JOHN HELMER: ŽÁDNÉ KDYBY, ŽÁDNÉ ALE – BOTY NA ZEMI, LŽI NA ZEMI

Nezařazené

JOHN HELMER: ŽÁDNÉ KDYBY, ŽÁDNÉ ALE – BOTY NA ZEMI, LŽI NA ZEMI – PREMIÉR STARMER VZKAZUJE PREZIDENTU TRUMPOVI, ABY BOJOVAL PROTI RUSKU BRITSKÝM ZPŮSOBEM.

John Helmer, Moskva
@bears_with

Bez výhrad! Žádné kdyby, žádné ale!

Když britská vláda oznámila výmysl, že Rusko zaútočilo na britské půdě chemickou zbraní zvanou novičok, Keir Starmer, tehdejší stínový ministr za Labouristickou stranu, prohlásil, že si je jistý důkazy vlády. Starmer prohlásil, že útok „si zaslouží, abychom ho všichni bez výhrad odsoudili – bez výhrad“.

Důkazy, které v Dolní sněmovně předložila tehdejší premiérka Theresa Mayová, byly – řekl Starmer 16. března 2018 BBC – „správným závěrem, a proto si myslím, že je velmi důležité, abychom podpořili opatření, která premiérka ve středu [14. března 2018] stanovila“.

Mayová řekla parlamentu, že „neexistuje jiný alternativní závěr než ten, že ruský stát je vinný z pokusu o vraždu pana Skripala a jeho dcery – a z ohrožení životů dalších britských občanů v Salisbury, včetně detektiva seržanta Nicka Baileyho“. To představuje nezákonné použití síly ze strany ruského státu proti Spojenému království. A jak jsem uvedl v pondělí, stalo se tak na pozadí dobře zavedeného vzorce agrese ruského státu v celé Evropě i mimo ni. Je proto třeba na něj reagovat plnou a důraznou reakcí – nad rámec opatření, která jsme již přijali po vraždě pana Litviněnka, a čelit tomuto vzorci ruské agrese i jinde.“

Starmer zopakoval slovo od slova to, co řekla Mayová. Ruský útok na Skripalovy se podle Starmera „nestal poprvé. Jako právník jsem zastupoval Marinu Litviněnkovou a bylo mi ctí podat jejím jménem žalobu proti Rusku za tu krutou vraždu před deseti, jedenácti lety. Toto není poprvé. Je třeba to nazvat bez jakýchkoli „kdyby“ a „ale“. A potřebujeme rázné kroky, jak je ve středu stanovil premiér.“

Případ Mariny Litviněnkové u Nejvyššího soudu v roce 2014 měl tlačit na vládu Mayové, aby překročila rámec koronerova vyšetřování příčiny smrti jejího manžela Alexandra Litviněnka otravou poloniem v Londýně v listopadu 2006. Místo toho chtěla vdova po Litviněnkovi a britští představitelé vyšetřování uzavřít a místo toho zahájit veřejné vyšetřování, aby mohl být případ proti Rusku plně zveřejněn, ale důkazy MI6 o tom, že Litviněnko plánoval koupit polonium z Moskvy, zůstaly utajeny.*

Starmer ve skutečnosti nebyl jedním z právníků, kteří zastupovali Marinu Litviněnkovou při přezkumu u Nejvyššího soudu ve dnech 21.-22. ledna 2014; o rozsudku bylo informováno 11. února 2014 zde. Starmerovo jméno chybí i na seznamu právníků zastupujících paní Litviněnkovou v řízení u Vrchního soudu o šest měsíců dříve.

Starmer se v BBC vyjadřoval více než velkohubě. Seznam případů Mariny Litviněnkové u Vrchního soudu odhaluje, že Starmer lhal.

Drobná výhrada! Dvě „kdyby“!

Donald Trump – v březnu 2018 poprvé prezident – byl rezervovanější než Starmer. Dne 14. března Trump řekl novinářům v Bílém domě: „No, zdá se mi – dnes mluvím s Theresou Mayovou – že na základě všech důkazů, které mají, to vypadá, že by to mohlo být Rusko. Nevím, jestli už dospěli k nějakému závěru… Ale ona mi dnes zavolá… ale Theresa Mayová se mnou dnes bude mluvit. Připadá mi, že se domnívají, že to bylo Rusko, a já bych toto zjištění určitě bral jako fakt. Jakmile si ujasníme fakta, pokud s nimi budeme souhlasit, odsoudíme Rusko nebo kohokoli, kdo to může být.“

Nyní premiér Starmer se koncem tohoto týdne setká s Trumpem v Bílém domě, neboť Trump veřejně signalizuje, že přehodnocuje důkazy o ruském zavinění v době před zahájením speciální vojenské operace na Ukrajině. Americká „kdyby“ a „ale“ se začala počítat proti bezvýhradné válečnické propagandě Britů.

Objevil se také náznak ministra zahraničí Marca Rubia po jeho jednání s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem v Rijádu 18. února, že se za zavřenými dveřmi znovu otevírají i britské důkazy o novičoku.

Rubio byl novinářem dotázán, zda jeho souhlas s obnovením diplomatických operací s Rusy znamená, „že případ Skripal nebo anexi Krymu považujete za uzavřené nebo již neřešíte? Protože si myslím – zmínil jste, že Keir Starmer bude příští týden ve Washingtonu. Dovedu si představit, že to Brity nijak zvlášť nepotěší.“

Rubio váhal, jak odpovědět. „Ano, znovu opakuji, že nehodlám – ano, nehodlám vyjednávat nebo rozebírat všechny prvky narušení, které existují – nebo existovaly v našich diplomatických vztazích, a jejich mechanismy. Stačí říci, že prezident Trump se zavázal a hodlá dodržet svůj slib, že udělá vše pro to, aby tento konflikt skončil. To nemůžeme udělat, pokud nebudeme mít alespoň nějaký normální způsob fungování našich diplomatických misí v Moskvě a ve Washingtonu… Budeme s nimi spolupracovat, abychom zjistili, co je v tomto kontextu možné.“

Washingtonské zdroje poukazují na to, že Rubiův náměstek ve státní správě, náměstek Michael Waltz v Radě pro národní bezpečnost (NSC) a nově jmenovaní členové sboru náčelníků štábů a Pentagonu jsou bojovníky proti Rusku ve speciálních operacích. Vědí, že kauza Skripal a příběh Novičok byly operace britské tajné zpravodajské služby (MI6) a chemického oddělení ministerstva obrany. Co oni a Rubio před týdnem nevěděli, je to, co Trump odpoví, až ho Starmer požádá, aby pokračoval ve speciální válce proti Rusku.

NOVÉ TRUMPOVY SPETSNAZ VÁLEČNÉ JEDNOTKY PROTI RUSKU

Zdroje z Washingtonu varují před tím, aby tito muži byli vnímáni jako probritští. „Trump,“ svěřuje se jeden ze zdrojů mimo záznam, “má klasický problém politika, který se bojí, že generálové a ozbrojenci speciálních operací v jeho armádě jsou schopni zorganizovat proti němu puč. Trump tedy musí jmenovat novou bandu ozbrojenců, aby toto riziko vymýtil. Bude mu to trvat měsíce. Po celou tu dobu si Trump jistě bude myslet, že Britové jsou schopni spolupracovat na puči proti němu, stejně jako se Trump domnívá, že MI6 se prostřednictvím Christophera Steela podílela na pomoci prezidentské kampani Hillary Clintonové v roce 2016.“

Washingtonské zdroje varují, že Starmerova minulost bojovníka proti Rusku vyvolá Trumpovu reakci, pokud bude mít prezident podezření, že premiér jedná neloajálně nebo výhružně – opět.

STARMERŮV ZÁZNAM JAKO VÁLEČNÍKA PROTI RUSKU, BŘEZEN 2018, BŘEZEN 2022, ÚNOR 2025

Dne 16. února Starmer umístil do deníku The Telegraph prohlášení, že je „připraven a ochoten přispět k bezpečnostním zárukám Ukrajině tím, že v případě potřeby nasadí naše vlastní vojáky“.

Starmerovo podmíněné „bude-li to nutné“ vyvolalo následující den v Rijádu výslovné odmítnutí ze strany ruského ministra zahraničí Lavrova. Označil Spojené království za nepřátelský stát, který válčí s Ruskem na ukrajinském bojišti a řídí raketové útoky na ruské vnitrozemí, a Lavrov prohlásil: „vystoupení jednotek ozbrojených sil ze stejných zemí NATO, ale pod cizí vlajkou, pod vlajkou Evropské unie nebo pod národními vlajkami na tom nic nemění. To je pro nás nepřijatelné.“

Zdroje z Washingtonu tvrdí, že pro Trumpa nejsou klíčová slova Starmerova článku pro Telegraph v detailech urovnání konce války, ale Starmerova ochota akceptovat Trumpovo vedení. „Zatímco evropské národy musí v této chvíli posílit – a my to uděláme,“ napsal Starmer, “podpora USA zůstane rozhodující a bezpečnostní záruka USA je pro trvalý mír nezbytná.“

Zdroje z Washingtonu před Starmerovým čtvrtečním příjezdem do Washingtonu upozorňují, že to znamená „loajalitu. Trump se chystá Starmerovi říct, že nemá fungovat samostatně bez Trumpova souhlasu. Nesmí existovat britský kandidát na ukrajinského prezidenta; nesmí existovat speciální britské operace proti Rusům, které by nebyly schváleny Trumpem. Pokud budou – pokud bude mít Trump podezření, že by mohly být – bude reagovat tvrdě a veřejně. Starmer nebude moci počítat s americkými penězi, sdílením zpravodajských informací a koordinací, které tvoří tradiční ‚zvláštní vztah‘.“

Trumpovo podezření, že MI6 a CIA jednají ve spolčení, aby ho oklamaly, je hluboce zakořeněné. V březnu 2018 Trump veřejně prohlásil, že je připraven přijmout oficiální britské tvrzení, že Rusko provedlo útok novičokem na Sergeje a Julii Skripalovy v Salisbury. Trumpova formulace však byla podmíněná. „Jakmile si ujasníme fakta, pokud s nimi budeme souhlasit, odsoudíme Rusko nebo kohokoli, kdo to může být.“

O rok později se v profilu ředitelky CIA Giny Haspelové, který zveřejnil deník New York Times, objevilo, že „paní Haspelová se také snažila [Trumpovi] ukázat, že pan Skripal a jeho dcera nebyli jedinými oběťmi ruského útoku. Paní Haspelová ukázala fotografie malých dětí hospitalizovaných po otravě nervově paralytickou látkou Novičok, kterou byli Skripalovi otráveni, které jí dodala britská vláda. Poté ukázala fotografii kachen, které byly podle britských představitelů neúmyslně zabity nedbalou prací ruských agentů… Pan Trump se upnul na obrázky nemocných dětí a mrtvých kachen. Na konci brífinku přijal variantu silných [sankcí].“

„Výsledek byl podle úředníků příkladem toho, že paní Haspelová je jedním z mála lidí, kteří dokážou pana Trumpa přimět ke změně postoje na základě nových informací.“

Problém je zřejmý. „Nové informace“ – mrtvé kachny, nemocné malé děti v nemocnici, fotografie britské vlády – byly falešné; fotografie byly zfalšovány MI6. Haspelová to věděla ještě předtím, než Trumpa informovala. Poté Trumpovi lhala.

Od té doby uplynulo sedm let: Trump nyní ví, že Haspelová a MI6 si příběh o novičoku vymyslely. Starmer také ví, že Trump ví, že příběh o Novičoku je falešný. Premiér neví, jak vstřícně, jak poddajně se bude muset prezentovat, aby se vyhnul veřejnému střetu s prezidentem kvůli pravdě o Novičoku.

[*] Zdroj z MI6 soukromě uvedl, že jeho agentura, CIA i ruské tajné služby věděly, že Litviněnko zařizoval získání polonia z Moskvy. Rusové převod povolili, protože věřili, že pak budou moci odhalit Litviněnkova londýnského zaměstnavatele Borise Berezovského jako strůjce celého plánu, a podkopat tak Berezovského azylový status ve Spojeném království. Zdroj popisuje, že všechny tři služby monitorovaly Litviněnkovu schůzku v londýnském hotelu za účelem předání a vzájemně si zaznamenávaly operativní signály v okolí hotelu. Všechny byly podle zdroje zaskočeny, když na sebe Litviněnko omylem vylil polonium. Zdroj dochází k závěru, že Britové toho dokázali rychle využít a vytvořili propagandu obviňující z Litviněnkovy vraždy Rusy.

Autor: Editor – Sobota 22. Února 2025

Překlad Deepl

Zdroj + https://kispep.wordpress.com/

sdílet na