Tak to je bomba … Ropa ve Venezuele je nyní vlastnictvím vlády Ruské federace
Ropa ve Venezuele je nyní vlastnictvím vlády Ruské federace.
Američané dohráli. Na Venezuelu byl vyvíjen velký tlak v různých směrech – od blokování ropného průmyslu až po vypsání odměny milionů dolarů „za hlavu“ prezidenta Nicolase Madura.
A tak gangsterům přiletěla odpověď. Velký podíl ropného průmyslu Venezuely převzala … Ruská vláda!
Rozhodnutí bylo učiněno v sobotu večer 28. března 2020.
To je geopolitický tah. Věřím, že ve Washingtonu, po takových zprávách z Moskvy, dokonce zapomněli i na koronavir, který stále více zaplavuje Ameriku.
To je politická bomba. Je to nové slovo v zahraniční hospodářské politice Ruska.
Nehledě na to, že v Moskvě byl večer, zpravodajské agentury explodovaly senzačními zprávami, že
„Rosněfť oznámil ukončení své činnosti ve Venezuele a prodal veškerý majetek v zemi.“
A navíc:
„Rosněft prodává aktiva ve Venezuele vládě Ruské federace.“
Zpráva byla potvrzena v ruském Bílém domě. Na reakci amerického Bílého domu čekáme.
Zdá se, že tam ze strachu zcepeněli…
Od nynějška Rusko může a musí chránit svůj státní majetek ve Venezuele, a v důsledku toho se mohou objevit ty nejneočekávanější varianty. V každém případě již bylo naznačeno, že útok na Venezuelu se automaticky stane útokem na Rusko.
O otázce parametrů ruské přítomnosti ve venezuelském ropném průmyslu začátkem roku 2020 psal časopis
«Forbs». Podle něj “ruské společnosti dnes ovládají více než 70% ropy vyprodukované ve Venezuele.”
A teď se to všechno přechází do vlastnictví a pod kontrolu vlády Ruska. Jak se říká: „To je silný tah!“
Zde se můžete podívat na oficiální zprávu.
Zdůrazňuje se, že Bolívarská republika Venezuela má nejslibnější zdrojovou základnu v globálním ropném průmyslu – největší zásoby ropy.
Rosněft pracoval ve Venezuele pod neustálým americkým tlakem, když Yankeeové chtěli jak blokovat spolupráci mezi Moskvou a Caracasem, tak se zbavit prezidenta Nicolase Madura, usazením do čela Venezuely samozvaného podvodníka Guaidóa.
Není to tak dávno co americké úřady uvalily sankce na společnosti, které pracují s venezuelskou ropou, zejména proti dceřiné společnosti Rosněftu s názvem «Rosneft Trading». Jedná se o obchodní společnost zabývající se nákupem a prodejem ropy.
Motiv Američanů je hloupý a prostoduchý, … jako kovboje potácejícího se z baru – sankce byly uvaleny
„za zprostředkování při přepravě a prodeji venezuelské ropy“ a „za pomoc režimu prezidenta Madura“.
Pro „dceru“ Rosněftu to znamenalo omezení, ve kterém bylo velmi obtížné pracovat a tak v Moskvě našli asymetrickou odpověď na americkou provokaci.
Budou Yankeeové chtít atakovat, nebo mohou nyní vyzvat vládní-státní ruskou společnost, která nahradila «Rosneft Trading» ve Venezuele?
V sázce jsou největší zásoby ropy patřící pouze jedné zemi, což byla záminka agresivní americké politiky, jejímž smyslem je převzít kontrolu nad venezuelským bohatstvím.
A pokud Spojené státy měly iluze, že by nakonec zbavily venezuelské úřady této kontroly prostřednictvím “impozantního” samozvance Guaidóa, pak „tlačit“ na ruskou vládu bude příliš obtížné.
Američané zbytečně rozzlobili Moskvu.
Už v únoru v reakci na oznámení sankcí ruské ministerstvo zahraničí uvedlo:
„18. února Washington přikročil k rozšíření sankčního režimu na ruské struktury. Minulý týden byl takový krok učiněn vůči řadě podniků domácího obranného komplexu, nyní proti jedné z dceřiných společností Rosněftu … to Rusko kategoricky odmítá a nepřijímá jednostranná omezující opatření, pomocí kterých USA usilující o globální hegemonii se snaží podřídit celý svět své vůli”.
A v Moskvě přešli od slov k činům.
Nyní mají Yankees spoustu problémů:
krize v ekonomice a financích, koronavirus v celé zemi a nyní se objevil i „ruský štít“ ve Venezuele.
Ať si vychutnají, co sami natropili …
Američané zřejmě po škrtících sankcích doufali, že Rusové odejdou a jak vycítili kořist, úplně ztratili zábrany – před pár dny přešli k přímým hrozbám vůči prezidentovi Madurovi.
„Ministerstvo zahraničí vyhlásilo řadu odměn za informace, které by vedly k zatčení a / nebo odsouzení venezuelských občanů, které ministerstvo spravedlnosti USA obvinilo za roli v mezinárodním obchodu s drogami. Ministerstvo zahraničí nabízí odměnu až 15 milionů dolarů za informace týkající se Nicolase Madura,“ uvedl ministr zahraničí Pompeo.
V jazyce Cosa Nostra se tomu říká „objednávka“.
Ačkoli paralelně – je zřejmé, že operace byla naplánována předem – americká protidrogová jednotka v Kolumbii zatkla vysloužilého venezuelského generála Antonia Alcalu Cordonese.
Nikdo se ho dlouhou dobu ani nedotkl a tento protivník Madura, který kdysi začal pokus o vojenský převrat, který selhal, si žil pokojně v Kolumbii.
Nyní ho však potřebovali – najednou! – Američané ho obviňují – o tolik let později –
ze „zapojení do obchodování s drogami a terorismu“.
Nyní bude převezen do států a udělají z něj hlavního „svědka“ proti Madurovi.
Všechno by šlo jak po másle, ale rozhodnutí Moskvy jednoduše zhatilo všechny plány Yankees.
Podívejte se, jak Moskva buduje svou linii:
Rusko během minulého týdne nejen zvedlo vlajku Ruské armády v Itálii, ale také zvedlo státní vlajku ve Venezuele. A pokud ve Washingtonu sedí inteligentní lidé, pochopí krásu toho, co se děje.
Unipolární svět jde do finále. Věřím, že Rusko je na takový obrat připraveno.
Trochu mi to připadá v situaci, kdy šla cena ropy dolů natolik, že prakticky znemožňuje těžbu frakováním a tedy USA rafinérie nemají přísun vlastní těžké ropy, jako hodně strategická záležitost, protože ty rafinerie jsou seřízené právě na těžkou ropu, jejich překonfigurování na lehkou ropu není levná záležitost, podle složení ropy se jednotlivé frakce odebírají na pevně stanovených bodech kolon, takže při přechodu na jiný typ by se musely přesunout odběrné body jinam, prakticky přestavět kolony. A teď mají ušáci dost po žížalkách, budou muset něco pustit, aby jim tuhle těžkou ropu Rusko prodalo. Většina zbytku světa těží BRENT, hlavně Blízký východ, to by znamenalo prakticky nové kolony v rafinérkách, to by bylo hodně drahé.
břidlice končí, břidlice končí
no právě, a na to jsou postavený kolony v emeřice. Mají tam sice na tu texaskou a karibskou mořskou ropu, ale nový jsou právě na těžkou z frakování a z těch kanadských a aljašských písků. Ty jsou ještě nezaplacený. Hlavně proto je ten děsnej humbuk kolem Venezuely. Že břidlicová ropa je úlet se ví a náhradou s relativně malými předělávkami kolon je jedině ta venezuelská.
a kradou syrskou