Zahraniční investice bychom měli brát jako něco, co nás ohrožuje

ROZHOVOR „Rád bych se mýlil, ale obávám se, že dřív či
později bude muset dojít na vyvlastňování korporátních majetků, razie v
centrálách, nucenou správu a podobně. V každém případě platí, že
obyvatelé České republiky by odchodem investorů nic neztratili. Je
zřejmé, že současná podoba globalizace přináší výhody jen úzké vrstvě
vlastníků a manažerů. Pro většinu obyvatel je nevýhodná. Lidem v téměř
každé zemi by dnes prospělo, kdyby více vyráběli pro místní trh a
kupovali více místního zboží,“ říká sociolog Petr Hampl o nadnárodních
korporacích.

Ekonom Thomas Piketty ve svém blogu na Le Monde píše, že lidé
ze Západu, z Paříže, Berlína či Bruselu, nechápou, že lidé z Česka či
Polska projevují nedostatek vděku za dotace z EU. Upozorňuje, že ČR a
Polsko to vidí jinak, protože investoři ze Západu tu vlastní zhruba
čtvrtinu fixního kapitálu a více než polovinu, pokud jde o vlastnictví
firem. Mezi léty 2010 až 2016 roční odliv zisku z ČR reprezentoval 7,6
procenta HDP, zatímco dotace z EU v tom samém období činily jen 1,9
procenta HDP. Analytička Lenka Zlámalová píše, že od nás za tu dobu
odteklo na dividendách 2252 miliard korun, zatímco dotace z EU byly 563
miliard korun. Jsme tak prý „krmelcem Evropy“ a jsme největším poraženým
ze střední Evropy… Je tomu tak?

Ve
skutečnosti je to ještě mnohem horší. Čísla, která uvádíte, zahrnují
pouze oficiálně vykazované a zdaňované zisky. To je jen malá část
prostředků, které korporace vyvádí z České republiky do zahraničí.
Většina jde přes transakce mezi pobočkami, kdy centrála účtuje české
pobočce absurdní částky za služby a podobně. Můžeme vlastně jen
spekulovat, jestli je skutečný odliv prostředků dvojnásobný, než uvádí
Piketty, nebo třeba desetinásobný.

V každém případě je takové vysávání země něčím ojedinělým, v rámci
současného světa, a dost možná i historicky. Jen málokdy se totiž stává,
že by pracovní síla v podmaněné zemi byla schopnější, motivovanější a
pracovitější. Svým způsobem je kolonialismus naruby. Země s méně
vyspělou pracovní silou ovládá a vysává tu vyspělejší. Český dělník
pracuje lépe než americký nebo francouzský dělník, a většinou i lépe než
německý dělník. Proto je možné z České republiky vyvážet více hodnoty
než z jakékoliv kolonie. Jenže odliv peněz je jenom jedním z mnoha
problémů, které tu nadnárodní korporace působí.

Svým způsobem je kolonialismus naruby. Země s méně vyspělou pracovní
silou ovládá a vysává tu vyspělejší. Český dělník pracuje lépe než
americký nebo francouzský dělník, a většinou i lépe než německý dělník.

Co jsou ty další problémy?

Především ovlivňování politického prostředí.  Korporace nejsou
neutrální, ale masivně podporují extrémní levici. Zapojení do Prague
Pride je jenom špičkou ledovce. Většina nadnárodních korporací v České
republice podporuje multikulturní neziskovky a snaží se vlastním
zaměstnancům vymývat mozky neomarxistickou propagandou. Snaží se, aby
Češi neměli žádný svůj životní styl, přišli o sebevědomí, v ideálním
případě neměli ani rodinný život. Máme tendenci to podceňovat, ale
korporace tu ovládají bilionový majetek. Když taková síla usiluje o zničení
demokracie a občanských svobod, málokterá země může dlouhodobě
odolávat. Ostatně, strany jako Piráti by neměly nejmenší šanci, kdyby se
neopíraly o voliče s mozky vymytými korporátním prostředím.

Ještě něco dalšího?

Poškozování schopností místních lidí. Pamětníci potvrdí, že po roce
1990 byli naši partneři ze západní Evropy až šokováni, kolik toho čeští
technici umí. Je to vlastně pochopitelné a logické. Zatímco oni měli za
sebou řadu let, kdy neřešili nic těžšího než z jakého korporátního
manuálu přečíst instrukce,  jejich kolegové v českých zemích museli
zajistit chod velmi složitých zařízení bez jakékoliv podpory. K tomu
potřebujete zvládnout řadu technologií opravdu do hloubky a často i
pořádně pochopit fyzikální principy. Když k tomu přidáme velmi dobré
technické školství a 200letou silnou průmyslovou tradici, byly tady
naprosto unikátní technické schopnosti. Jak se říkalo v korporaci, kde
jsem tehdy působil, „Češi, to jsou ti excelentní technici, co neumí
pořádně anglicky“. I proto dnes v desítkách nebo dokonce stovkách zemí
najdete dosud fungující česká zařízení.

Dnes Češi vyrábějí většinou jednoduché komponenty a až odejdou do
důchodu dnešní padesátníci, 200letá tradice zmizí. To nám přinesly
zahraniční investice.

Dnes Češi vyrábějí většinou jednoduché komponenty a až odejdou do
důchodu dnešní padesátníci, 200letá tradice zmizí. To nám přinesly
zahraniční investice.

Mluvíte o zahraničních investicích, jako by to bylo něco negativního…

Když bydlíte ve svém bytě a přijde investor, koupí si vaši kuchyni,
takže tam už nemůžete vařit, je to pro vás dobré? Pak si koupí vaši
koupelnu, takže se už nemůžete mýt. Jste na tom lépe? Jedinou výhodu to
může mít, že za tu kuchyni a koupelnu získáte peníze, které vám umožní
koupit si jiný byt. Ale my jsme svou zemi předali korporacím a nedostali
výměnou absolutně vůbec nic. Jen pár výrobních hal, jaké se dají
postavit za pár týdnů a které byly beztak financovány penězi daňových
poplatníků.

Někdo
by mohl namítat, že Češi získali prostřednictvím korporací přístup na
západní trhy. Jenže se většinou jedná o komponenty a zároveň jsme přišli
o možnost vyvážet na jiné trhy složitá zařízení s přidanou hodnotou. Je
tedy velmi problematické, zda se jedná o přínos. 

Jsou tedy zahraniční investice vůbec k něčemu dobré?

Ohodnotit příspěvek (5 / 1)
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Ohodnotit příspěvek :
     

Moc dobrý článek. Četl jste někdo to Prolomení hradeb?