Podle sebe soudím tebe, aneb h.vado, zvané Hutka!

Písničkář Jaroslav Hutka se objevil v Prostoru X na webu Reflexu, kde jako obvykle, vyzvracel své názory, zkušenosti a poučky, především ve vztahu ke své „umělecké“ tvorbě. V rámci svého výživného rozhovoru, se mj. také vyjádřil ke své  neúčasti na tribuně demonstrace na Letné.

    Věkově mladší generace (organizátorů) se prý asi zalekla toho, že by prý na demonstraci zatáhl nějaké reminiscence na rok 1989. Podle Hutky se však jednalo pouze o generační nedorozumění, protože mladší generace o něm údajně moc nebo vůbec nic neví. Což je snad jen dobře a bylo byl velmi žádoucí, aby o něm mladá generace věděla co nejméně. Rozhodně o nic nepřijdou. Proč by si jej mladá generace nemusela pamatovat, ani se s jeho osobou blíže seznamovat pak proto, že jeho mravní, etické, nespolečenské vyjadřování, zvláště k osobě prezidenta republiky Zemanovi, v to počítaje i jeho celkovou „uměleckou“(!) tvorbu, která je na velmi nízké, opovrženíhodné úrovni. To, že se jeho některé „odrhovačky“ staly hitem určité skupiny mladých neznačí, že je jeho tvorba úspěšná. Nicméně pokud jde o jeho účast na demonstracích poznamenal, že už je prý pozvaný na demonstraci 16. listopadu tohoto roku!  

     Pan Hutka ve svém výživném rozhovoru na webu Reflexu, jak výše zmíněno, neopomněl zmínit něco směrem k vedení státu a o občanech, tvořící společnost. Nechal se např. slyšet,  že každá společnost má určitou skupinu lidí, která není většinová, ale je menšinová a právě ta rozhoduje o vývoji a směru a obsahu
té společnosti, říká se jí také (té menšině) elita,“ vysvětlil termín Hutka.

„Je jakási inteligentní, angažovaná menšina v tomto národě, která ten národ formuluje, reprezentuje a nějakým způsobem je na ní závislý vývoj. Ten zbytek se jen veze.“ 

Přes jeho další fantasmagorické výlevy dospěl až k hlavnímu bodu svého rozhovoru, neboli k osobě prezidenta, kde Hutka opět projevil svou zhovadilou náturu, kde slušnost hodil do hajzlu a ukájel svou nenávist k Zemanovi.

Řekl totiž, že Zeman si dělá, co chce, chová se jako císař, ale nemá prý na to. Zeman prý vystupuje jako
„ve čtvrté cenové“ a chová se jako cenzor. Prezident podle něj prý umí výborně zneužívat zákony, kdy
některé nedodrží a jiné si vyloží po svém a tak si udržuje moc.

Až potud se, vzhledem k jeho nepřekonatelné averzi k osobě prezidenta, vyjadřoval sice nepravdivě, ale nutno říct, že celkem slušně a zdrženlivě. Ovšem ne dlouho, protože na dotaz moderátora, zda také nechce písničkář sepsat další protest song, například proti premiéru Babišovi, Hutka uvedl, že melodii už má, ale že  mu ještě chybí text (až jej bude mít, to zas bude „počteníčko“)!

Moderátor se zeptal, zda bude píseň stejně „ostrá“ jako Zubatá, ve které na Miloše Zemana „posílal smrtku“.
Hutka na to odpověď: „Já na něj neposílám smrtku, to Masaryk na něj poslal smrt, já ne!“  Ovšem vypatlanému „umělci“, příslušníku menšinové elity Hutkovi jaksi nedošlo, že to co říká, je holý nesmysl, protože Masaryk nemohl posílat smrt na prezidenta Zemana, když v té době Miloš Zeman nežil, notabene aby existoval jako prezident. A nelze to brát ani jako nadsázku  v rámci jeho „umělecké“ tvorby, jenom tím dokazuje, že mu totálně hrabe, čímž se notně ztrapňuje.

Ostatně, on se prakticky ztrapňuje kudy chodí, kde mluví či kde pěje. Navíc se Hutka pochlubil, že už také stačil napsat ještě tvrdší píseň s názvem „Ovarova revoluce“ a dodal, že Zubatá (o Zemanovi) prý byla ještě legrace, „Ovarova revoluce“  jde již prý k jádru věci. Snad to jádro nebude mít atomový charakter, ale výbušné to jistě bude, uf!

      A teď něco k Hutkovými výživným projevům, které dostatečně vykreslují jeho zhovadilý charakter.
Hutka se mj. také prohlašuje za Havlova oblíbence a rád se o něm zmiňuje v souvislosti se svým politickým angažmá. Nicméně, k hrubým, sprostým a urážlivým textům své tvorby Hutka věrolomně říká, že  „za hranou je píseň a její text jen podle českého předposraného vědomí, kdy se takto nesmí mluvit o prezidentovi“

Těm lidem prý nevadí, že se prezident chová jako hovado, ale najednou jim (tj. lidem) vadí, že o tom nějaký písničkář napíše písničku,“ sebevědomě konstatuje Hutka. Podle něj by se prý české „nesvobodné vědomí“ mělo vyléčit. „Buď jsme hrdí svobodní občané, nebo jsme podřízení,“ dodává.
Věci se však mají tak, že ten, kdo by se měl jít léčit, je sám Hutka, protože takové uvažování a názory může mít jen ze řetězu utržený řeznický pes. 

    Hutka, alias „přítel“ Václava Havla, je také znám svým značně negativistickým, kritickým postojem ke komunistům. Ti mu stále leží v žaludku, protože prý 30 let po pádu komunismu jsou komunisti tichým společníkem ve vládě! Komunistická strana se prý měla zakázat kvůli vlastizradě, protože spolupracovala
na okupaci v r. 1968!

Prý o tom mluvil s prezidentem Václavem Havlem, který říkal, že se komunisté stejně zorganizují znovu, ale podle Hutky by se museli zorganizovat tak, aby to prý nebyli stejné kádry a nemohli by „sedět na peci a posmívat se lidem“. Nabízí se otázka, jestli tento rozhovor vedl ve střízlivém stavu, protože jeho odpovědi nasvědčují spíše tomu, jako by byl pod vlivem návykových nebo psychotropních látek.

To,  že jsou komunisté tichým společníkem ve vládě,  nebo že se KSČ dopustila v r. 1968 vlastizrady, nemůže člověk rozumný a střízlivý říct. Jenže u „bohémů“, jako je Hutka a jemu podobných „rádoby umělců“, kteří vidí demokratickou společnost svým havloidním, pravdoláskařským pohledem, od těch nemůžeme očekávat rozumný a objektivní názor.     

Hutka, který kromě několika akordového brnkání na kytaru a tvorby „ujetých“, často více úchylných  a vulgárních než poetických textů, nic jiného neumí, by rád viděl naši společnost podle představ Václava Havla, tj. někde v zajetí západního liberalismu a konformismu, v zemi, kde budou vládnout lidé podle jejich představ a přání, nikoliv podle výsledků demokratických voleb.

S politováním nutno také konstatovat, že k tomu jako společnost máme už značně nakročeno.
Na pohled bezvýznamné demonstrace alá Milion chvilek pro demokracii nejsou zas až tak nevinné, protože tam se tvoří zárodek zpronevěry národního cítění a odcizení národa ku prospěchu německých zájmů, (viz barevné ladění oděvu M. Mynáře!)

Jiří Baťa
http://www.rukojmi.cz/clanky/8464-podle-sebe-soudim-tebe-aneb-h-vado-zvane-hutka