U Stalingradu byla roku 1943 drtivě poražena Paulusova armáda

U Stalingradu byla roku 1943 drtivě poražena Paulusova armáda, v Česku se však píše, že „i přes neúspěchy na východní frontě je německá armáda stále natolik silná“ a 5. června 1944 „museli“ Spojenci v Normandii zachránit Evropu okupovanou Hitlerem.

Druhá světová válka už probíhala skoro pět let. I přes údajné neúspěchy na východní frontě byla německá armáda prý stále natolik silná, že museli angloameričtí spojenci soustředit na dva miliony vojáků a zorganizovat největší obojživelnou vojenskou operaci v dějinách, aby se jim podařilo osvobodit Francii a vyrazit k závěrečnému útoku proti Hitlerovým jednotkám. Tak o tom psal knihovník Padevěd a v ČT říkala učitelka z Brna Štěpánová

Hlavní ceremoniál proběhl 6. června na americkém hřbitově v Colleville-sur-Mer, kam přijel i prezident Donald Trump a britská královna Alžběta II. Bezpečnostní opatření byla proto mimořádná, zvláště, když se proti návštěvě 45. šéfa Bílého domu chystalo několik demonstrací. Resumé? Dvě stovky veteránů, kteří se vylodili v Normandii, desítky hlav států a mezi nimi Donald Trump. 

Trump se zdržel v Normandii pouhý den. Přiletěl helikoptérou, počkal na francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a společně přišli na místo ceremoniálu.

Ideální branec. Trump (uprostřed) se armádě vyhnul. Vždy tvrdil, že mu přála odvodní loterie, teď se ukázalo, že to bylo jinak.

Jaký byl Tump vojenský hrdina?

Jako mladý studoval na Kew-Forest School ve Forest Hills, v newyorské městské části Queens. Kvůli problémům při studiu jej rodiče ve třinácti letech poslali na vojenskou akademii (New York Military Academy) Tam získal akademické vzdělání a také hrál v týmech amerického fotbalu a basketbalu. 

Válka ve Vietnamu se rozjížděla, Trump byl sportovec, tedy pro Vietnam jako dělaný. Jenže od maturity dostal pět odkladů k nástupu vojenské služby. První čtyři byly zcela v pořádku. Trump byl vysokoškolák.
Pátý byl zdravotní. Mladý sportovec, který hrál fotbal, tenis a squash, měl výrůstky na patách.
Trump vždy se sarkasmem sobě vlastním říkal, že se Vietnamu vyhnul proto, jelikož v odvodní loterii –
o odvodu tehdy rozhodoval los – měl příliš vysoké číslo. Nedávno však New Yorku Times našel v armádních záznamech, že nebyl odveden ze zdravotních důvodů.

A problém je i v tom, že ostruhy na patách, jak je popisuje, nevypadaly nijak dramaticky. Sám říká, že výrůstky byly jen drobné a nijak ho neomezovaly. Jak přišly, tak také zmizely. „Nebyl to velký problém, ale byl to přece jen problém,“ řekl. Trump si nevzpomíná na jméno lékaře, který mu lékařskou zprávu pro odvodní komisi napsal. Jeho „osobní Vietnam“ tehdy spočíval v tom, jak řekl v jednom rozhovoru, aby „si neuhnal pohlavní nemoc“. Prostě, je to ten správný člověk, co se má klanět padlým vojákům v Normandii…

A další vojenský hrdina; francouzský prezident a nevoják Emmanuel Macron trvá na tom, že by všichni mladí lidé měli absolvovat vojenskou službu. Prohlásil to pár dní nato, kdy ministerstvo obrany navrhovalo zavést dobrovolnou brannou povinnost.

Povinná vojenská služba byla ve Francii postupně zrušena mezi lety 1996 až 2001 a Macron je tak prvním prezidentem, který nesloužil v armádě. Když poprvé oznámil, že chce brannou povinnost zavést zpátky, jako důvod uvedl, že chce připravit Francii „na éru světového neklidu“. Během kampaně se ale mnozí na tento bod dívali spíš jako na „závan patriotické nostalgie“.

Rovněž premiér Andrej Babiš (ANO) se 5. června zúčastnil v Británii oslav 75. výročí spojeneckého vylodění v Normandii na základě pozvánky, kterou obdržel od (britské premiérky) Theresy Mayové,“ informovala česká média mluvčí vlády Jana Adamcová. Ani český premiér neměl nikdy ve své tornistře maršálkou hůl. Po maturitě byl přijat na Obchodní fakultu Vysoké školy ekonomické (VŠE) v Bratislavě; na rozdíl od většiny mužských absolventů nestrávil po vysoké škole ze zdravotních důvodů povinný rok na vojně…

Ruský prezident Vladimír Putin však ani s vojenskou minulostí nedostal poprvé za 15 let pozvání na oslavy výročí vylodění spojeneckých vojsk v Normandii, informuje RFI. Akce u příležitosti otevření druhé fronty se zúčastní hlavy států, jež zvítězily nad hitlerovským Německem, nepřítomnost Putina jasně svědčí o tom, že Francouzi začali zapomínat na úlohu Sovětského svazu v rozdrcení nacistů…

Zato výprava 130 lidí a 37 historických terénních vojenských vozidel americké armády vyrázila z Plzně do Normandie. Míří, kam jinam, než na oslavy, které připomenou 75. výročí vylodění spojenců na pobřeží Francie ve druhé světové válce. Akci pořádá Military Car Club Plzeň, který jezdí do Normandie v pětiletých intervalech.

Pro jeho členy to je mimořádná událost spojená s velkými oslavami porážky nacismu v Evropě; „ti chlapi prý za pouhých jedenáct měsíců tam odtud dokázali dojít až do Plzně“…

Na moment zůstaňme v Plzni 1945, kde se děly věci; po zrůdném a zbytečném ničení Plzně statečnými vojáky USA, když 25. dubna 1945 byla Škodovka těžce zasažena náletem 8. americké letecké armády; škody byly vyčísleny na dvě miliardy korun. 

Několik set amerických bombardérů tehdy svrhlo přes pět tisíc tříštivých, fosforových a zápalných bomb, 29 objektů závodu bylo úplně zničeno, 21 velmi těžce poškozeno a 33 poškozeno těžce. Závod byl bez proudu, komunikační spoje prakticky neexistovaly.

V té době, těsně před koncem války, nacisté nemohli z Plzně odvézt již ani šroubek pro frontu. Přesto byl tento průmyslový gigant fakticky zničen. Předtím (17. dubna 1945) americké bomby zabíjely v dělnických čtvrtích Škvrňany a Karlov, které byly téměř zničeny, fakticky zničeno bylo plzeňské seřaďovací nádraží.

A přišla zrůdná katarze;  2. a 97. Infantry Divisions a 16. Armored Division se vydaly směrem na Plzeň.
V ulicích Plzně se americké tanky objevily 6. května 1945 kolem 8. hodiny ranní vítány nadšenými obyvateli Plzně. Jak to popsal plzeňský pamětník J. GROUŠL: „Němečtí starostové Wild a Sturm byli zajištěni našimi vlastenci, aby 6. 5. 1945 v 9 hodin ráno vstoupil do Plzně americký vojenský oddíl »B« 16. pancéřové divize pod velením plukovníka Nobleho…“

Ten měl nařízeno zastavit se na předměstí Plzně, ale vida příležitost, rozkázal svému oddílu, aby obsadil Plzeň. (Archiv JNV Plzeň, -7-1. plk. Noble). Revoluční národní výbor v Plzni zveřejnil 6. 5. 1945 výzvu »Na pomoc bojující Praze«… Občané Plzně na výzvu reagovali bleskově.

Velení USA bylo z české strany požádáno o zapůjčení automobilů pro přepravu dobrovolníků do Prahy a také o některé zbraně. Velení americké armády nejenže takovou žádost odmítlo, ale odjezd dobrovolníků na pomoc Praze zakázalo… Dnes za to mají v Plzni pomník „Díky Ameriko“…

 http://www.rukojmi.cz/clanky/1640-zulove-diky-ameriko-v-plzni-dostalo-trhlinu-pry-prirodni-neduh-ale-spis-trest-za-lidskou-nadutost-lez-ma-zkratka-kratke-nohy-a-tomu-odpovidajici-defekty

Dnes si vysloužím další výprask od svých milovaných kritiků; dotknu se totiž jejich patologického odporu
k pravdě. Právě v tento výjimečný den se světoví státníci, včetně Mayové a Merkelové, sejdou na oslavách 75. výročí spojeneckého vylodění na severozápadě Francie v Normandii za druhé světové války. Šlo o největší vyloďovací akci v novodobé historii a americká armáda v ní zaznamenala největší ztráty ze spojeneckých vojsk.

Invaze do Normandie byla pod krycím názvem Overlord zahájena 6. června 1944. Americké, britské a kanadské jednotky se přeplavily přes průliv La Manche ve více jak 6000 lodích a výsadkových člunech na Útes Point du Hoc. Během prvního dne se tak podařilo vysadit na pobřeží Normandie přes 150 tisíc spojeneckých vojáků, kteří vybudovali pevné předmostí sahající až 10 km do vnitrozemí. Důležitým faktorem byla také převaha ve 14 tisíc letounů, které zcela ovládly vzdušný prostor nad Normandií.

V místě vyloďovací pláže s krycím názvem Omaha, (až po Stalingradu druhého největšího masakru 2. sv. války), byl posléze vybudován rozsáhlý hřbitov amerických vojáků, kterých zde padly děsivé tři tisíce. Celkem bylo zabito 10 tisíc spojeneckých vojáků, ovšem pouze u obranných vojsk Rudé armády a civilních obyvatel Stalingradu to bylo téměř 1,2 miliónů mrtvých vojáků a obyvatel stalingradské oblasti, zabito, zraněno nebo zajato bylo 1,5 milionu německých vojáků. Do ruského zajetí jich padlo asi 91 tisíc…

Bylo to devět měsíců před definitivním koncem 2. světové války v Evropě, v době, kdy sovětská armáda již měla plán dobytí Berlína a místo do Normandie se chystali šéfové mocností do Jalty, aby si zavčasu rozdělili svět. A studená válka v něm zásluhou USA trvá dál; 
…. Trump se v Normandii musí stydět za svoji podporu těm, jejichž porážku nyní slaví – Banderovcům strany Svoboda a neonacistům Pravého sektoru z kyjevského Majdanu.

Letošní Normandie, přehlídka pokrytců a politických exhibicionistů, co mají přesně určené místa, aby v rámci velké galashow nestáli vedle někoho, s nímž zrovna vedou válku.

Mír a sranda musí být, i kdyby Husajna věšeli…

Rád bych sepsal jen malou glosu na téma; proč se nescházejí hlavy států ve výročí 31. ledna 1943, když druhý den po berlínských oslavách desátého výročí nástupu Adolfa Hitlera k moci, kapitulovaly ve Stalingradu jednotky 6. německé armády polního maršála Friedricha Pauluse.

Sovětským vítězstvím tak skončily dlouhé týdny úporných a krvavých bojů o město na Volze.

Bitva u Stalingradu znamenala zlom v německé strategické koncepci na východní frontě a v celé válce vůbec.

Jádrem německých sil byla 6. armáda generála Friedricha Pauluse a část 4. tankové armády generála Hotha.

Na ruské straně šlo hlavně o 62. armádu generála Vasilije Čujkova, která byla určena k přímé obraně Stalingradu. Její jednotky byly doplňovány z civilního obyvatelstva.

A tak se také Stalingrad stal v polovině roku 1942 dějištěm nejdůležitější bitvy nejen Velké vlastenecké války. Město tehdy mělo asi 450 000 obyvatel a patřilo k nejdůležitějším průmyslovým oblastem země, na jeho území pracovalo 126 průmyslových závodů. Stalingradská bitva, která probíhala na celkové ploše 100 000 km2 a trvala 200 dnů a nocí, neměla ve světových moderních dějinách vojenství obdobu.

Na počátku protiútoku sovětských vojsk se této bitvy na obou stranách zúčastnilo přes dva milióny vojáků, asi 26 000 děl a minometů, přibližně 2 100 tanků a samohybných děl a téměř 2 600 bojových letadel.

Hitler ještě 30. ledna povyšuje Pauluse do hodnosti polního maršála, neboť prakticky očekává, že ten raději spáchá sebevraždu, než by volil zajetí, neboť ještě žádný německý maršál se nevzdal nepříteli.
Spletl se kardinálně.
Lidské a materiální ztráty byly ve stalingradské bitvě nesmírné, a to na obou válčících stranách.
U okupačních německých vojsk (včetně jejich spojenců – Italové, Rumuni, Chorvati, Maďaři) historici uvádí ztráty přes 841 tisíc vojáků (včetně zajatých či nezvěstných)…

Někomu ze světových státníků by možná spíš lépe vyhovoval pro setkání čas dovolených, aby spojili příjemné s užitečným a dali si sraz na výročí léta 1943, kdy se střetlo přes dva miliony mužů, 35 tisíc děl a minometů, téměř pět tisíc letadel a sedm tisíc tanků v největší tankové bitvě v historii. Zřejmě nebude nikdy překonána počtem nasazené techniky.

Po další bitvě u Kurska zůstalo na bojišti přes sto tisíc padlých a tisíce kusů zničené techniky.
Nebyla by bitva u Kurska také stejně vhodným místem k oslavám jako Normandie? Leningrad?
Jestliže před začátkem blokády žilo v tomto městě, dnešním Petrohradě, 3,2 milionu lidí, v lednu 1944 jich zůstalo jen asi půl milionu. Zahynulo přes 600.000 obyvatel města. 

Absolutní většina z nich zemřela hlady či následkem jiných útrap. Další tisíce lidí zahynuly během evakuace. Známý americký novinář a specialista na Sovětský svaz Harrison Salisbury ve své knize o blokádě dokonce uvedl 1,5 milionu obětí včetně vojáků. Jen hrstku lidí v poměru k počtu obyvatel se podařilo evakuovat.
Město bylo během blokády odříznuto od téměř veškerého zásobování. Ve městě navíc nefungovala doprava, nešel proud, fabriky nepracovaly a obchody byly zavřené nebo vypleněné.

Příděly základních potravin byly postupně redukovány, zpočátku byl denní příděl 125 gramů chleba pro obyčejné občany, pro dělníky a vojáky o něco více. Postupně se však denní dávka zredukovala asi na 50 gramů, což jsou podle odhadů dva krajíce chleba. Částečnou naději pro Leningrad představovalo zamrzlé Ladožské jezero a řeka Něva. Tak vznikla například známá „cesta života“, kterou bylo město alespoň částečně zásobováno. Blokádu prolomila po několikadenní operaci 27. ledna 1944 vojska Leningradského a Volchovského frontu. Trvala 872 dní.

Bylo by možné připomenout i bitvu o Moskvu a další, bojovalo se ne o města, kilometry čtvereční, ale doslova o každou ulici ve stovkách měst. A bojovalo se i v roce 1945 v Československu. Vedle šílených několik stovek padlých vojáků „našich osvoboditelů“ – US Army, padlo na území Československé republiky zanedbatelných skoro 150 tisíc sovětských „saldatů“.

Bály se USA, že SSSR vyhraje válku i v Tichomoří? 
http://www.rukojmi.cz/clanky/4350-co-rekli-po-zniceni-hirosimy-a-nagasaki-pilot-paul-tibbets-pomyslel-jsem-si-ano-zabijeme-hodne-lidi-ale-zachranime-proboha-hodne-dalsich-zivotu-kopilot-robert-lewis-kolik-lidi-jsme-jen-ted-zabili-proboha-co-jsme-to-udelali

Američanů padlo ve 2.sv. na 400 tisíc. V žádném případě nemám v úmyslu snižovat jejich účast ve válce a také dalších spojenců, kteří bojovali proti Hitlerovi. Celkem ta hrůza stála svět kolem děsivých 60 milionů padlých.

Přitom Američané „chtěli za Čechy umírat dál“, ale diktátor „Stalin to zakázal¨…“ Museli čekat u Plzně, aby Rudá armáda mohla dál množit své ztráty na životech při osvobozování Prahy. Tak byl prostě rozdělen svět a na oběť 27 milionů ruských občanů, v četně na 13 milionů ruských vojáků, ve 2. sv. válce bylo zapomenuto…

PS: Západní spojenci podporovali finančně SSSR. Měli z čeho čerpat, vyrabovali mj. Afriku, kde brali zadarmo zlato, ropu, platinu a další její bohatství. Věnovali díl toho Sovětskému svazu pro Rudoarmějce, aby sami se do 2. sv. války zapojili otevřením druhé fronty až v polovině roku 1944, kdy byla Evropa takřka osvobozená od nacismu…

Spojené království mu mezi 1. říjnem 1941 a 31. březnem 1946 dodalo 5218 tanků, 2550 menších pásových obrněných vozů, 4343 motorových vozidel, 7411 letounů, 1803 radary, 293 sonary (ASDIC), 4932 protitankových kanonů, 4338 rádiových stanic, 2000 polních telefonních souprav, 48 635 km telefonních kabelů, zapůjčilo mu bitevní loď Royal Sovereign (v SSSR přejmenovanou na Archangelsk;sloužila v Severním loďstvu a 4. února 1949 ji Sověti vrátili Britům).

Následovalo devět torpédoborců, čtyři ponorky, 14 minolovek, 473 milionů nábojů, 32 000 tun hliníku, 40 000 tun mědi, 14 146 tun ropných produktů, 100 435 tun juty, 114 539 tun kaučuku, 3300 tun grafitu, 28 050 tun cínu, 29 610 tun vlny, potraviny v hodnotě 8,2 milionu liber, strojní zařízení za 45 616 000 liber a zdravotnický materiál za 7 760 000 liber. Souhrnná cena britských dodávek činila 428 milionů liber.

Spojené státy dodaly v rámci lend-leasu mezi 11. březnem 1941 a 1. říjnem 1945 14 795 letounů, 7537 tanků, 375 883 nákladních automobilů, 51 503 džípy, 35 170 motocyklů, 8701 traktor, 8218 protiletadlových kanonů, 131 633 samopalů, 345 735 tun výbušnin, 1981 lokomotiv, 11 155 železničních vagonů a plošin, 540 000 tun kolejnic, 1 690 000 km polních telefonních kabelů, křižník Milwaukee (v SSSR sloužil v Severním loďstvu pod jménem Murmansk; 16. března 1949 ho Sověti vrátili Američanům).

Poté přišly na řadu potraviny za 1,312 miliardy dolarů, 2 670 000 tun pohonných hmot, 842 000 tun průmyslových chemikálií, 3 786 000 pneumatik, 49 000 tun kůže a patnáct milionů párů obuvi v souhrnné ceně 11 260 343 603 dolarů. Náčelník americké vojenské mise v Moskvě generál John R. Deane napsal v knize Podivné spojenectví, vydané roku 1947, že „naše dodávky a služby (…) možná nevyhrály válku, ale Rusům určitě pomohly“. O tom není sporu.

Z celkového objemu britsko-amerických dodávek do Sovětského svazu bylo 22,6 procenta (asi čtyři miliony tun) odesláno severní cestou, 23,8 procenta (4,2 milionu tun) jižní a nejvíce – 47,1 procenta (osm milionů tun) – východní.

Na závěr je možno konstatovat, že spojenecké dodávky sehrály velkou, v některých oblastech dokonce rozhodující úlohu, uvážíme-li, že SSSR následkem počátečních katastrofálních porážek přišel o rozsáhlá území, a tudíž též o zdroje průmyslové a zemědělské výroby. 

Licitování o výhodnosti však není etické. Rudá armáda obětovala životy milionů vlastních lidí, a tím zachránila životy milionů vojáků západních demokracií, což se v dolarech ani v librách vyčíslit nedá.
Kdyby postrádala odhodlání bojovat a zvítězit, žádné, ba ani sebevětší dodávky by ji nespasily…

http://ferohrabal.blog.cz/1512/americka-valecna-pomoc-sssr

Inu, bylo mně pietně v Moskvě, Leningradu, Stalingradu či v Kursku, stejně jako na pláži Omaha, kde se odehrála invaze Overlord, resp. tři tisíce mrtvých Američanů byly srovnávány s více než milionem zabitých Rusů u Stalingradu; třeba si do dalších jubileí Normandie zjistí Trump a další politické figurky Západu, co je to Stalingrad, co je to Kursk, a kde tato města vůbec leží…

Jak USA osvobozovaly Prahu s Vlasovci:
http://www.rukojmi.cz/clanky/3879-dve-polopravdy-co-se-mely-stat-pravdou-usa-osvobodily-evropu-od-hitlera-a-vlasovci-prahu-od-nacistu-kde-to-mel-zaridit-hitleruv-podrztaska-general-vlasov-jeho-komitet-pro-osvobozeni-narodu-ruska-a-ruska-osvobozenecka-armada

Jak to bylo v Plzni s USA: 
http://www.rukojmi.cz/clanky/6090-plzen-od-hitlerovcu-osvobodili-plzenane-lez-po-bombardovani-plzne-letouny-usa-vjeli-do-mesta-jako-vitezove-jejich-vojaci-prahu-osvobodila-ruda-armada-lez-byli-to-nacisticti-vlasovci-predtim-hitlerovci

Autor: Břetislav Olšer
http://www.rukojmi.cz/clanky/8257-u-stalingradu-byla-roku-1943-drtive-porazena-paulusova-armada-v-cesku-se-vsak-pise-ze-i-pres-neuspechy-na-vychodni-fronte-je-nemecka-armada-stale-natolik-silna-a-5-cervna-1944-museli-spojenci-v-normandii-zachranit-evropu-okupovanou-hitlerem

Přihlásit: Login
2000
  Souhlas  
Upozornit na