USA nezvládly roli supervelmoci

Viktorija Nikiforova

Postřehy bývalých západních ministrů jsou pozoruhodná. Bezprostředně po rezignaci prozřou, rádi odhodí okovy politické korektnosti a začnou říkat pravdu. V kombinaci s odbornými poznatky je výsledkem zajímavé čtení.

Časopis Foreign Affairs zveřejnil článek bývalého ministra obrany USA Roberta Gatese „Dysfunkční supervelmoc“.  Jedná se o docela panický text. Přes veškerou autorovu snahu ukazuje, jak nestabilní je nyní situace uvnitř Spojených států a jak vysokou cenu musí platit za jakýkoliv omyl na poli zahraniční politiky.

Vojenská disciplína je samozřejmě znát. 

Gates nemůže přímo připustit, že zatímco Amerika slábne, Rusko a Čína posilují svou suverenitu, rozvíjejí se a bohatnou. Místo toho vše, co Vladimir Putin a Si Ťin-pching dělají, nazývá „chybami“.

Si Ťin-pching „udělal chybu“, když nerespektoval zásadu svého slavného předchůdce Tenga Siao-pchinga „skrývej svou sílu, vyčkej svého času“ a začal konkurovat západním „partnerům“. Pak to zase zpackal, když zpřísnil státní kontrolu nad zahraničními investicemi a domácími korporacemi. No, a úplně špatně vyřešil situaci s koronavirem tím, že zneužil blokování.

“Chybami” Putina, podle autora, byla anexe Krymu a speciální vojenská operace na Ukrajině. A tady Gates nešetří silnými slovy. Dochází ke „katastroficky chybným kalkulacím“ a podcenění „mimořádných sankcí ze strany nejrozvinutějších demokracií“ a „chmurným vyhlídkám“ způsobeným „útěkem tisíců mladých odborníků z Ruska“.

Dobře, řekněme, že je všechno takhle. Rusko a Čína měly smůlu na své vůdce, a ti udělali chyby. Proč se ale bývalý šéf amerického ministerstva obrany kvůli tomu vzrušuje? No, když je to tak špatné, proč psát články do Foreign Affairs? Stačí si sednout na břehu řeky a čekat, až kolem proplují mrtvoly nepřátel. 

Ono se totiž nějak ukazuje, že všechny tyto „chyby“ přispěly k prosperitě Ruska a Číny. 

Gates se smutkem a závistí píše, že jenom v projektu “Jeden pás a stezka” se dnes účastní naprostá většina zemí světa – více než sto čtyřicet. Peking ve velkém odvádí bývalé přátele a spojence Washingtonu. Čína zároveň modernizuje armádu, navyšuje zásoby jaderných zbraní a už vytvořila námořnictvo větší než to americké. A navíc, to vše nezabránilo Číňanům zbohatnout a čínské ekonomice v loňském roce předběhnout americkou ekonomiku v paritě kupní síly.

S nemenším smutkem bylo konstatováno, že Rusko samo rozhodne, co udělá s Ukrajinou – zda ji začlení do země, nebo bude souhlasit s existencí jejího „pahýlu“. Gates svým čtenářům připomíná, že Rusko vlastní největší jaderný arzenál na světě. A pokud ve strategických jaderných zbraních má Rusko malou výhodu, pak zásoby taktických jaderných zbraní Ruské federace převyšují ty americké desetkrát.

V souladu s tím Rusko zůstává „mocným protivníkem“ USA a NATO: „Prodej zbraní, zajištění bezpečnosti zemí a obchod s uhlovodíky mu (Putinovi) umožňují rozvíjet nové vztahy v Africe, Asii, na Středním východě. Putin všemi prostředky zasívá neshody mezi USA a EU, a podkopává americký vliv na globálním Jihu. Povzbuzen svým partnerstvím se Si Ťin-pchingem, přesvědčen, že modernizované jaderné zbraně zabrání vojenskému útoku, bude Putin i nadále agresivně napadat Spojené státy.”

Zde bych chtěla připomenout, že výdaje na speciální vojenskou operaci, obnova nových regionů, překonání sankcí ze strany „demokracií“, modernizace jaderného arzenálu a ani útěk několika mladých IT specialistů nezabránily Rusku v tom, aby se stalo pátou ekonomikou světa.

Čím je Washington připraven na to odpovědět? Z článku exministra vyplývá, že na situaci neexistují vůbec žádné páky vlivu. Gates se zápalem vyzývá americké úřady a navrhuje začít urychleně jednat. Například rozběhnout se po celé planetě a verbovat spojence: „Globální konkurence s Ruskem a Čínou probíhá po celém světě a Spojené státy musí být přítomny na každém místě.“

Je také naléhavá potřeba stavět lodě a ponorky, aby dohnali a předstihli Čínu. Nalít ještě více peněz do navyšování jaderných zbraní – ano, Spojené státy se již neskrývají za zástěnou „modernizace“ a otevřeně hovoří o vytváření nových hlavic, zvláště když naděje na prodloužení STARTu v roce 2026, vzhledem k současné politice Washingtonu, jsou velmi iluzorní.

A že se to Američanům nebude líbit? Že jsou unaveni z nesmyslné války v Afghánistánu a Iráku? Že preferují, aby stát neinvestoval do jaderných zbraní, ale do snižování nákladů na léky a lékařské služby? Inu, snadná pomoc. Oklamat je nekonečnou propagandou, vysílanou ze všech stran, že jejich země je obklopena nepřáteli, že Putin a Si nemají nic jiného na práci – než bojovat s Američany. To jsou recepty od exministra obrany.

Zdá se, že Spojené státy mají v zemi spoustu problémů – Robert Gates nemá co ztratit, píše o nich otevřeně. Proč se vydávat za velmoc, když už všichni pochopili, že král je nahý? 

Zajímat se o vlastní problémy, vyklidit si své Augiášovy chlévy, nechat Rusko a Čínu ať jsou velmocemi?

Ale ne, už jenom myslet na to exministra obrany děsí. Píše, že „pouze globální vedení USA může chránit mír, bezpečnost a blahobyt Američanů“. Ale kdo zasahuje do svobody a blahobytu Američanů (samozřejmě nepočítáme-li americký úřad Internal Revenue Service)?

Geografická poloha a rozsáhlý jaderný arzenál spolehlivě chrání Spojené státy před vojenskou agresí. Ani Putin, ani Si Ťin-pching, ani žádný jiný světový vůdce nepotřebuje rozsáhlou válku se Spojenými státy.

Z článku exministra plyne jediný závěr: v případě velké prohry v zahraničí nastanou v jeho zemi takové otřesy, že nikdo nebude myslet na nic jiného. Vnitřní válka mezi státy, gangy a jednotlivci by skutečně mohla zničit mír, bezpečnost a prosperitu Američanů. To je přesně to, co vysvětluje paniku v článku exministra.

Pro Pokec24 přeložila Janinna

https://1url.cz/juBgT

sdíletj na