„Pás věčného míru a přátelství“

Moskva a Peking si vybraly vhodný čas pro přátelství.

Rusko a Čína prodloužily dohodu o přátelství. Stalo se tak téměř šest měsíců před vypršením platnosti tohoto dokumentu. Odborníci vidí hned několik důvodů, proč vůdci dvou supervelmocí právě teď oznámili vytvoření „pásu věčného míru a přátelství“.

Rusko a Čína prodloužily platnost dvoustranné smlouvy o dobrém sousedství, přátelství a spolupráci. 

Oficiálně to oznámili Vladimir Putin a čínský prezident Si Ťin-pching na pondělní videokonferenci.

„V tomto dokumentu jsou takové zásadní dohody jako vzájemná podpora při zajišťování státní jednoty a územní celistvosti, odmítnutí použít jako první jaderné zbraně a vzájemné zaměření strategických raket (v současném světě mají takové dohody velký význam) … „–  uvedl ruský vůdce.

Putin dodal, že dohoda stanovuje „absenci vzájemných územních nároků a odhodlání obou zemí přeměnit společnou hranici na pás věčného míru a přátelství“. 

„Udělali jsme pro to hodně, včetně práce na hranicích, roky práce – my a naše týmy – a dosáhli jsme výsledku, který jsme potřebovali, přijatelného pro Čínu i pro Rusko,“ uvedl ruský prezident.

Rusko-čínská smlouva byla podepsána téměř před dvěma desetiletími, v červenci 2001. V únoru příštího roku by měl být dokument automaticky prodloužen o dalších pět let. Skutečnost, že s tím Moskva počítá, řekl v březnu šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov.

Je ale pozoruhodné, že vedoucí představitelé Ruska a Číny oznámili prodloužení dohody více než šest měsíců před plánovaným datem. 

Jedná se o jakýsi symbolický dárek Pekingu k výročí – 1. července kdy ČLR bude oslavovat sté výročí založení současné vládnoucí komunistické strany. 

Kromě toho je důležitý současný mezinárodní kontext. Od ženevského setkání mezi Putinem a americkým prezidentem Joe Bidenem neuplynuly ani dva týdny. Jak již odborníci poznamenali, americký vůdce se zjevně pokoušel vrazit klín do vztahů mezi Moskvou a Pekingem, aby zabránil vytvoření rusko-čínského spojenectví, které tak děsí Washington.

Všimněte si, že Putin ve svém rozhovoru se Si poukázal na to, že už dvě desetiletí Rusko a Čína dodržují dohodu, která obsahuje odmítnutí být prvními, kdo použije jaderné zbraně, a také vzájemné zaměření strategických raket. Je zároveň zřejmé, že USA v posledních letech soustavně ničí systém americko-ruských vztahů o vzájemném jaderném zadržování.

„Nyní, v souladu s literou a duchem smlouvy, se nám podařilo přivést rusko-čínské vztahy do nebývalých výšin, což z nich dělá model mezistátní spolupráce v 21. století,“ uvedl ruský vůdce. 

O závažnosti kontaktů mezi Moskvou a Pekingem, která je neporovnatelná s úrovní vztahů mezi Moskvou a Západem, svědčí skutečnost, že Putin a Si v pondělí také uspořádali uzavřenou videokonferenci prostřednictvím zvláštního uzavřeného kanálu pod vysokým stupněm utajení. 

„Je to signál do Spojených států, že Rusko udržuje partnerské vztahy s Čínou a nebude pod tlakem Washingtonu měnit svoji zahraniční politiku,“ je přesvědčen sinolog Nikolaj Vavilov.

Podobný názor má i generální ředitel Ruské rady pro mezinárodní záležitosti Andrej Kortunov. 

„Prodloužení dohody je další reakcí na pokusy nějakým způsobem bránit rusko-čínské spolupráci.  Rozhodnutí o prodloužení bylo také učiněno s přihlédnutím k nejnovějším mezinárodním událostem,“ je přesvědčen Kortunov.

Vavilov věří, že Peking se zajímá o prodloužení rusko-čínské dohody více než Moskva. 

„Si Ťin-pching trval na videokonferenci právě teď, aby demonstroval Washingtonu, že strategické partnerství mezi Moskvou a Pekingem je zachováno. Je to přirozená událost po setkání Joe Bidena a Vladimira Putina v Ženevě,“ poznamenal expert.

Kromě toho je třeba věnovat pozornost Putinovým slovům, že rusko-čínská hranice se stane „pásem věčného míru a přátelství“, zdůraznil sinolog. Jak víte, ve 20. století byla otázka vymezení hranic a sporných území důvodem napětí ve vztazích mezi oběma zeměmi. Nyní mluvíme o „pásu přátelství“ – zcela v duchu současné čínské rétoriky. Připomeňme, že jeden z hlavních mezinárodních ekonomických projektů ČLR se jmenuje „Jeden pás, jedna cesta“.

„V předvečer prodloužení smlouvy měl Peking v úmyslu provést epochální změny, které se týkaly vytvoření společného bezpečnostního pásu na hranicích mezi Ruskem a Čínou i na hranicích sousedních států,“ uvedl Vavilov. „Ve veřejné části videokonference to nebylo řečeno, ale je zřejmé, že strany pracují na dalším prohlubování obsahu této dohody.“

„Je známo že

Čínská strana před šesti měsíci aktivně trvala na změně této smlouvy a jejím přiblížení hlouběji k obranné alianci.

I z otevřené části rozhovorů vidíme, že Si Ťin-pching označil Vladimira Putina za svého přítele. Pokud jde o vůdce jiných států, čínský vůdce takové formulace nepoužívá. A to je také docela významné,“ upozornil Vavilov.

Si Ťin-pching: „Jsem také velmi šťastný. Vážený prezidente Putine, můj drahý starý příteli, jsem velmi rád, že se s vámi setkávám prostřednictvím videokonference“.

Konference zde: http://kremlin.ru/events/president/news/65940

Je však zjevně předčasné říkat, že vyhlídka na plnohodnotnou moskevsko-pekinskou vojenskou alianci, která je pro Američany tak děsivá, se stala po dnešku reálnější, říká Sergej Lukonin, šéf čínského ekonomického a politického sektoru v IMEMO RAN. 

„Peking soustavně prohlašuje, že Rusko ani Čína nemají zájem na vojenské alianci, protože to omezí manévrovací prostor.  Moskva ve skutečnosti také podporuje tuto čínskou tezi,“ řekl Lukonin. Podle jeho názoru čínská strana využívá podporu Moskvy ve hře proti USA, ale s prohlubováním vojenské spolupráce nijak nespěchá.

Skutečné spojenectví je možné pouze tehdy, pokud USA zintenzívní své akce na územích nárokovaných Pekingem – v Jihočínském moři nebo v případě vážné krize kolem Tchaj-wanu, domnívá se expert. Jak však zdůrazňuje Lukonin, je nepravděpodobné, že by Washington přešel k přímé agresi.

Ať už je to jakkoli, podle experta amerikanisty Dmitrije Drobnitského nyní Moskva a Peking vyslaly kolektivnímu Západu varovný signál. 

„Na jaře zahájil liberální západní establishment tvrdou ofenzívu a poté si na Moskvě a Pekingu vylomil zuby. Hlavy mnoha jestřábů se tam však neochladily, – řekl. – Nevylučuji, že se do konce roku může uskutečnit rusko-čínský summit na nejvyšší úrovni.“

„Někteří mluvčí ze Západu prohlásili, že udělali strašnou chybu – když dotlačili do vzájemného náručí Moskvu a Peking,“ dodal Drobnitskij. To ve skutečnosti není pravda – již od počátku roku 2000 Rusko léčilo rány ve vztazích s Čínou způsobené v sovětském období a na počátku devadesátých let, uvedl expert. Dodal však, že z pohledu Západu představuje „objetí“ Ruska a Číny vážnou hrozbu.

Zdá se, že USA a jejich spojenci, kteří jsou stále více zatahováni do geopolitické konfrontace s Čínou, usilují o obnovení vztahů s Moskvou a snaží se o zabezpečení týlu, poznamenali experti, kteří komentovali summit Putin-Biden. Důkazem toho je prohlášení Angely Merkelové, které zaznělo po rozhovorech mezi vůdci Ruska a Číny. Země EU by měly diskutovat o problémech, které existují ve vztazích s Ruskem, nikoli mezi sebou, ale přímo s Moskvou, naléhavě vyzvala německá kancléřka na francouzsko-německém parlamentním shromáždění.

https://bit.ly/3dqCUiu

sdíletj na