Zahraniční investice bychom měli brát jako něco, co nás ohrožuje

Ohodnotit příspěvek (5 / 1)

ROZHOVOR „Rád bych se mýlil, ale obávám se, že dřív či později bude muset dojít na vyvlastňování korporátních majetků, razie v centrálách, nucenou správu a podobně. V každém případě platí, že obyvatelé České republiky by odchodem investorů nic neztratili. Je zřejmé, že současná podoba globalizace přináší výhody jen úzké vrstvě vlastníků a manažerů. Pro většinu obyvatel je nevýhodná. Lidem v téměř každé zemi by dnes prospělo, kdyby více vyráběli pro místní trh a kupovali více místního zboží,“ říká sociolog Petr Hampl o nadnárodních korporacích.

Ekonom Thomas Piketty ve svém blogu na Le Monde píše, že lidé ze Západu, z Paříže, Berlína či Bruselu, nechápou, že lidé z Česka či Polska projevují nedostatek vděku za dotace z EU. Upozorňuje, že ČR a Polsko to vidí jinak, protože investoři ze Západu tu vlastní zhruba čtvrtinu fixního kapitálu a více než polovinu, pokud jde o vlastnictví firem. Mezi léty 2010 až 2016 roční odliv zisku z ČR reprezentoval 7,6 procenta HDP, zatímco dotace z EU v tom samém období činily jen 1,9 procenta HDP. Analytička Lenka Zlámalová píše, že od nás za tu dobu odteklo na dividendách 2252 miliard korun, zatímco dotace z EU byly 563 miliard korun. Jsme tak prý „krmelcem Evropy“ a jsme největším poraženým ze střední Evropy… Je tomu tak?

Ve skutečnosti je to ještě mnohem horší. Čísla, která uvádíte, zahrnují pouze oficiálně vykazované a zdaňované zisky. To je jen malá část prostředků, které korporace vyvádí z České republiky do zahraničí. Většina jde přes transakce mezi pobočkami, kdy centrála účtuje české pobočce absurdní částky za služby a podobně. Můžeme vlastně jen spekulovat, jestli je skutečný odliv prostředků dvojnásobný, než uvádí Piketty, nebo třeba desetinásobný.

V každém případě je takové vysávání země něčím ojedinělým, v rámci současného světa, a dost možná i historicky. Jen málokdy se totiž stává, že by pracovní síla v podmaněné zemi byla schopnější, motivovanější a pracovitější. Svým způsobem je kolonialismus naruby. Země s méně vyspělou pracovní silou ovládá a vysává tu vyspělejší. Český dělník pracuje lépe než americký nebo francouzský dělník, a většinou i lépe než německý dělník. Proto je možné z České republiky vyvážet více hodnoty než z jakékoliv kolonie. Jenže odliv peněz je jenom jedním z mnoha problémů, které tu nadnárodní korporace působí.

Svým způsobem je kolonialismus naruby. Země s méně vyspělou pracovní silou ovládá a vysává tu vyspělejší. Český dělník pracuje lépe než americký nebo francouzský dělník, a většinou i lépe než německý dělník.

Co jsou ty další problémy?

Především ovlivňování politického prostředí.  Korporace nejsou neutrální, ale masivně podporují extrémní levici. Zapojení do Prague Pride je jenom špičkou ledovce. Většina nadnárodních korporací v České republice podporuje multikulturní neziskovky a snaží se vlastním zaměstnancům vymývat mozky neomarxistickou propagandou. Snaží se, aby Češi neměli žádný svůj životní styl, přišli o sebevědomí, v ideálním případě neměli ani rodinný život. Máme tendenci to podceňovat, ale korporace tu ovládají bilionový majetek. Když taková síla usiluje o zničení demokracie a občanských svobod, málokterá země může dlouhodobě odolávat. Ostatně, strany jako Piráti by neměly nejmenší šanci, kdyby se neopíraly o voliče s mozky vymytými korporátním prostředím.

Ještě něco dalšího?

Poškozování schopností místních lidí. Pamětníci potvrdí, že po roce 1990 byli naši partneři ze západní Evropy až šokováni, kolik toho čeští technici umí. Je to vlastně pochopitelné a logické. Zatímco oni měli za sebou řadu let, kdy neřešili nic těžšího než z jakého korporátního manuálu přečíst instrukce,  jejich kolegové v českých zemích museli zajistit chod velmi složitých zařízení bez jakékoliv podpory. K tomu potřebujete zvládnout řadu technologií opravdu do hloubky a často i pořádně pochopit fyzikální principy. Když k tomu přidáme velmi dobré technické školství a 200letou silnou průmyslovou tradici, byly tady naprosto unikátní technické schopnosti. Jak se říkalo v korporaci, kde jsem tehdy působil, „Češi, to jsou ti excelentní technici, co neumí pořádně anglicky“. I proto dnes v desítkách nebo dokonce stovkách zemí najdete dosud fungující česká zařízení.

Dnes Češi vyrábějí většinou jednoduché komponenty a až odejdou do důchodu dnešní padesátníci, 200letá tradice zmizí. To nám přinesly zahraniční investice.

Dnes Češi vyrábějí většinou jednoduché komponenty a až odejdou do důchodu dnešní padesátníci, 200letá tradice zmizí. To nám přinesly zahraniční investice.

Mluvíte o zahraničních investicích, jako by to bylo něco negativního…

Když bydlíte ve svém bytě a přijde investor, koupí si vaši kuchyni, takže tam už nemůžete vařit, je to pro vás dobré? Pak si koupí vaši koupelnu, takže se už nemůžete mýt. Jste na tom lépe? Jedinou výhodu to může mít, že za tu kuchyni a koupelnu získáte peníze, které vám umožní koupit si jiný byt. Ale my jsme svou zemi předali korporacím a nedostali výměnou absolutně vůbec nic. Jen pár výrobních hal, jaké se dají postavit za pár týdnů a které byly beztak financovány penězi daňových poplatníků.

Někdo by mohl namítat, že Češi získali prostřednictvím korporací přístup na západní trhy. Jenže se většinou jedná o komponenty a zároveň jsme přišli o možnost vyvážet na jiné trhy složitá zařízení s přidanou hodnotou. Je tedy velmi problematické, zda se jedná o přínos. 

Jsou tedy zahraniční investice vůbec k něčemu dobré?

Přihlásit: Login
2000
1 Komentáře vlákna
4 Odpovědi vlákna
0 Sledování
 
Nejvíce komentované
Nejméně komentované
2 Autoři komentářů
  Souhlas  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Ohodnotit příspěvek :
     

Moc dobrý článek. Četl jste někdo to Prolomení hradeb?