Vladimir Putin hovořil o Pašinjanově volbě pokračovat ve válce v Karabachu a vysvětlil, proč se Rusko nezúčastnilo války v Karabachu

Arménský premiér Nikol Pašinjan odmítl přijmout návrh na zastavení palby ve dnech 19. – 20. října, v době kdy ázerbájdžánská armáda znovu získala jen malou část na jihu Náhorního Karabachu. 

Oznámil to ruský prezident Vladimir Putin.

Vladimir Putin řekl, že se mu podařilo přesvědčit ázerbájdžánského prezidenta Ilhama Alijeva, že je možné zastavit nepřátelské akce, ale ze strany Alijeva byl podmínkou návrat uprchlíků, a to i do města Šuša. Postoj Arménie k této otázce však byl formulován takovým způsobem, že tato možnost je pro ně nepřijatelná. 

Vladimir Putin řekl, že byl touto pozicí překvapen.

„A premiér Pašinjan mi přímo řekl, že to považuje za ohrožení zájmů Arménie a Karabachu. 
Ani teď mi není příliš jasné, v čem by tato hrozba spočívala – měl se předpokládat návrat civilistů při zachování plné kontroly arménskou stranou nad touto částí území Karabachu, včetně města Šuša. 
A vzhledem k přítomnosti našich mírových sil jsme se již tehdy snažili dosáhnout dohody s Arménií
a Ázerbájdžánem,“ uvedl ruský prezident.

Putin vysvětlil, proč se Rusko nezúčastnilo války v Karabachu

Ruský prezident Vladimir Putin v odpovědi na mediální otázky týkající se situace v Náhorním Karabachu řekl, proč se Ruská federace neúčastnila ozbrojeného konfliktu.

Novinář, který se ptal šéfa Ruské federace, poznamenal, že Arménie je členem CSTO (organizace kolektivní bezpečnosti). Vladimir Putin vysvětlil, že Arménie neuznala nezávislost a svrchovanost Karabachu.

„To znamenalo z hlediska mezinárodního práva: jak Náhorní Karabach, tak všechny regiony s ním sousedící byly nedílnou součástí území Ázerbájdžánské republiky. Smlouva o kolektivní bezpečnosti CSTO stanoví vzájemnou pomoc v případě agrese proti území členského státu této smlouvy. Na území Arménské republiky nikdo neútočil. A to nám nedávalo žádné právo přímo se účastnit těchto nepřátelských akcí, “ vysvětlil prezident Putin.

Prezident Ruské federace zároveň odpověděl na otázku, zda se „Arménie necítila osamocena“, zdůraznil, že ruská strana plně splnila všechny své závazky, a to i v rámci vojensko-technické spolupráce.

Vladimir Putin také hovořil o důvodech konfliktu v Náhorním Karabachu. Podle něj orgány SSSR na konci 80. let nereagovaly správně na arménsko-ázerbájdžánské střety, které vyústily v konflikt v Náhorním Karabachu.

Putin připomněl, že konflikt začal v roce 1988, kdy v Sumgaitu (Ázerbájdžánská SSR) vypukly etnické střety,
v důsledku čehož utrpělo arménské obyvatelstvo. Poté vypukla v Karabachu konfrontace.

Ruský prezident rovněž uvedl, že v současné době není stanoven konečný status Náhorního Karabachu
a o osudu regionu budou rozhodovat budoucí vůdci a účastníci procesu.

Zároveň zdůraznil, že hlavním úspěchem, kterého bylo dosaženo zavedením příměří v Náhorním Karabachu, je konec krveprolití.

Již dříve odsoudil postoj orgánů SSSR ohledně Karabachu. Poté poznamenal, že každá strana konfliktu má svou vlastní pravdu a na neshody neexistuje jednoduché řešení.

V tuto chvíli existuje dohoda o ukončení nepřátelských akcí v Náhorním Karabachu, kterou podepsali Vladimir Putin, arménský premiér Nikol Pašinjan a ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev.

Dokument rovněž stanoví zavedení ruských mírových sil do regionu, výměnu vězňů mezi stranami konfliktu, přesun řady okrsků v regionu z Arménie do Ázerbájdžánu a návrat uprchlíků do Karabachu.

https://bit.ly/2K9Gphw

0 0 hlasy
Ohodnotit příspěvek

sdíletj na