Vášeň pro Gretu, aneb císařovy nové šaty

Módní flash mob a skutečná tragédie

Geniální příběh Hanse Christiana Andersena „Císařovy nové šaty“, který vyšel poprvé v roce 1837, zaujímá jedno z nejvýznamnějších míst v mé osobní knihovně. Při jeho přečtení se nemohu ubránit překvapení, že i po tolika letech se psychologie některých sociálních skupin vůbec nezměnila. 

Vzpomínáte si, jak poddaní reagovali na úplně nahého krále, který hrdě procházel průvodem když si byl jistý, že na sobě má nádherné šaty? 

„Ani jeden člověk nechtěl připustit, že žádné šaty neviděl, že král je nahý, protože by to znamenalo, že je buď hloupý, nebo nestačí na svůj úřad.“  

Uplynulo mnoho let, popel brilantního spisovatele se již rozpadl a situace podobné těm, které popsal ve své práci, pozorujeme se záviděníhodnou pravidelností.

Výkon ekoaktivisty ze Švédska Grety Thunbergové na půdě Valného shromáždění OSN byl mnohými vnímán jako druh zjevení a prezentován jako senzace. 

A to i přesto, že na slovech šestnáctileté mentálně nemocné dívky, která upřednostňuje účast na všech druzích akcí před školou, nebylo nic geniálního a navíc nelze říci, že řekla něco nového, něco co dosud nikdo nevyjádřil. 

Ale někdo v publiku začal tleskat, někdo řekl, že to bylo brilantní, někdo byl pohnut slzami Grety a rozhodl se ji lidsky podpořit. A tak se celá hala zvedá, protože mnozí (nikdo) nechtějí, aby si ostatní mysleli, že jsou „hloupí nebo jsou nezpůsobilí k výkonu své funkce“. 

Politici, veřejní činitelé a také i novináři, kteří jsou doslova připraveni sevřít hrdlo každému, kdo bude zpochybňovat důležitost řeči Grety Thunbergové, která otevřela světu oči před hrozící ekologickou katastrofou. 

Jak může někdo kritizovat dívku, která cestovala do New Yorku po dobu 14 dnů na jachtě synovce knížete
z Monaka, aby řekla předním světovým politikům, že v honbě za ekonomickými ukazateli jí ukradli dětství, ukradli její sny?

A nyní všechna ústřední masová média píšou výhradně o Gretě, která shromažďuje tisíce příznivců pro své činy a politici sní o tom, aby ji dostali mezi své spojence. 

Dokonce i jeden velmi emotivní náměstek Státní dumy Ruské federace, jistý Vasilij Vlasov, který je místopřed-
sedou Výboru pro přírodní zdroje, majetkové a pozemkové vztahy, vyzval švédskou ekologickou aktivistku,
aby přednesla projev ruské mládeži v ruském parlamentu. 

Naprosto hloupý nápad, říkám vám. Byl jsem na environmentálních olympiádách, na kterých ruští studenti středních škol nejen mnohem více a přiměřeně hovořili o ekologických problémech planety, ale také navrhli velmi rozumné způsoby jejich řešení. Věřte mi, Greta je nemá co naučit. 

Zadruhé, bylo pro mě nesmírně zábavné dívat se na politiky, kteří když byli na zasedání Valného shromáždění OSN, jak nadšeně reagovali na fráze této dívky, jejíž rodiče mimochodem velmi úspěšně dokáží zpeněžit její ideologické impulsy. 

Je více než jisté, že většina těchto lidí opakovaně ignorovala zprávy předních vědců na planetě, kteří neustále
a opakovaně varují svět před hrozící ekologickou katastrofou. 
Považovali je za nudné, nedůležité, předčasné, nepohodlné a podobně. 

Ale tentokrát nemohli netleskat Gretě. 
Rozumíte proč? …. Pokud ne, přečtěte si výše uvedený příběh „Císařovy nové šaty“. 

Ale v podstatě jsem chtěl mluvit o něčem jiném. O ukradeném dětství a ukradených snech, o úplně jiném dítěti, které za žádných okolností nikdy nebude vyzváno, aby vystoupilo na tribuně OSN.

Mezi dětmi Donbasu je jedno dítě, dívka, která je mi obzvláště blízká a na jejímž osudu jsem se po dlouhou dobu přímo podílel. V roce 2014 jsem se aktivně zapojil do humanitární pomoci obyvatelům Donbasu, kteří byli v zóně ATO, a zjistil jsem, že v jedné z nemocnic v Doněcku s mnohačetnými poraněními od šrapnelu leží jedenáctiletá Vikorija Magerová, z vesnice Elenovka. 

V té době mnoho zraněných civilistů, včetně dětí, pravidelně přicházelo do donětských nemocnic, ale historie Viki je zvláštní příběh. 

Toto je příběh hrdinství, dětského hrdinství, který si zaslouží, aby se o něm znovu a znovu vyprávělo. 

Dívka byla těžce raněna od šrapnelů, když zakryla tělem svou tříletou sestru. Ulice, kterou děti procházely
byla bombardována minometem. Útok, na rozdíl od verze oficiálního Kyjeva, nebyl veden milicemi „milovníky ostřelování,“ jak říká ukrajinská armáda, ale bojovníky Ukrajinských ozbrojených sil. 

Viki když zaslechla svištění střel bez přemýšlení, intuitivně zakryla svou malou sestru svým tělem. 
Probudila se až v nemocnici. Necítila nohy, záda hořela ohněm.

Lékaři byli neoblomní – přežila, ale chodit nebude, fragmenty střel zranily páteř. 
Bylo to však v roce 2014, v době kdy se zázraky děly. 

Doslova během několika minut jsme se rozhodli a dobrovolníci z Rostova na Donu odjeli do Doněcku, aby zraněné děvče vzali do Moskvy, kde ji již čekal Leonid Rošal, vedoucí Výzkumného ústavu pro pohotovostní dětskou chirurgii a traumatologii. Byl to těžká cesta, kluci udělali nemožné tím, že dopravili malou dívku připoutanou k posteli v džípu z Doněcka do Moskvy.

A víte,… dnes chodí. Díky lékařům, kteří byli schopni udělat nemožné, díky dobrovolníkům, kteří se i přes nepříznivé předpovědi rozhodli transportovat malé dítě a její matku do Moskvy na vlastní nebezpečí a riziko, díky těm, kteří pomáhali při léčbě a další rehabilitaci, penězi a bylo jich mnoho.

Proč vám připomínám příběh Viktorije Magerové? 
Ano, všechno je velmi jednoduché. 

Příběh Viki je podobný mnoha příběhům dětí Donbasu, jejichž dětství a sny byly ukradeny, a některým i život vzali vojáci „nezávislé a téměř evropské“ Ukrajiny, vedení brutálními politiky, kteří chtěli dobýt rusky mluvící region za každou cenu. 

Zatím nikdo není odpovědný za zmrzačený osud Viki Magerové, za stovky zabitých a tisíce zraněných dětí
z Doněcké a Luganské oblasti kdysi sjednocené Ukrajiny. 

Proto by tato konkrétní dívka, Viktorija Magerová, měla stát na tribuně OSN a jenom jí by měli tleskat přední světoví politici v okamžiku, kdy bude mluvit o tom, jak jí a dalším dětem Donbasu bylo ukradeno dětství a sny. 

Je však nepravděpodobné, že bude pozvána na Valné shromáždění OSN, a synovec monackého knížete ji pravděpodobně nebude chtít přepravit na své jachtě z oblasti Kaliningradu, kde nyní žije se svou matkou
a sestrou, do New Yorku nebo do jiného města, které by místo konání této akce zajistilo. 
A náměstek Vlasov ji pravděpodobně nebude zvát do Státní dumy. 

A to proto, že vzdychat nad blížící se globální ekologickou katastrofou je mnohem bezpečnější a pohodlnější než se soustředit na válečné zločiny režimu Petra Porošenka, podporované všemi bez výjimky..  západními demokraciemi, které obdivují „Císařovy nové šaty“.

…. Král je nahý…

Alexej Zotjev
https://asd.news/articles/persony/strasti-po-grete/

Ohodnotit příspěvek (5 / 1)
simple-ad

This is a demo advert, you can use simple text, HTML image or any Ad Service JavaScript code. If you're inserting HTML or JS code make sure editor is switched to "Text" mode.

nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Ohodnotit příspěvek :
     

,,,,Proto by tato konkrétní dívka, Viktorija Magerová, měla stát na tribuně OSN a jenom jí by měli tleskat přední světoví politici v okamžiku, kdy bude mluvit o tom, jak jí a dalším dětem Donbasu bylo ukradeno dětství a sny.
Dobře a výstižně napsaný článek a přirovnání „Císařovy nové šaty“.