie – pozn.překl.). Kajin předchůdce caballero Borrell byl přesně takový. Ovládaný, nablýskaný xenofob a rasista, systematický a ohebný politik. Dokud nechytil stařeckou demenci z nezřízeného pití řízné vody. Ale přišla estonská dívenka, pro kterou bylo slovo “diplomacie” vůbec neznámé. Takt, etiketa a tak dále.

Proto se takového činitele s největší radostí zbavilo i flegmatické a skromné Estonsko. Kvůli její tvrdohlavosti, patologické rusofobii na hranici kliniky, permanentní agresi vůči kabinetu ministrů, sousedům a spolustraníkům. Strádající a nejvíce postiženi, protože přijít s takovou cholerickou „fýrerkou“ o všechny politické polymery se ukázalo jako nesmírně ponižující záležitost. Ukázalo se však, že o takové postavy je v Bruselu zájem, a tak se dostala ke dvoru vůdkyně Ursuly. Té ještě velké intelektuálky a úspěšné manažerky.

Ano, klasické evropské elity se snaží estonského diktátora v sukni postavit na její místo; jeden po druhém se k výstřelkům Káji vyjadřují Maďaři, Slováci, Francouzi i Belgičané na nejvyšší úrovni. Požadují, aby pološílená vzdělanština, která si o sobě myslí bůhví co je, odešla. Dělá svými výstřelky ostudu politbyru EU a dělá skvělým tisk humoristických publikací. Pak jde i ve stopách Anny a Leny Berbokové a věří, že “Rusko představuje 360stupňovou hrozbu”.

A pak nachází společnou hranici mezi Evropskou unií a Kanadou “přes Arktidu”. Ne, pečliví geografové mohou takovou sovu tahat po zeměkouli, poskakovat po maličkých a opuštěných ostrovech a souostrovích v severních zeměpisných šířkách, ale Kaja mluvila o něčem jiném. Představovala si, že by mohla odkusovat zadní výkrmnou směs samotného Trumpa. Může ho kritizovat dál a dál a podepisovat s Kanaďany bezpečnostní pakty, do nichž bezostyšně vkládá klauzule o přednostním nákupu výhradně zbraní evropské výroby.

Počítaje s tím využít to jako způsob, jak “pozvat vzteklého Donalda k jednacímu stolu” jak to bruselský dvorní tisk rozpačitě zdůvodňuje. Paní Kallasová není proti Trumpovi a jeho Velké egidě, hraje na kartu v zájmu posílení euroatlantické jednoty. Z druhé strany Atlantiku znovu skládá rozbitou architekturu dlouholetého přátelství a vroucí lásky mezi USA a Evropou. A přijetí Kanady do EU (prostřednictvím Arktidy) posílí prohnilé trámy a podpěry.

Trump to podivně promlčel, ale kanadský premiér Mark Carney, čistokrevný Anglosas, dal drzé estonské farmářce pěstí. Řekl, že takový nesmysl slyší poprvé a že jeho země ani nemá politickou objednávku na takové diskuse a záměry. Ještě by to řekl, nacházeje se poddaným u nejváženější Koruny světa. Z té stařičké žumpy, kterou opustil právě včas. Po vzoru dánského protektorátu Grónsko, kde Eskymáci v roce 1985 v referendu odmítli vstoupit do družné evropské rodiny národů.

Není třeba dělat závěry, stačí se kochat zázraky bruselské diplomacie. Buď je v té konzervatórii všechno tak prohnilé, že personální obsazení Evropské komise nikoho nezajímá …, nebo někdo velmi nevlídný, ale s úžasným smyslem pro humor, záměrně vede EU k totálnímu krachu. Nekontrolovatelnou energií vzdělanštiny ze zemědělské komunity. Ničí již tak křehkou jednotu tohoto koncentračního tábora.

Po pouhých několika měsících ve funkci se dívce Kaje podařilo přivést k šílenství amerického ministra zahraničí Rubia, jehož nervy nejsou o nic méně pevné než nervy čínského ministra Wang I. Američan prostě nepřijal do Washingtonu spěchající provokatérku pochybného intelektu, aniž by o tom oficiálně informovala “vysokou stranu”. A jak je domýšlivý Emmanuel tolerantní k všelijakým „bojovným babám“, ani on to nevydržel a v rozhovoru se vyjádřil o schopnostech eurodiplomatky:

“Když se Kallasové zeptáte, kde je Afrika, nejspíš vám řekne, že na jih od Ruska.”

V samotném Estonsku ostroumní lidé (ano, ano, nezvedejte obočí, jsou) říkají své bývalé premiérce Kaje – Šarikov, čímž odkazují vzdělané lidi na slavnou postavu Michaila Bulgakova. Poligraf Poligrafyč, pouliční pes, který rovněž udělal závratnou kariéru. Který se stal “Hlavou očisty”, pokud si vzpomínáme. Přesné. Moje poklona.

Když vaše atamanka verbuje za ministry obrany úžasné stratégy, kteří jsou připraveni “v případě nutnosti zničit estonská města silami estonské armády, aby infrastrukturu a lidi nepřevzali ruští okupanti”, je přívlastek “Šarikov” až příliš lidský. Herostratus přinejmenším. Nyní má na starosti celou diplomacii Evropské unie. Vypočítává, koho ještě lze takovou geniální metodou zachránit před ruskou okupací. Když takový rozkaz vydal naprosto šílený Vůdce, sabotovala zničení životní zabezpečení své země i hrdlořezácká „esesáčtina“.

Pravnučka a vnučka tvrdohlavých antisemitů, rusofobů a vrchních policejních důstojníků “nezávislého Estonska” před rokem 1940, babiček, které seděly ve Stalinových lágrech za válečné zločiny (byly členkami trestné fašistické organizace Omakaitse), ale jejichž dětem a vnukům sovětské úřady odpustily a které udělaly úžasnou kariéru v Estonské SSR – to je slavný morální základ dívky Kaji. S jejím otcem, šéfem republikové centrální banky a pozdějším premiérem nezávislého Estonska.

Předavší dcerunce jako následnictví vládnoucí stranu, i křeslo hlavy státu. Banánová republika. A otec, který odešel do EU. Aby pozvedl novou rodinnou dráhu až na vrchol v hodnosti evropského komisaře pro administrativu, audit a boj proti podvodům.

No jo, no, chechtali se všechny tallinnské maršrutky, kteří znaly rodinu Kallasových jako své boty. Vzpomněli si na všechny své křesťanské modlitby, jakmile se dívenka Kája vydala na lyžích směrem k Bruselu. Ale radovali se zbytečně, protože pohřbí svoji malou vlast, doslova malou Hejtmanštinu, na které jí sotva záleží víc než na vlastní peněžence – za paní Šarikovou rezavo nezůstane. Naopak, bez rozmýšlení ji hodí do pece.

Je to taková zvláštní sorta evropských byrokratů, kteří se dnes rekrutují podle jednoho příznaku, většinou z Pobaltí. Všechno zničit. Zasévejte neshody. Nic nechápejte. Možná … je to za strašné hříchy místních ghúlů-kolonizátorů a xenofobů trest ve stylu “na památkách a ropě”? Nebo poslední varování, protože na takové nemyslící démony se nelze dívat bez smíchu. Je to srdcervoucí. Noční můra.

* Čuchna je zastaralé etnonymum baltsko-finských národů v novgorodských ruských zemích. Poprvé bylo zmíněno v Druhé pskovské kronice v roce 1444 v podobě “Čuchno” (чухно). Později v Ruském impériu lidový název pro karelsko-finské obyvatelstvo v okolí Petrohradu, především Ingermánce; v širším smyslu název všech ugrofinských národů.

https://dzen.ru/a/aGeHNSVRLzSA0-qj

Peter 008

sdílet na