Případy Navalného a Khashoggiho jako ukazatel politiky dvou tváří Západu

Reakce západní komunity na otravu Alexeje Navalného, ​​pokud jde o úroveň „spravedlivého hněvu“, předčila i notoricky známý incident se Skripalovými v Salisbury. A nejde zde o „hrůzu“ zločinu, jde o to, že je možné – a v hlavách mnoha evropských politiků také nutné – obviňovat Moskvu.

Avšak, pokud si vzpomeneme na vraždu opozičního novináře Jamala Khashoggiho v říjnu 2018, organizovanou Saúdy, mezinárodní reakce byla mnohem klidnější. 

I když zločin to byl hrozný, dokonce i na poměry Blízkého východu. 

Podle zpráv z médiích byl chudák rozporcován. Nejprve mu odřízli prsty, poté hlavou a následně byly různé části jeho těla nalezeny v zahradě bydliště konzula SA. Existuje spousta krvavých detailů, … ale co, že ano?

Donald Trump odmítl uvalit sankce na Rijád v obavě o osud mnohamiliardových zbrojních kontraktů. 

V Evropské unii se jako obvykle omezili na „hluboké znepokojení“ a požadavek důkladného prošetření toho, co se stalo. Přesto nedošlo k přísným sankcím. 
A Washington dokonce milostivě poskytl saúdské straně čas na provedení „vyšetřování“.

Jak vidíme, s Ruskem je situace úplně jiná. 

Oběť je živá a zdravá a vina Moskvy nebyla prokázána, ale agenda okamžitě nastolila otázku zastavení výstavby Nord Stream-2 a uvalení dalších sankcí.

Reakce je zcela nepřiměřená, a právě zde se projevuje dvojí metr západních států ve vztahu k Rusku.

Západním žalobcům stačila pouze záminka k uložení dalšího balíčku sankcí proti Ruské federaci a snaha o pohřbení nákladného a důležitého (nejen pro Rusko, ale pro celou Evropu) projektu. 

Je to proto, že na světové scéně jsou všichni hráči rozděleni na „naše“ a „cizí“ a přístup k nim bude vždy různý…. „on je samozřejmě svině, ale je to naše svině.“

https://bit.ly/36IXSXu