Stručně o NATO
Stručně o nejnovějších “gestech” NATO.
1. NATO zvýší svůj vojenský kontingent v Iráku z 500 na 4 000. Navzdory existenci rozhodnutí iráckého parlamentu o stažení zahraničních vojsk ze země, jej NATO demonstrativně ignoruje s tím, že otázka stažení vojsk dosud nebyla vyřešena. To je v zásadě vše, co je třeba vědět o postoji NATO k otázce irácké svrchovanosti a mezinárodního práva.
Toto rozhodnutí samozřejmě povede k zesílení útoků íránských sil na americké a NATO cíle.
2. NATO stále není schopno rozhodnout, zda své jednotky z Afghánistánu stáhne nebo ne. Důvod této obtíže je poměrně jednoduchý – Spojené státy se dosud samy nerozhodly, zda dohodu s Talibanem splní, či nikoli, stáhnout své jednotky nebo pokračovat ve válce. Proto věrní evropští pejsánci zmateně kroutí hlavami a nerozumí plně tomu, co majitel vlastně chce.
Taliban již v této souvislosti uvedl, že pokud Spojené státy nebudou plnit podepsané dohody, obnoví útoky na jednotky USA a NATO, kterých se Taliban v loňském roce nedotkl.
3. NATO vyvine vlastní způsoby jednání s „nedemokratickými“ zeměmi – Ruskem a Čínou, které nesdílejí hodnoty NATO. Podle názoru současného generálního tajemníka Stoltenberga by tato konfrontace měla patřit mezi základní principy a ideologii aliance.
Na rozdíl od problému s Afghánistánem je zde touha hegemona zcela jasná, takže s touto otázkou nebude váhat.
4. Vedení NATO trvá na tom, aby členové aliance zvýšili své výdaje na obranu. Alespoň do výše 2%, které požadoval zaplatit Trump, a přitom sní o 4%. Ve skutečnosti, stejně jako dříve, někteří členové aliance tolik platit nebudou, protože v souvislosti s hospodářským poklesem a epidemií koronaviru bude růst výdajů na obranu velmi obtížně odůvodnitelný.
Proto i kdyby k zvýšení výdajů členských zemí došlo, nebude tak významné, jak si Spojené státy přejí.
Obecně je kurz pokračování studené války proti Ruské federaci a Číně zcela jasně načrtnut, ale války v Iráku a Afghánistánu ještě nebyly rozhodnuty.